Počty ministerstva financí - 2. část

DOPLNĚNÍ: Níže uvedené hodnoty přijatých opatřeních pochází z dubna 2020, Ministerstvo financí nicméně tabulku opatření v podobné formě používá opakovaně, jen s aktualizovanými čísly. Byť ilustrované na starších datech, naše výtky ke způsobu vykazování celkové hodnoty opatření obsažené v první i druhé části komentáře jsou tak vzhledem k praxi Ministerstva stále aktuální.

MFČR prezentuje na svém webu (k 22. dubnu 2020) "podrobnou kvantifikaci přijatých opatření v souvislosti s pandemií COVID-19." V předchozím komentáři jsme se věnovali částem Přímá podpora a Odklady daní a odvodů. Dnešní komentář vysvětluje záruční schémata. Jedná se o vysoké částky, které při zběžném pohledu budí zvědavost. Je také důležité se zamyslet nad vyjádřením záruk jako % HDP, které může působit zmatečně. Skutečně do ekonomiky připluje toto množství peněz tak, jak říká ministryně financí?

Ministryně Schillerová sdílela údaje s komentářem i na svém twitterovém účtu.

1,2 bilionu korun. Takový je součet našich dosavadních opatření na podporu české ekonomiky. Dělá to neuvěřitelných 20,7% HDP. To nás v mezinárodním srovnání řadí mezi země, které do záchrany svého hospodářství uvolňují naprosto nejvíce. pic.twitter.com/vUTW8IuZM5

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 21, 2020

ZÁRUČNÍ SCHÉMATA

V záručních schématech stát částečně či zcela garantuje úvěry, poskytnuté soukromými finančními institucemi. "Uvolnění prostředků" do ekonomiky je pak sporný termín: stát je připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá tak k oživení ekonomiky, zároveň jde však o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory i opatření na příjmové straně. Vyjádření jako % HDP, které je zde velmi vysoké, pak může čtenáře zmást.

COVID II a III - 20 mld. a 600 mld.
V rámci programu COVID II stát poskytl prostřednictvím ČMZRB záruku na úvěry, jejichž konečná hodnota měla dosáhnout téměř 20 mld. Kč. Záruka je nastavena až do výše 80 % jistiny komerčního úvěru, stát tak na ručení v programu COVID II vyhradil 16 mld. Kč. Nejsou to ale peníze, které půjdou z veřejného rozpočtu, znamená to pouze, že vláda poskytne záruční kapacitu.

Později vláda připravila (.pdf) zvýšení záruční kapacity (COVID III). Přes ČMZRB se zaručí 150 mld. Kč za všechny úvěry, které poskytnou komerční banky v rámci tohoto programu (str. 5-6). ČMZRB  bude ručit do výše 25 % poskytnutých úvěrů. Komerční banky tak mohou v rámci programu napůjčovat až 600 mld. Kč. Pokud by všechny úvěry nebyly splaceny (což je vysoce nepravděpodobné), ponese ČMZRB, respektive stát 25 % nákladů, tedy 150 mld. Kč. Zbytek nákladů by nesly komerční banky. 

Hodnocení: ZAVÁDĚJÍCÍ
Ministryně Schillerová zde uvádí částku, které reálně do ekonomiky pošlou na úvěrech komerční instituce, nikoli stát. Výdaje z veřejných rozpočtů zde budou řádově nižší. Zároveň nevyčísluje pouze záruku poskytnutou státem, nýbrž celou maximální možnou výši poskytnutých úvěrů v rámci programu. V kontextu ostatních zmíněných opatření tak vytváří dojem vyšší finanční účasti státu, než odpovídá skutečnosti.

EGAP - 330 mld.

Fungování pojistné kapacity EGAPu vysvětluje následující práce. “EGAP smí v rámci kalendářního roku uzavřít jen takový počet pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, aby pojistná angažovanost z těchto smluv nepřekročila horní limit stanovený v zákoně o státním rozpočtu ČR (ZSR) pro příslušný rok. Tento limit je označován jako pojistná kapacita a byl postupně navyšován ze 120 mld. Kč v ZSR na rok 2002 až na hodnotu 300 mld. Kč pro rok 2015, nicméně v ZSR na rok 2016 klesl na 230 mld. Kč.” (str. 26)

Samotný pojem pojistná kapacity pak úzce souvisí s pojistnou angažovaností, neboť pojistná kapacita je horní mezí pojistné angažovanosti (str. 29). Zjednodušeně pak lze říci, že pojistná kapacita je celková sečtená hodnota, do níž EGAP může uzavírat pojištění (str. 29). Pojistná kapacita se přitom může měnit. (str. 50)

V důvodové zprávě novely zákona o státního rozpočtu 2020 se nachází informace o nutnosti navýšení státního rozpočtu v rámci pojistné kapacity EGAP o 330 000 000 000 Kč (str. 10). V platném znění zákona o státním rozpočtu z 26. 3. 2020 se pak tato hodnota nachází v §3. V poslední úpravě z 20. 4. 2020 ke změně této hodnoty již nedochází.

Hodnota 330 mld. tedy odpovídá nové pojistné kapacitě EGAPu. EGAP měl však už na začátku dubna vyčerpanou pojistnou kapacitu okolo 130 mld., přičemž jeho dosavadní limit byl zhruba 190 mld. Stát tedy v souvislosti s probíhající krizí navýšil kapacitu o 140 mld. a EGAP může poskytnout záruky na objem úvěrů vyšší o cca 200 mld. než v dubnu.

Hodnocení: ZAVÁDĚJÍCÍ
Stát navýšil celkovou pojistnou kapacitu EGAP o 140 mld. na aktuální hodnotu 330 mld. Jelikož velká část této pojistné kapacity již byla vyčerpána, je silně zavádějící prezentovat celou částku 330 mld. jako opatření související s epidemií.

COVID Praha - 1,5 mld.

Záruční program COVID Praha “usnadňuje živnostníkům, malým a středním podnikatelům aktivním na území hlavního města Prahy přístup k provoznímu financování v návaznosti na zmírnění hospodářských následků způsobených opatřeními proti šíření koronavirové infekce známé jako COVID-19”. Podmínkou získání záruky je schválený úvěr od některé ze spolupracujících komerčních bank. Dohromady se podle ČT24 jedná o 1,4 miliard Kč, přičemž program připravila ve spolupráci s hlavním městem Praha ČMZRB a je financován z Operačního programu Praha - pól růstu. Je to tak program financovaný ze 2 evropských fondů - Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR).

Hodnocení: PRAVDA
S tou výhradou, že jde mj. o peníze z evropských fondů, částka přibližně odpovídá záruční kapacitě programu. Program COVID Praha je přitom zacílen pouze na podnikatele působící v Praze, a to zejména z toho důvodu, že ti se nemohli účastnit jiných záručních programů COVID.

Politiky budeme hlídat i nadále. Pokud nám s tím chcete pomoci, budeme moc rádi, když nás podpoříte třeba přes Darujme a stanete se jedním z hlídačů. Vaše podpora je pro nás klíčová a zaručuje naši nezávislost. Můžete se přihlásit i k našemu newsletteru a občas dostat do schránky info o tom, jak si čeští politici vedou na poli factchecku. První část komentáře si můžete přečíst zde.