Demagog.cz

Počty ministerstva financí - 1. část

Koronavirová krize si vyžádala povolení kohoutků finančních toků pro záchranu ekonomiky a zmírnění negativních dopadů. Ať už si o opatřeních myslíte cokoli, stojí za to se podívat na tabulku finanční pomoci, kterou do světa vyslalo ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou.

Komentář 4. května 2020

MFČR prezentuje na svém webu (k 22. dubnu 2020) "podrobnou kvantifikaci přijatých opatření v souvislosti s pandemií COVID-19." Jakmile fact-checker spatří podobnou tabulku plnou zajímavých čísel, nezbývá mu než se zaradovat.

Ministryně financí Alena Schillerová k těmto výpočtům přidala i Tweet, který řadí ČR dle jejích slov k zemím, které uvolňují finanční prostředky na zmírnění krize co možná nejvíce.

Jak je to s těmi vládními počty doopravdy? Pojďme se postupně podívat na všechna čísla. Za povšimnutí stojí i tvrzení ministryně, že Česká republika uvolňuje nejvíce peněz do hospodářství. V tabulce ovšem stojí i položky, které nelze jednoznačně vyčíslit, jejich hospodářský dopad bude možné hodnotit až v příštích obdobích. Některá čísla nelze jednoduše sečíst a prezentovat jako finanční prostředky, které stát do ekonomiky skutečně napumpuje. Není zcela jasné, proč jsou vedle příjmových a výdajových opatření uvedena například záruční schémata. Ta sice čistě matematicky můžeme připočíst k ostatní podpoře a vyjádřit jako % HDP, ale jejich mechanismy jsou odlišné.

Teď pěkně popořádku:

PŘÍMÁ PODPORA

Opatření na příjmové straně by měla dosáhnout celkově 98,4 mld. Kč.

1) Daňová opatření (Kompenzační bonus I a II, prominutí zálohy) - 73,8 mld.

22. dubna 2020 byla Poslaneckou sněmovnou schválena vládní novela zákona o kompenzačním bonusu, dle které se má prodloužit období pro poskytování kompenzačního bonusu pro OSVČ ve výši 500 Kč/den až do 8. června 2020. Původní (.pdf, str. 6) znění zákona o kompenzačním bonusu počítá s dopadem na veřejný rozpočet v maximální výši 16 mld. Kč za období od 12. března do 30. dubna 2020.

Novela předpokládá (.pdf, str. 4) dopad na veřejný rozpočet v maximální výši 13 až 14 mld. Kč za období od 1. května do 8. června 2020. V důvodové zprávě je také uvedena možnost dalšího prodloužení:

“S ohledem na nemožnost zcela najisto predikovat, zda nebude nutné ponechat část omezujících krizových opatření v platnosti i po tomto datu, se navrhuje upravit též třetí bonusové období, v jehož případě však bude jeho stanovení, resp. určení jeho přesné délky ponecháno na úpravě nařízením vlády. Zákon nicméně v tomto ohledu stanoví časový limit do 31. srpna 2020, který nemůže být vládou při určení délky třetího bonusového období překročen.” (.pdf, str. 3). Potenciální třetí bonusové období by, na rozdíl od prvního a druhého, trvalo déle než dva měsíce, lze tak očekávat větší rozpočtový dopad. Nicméně zatím nebyl dopad Ministerstvem financí kvantifikován.

Vláda na konci března schválila návrh ministerstva financí na prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob. Byť ministerstvo předpokládá (.pdf, str. 9) snížení výnosů z daní z příjmu v řádu desítek miliard Kč, nepodařilo se nám dohledat, jakou část by mělo představovat prominutí červnové zálohy na daň a jakou část plošné snížení výnosů v důsledku oslabené ekonomické aktivity.

Hodnocení: NEOVĚŘITELNÉ

2) Opatření v odvodech pojistného (prominutí záloh pro OSVČ) - 23,1 mld.

