Alena Schillerová

Alena Schillerová (ANO 2011) mluvila o České republice jako o zemi s největším nárůstem vládního dluhu v roce 2022 v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) v rámci Evropské unie. Výrokem reagovala na tvrzení Miloše Vystrčila, který zmiňoval, že v roce 2021 mělo Česko ze zemí EU největší nárůst dluhu v poměru k HDP.

Souhrnné údaje o vývoji zadlužení států Evropské unie pravidelně zveřejňuje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Podle jeho dat se v případě roku 2021 Česko skutečně umístilo na první příčce v tempu zadlužování a vládní dluh v poměru k HDP tehdy meziročně narostl o 4,2 p. b. (.pdf, str. 2, 4).

Pokud jde o aktuálnější data, poslední zprávu (.pdf) o vývoji zadlužení Eurostat publikoval 23. ledna 2023. Zpráva však pracuje pouze s daty do 3. čtvrtletí roku 2022. V meziročním srovnání ve 3. kvartálu vládní dluh Česka v poměru k HDP rostl nejrychleji ze zemí EU (.pdf, str.  3, 5), zadlužení se přitom konkrétně zvýšilo o 4,7 p. b. ze 40,4 % na 45,2 % HDP. Data za celý rok nicméně ještě zveřejněna nebyla a celkové pořadí jednotlivých států za rok 2022 tak ještě není k dispozici. 

Pro úplnost doplňme, že pořadí jednotlivých zemí v žebříčku rychlosti zadlužování se v průběhu roku může měnit. V prvním čtvrtletí 2022 byla Česká republika např. na čtvrtém místě (.pdf, str.  3). Proměnlivé pořadí i rychlost růstu dluhu byly i v průběhu roku 2021 (.pdf; .pdf; .pdf, vše str. 2). Pouze na základě dat ze 3. čtvrtletí 2022 tak nelze s jistotou říci, že Česká republika zůstala na první, nejhorší příčce i na konci roku 2022.

Na závěr shrňme, že přestože v minulosti rostl dluh České republiky nejrychleji ze všech členských států EU, ke dni námi ověřované debaty nejsou dostupná aktuální data, která by poskytovala náhled na zadluženost zemí EU za celý rok 2022. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. 

V pondělí 31. května 2021 zvolil krajský sněm hnutí ANO v Jihomoravském kraji Alenu Schillerovou jako jedničku jihomoravské kandidátky do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. „Získala nominace ve všech místních i oblastních organizacích, shoda na obsazení prvního místa kandidátky byla jednoznačná,“ uvedl krajský předseda Lubomír Wenzl.

Z veřejně přístupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda se ministryně Schillerová účastnila některých, nebo dokonce téměř všech sněmů oblastních organizací. Obrátili jsme se proto s dotazem na jednotlivé organizace v Jihomoravském kraji. Dosud jme však neobdrželi žádnou odpověď, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podle tiskové zprávy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, který stávku pořádal, zůstalo uzavřeno 1 221 škol. Provoz omezilo 2 743 škol. Dalších téměř 3 000 škol vyjádřilo stávkujícím podporu. V žádné tiskové zprávě ČMOS neuvádí, kolik z těchto škol bylo středních, základních, mateřských či vyšších odborných.

Podle Statistické ročenky MŠMT se ke školnímu roku 2018/2019 na území České republiky nachází veřejně spravovaných 4 838 MŠ, 3 891 ZŠ, 349 ZŠ speciálních, 962 SŠ, 13 konzervatoří a 114 VOŠ. To je dohromady 10 167 škol. Uzavřeno tak bylo 12 % z nich a svůj provoz omezilo 27 %. Celkem se tedy do stávky podle odborářů zapojilo 39 % škol. Ministerstvo školství však na základě svého šetření mezi školami v 9 krajích dospělo k jiným číslům. Podle něj se do stávky zapojilo pouze 10–25 % škol. O jedné desetině stávkujících mluví také Sdružení místních samospráv.

Podívejme se blíže na to, co si představit pod 27 % škol, které podle odborářů omezily svůj provoz. Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák upozorňuje, že na řadě škol bylo například zrušeno pouze odpolední vyučování, byl vytvořen náhradní program nebo došlo k úpravě rozvrhu. Jak zmiňuje článek serveru Novinky.cz, důvodem k těmto opatřením mohlo být například to, že se na dané škole do stávky zapojilo jen několik učitelů. Zbylí vyučující tak museli práci stávkujících kolegů zastat.

Výsledné hodnocení tohoto výroku je tak závislé na otázce, zda je možné interpretovat procento stávkujících škol jako velmi malé. Hodnocení je znesnadněno tím, že není známý přesný počet škol, které se do stávky zapojily. Vzhledem k velkému rozptylu, který činí zmiňovaných 10–39 % a absenci konkrétnějších dat, hodnotíme daný výrok jako neověřitelný.