Alena Schillerová
ANO

Alena Schillerová

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 53 výroků
Ekonomika 29 výroků
Evropská unie 13 výroků
Sociální politika 8 výroků
Koronavirus 5 výroků
Energetika 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Doprava 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Vnitrostranická politika 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Poslanecká sněmovna 1 výrok
Rozpočet 2023 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 67 výroků
Nepravda 13 výroků
Zavádějící 21 výroků
Neověřitelné 3 výroky
Rok 2024 11 výroků
Rok 2023 9 výroků
Rok 2022 4 výroky
Rok 2021 16 výroků
Rok 2020 45 výroků
Rok 2019 19 výroků

Alena Schillerová

Co se týká daně z nabytí nemovitosti, tak to byla vláda ODS, která ji v roce 2013 zvýšila ze tří na čtyři procenta.
Deník, 13. července 2020
Pravda
Během vlády ODS v roce 2013 nabyla účinnosti novela zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, která zvýšila sazbu této daně ze tří na čtyři procenta.

Co se týče daně z nabytí nemovitosti, od roku 1992 u nás platil zákon č. 357/1992 Sb., který upravoval daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Podle tohoto zákona činila až do konce roku 2012 sazba daně z převodu nemovitostí 3 %. Od 1. ledna 2013 za vlády ODS pak nabyla účinnosti novela zákona, která tuto sazbu zvýšila na 4 %.

Tento zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí byl ke dni 1. ledna 2014 zrušen a v účinnost vstoupilo zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Sazba daně z nabytí nemovitých věcí zůstala stejná, a to 4 %.

Alena Schillerová

Je ale pravda, že v minulosti jsem se bránila návrhům na její zrušení (daně z nabytí nemovitých věcí, pozn. Demagog.cz) z čistě pragmatických důvodů. Představovalo by to rozpočtový výpadek ve výši zhruba 14 miliard, což bylo příliš.
Deník, 13. července 2020
Pravda
Ministryně se proti zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v minulosti opakovaně vyslovila. Ať už to bylo v rámci veřejných výroků či společných stanovisek vlády, vždy uváděla rozpočtový výpadek jako jeden z hlavních důvodů. Za rok 2019 přinesla státu tato daň 13,85 miliard korun.

Ministryně Schillerová se takto vyjádřila ve věci zrušení daně z nabytí nemovitostí, která byla zavedena 1. ledna 2014. Stalo se tak zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, jež vstoupilo v platnost 30. října 2013. Tímto opatřením došlo k nahrazení daně z převodu nemovitostí a ke zvýšení sazby o jeden procentní bod na 4 %. Tyto kroky se nevyhnuly kritice a brzy se začalo jednat o zrušení této daně.

Jako první s návrhem na zrušení zákonného opatření přišla ODS. Rozeslán byl poslancům dne 12. března 2015, tedy necelých 15 měsíců poté, co vešla daň v účinnost. Tehdejší stanovisko vlády bylo nesouhlasné a návrh byl následně zamítnut v prvním čtení. Alena Schillerová však v té době žádnou politickou funkci nezastávala, na Ministerstvo financí, své současné působiště, se dostala až 1. ledna 2016. Od té doby působila ve funkci náměstkyně pro daně a cla. Z této pozice se ale Alena Schillerová k dani z nabytí nemovitých věcí vyjádřila v rozhovoru pro 1rr.cz. Existenci daně označila jako „velmi opodstatněnou“, přičemž kladla důraz jak na její přínos pro státní rozpočet, tak na doporučení Evropské komise a OECD.

Druhý návrh na zrušení daně předložila opět ODS. Stalo se tak 5. prosince 2017, tedy osm dní před jmenováním Aleny Schillerové do funkce ministryně financí. Vláda své nesouhlasné stanovisko (.pdf) zaslala poslancům dne 27. prosince 2017. Jako důvody pro nesouhlas byly mimo jiné uvedeny: transparentnost, snadná prokazatelnost, relativní nenáročnost správy a kontroly či právě stabilní příjem do veřejných rozpočtů. Dále byla zmíněna obava z případného nesouladu se zahraničním zdaněním, stejně jako vliv návrhu na související vnitrostátní legislativu. Všechny vládou uvedené argumenty se jeví do jisté míry pragmatické vzhledem k zaměření na praktický užitek úpravy. I tento návrh poslanci zamítli v prvním čtení.

