Demagog.cz

Karel Havlíček
Karel Havlíček
Poté (po roce 2013, pozn. Demagog.cz) přišly vlády, které je dostaly na hodnotu (průměrného důchodu, pozn. Demagog.cz) přes patnáct tisíc korun. Jedná se o 25 procent lidí, kteří žijí z podhodnocených důchodů. Deník N, 21. června 2021 !
Výběr Demagog.cz

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Od roku 2017 roste výše průměrných starobních důchodů rychleji než v předchozím období, do tohoto ledna skoro o 3,5 tisíce Kč až na 15 351 Kč. Vlády v těchto letech přišly s novelami, které vedly ke zvýšení důchodů, vedle toho také navyšovaly důchody nad rámec zákonné valorizace.

Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a třetiny růstu reálných mezd. Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč. 

Na následujícím grafu můžeme vidět, že výraznější nárůst je možné v minulých letech pozorovat mezi roky 2007–⁠2009. V následujícím období stoupaly hodnoty penzí spíše mírně. Mezi lety 2017, kdy se Andrej Babiš stal poprvé předsedou vlády, a rokem 2021, kdy poprvé evidujeme překročení hranice průměrných starobních důchodů v hodnotě 15 000 Kč, však pozorujeme další strmější nárůst. Přesněji o 3 485 Kč.

Důležité je uvést, že v roce 2017 změnila vláda Bohuslava Sobotky výpočet valorizací penzí. Výpočet začal zohledňovat také růst životních nákladů důchodců, nikoliv celé populace, jak tomu bylo před rokem 2017. Další novelou, která výši důchodů přímo změnila, je ta z pera Ministerstva práce a sociálních věcí schválená v roce 2018. Podle této novely, která mimochodem naplnila jeden z vládních slibů vlády Andreje Babiše, se stabilní část důchodů zvýšila o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvyšuje o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.

Oba tyto důvody mohou stát za rychlým nárůstem hodnoty penzí, který v daném roce započal a pokračuje až doposud. V následujícím grafu však můžeme vidět, že v tomto období byly také velice často zvyšovány důchody nad rámec zákonné valorizace, přesněji v letech 2019 (o 300 Kč) a 2020 (o 151 Kč). Zmiňme také loňský jednorázový příspěvek 5 000 Kč, často označovaný jako rouškovné.

Hranice 15 000 byla vládou zmiňována již v začátku jejího působení. Na začátku roku 2019 to zmínil sám předseda vlády, mluvil dokonce i o časovém horizontu dvou let, který byl dodržen.

V kontextu valorizace na rok 2022 hovoří (.pdf) ministryně práce a sociálních věcí Maláčová o tom, že by důchodci mohli obdržet další příspěvek nad zákonná pravidla, pravděpodobně v hodnotě 300 Kč. V tom případě by průměrný starobní důchod dosáhl na 16 159 Kč. Bez navýšení nad zákonná pravidla by se jednalo o 15 859 Kč. Návrh novely již schválila vláda a bude o něm rozhodovat Parlament. Názory na tento návrh se však napříč opozicí velmi liší, obzvláště kvůli napjatému rozpočtu. 

Ministr Havlíček údajem 25 % lidí zřejmě uvádí počet starobních důchodců v České republice. Podle dat (.pdf) České správy sociálního zabezpečení pobíralo k březnu 2021 běžný starobní důchod 2 385 460 osob. Toto číslo tvoří 22,3 % z březnového údaje o počtu obyvatel podle Českého statistického úřadu. Počet všech osob, které pobírají (.pdf) některý z důchodů, například invalidní nebo pozůstalostní, je pak 2 864 719 a tvoří 26,8 % celkového počtu obyvatel. Můžeme však také zmínit, že období mezi začátky let 2020 a 2021 bylo první, ve kterém byl porušen trend rostoucího počtu vyplácených důchodů. Meziročně jich ubylo necelých 27 000, podle expertů je tato změna způsobena pandemií covidu-19.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv růst důchodů zpravidla není výsledkem rozhodnutí vlády. Zvyšování probíhá automaticky právě pomocí valorizace, aby reagovalo na současný cenový vývoj. Vlády od roku 2013 však velmi často do tohoto mechanického růstu zasahovaly, ať již pomocí novel stávajících zákonů, tedy těch z roku 2017 a 2018, zvýšením důchodů nad úroveň udávanou zákonem z let 2019 a 2020 nebo jednorázových mimořádných příspěvků jako v roce 2016 nebo 2020.