Sociální pojištění

Jedná se o opatření na základě zákona o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Na základě tohoto opatření je OSVČ odpuštěna platba minimálních záloh za měsíce březen až srpen 2020. Tento zákon vstoupil v účinnost 27. března 2020 a v jeho znění se předpokládá finanční dopad navrhovaného opatření ve výši cca 15,1 mld. Kč (.pdf, str. 3). „Předpokládaný dopad navrhovaného opatření na snížení příjmů z pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti činí pro období březen až srpen cca 15,1 mld. Kč, tj. cca 2,5 mld. Kč měsíčně….Odhad nezohledňuje možné snížení příjmů OSVČ z titulu realizovaných opatření.” opatření v souvislosti s odvody pojistného na důchodové pojištění jsou v zásadě dvě. První z nich odpouští živnostníkům povinnost platit zálohy. Druhé z nich pak odpouští živnostníkům povinné odvody, a to ve výši minimálního odvodu. Kolika živnostníkům pak budou odvody skutečně odpuštěny a kolika pouze sníženy, přitom závisí na jejich budoucích výdělcích. Jedná se tak o odhadovanou částku, kterou stát letos nedostane na platbách na důchodové pojištění.

Zdravotní pojištění

27. března 2020 vstoupila v účinnost novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která počítá s tím, že:

“V případě pojistného osob samostatně výdělečně činných se navrhuje, aby bylo zakotveno plošné odpuštění záloh na pojistné v období měsíce března až srpna 2020 až do výše pojistného vypočítaného z minimálního vyměřovacího základu. Splacení pojistného vzniklého v tomto období, které je vyšší než pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, poté může (ale nemusí) osoba samostatně výdělečně činná odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 v roce 2021.” (.pdf, s. 4)

Tato novela zákona předpokládá negativní dopad do prostředků systému veřejného zdravotního pojištění za období 6 měsíců do výše až 8 mld. Kč (.pdf, s. 5). Jedná se opět o částku, která pravděpodobně nebude vyplacena státu.

Hodnocení: PRAVDA
Jelikož jde o opatření "na příjmové straně", stát zde nevydává prostředky na podporu OSVČ, nýbrž si snižuje příjmy tím, že oddaluje či zcela promíjí jejich platby. Odhadované dopady na veřejné finance pak v součtu odpovídají hodnotě uvedené v tabulce.

3) Ostatní opatření na příjmech - 1,5 mld.

Ostatní opatření na příjmech se týká dividend Letiště Praha, kde stát figuruje jako jediný akcionář. Ředitel Letiště Praha Václav Řehoř uvedl, že se s Ministerstvem financí jedná o tom, že letos žádná dividenda za rok 2019 státu vyplacena nebude. Letišti tak má být nepřímo poskytnuta finanční podpora. Dodejme, že hodnotíme na základě plánovaných výdajů, nikoli uskutečněných.

Hodnocení: PRAVDA

Opatření na výdajové straně

1) Oblast zdravotnictví - 40,2 mld.

V novele zákona o státním rozpočtu 2020 se počítá s navýšením měsíční platby státu za státního pojištěnce o 500 Kč (tzn. 1 567 Kč měsíčně) a to od 1.6.2020. V důsledku toho je posílena kapitola Všeobecná pokladní správa, z níž se hradí platba státu do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Výdaje na tuto oblast se navýší o 22,3 mld. Kč.
Dále, aby mohla vláda pružně reagovat na aktuální krizi, se navyšuje vládní rozpočtová rezerva o 14,6 mld. Kč (na 78,77 mld. Kč). Tyto prostředky budou operativně používány na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19. Jedná se jak o podpůrná vládní opatření, tak i o nákup ochranných pomůcek, plicních ventilátorů a dalšího nezbytného vybavení. Nic dalšího, co se týká zdravotnictví, v novele (.pdf) není uvedeno.

Před publikováním tohoto tweetu byly zároveň nakoupeny ochranné pomůcky téměř za 3 mld. Kč, kam však spadají i nákupy samospráv, nemocnic a dalších institucí - nákupy, které tedy neprovedl stát.

Celkem pak opatření na výdajové straně v oblasti zdravotnictví vyjdou na téměř 40 mld. Kč, byť jsou započítány i nestátní nákupy a menší část těchto výdajů tedy není alokována vládou.
Hodnocení: PRAVDA

2) Nové sociální transfery - 7,6 mld.

Vláda 17. dubna 2020 schválila novelu zákona, který upravuje sociální zabezpečení, kvůli mimořádným opatřením při epidemii v roce 2020. Touto novelou by se mělo zvýšit ošetřovné 60 % na 80 %  denního vyměřovacího základu. Toto navýšení by mělo platit od 1. dubna do a být účinné až do 30. června 2020. Tato novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou dne 21. dubna 2020, poté byla posunuta Senátu.

Ošetřovné” pro OSVČ je možné čerpat od 1. dubna 2020 ve výši 424 Kč na den po dobu trvání mimořádného opatření. 