S třetím návrhem na zrušení opatření přišlo na konci roku 2019 hnutí SPD. Vláda s ním vyslovila nesouhlas a ve stanovisku (.pdf) kromě stručného odůvodnění odkazuje na návrh předchozí. Organizační výbor projednání návrhu SPD doporučil, k tomu však na plénu Poslanecké sněmovny nedošlo.

Co se týče ministryně Schillerové osobně, ta svůj odmítavý postoj ke zrušení daně znovu vyjádřila např. v pořadu Partie 29. září 2019:

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka: „Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Teď to neprošlo Sněmovnou po návrhu v Senátu.“ (Jednalo se o návrh zákona, předložený vládním poslancem Raisem, kterým se měnilo zákonné opatření Senátu, Senát podal pozměňovací návrh na jeho úplně zrušení, byl však přehlasován a zákon vstoupil v platnost v původním vládním znění, pozn. Demagog.cz.)

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí, vicepremiérka /nestr. za ANO/: „To nepodpořím z jednoho prostého důvodu. Víte, opozice, když je v opozičních lavicích, tak navrhuje takovéto cupování rozpočtu salámovou metodou. Je to 13 a půl miliardy minus. … A do budoucna si myslím, že ta vize je svým způsobem správná, tak to musíme zasadit do kompletní reformy majetkových daní.“

Pokud budeme čerpat data z webu Finanční správy, příjem daně z nabytí nemovitých věcí se skutečně pohybuje v oblasti od 13,5 do 14 miliard korun ročně. Za minulý rok tato daň do veřejných rozpočtů přinesla přibližně 13,85 miliard, o rok dříve to bylo 13,57 miliard. Pro zajímavost v tabulce uvádíme také zbytkový dopad daně z převodu nemovitostí.

Hodnocení dopadu takového výpadku ze státních příjmů slovem „příliš“ je poměrně nekonkrétní. Z dat uvedených v přehledu (.xls) vývoje inkasa na vybraných druzích příjmů vyplývá, že daň z nabytí nemovitých věcí činí za poslední 3 roky méně než 1,56 % z celkových příjmů. Tento podíl se na první pohled nejeví jako podstatná část, nicméně řada tradičních daní má podíl menší. Je tomu tak u daně silniční, daně z příjmu fyzických osob z přiznání nebo u daně z nemovitých věcí. I proto považujeme užití slova „příliš“ za opodstatněné.

Přestože pohnutky a motivy Aleny Schillerové znát nemůžeme, hodnotíme její výrok jako pravdivý. Jak z jednání vlády, na kterém se od prosince 2017 podílí, tak z veřejných tvrzení ministryně nelze usuzovat, že by se návrhům na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí bránila z jiných než pragmatických důvodů. Rozpočtový výpadek pak ministryně financí odhaduje správně a jeho vliv na státní rozpočet lze označit jako znatelný.

Alena Schillerová

Šlo o velkou daňovou výjimku, kdy daň (z nabytí nemovitosti, pozn. Demagog.cz) platili jen občané. Právnické osoby ji obešly převodem obchodního podílu, developeři si prolobbovali osvobození z novostaveb.
Deník, 13. července 2020
Ekonomika
Pravda
Daň z nabytí nemovitosti se odvádí v případě převodu nemovitosti. Její odvedení se tedy dá obejít převodem společnosti, která nemovitost vlastní, namísto nemovitosti samotné. Novostavby pak jsou od daně osvobozeny, zda to bylo předmětem lobbingu, se nám nepodařilo ověřit.

Daň z nabytí nemovitosti je obsažena v zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb. V rámci opatření, která se snaží snížit negativní dopady, jež nastaly v důsledku koronavirové krize, vláda vypracovala návrh zákona (.pdf) obsahující zrušení daně z nemovitosti (str. 12). Podle návrhu by pak mělo být zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. zrušeno, změněny by měly být také některé další právní předpisy. Vláda si od novelizace slibuje snížení daňové a administrativní zátěže a rovněž rozproudění trhu s nemovitostmi (str. 12). Novela ve středu 8. července 2020 prošla třetím čtením a zamířila do Senátu.

