Alena Schillerová

Kompenzace obcím ve výši 13,4 mld. Kč dalece převyšují jejich reálný výpadek příjmů ve výši 5,5 mld. Kč. Díky kompenzačnímu příspěvku budou mít obce dostatek peněz na své investice. Pomohou nám tím nastartovat ekonomiku po krizi, ze které se musíme proinvestovat, ne proškrtat.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 10, 2020

Součástí zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru je i příspěvek obcím (včetně Prahy) podle počtu obyvatel. Tento příspěvek má za cíl zmírnit negativní dopady působnosti zákona o kompenzačním bonusu na rozpočty obcí. Jde o 1 250 korun na obyvatele, což dává celkovou částku okolo 13,37 miliard korun (Česká republika měla k 1. lednu 2020 téměř 10,7 milionu obyvatel).

Odhady o výpadku příjmů obcí se během krize výrazně měnily, většinou šlo o odhady Ministerstva financí, nepodařilo se nám ovšem zjistit, z čeho tyto odhady vychází: 24. dubna - 23 miliard korun, 26. května - 9,9 miliardy korun, 9. června - 6,6 miliard korun, 11. června - 4,5 miliardy korun (po započtení multiplikačního efektu). Přesto odhady postupně klesají a zřejmě tedy jde v součtu o výrazné převýšení výpadku příjmů.

Ovšem některé obce zřejmě i přes kompenzaci zdaleka nedosáhnou (odhady k podpoře 1 200 korun na obyvatele místo 1 250 korun v půlce června) na takovou částku, aby se smazaly ztráty způsobené koronavirem.

Součástí hodnocení výroku není, jestli se z krize máme: „proškrtat“, nebo „proinvestovat“, jelikož se jedná o vyjádření názoru ministryně Schillerové, nikoli faktické tvrzení.

Ministryně financí Alena Schillerová výrokem reaguje na kritiku vládního návrhu novely zákona o státním rozpočtu. Tato novela nebyla podle opozice dostatečně zdůvodněna a ke konkretizaci určení výdajů došlo až prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu Andreje Babiše.

Vládní rozpočtová rezerva měla být podle vládou navrhované novely zákona o státním rozpočtu z 9. června navýšena (.pdf, str. 5) o 136,6 miliard korun. Její rozpočet by tím dosáhl 215,4 miliard. Během legislativního procesu došlo v původní novele k upřesnění prostřednictvím pozměňovacího návrhu (.docx, str. 4) premiéra Babiše. Ten v něm konkretizoval využití několika desítek miliard korun, a tím se navrhované navýšení vládní rozpočtové rezervy ztenčilo na necelých 36,1 miliard korun. Největší množství peněz bylo přesměrováno do Státního fondu dopravní infrastruktury (.docx, str. 2), a to 20 miliard, dále pak také do programu Antivirus a dalších.

16. června 2020 předložil Poslanecké sněmovně Andrej Babiš pozměňovací návrh novely zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020. V tomto návrhu se mimo jiné v 9. kapitole pod názvem Všeobecná pokladní správa píše následující (.docx, str. 3):

„V ukazateli „Ostatní výdaje“ se zřídí dvě nové položky: „Prostředky na podporu podnikání“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o zatím nerozhodnutou specifickou podporu do hospodářských odvětví, která jsou výrazně postižena následky epidemie COVID-19) a dále položka „Prostředky na podporu veřejného sektoru“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o případnou další podporu organizací financovaných ze státního rozpočtu, tak i z územních rozpočtů. Patří sem i organizace financované z veřejného zdravotního pojištění). O použití těchto prostředků bude rozhodovat vláda.“

8. července pak Poslanecká sněmovna hlasovala o pozměňovacím návrhu a návrh schválila. Ze 190 přihlášených poslanců hlasovalo pro 140, proti byli 3. Tentýž den pak byla Sněmovnou schválena i novela jako celek.

Na závěr dodejme, že v pozměňovacím návrhu najdeme i další položky (.doc, str. 1), které by se daly označit za podporu veřejného sektoru, např. 5,2 miliard na sociální služby či 12 miliard na posílení programu Antivirus. Pokud však ministryně Schillerová mluví o prostředcích, které prozatím nejsou vázány na žádný konkrétní účel, pouze mají být použity na podporu soukromého a veřejného sektoru, je pravdou, že v této oblasti je vyčleněno právě zmíněných dvakrát deset miliard.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se společně s premiérem Andrejem Babišem shodli 7. července 2020 po dohodě se zástupci odborů Dagmar Žitníkovou a Martinem Engelem na odměnění všech zdravotníků, kteří pracovali v době koronavirové krize. Odměny mají dostat i zdravotníci, kteří nepracovali přímo s nakaženými, ale všichni, kteří pracovali na plný úvazek v nemocnicích v době epidemie. Odměny má získat i zdravotnický personál, který se přímo nestaral o pacienty, ale v nemocnici také pracoval.

