Ministryně Schillerová se takto vyjádřila ve věci zrušení daně z nabytí nemovitostí, která byla zavedena 1. ledna 2014. Stalo se tak zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, jež vstoupilo v platnost 30. října 2013. Tímto opatřením došlo k nahrazení daně z převodu nemovitostí a ke zvýšení sazby o jeden procentní bod na 4 %. Tyto kroky se nevyhnuly kritice a brzy se začalo jednat o zrušení této daně.
Jako první s návrhem na zrušení zákonného opatření přišla ODS. Rozeslán byl poslancům dne 12. března 2015, tedy necelých 15 měsíců poté, co vešla daň v účinnost. Tehdejší stanovisko vlády bylo nesouhlasné a návrh byl následně zamítnut v prvním čtení. Alena Schillerová však v té době žádnou politickou funkci nezastávala, na Ministerstvo financí, své současné působiště, se dostala až 1. ledna 2016. Od té doby působila ve funkci náměstkyně pro daně a cla. Z této pozice se ale Alena Schillerová k dani z nabytí nemovitých věcí vyjádřila v rozhovoru pro 1rr.cz. Existenci daně označila jako „velmi opodstatněnou“, přičemž kladla důraz jak na její přínos pro státní rozpočet, tak na doporučení Evropské komise a OECD.
Druhý návrh na zrušení daně předložila opět ODS. Stalo se tak 5. prosince 2017, tedy osm dní před jmenováním Aleny Schillerové do funkce ministryně financí. Vláda své nesouhlasné stanovisko (.pdf) zaslala poslancům dne 27. prosince 2017. Jako důvody pro nesouhlas byly mimo jiné uvedeny: transparentnost, snadná prokazatelnost, relativní nenáročnost správy a kontroly či právě stabilní příjem do veřejných rozpočtů. Dále byla zmíněna obava z případného nesouladu se zahraničním zdaněním, stejně jako vliv návrhu na související vnitrostátní legislativu. Všechny vládou uvedené argumenty se jeví do jisté míry pragmatické vzhledem k zaměření na praktický užitek úpravy. I tento návrh poslanci zamítli v prvním čtení.
S třetím návrhem na zrušení opatření přišlo na konci roku 2019 hnutí SPD. Vláda s ním vyslovila nesouhlas a ve stanovisku (.pdf) kromě stručného odůvodnění odkazuje na návrh předchozí. Organizační výbor projednání návrhu SPD doporučil, k tomu však na plénu Poslanecké sněmovny nedošlo.
Co se týče ministryně Schillerové osobně, ta svůj odmítavý postoj ke zrušení daně znovu vyjádřila např. v pořadu Partie 29. září 2019:
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka: „Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Teď to neprošlo Sněmovnou po návrhu v Senátu.“ (Jednalo se o návrh zákona, předložený vládním poslancem Raisem, kterým se měnilo zákonné opatření Senátu, Senát podal pozměňovací návrh na jeho úplně zrušení, byl však přehlasován a zákon vstoupil v platnost v původním vládním znění, pozn. Demagog.cz.)
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí, vicepremiérka /nestr. za ANO/: „To nepodpořím z jednoho prostého důvodu. Víte, opozice, když je v opozičních lavicích, tak navrhuje takovéto cupování rozpočtu salámovou metodou. Je to 13 a půl miliardy minus. … A do budoucna si myslím, že ta vize je svým způsobem správná, tak to musíme zasadit do kompletní reformy majetkových daní.“
Pokud budeme čerpat data z webu Finanční správy, příjem daně z nabytí nemovitých věcí se skutečně pohybuje v oblasti od 13,5 do 14 miliard korun ročně. Za minulý rok tato daň do veřejných rozpočtů přinesla přibližně 13,85 miliard, o rok dříve to bylo 13,57 miliard. Pro zajímavost v tabulce uvádíme také zbytkový dopad daně z převodu nemovitostí.
Hodnocení dopadu takového výpadku ze státních příjmů slovem „příliš“ je poměrně nekonkrétní. Z dat uvedených v přehledu (.xls) vývoje inkasa na vybraných druzích příjmů vyplývá, že daň z nabytí nemovitých věcí činí za poslední 3 roky méně než 1,56 % z celkových příjmů. Tento podíl se na první pohled nejeví jako podstatná část, nicméně řada tradičních daní má podíl menší. Je tomu tak u daně silniční, daně z příjmu fyzických osob z přiznání nebo u daně z nemovitých věcí. I proto považujeme užití slova „příliš“ za opodstatněné.
Přestože pohnutky a motivy Aleny Schillerové znát nemůžeme, hodnotíme její výrok jako pravdivý. Jak z jednání vlády, na kterém se od prosince 2017 podílí, tak z veřejných tvrzení ministryně nelze usuzovat, že by se návrhům na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí bránila z jiných než pragmatických důvodů. Rozpočtový výpadek pak ministryně financí odhaduje správně a jeho vliv na státní rozpočet lze označit jako znatelný.