Pokud se budeme zabývat první částí výroku, tedy onou výjimkou, důvodová zpráva k návrhu zákona konkrétně uvádí (.pdf, str. 11):

Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se také sníží motivace pro zakládání účelových obchodních korporací (SPV) vlastnících nemovité věci a pro účelové převody podílů v nich, kterými fakticky dochází i k úplatnému převodu nemovitých věcí. Převod podílu v obchodní korporaci nelze podřadit pod předmět daně z nabytí nemovitých věcí. Přestože je tedy převod podílu na nového společníka svou podstatou de facto rovnocenný s úplatným nabytím nemovité věci, nepodléhá takové nabytí nemovité věci zdanění, tj. dani z nabytí nemovitých věcí.

Jinými slovy, daň z nabytí nemovitosti odvádějí osoby, které získají vlastnická práva k dané nemovité věci. Pokud je však převedena společnost, která nemovitost vlastní, formálně zůstává vlastník stejný a daň tedy není třeba platit.

Kritika na daň z nemovitosti se ovšem ozývá i z řad opozičních politiků. Marek Výborný (KDU-ČSL) například uvedl: „Daň z nabytí nemovitosti považujeme za nesmyslnou, dvakrát zatěžující toho, kdo si pořizuje bydlení, a jako takovou usilujeme dlouhodobě o její zrušení. KDU-ČSL tento návrh (na zrušení daně, pozn. Demagog.cz) zcela jistě podpoří.“

Zrušení daně z nemovitosti je však podrobováno i kritice. Například podle serveru iDnes na zrušení daně z nemovitosti vydělají především spekulanti skupující starší byty za účelem pronájmu. Finanční poradkyně Dana Míchalová k tomu uvedla: „Okamžitě ušetří na dani, aniž by museli řešit odpočty úroků z daní, které se na ně tak jako tak nevztahovaly.“ Výsledkem novely pak dle stejného zdroje nebude podpora výstavby nových bytů. 

Osvobození od placení daně z nemovitosti pro novostavby, o kterém hovoří ve svém výroku ministryně Schillerová, je skutečně obsaženo v rámci současné právní úpravy. Zdali však došlo k osvobození na základě lobbingu developerů, se nám nepodařilo ověřit.

Přesto však hodnotíme celý výrok jako pravdivý, neboť ve všech ostatních ohledech má ministryně Schillerová pravdu. Zda byla zmiňovaná výjimka do zákona přidána na žádost developerů, pak není jádrem výroku. Tím je, že daň z nabytí nemovitosti nebyla placena plošně, její placení mohlo být obejito a navíc zde existovaly další výjimky z povinnosti tuto daň odvést.

Alena Schillerová

Těch 14 miliard tak zůstane lidem, především mladým rodinám, které při koupi bytu třeba za pět milionů ušetří 200 tisíc korun.
Deník, 13. července 2020
Ekonomika
Pravda
Stát na dani z nabytí nemovitých věcí v roce 2019 vybral téměř 13,9 mld. Kč. Sazba daně činila 4 % ze základu daně. Při koupi bytu o ceně 5 mil. Kč tak mladý pár či jednotlivec, který patří mezi nejčastější kupující, ušetří 200 tis. Kč, které by jinak zaplatil za tuto daň.

Stát na dani z nabytí nemovitých věcí v roce 2019 získal podle Monitoru Státní pokladny (Daňové příjmy ⇒ Majetkové daně ⇒ Daně z majetkových a kapitálových převodů) celkem 13 872 523 585 Kč.

Sazba této daně podle Zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí č. 340/2013 Sb. činí 4 %. Výše daně se pak vypočte jako součin sazby daně a základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru. Základem daně je při běžné koupi nemovitosti sjednaná cena. Pokud bychom tedy kupovali byt za 5 mil. Kč, uvedeným výpočtem získáme výši daně z nabytí nemovitých věcí, která by činila rovných 200 000 Kč.