Podle Seznam zpráv má jít skutečně o částku okolo 10 miliard korun. Celková částka bude ještě upřesněna na základě výpočtů, kolika zdravotníků se odměny budou týkat, kolik z nich pracovalo v přímém kontaktu s nakaženými, a budou tak mít nárok na vyšší odměny, a kolik hodin zaměstnanci s nárokem na odměny odpracovali. V jaké formě a v jaké konečné finanční výši bude program odměn fungovat, by vláda měla rozhodnout do konce července.

První novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 byla přijata v březnu 2020. Touto novelou byl navýšen schodek státního rozpočtu na 200 miliard korun. Příjmy pak byly touto novelou zmenšeny (.pdf, str. 14, 15) o 89,8 miliardy korun, konkrétně v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o 25 mld. Kč, u Českého telekomunikačního úřadu o 7 mld. Kč, u Správy státních hmotných rezerv o 0,6 mld. Kč, u Operace státních finančních aktiv o 1,5 mld. Kč a u Všeobecné pokladní správy (VPS) o 55,7 mld. Kč.

Následně pak byla vydána zmiňovaná a dosud poslední makroekonomická predikce z dubna 2020. Na základě této predikce pak počítala druhá novela státního rozpočtu z dubna 2020 s propadem příjmů o 60,1 mld. Kč oproti původnímu návrhu. To odpovídá snížení daňových příjmů dle zmiňované predikce, která mluví o poklesu těchto příjmů meziročně o 3,3 % (.pdf, str. 10). Konkrétně došlo ke snížení příjmů (.pdf, str. 5) v kapitole MPSV o 5 miliard a v kapitole VPS o 55,1 miliard. V důvodové zprávě k této novele jsou přitom za důvody snížení příjmů označovány (.pdf, str. 3–8) jak dubnová predikce, tak vládní opatření.

K dalšímu poklesu příjmů došlo i v zatím poslední novele státního rozpočtu (.pdf, str. 3), kterou byl schodek státního rozpočtu navýšen na 500 miliard. Příjmy se tak snížily v kapitole MPSV o 17,6 mld. Kč. V kapitole Ministerstva životního prostředí poté dojde k poklesu příjmů o 2 mld. V kapitole VPS dojde k poklesu o 43,8 mld. Kč. Celkový pokles příjmů tak činí 63,4 mld. Kč (.pdf, str. 10). Za hlavní důvod jsou přitom opět označována přijatá vládní opatření, např. v důsledku Antiviru C je předpokládán pokles příjmů MPSV o 13,5 miliardy korun. Propad daňových příjmů v kapitole Všeobecné pokladní správy je opět zdůvodněn jak ekonomickou situací, tak přijatými vládními opatřeními.

Celkový pokles příjmů, zahrnující tři novely státního rozpočtu, tedy skutečně tvoří částku cca 213 mld. Kč.

Schválený rozpočet pro rok 2020 počítal s příjmy 1 578 mld. Kč. Po dvou novelách státního rozpočtu byly příjmy stanoveny částkou 1 428 mld. Kč (.pdf, str. 3). Zatím poslední novela státního rozpočtu ovšem počítá s příjmy 1 365 mld. Kč. Jedná se tedy o celkový pokles příjmů o 213 mld. Kč. Tuto třetí novelu zákona o státním rozpočtu však v den uveřejnění rozhovoru (13. července) nepodepsal prezident.

Na straně výdajů byl schválen rozpočet 1 618 mld. Kč. Po dvou novelách byly výdaje stanoveny částkou 1 728 mld. Kč (.pdf, str. 3). Poslední novela státního rozpočtu pak počítá s výdaji 1 865 mld. Kč. Zde tak rozdíl tvoří cca 247 mld. Kč.

Původně schválený schodek státního rozpočtu činil 40 mld. Kč. Pokud tedy k již tomuto existujícímu schodku přičteme změny státního rozpočtu na straně příjmů a výdajů, dostaneme se ke schodku 500 miliard.

Podle Konvergenčního programu České republiky z dubna 2019 byl střednědobý rozpočtový cíl pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 nastaven na −0,75 % HDP (.pdf, str. 2).