Mladé rodiny a jednotlivci ve věku kolem 30–40 let patří mezi nejčastější kupující nových bytů a domů. Průměrná cena prodaného bytu činila ve 4. čtvrtletí 2019 podle dat společnosti Deloitte (.pdf) 63 400 Kč/m². Průměrná obytná plocha bytu v bytovém domě v ČR činí (.pdf, str. 6) přibližně 52,6 m², kupující tak za průměrný byt v ČR utratí 3 334 840 Kč. Ceny ve velkých městech však tento průměr podstatně převyšují. Průměrná cena bytu v Praze činila v dubnu 2020 více než 8 mil. Kč, v Brně pak téměř 5,73 mil. Kč.

Alena Schillerová

Navrhla jsem to jako balíček, tedy zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, zrušení odpočtu úroků z úvěrů a prodloužení časového testu pro osvobození daně z příjmu z pěti na deset let.
Deník, 13. července 2020
Pravda
Návrh zákona, který prošel třetím čtením, vskutku obsahuje jak zrušení daně z nemovitosti, zrušení odpočtu úroků z úvěrů, tak i prodloužení lhůty z 5 na 10 let. Druhý bod ovšem prošel změnou v pozměňovacím návrhu.

Dne 8. července 2020 proběhlo třetí čtení návrhu zákona, který má mimo jiné zrušit daň z nabytí nemovitých věcí. Ačkoliv zákon počítal se zrušením (.pdf, str. 12) odpočtu úroků z úvěrů poskytnutých pro bytovou potřebu, kvůli pozměňovacímu návrhu je odpočet úroků stále možný – ovšem v pozměněné podobě. Navrhuje se (.pdf, str. 11, bod 2.2.1) také „v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí (…) prodloužení lhůty pro tzv. časový test u příjmů z prodeje těch nemovitých věcí, které byly pořízeny z jiného důvodu než pro potřebu vlastního bydlení, ze stávajících 5 na 10 let“.

Tento návrh byl Poslaneckou sněmovnou následně jednomyslně schválen. Ze 192 přítomných poslanců bylo 187 pro a nikdo proti.

Alena Schillerová

Co se týká těch odpočtů (úroků z úvěrů na bydlení při platbě daně z příjmu, pozn. Demagog.cz), vycházela jsem ze závazku ve vládním prohlášení, že budeme rušit daňové výjimky.
Deník, 13. července 2020
Pravda
Vláda ve svém programovém prohlášení deklaruje ambici eliminovat daňové výjimky a zavazuje se nevytvářet další. V souladu s tímto prohlášením tedy navrhovala zrušit možnost odečíst zaplacené úroky u hypoték od základu daně z příjmu.

Tato část rozhovoru, jako i tento výrok se věnuje vládnímu návrhu zákona, kterým se ruší daň z nabytí nemovitých věcí. Tento návrh byl 13. května 2020 předložen Poslanecké sněmovně, která ho schválila ve třetím čtení 8. července 2020. Nyní o něm bude rozhodovat Senát. 

Ve výroku zmíněnými „odpočty“ se myslí možnost odečíst úroky z hypoték od základu daně z příjmu, viz § 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Zrušením tohoto institutu měla být částečně kompenzována ztráta v rozpočtu způsobená zrušením daně z nabytí nemovitých věcí. Důvodová zpráva (.pdf, str. 14, 15) ke zmíněnému vládnímu návrhu odhaduje kompenzaci od 0,4 mld. korun po případných 1,2 mld. Kč, zatímco samotným zrušením daně z nabytí nemovitostí se odhaduje ztráta ve státním rozpočtu na 11–14 mld. Kč. Ve Sněmovně však tato část návrhu zákona neprošla. Těsně prošel pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), pro který hlasovalo i několik poslanců za ČSSD a KSČM. Ten možnost odečíst zaplacené úroky z hypotéky od základu daně ponechává, avšak limit je snížen z 300 na 150 tisíc. 

V programovém prohlášení vlády z roku 2018 se k rušením daňových výjimek píše: „Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.“ Z tohoto citovaného textu vyplývá snaha snížit množství daňových výjimek, tak jak je vyjádřena ve výroku.

Alena Schillerová

Kdykoli ale přijdu s návrhem na jejich rušení (daňových výjimek, pozn. Demagog.cz), ODS jako první proti tomu vystoupí.
Deník, 13. července 2020
Vnitrostranická politika
Ekonomika
Zavádějící
ODS oponovala návrhu na zrušení odpočtů pro úroky z bytových úvěrů. Nenašli jsme ale další příklady vládních návrhů zrušit daňové výjimky, proti kterým by ODS vystupovala.