Od 27. dubna 2020 je však v platnosti novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Novelu přijali poslanci 22. dubna, pro hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM, poslanci dalších stran hlasovali proti.

O úpravě a snižování střednědobého rozpočtového cíle pojednávají § 10a a § 11a:

㤠10a

Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro

a) rok 2021 jako součet částek nejvýše 4 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2021; celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii,

b) roky 2022 až 2027 ve výši odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, alespoň o 0,5 procentního bodu.“

㤠11a

Pro účely § 11 se částka celkových výdajů sektoru veřejných institucí za

a) rok 2021 vypočtená zpětně v roce 2022 navyšuje o částku použitou ministerstvem v roce 2021 podle § 10a písm. a),

b) roky 2022 až 2027 vypočtená zpětně v roce následujícím navyšuje na částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 procentního bodu.“

Z toho vyplývá, že střednědobý rozpočtový cíl deficitu 0,75 % HDP se pro příští rok může navýšit až na 4 % HDP a poté by se měl každoročně snižovat o 0,5 p. b. Takovým tempem by výše střednědobého rozpočtového cíle deficitu v roce 2027 měla klesnout na 1 % HDP a následně dosáhnout na původní úroveň 0,75 % HDP v roce 2028, jak je uvedeno i v důvodové zprávě návrhu (.docx, str. 4): „Tato trajektorie by měla zabezpečit postupné přibližování k současné výši střednědobého rozpočtového cíle České republiky a jeho bezpečné dosažení v roce 2028, aniž by byla ekonomika ohrožena nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.“

Ministryně Schillerová sice správně  říká, že se vláda zavázala ke snižování střednědobého rozpočtového cíle, ale už nedodává, že nejprve dojde k jeho podstatnému navýšení z původně plánovaného 0,75 % HDP na 4 % HDP a teprve poté by měla úroveň každoročně klesat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

O tom, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude zřejmě také velký, mluvil už makroekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a poradce Andreje Babiše pro ekonomiku Martin Fassmann. Pokud podle něj bude letos schodek rozpočtu dosahovat výše 500 miliard, pak musí být schodek pro příští rok minimálně stejně velký. S dlouhodobějším propadem v příjmech a naopak také s navýšením výdajů pak počítá i důvodová zpráva (.pdf, str. 3) k diskutované novele.

Jak již dříve uvedla ministryně financí Alena Schillerová, česká ekonomika by musela ročně růst až o 11 %, aby se státní rozpočet ve střednědobém výhledu vrátil ke schodkům kolem 40 až 50 miliard. Česká národní banka však očekává pro příští rok růst české ekonomiky o 4 %, Evropská komise o 5 %.

V dubnu vláda schválila novelu (.pdf) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tento zákon má zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda ale v souvislosti s pandemií koronaviru připravila jeho změnu, jelikož předpokládá, že stát se bude muset v následujících letech zadlužit víc, než současný zákon dovoluje. Novela například umožňuje vytvořit pro rok 2021 fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši 4 % HDP. V následujících letech by pak veřejné finance byly konsolidovány podle nařízení Rady EU č. 1466 z roku 1997 o půl procentního bodu ročně. Česká republika by tak do roku 2028 měla opět plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl a ekonomika by neměla být destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.

Alena Schillerová ve svém výroku hovoří o období vlády Petra Nečase. Recese nastala po krátkém oživení ekonomiky po globální hospodářské krizi z let 2008/2009. V letech 2010 a 2011 česká ekonomika rostla, sice pomalu, ale následně v roce 2012 propadla znovu do recese, která trvala zhruba 2 roky (viz graf níže). Ve spojení s hospodářskou krizí z roku 2009 se tak hovořilo o nejdelší recesi v České republice v historii. Index prosperity, který porovnává vývoj reálných mezd a míru nezaměstnanosti, se teprve v roce 2015 dostal nad hodnotu, které dosáhl v roce 2007.

Roční růst HDP České republiky vyjádřený v %

V roce 2010 tehdejší vláda dle svých vlastních vyjádření skutečně šla spíše cestou škrtů ve vládním rozpočtu nežli zvýšenou investiční aktivitou. Vláda snižovala počty státních zaměstnanců a přistupovala k obecným úsporám ve státním sektoru ve snaze neprohlubovat zadlužení státu. Dále také například zmenšovala výdaje na dopravní infrastrukturu či rušila některé programy sociální politiky. Na rok 2011 pak vláda naplánovala rozpočet s nižším deficitem, než jaký byl v letech 2009 a 2010 (viz graf níže). I média v té době hovořila o velkém šetření a škrtání ve vládním rozpočtu – hovořilo se o „Kalouskově léčbě“, hojně probírané byly škrty platů státních zaměstnanců.