Otázka rušení či omezení daňových výjimek se objevila již v aktuálně platném programovém prohlášení vlády z roku 2018 v bodě Finance a hospodaření státu.

  • Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.

Určité oživení tohoto bodu nastalo v srpnu 2019, kdy ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu přišly s iniciativou tzv. Živnostenského balíčku, který má zjednodušit podnikání v ČR. Jedním z bodů pak má být i konec daňovým vyjimkám. Bod číslo 4 této iniciativy k vyjimkám si stanovuje tyto cíle:

  • Provést důkladnou analýzu stávajících daňových výjimek a vyhodnotit jejich vliv na výši obecné sazby daně (2019)
  • Zahájit redukci, zobecňování a slučování výjimek (2020)
  • Nezavádět nové výjimky (SPLNĚNO)

 

Hledali jsme tak vládní návrhy na změnu ustanovení daňových zákonů souvisejících s výjimkami z daní, zejm. tedy §15, §19 a §20 zákona o dani z příjmů (navržené změny) a ustanovení k osvobození od daně v zákoně o dani z přidané hodnoty (navržené změny).

Za dobu ministrování Aleny Schillerové jsme pak dohledali dva návrhy k podstatnému omezení výjimek:

1) Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. (sněmovní tisk 866). Tento návrh byl projednáván mezi květnem a červencem 2020 a týkal se rušení daně z nabytí nemovitosti a zároveň i zrušení odpočtu úroků z bytových úvěru. Vládní návrh tedy rušil ustanovení, které snižuje daňovou zátěž držitelům hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.

Jak je patrné z projednávání, ODS návrh rozporovala jak při prvním čtení návrhu 27. května, tak při druhém čtení v červnu. Zde byl za ODS nejaktivnější poslanec Vojtěch Munzar, který sice kvitoval širší cíl návrhu, ale byl pro zachování odpočtů úroků z úvěrů. ODS pak finální návrh zákona podpořila, ovšem až po těsném přijetí Munzarova pozměňovacího návrhu, který odpočet úroků v zákoně udržel a pouze snížil jeho maximum z 300 tisíc korun na 150 tisíc korun.

2) Novela z. o dani z přidané hodnoty (tisk 867). Tento vládní návrh ruší osvobození od DPH pro drobné zásilky ze zemí EU. Návrh je dosud neprojednaný a ke změně dochází v celé EU, nejde tedy pouze o aktivitu vlády ČR ve snaze o omezení daňových výjimek.

 

ODS tedy skutečně vystupovala proti nedávnému vládnímu návrhu zrušit jednu z daňových výjimek k dani z příjmů fyzických osob. Výrok ministryně Schillerové však zavádí k dojmu, že ODS odporovala podobným návrhům opakovaně, další příklady přitom nejsou dohledatelné.

Alena Schillerová

Tentokrát jí (ODS, pozn. Demagog.cz) pomohli poslanci z levého spektra, prošlo to o jeden hlas.
Deník, 13. července 2020
Ekonomika
Pravda
Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitosti. Při hlasování prošel o jediný hlas pozměňovací návrh poslance za ODS, týkající se zachování odpočtu úroků z hypoték. Tento návrh kromě opozice podpořili také někteří poslanci z vládní ČSSD a také KSČM, která vládu podporuje.

Poslanci 8. července 2020 odhlasovali zrušení daně z nabytí nemovitosti, pro byli téměř všichni přítomní poslanci. Věc má nyní projednávat Senát.

Při hlasování prošel jeden z pozměňovacích návrhů, a to od poslance ODS Munzara (.docx). Ten navrhoval, aby byla zachována možnost odpočtu úroků z úvěrů na bydlení, která měla být původně v rámci návrhu vládního zákona zrušena (.pdf, str. 15). Maximální částka, kterou podle návrhu poslance Munzara mělo být možné odepsat si z daní v této souvislosti, měla činit 150 tisíc Kč ročně. Stanovisko ministryně Schillerové bylo nesouhlasné. Přítomných bylo 190 poslanců, takže kvorum činilo 96 hlasů. Pro přijetí pozměňovacího návrhu hlasovalo 96 poslanců (tedy přesně tolik, kolik bylo třeba), proti 43. Pro hlasovali zejména opoziční poslanci, ale také dva poslanci z vládní ČSSD (poslanec Votava a poslanec Sklenák). Poslanci za KSČM, která současnou vládu podporuje, hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.