Celkové výdaje za rok 2011 pak ve výsledku byly ještě nižší, než jaké vláda plánovala – místo schválených 1 190,70 mld. korun se utratilo pouze 1 155,53 mld. Největší úspory lze pozorovat v kapitálových výdajích. Schodek schváleného rozpočtu se tak oproti roku 2010 snížil téměř o 15 mld. korun.

Je tedy pravdou, že vláda po roce 2010 prováděla politiku škrtů a že poté došlo k recesi ekonomiky České republiky. Je také pravdou, že pokles výdajů vlády se projeví negativně na růstu HDP. Na druhou stranu celkové výdaje státního rozpočtu se i přes uvedené škrty nijak výrazně nesnižovaly a spíše stagnovaly, jak je vidět z údajů státního závěrečného účtu za rok 2010, 2011 (.pdf, str. 2) a 2012 (.pdf, str. 2). Nelze tedy prokázat příčinnou souvislost mezi prováděnými škrty a vzniklou recesí. Názory odborníků na danou věc se liší. Někteří ekonomové, jako například v dané době Tomáš Holub či zpětně Miroslav Singer, považovali škrty a šetření vlád během krize za chybu a za důvod následné recese. Jiní, jako například Aleš Michl, ale tvrdili, že samotné škrty Českou republiku do recese nedostaly.

Výrok Aleny Schillerové obsahuje dvě faktické části, na které jsme se při hodnocení zaměřili. Jedná se jednak o tvrzení, že tehdejší pravicová vláda v roce 2010 škrtala a také, že těmto škrtům následovala ekonomická recese. Další části jsou buď subjektivním hodnocením ministryně, případně naznačením kauzálního vztahu mezi rozpočtovými škrty a ekonomickou recesí, na kterém nepanuje odborná shoda. Jelikož jsou obě faktické části pravdivé, výrok jako celek také hodnotíme jako pravdivý.

Důvodová zpráva k vládní novele zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, uvádí (.pdf, str. 3–4), že vláda „pro rok 2021 navrhuje vytvořit fiskální prostor až do výše 4 % HDP a následně konsolidovat veřejné finance (…) o půl procentního bodu meziročně. Tato trajektorie by měla zabezpečit postupné přibližování k současné výši střednědobého rozpočtového cíle České republiky a jeho bezpečné dosažení v roce 2028, aniž by byla ekonomika ohrožena nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem“.

Dle dokumentu (.zip, D01.pdf, str. 10) Ministerstva financí, zveřejněném v říjnu 2019, tedy ještě před pandemií, odpovídá limit střednědobého rozpočtového cíle „hodnotě strukturálního salda −0,75 % HDP“. Dodejme, že stejné číslo uvádí také zmíněná důvodová zpráva (.pdf, str. 3): „Výše střednědobého rozpočtového cíle je pro rok 2020 a roky následující stanovena na −0,75 % HDP.“

Ministerstvo financí tedy plánovalo, že strukturální schodek veřejných financí nepřesáhne 0,75 % HDP. Z důvodové zprávy a také z Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí České republiky na roky 2021 až 2023 (.pdf, str. 2) z dubna 2020 pak vyplývá, že strukturální saldo by mělo podle MF v roce 2028 činit −0,5 % HDP.

Zde je důležité zmínit, že hodnoty strukturálního salda veřejných financí byly dle dat MF (.pdf, str. 39) v letech před pandemií vyšší než −0,5 % HDP. V roce 2019 byl výsledek záporný a činil −0,1 % HDP, jednalo se tedy o strukturální deficit. V předcházejících třech letech naopak strukturální saldo skončilo v číslech kladných, tedy v přebytku – v roce 2018 to bylo 0,7 % HDP, v roce 2017 1,1 % HDP a v roce 2016 0,9 % HDP.

Dle dostupných informací tak Ministerstvo financí plánuje, že v roce 2028 bude činit strukturální saldo veřejných financí −0,5 % HDP, a nepřesáhne tudíž před pandemií stanovenou hodnotu střednědobého rozpočtového cíle (−0,75 % HDP). Ve veřejně dostupných dokumentech MF se však neobjevuje, že by strukturální saldo v roce 2028 mělo dosáhnout hodnot z let před pandemií (−0,1 % HDP a vyšších), výrok proto hodnotíme jako zavádějící.