Ministryně Schillerová po hlasování přijatý pozměňovací návrh okomentovala následovně: „Komunisté měli volné hlasování. Neměla jsem signály, že by podpořili opoziční návrh z pera občanských demokratů, nicméně je to politická realita, se kterou musím žít. Co se týče koalice, nebudu prát špinavé prádlo před médii, určitě to vezmu na koaliční radu.“

Alena Schillerová

Aspoň se ta částka ročního odpočtu ze základu daní snížila z 300 na 150 tisíc.
Deník, 13. července 2020
Pravda
Pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který v rámci hlasování o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, ponechal možnost odpočtu úroků z úvěrů na bydlení, avšak hranice maximálního odpočtu se snížila z 300 tisíc Kč ročně na 150 tisíc Kč.

Sněmovnou byl 8. července odhlasován ve 3. čtení vládní návrh zákona na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Vládní verze (.pdf, str. 4, 10) obsahovala, spolu se zrušením daně, částečnou kompenzaci ušlých příjmů v podobě zrušení odpočtů u hypoték. Důvodová zpráva (.pdf, str. 14, 15) tuto kompenzaci vyčíslila v rozsahu od 0,4 do 1,2 mld. Kč ročně, zatímco ušlý příjem státního rozpočtu zrušením daně z nabytí nemovitých věcí odhaduje na 11–14 mld. Kč ročně. Ve výroku zmíněným „odpočtem“ se rozumí možnost odečíst úroky z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmu, viz § 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Při hlasování ve Sněmovně  překvapivě těsně prošel pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který možnost odpočtu u hypoték ponechává. Maximální hranici odpočtu ze základu daně ale snižuje na polovinu z 300 tisíc Kč na 150 tisíc Kč (znění schválené Sněmovnou: .docx, str. 6 ,bod 8).

Alena Schillerová

Tady jsem musela ustoupit hlavně koaličnímu partnerovi, protože mně dával smysl příjem do milionu korun, nakonec vláda předkládá 800 tisíc (jako hranici ročního příjmu živnostníků pro možnost platby paušální daně, pozn. Demagog.cz).
Deník, 13. července 2020
Pravda
Konečný vládní návrh zákona pracuje s částkou 800 tisíc Kč. Jedná se tedy o kompromis mezi návrhy Aleny Schillerové (1 milion Kč) a Jany Maláčové (až 600 tisíc Kč).

Paušální daň by umožnila OSVČ provést prostřednictvím jedné platby odvod daně z příjmu a zároveň i sociální a zdravotní odvody. Tato paušální daň, která má být spuštěna od 1. ledna 2021, je dobrovolná a pro rok 2021 by měsíční odvod činil 5 740 Kč. Tuto částku tedy tvoří daň z příjmu 100 Kč, zdravotní pojistné 2 514 Kč a sociální pojistné 3 126 Kč. S paušální daní ovšem už není možné uplatnění žádné jiné slevy na dani. Novela o daních z příjmů zatím prošla ve Sněmovně prvním čtením.

O možnost platit paušální daň mohou požádat živnostníci, jejichž roční příjem nepřesahuje částku 800 tisíc Kč a nejsou registrovaní k platbě DPH. Ministryně financí Alena Schillerová ale původně navrhovala, aby o ni mohli požádat živnostníci s příjmy do 1 milionu. S touto částkou počítal i původní návrh Ministerstva financí z října roku 2019. S tím ovšem nesouhlasila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která naopak navrhovala nižší limit až 600 tisíc Kč. Konečná částka 800 tisíc Kč tak vznikla jako kompromis uvnitř vládní koalice. Neshody panovaly také v termínu spuštění paušální daně. Zatímco Alena Schillerová požadovala spuštění od 1. ledna 2021, Jana Maláčová prosazovala pozdější spuštění z důvodu nepřipraveného IT systému.