Každý měsíc bude stát (.doc, str. 3) ošetřovné vyplácené z důvodu uzavření škol celkem 3,5 mld. Kč, přičemž navýšení ošetřovného z 60 % na 80 % by mělo představovat zátěž 0,9 mld. Kč měsíčně. Důvodová zpráva dále (str. 3) uvádí, že ošetřovné z důvodu uzavření škol se bude týkat asi 181 tisíc osob, ošetřovné vyplácené z jiných důvodů je odhadováno na 5 000 případů měsíčně a počítá se s částkou 6 milionů Kč měsíčně při průměrné délce ošetřování 7 dní.

Hodnocení: NEOVĚŘITELNÉ
Jelikož celkové náklady na ošetřovné se odvíjejí od délky uzavření škol, nemůžeme přesně ověřit, kolik stát na ošetřovném vyplatí či plánuje vyplatit. Uvedená částka odpovídá o něco více než dvouměsíčnímu trvání těchto opatření.

3) Přímá podpora firem (Antivirus, COVID I, PRGLF) - 56,1 mld.

ANTIVIRUS
Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo 6. dubna 2020 program na ochranu zaměstnanosti ANTIVIRUS. Tento program má pomoci firmám ochránit pracovní místa pomocí finančních kompenzací.

Celková částka, která bude pro program ANTIVIRUS uvolněna ale není známá a nemůžeme ji ani spočítat. V době našeho ověřování není určeno, kolik peněz by se do programu mělo investovat, neexistuje celkový finanční limit. Jediným limitem programu je splnění předpokladů, a časová doba, kdy bude vyplácen. Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých stránkách uvádí, že “Příspěvek bude poskytovat Úřad práce ČR, výše a doba poskytování bude závislá na důvodu vzniku překážky v práci, u každého zaměstnance bude nutné odlišit důvod překážky v práci.

Vláda zatím odhaduje, že během dubna (tedy za měsíc březen) vyplatí v programu ANTIVIRUS přibližně 11 miliard korun. V oficiálních dokumentech (.pdf, str. 12) ministerstva k programu na měsíc duben 2020 je uvedeno, že “ Měsíc duben 2020 v tuto chvíli nelze ani hrubě odhadnout.

Podle tiskové zprávy ministerstva vydané ve středu 22. dubna dostal Úřad práce ČR ke dni 21. dubna celkem 35 293 žádostí, zatím jich bylo vyplaceno 8 927. Program doprovází také velká chybovost. V první fázi po spuštění programu bylo až 80% žádostí chybně vyplněných. V druhé fázi byla chybovost žádostí až 82%. ÚP ČR zadal k 21. dubnu ČNB pokyn k odeslání plateb pro firmy za celkem 253 519 361 Kč, tedy zhruba čtvrt miliardy korun.

COVID I

Dalším programem, který ministryně Schillerová řadí k přímé podpoře firem, je COVID I. Jedná se o záruční program vyhlášený (.pdf, str. 5) vládou 16. března 2020 ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. V rámci něho by měly být poskytované bezúročné úvěry podnikatelským subjektům na daný projekt v maximální výši 15 milionů korun.

Dle údajů ČMZRB ze 17. dubna 2020 v rámci všech programů COVID banka schválila podnikatelům k 16. dubnu 2020 podporu v objemu 1,6 miliardy korun. Z toho na program COVID II poskytla 1 miliardu korun, z čeho lze usuzovat, že na program COVID I banka poskytla část ze zbývající částky 600 milionů korun. Bylo přijato celkem 4 000 žádostí (.pdf, str. 5) za 10 miliard korun. Dle vlády bylo v rámci tohoto programu nakonec alokováno 500 milionů korun. Příjem žádostí v rámci COVID I byl ukončen k 20. březnu 2020.

PGRLF
PGRLF, tedy Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, by měl získat od státu 1 miliardu korun na poskytování úvěrů zemědělským subjektům, kterou ministryně Schillerová také zařadila do přímé podpory firem. Tato částka je součástí financí ve výši 4,3 miliard korun, které získá Ministerstvo zemědělství na utlumení dopadů koronavirové epidemie. Mimo stávající programy PGRLF připravuje také nový program „Provoz 2020 – snížení jistiny úvěru“. Jeho cílem bude snížení jistiny provozních úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na provozní financování podnikatelů působících v oblasti zemědělské prvovýroby.

Hodnocení: NEOVĚŘITELNÉ
Dle dostupných veřejných zdrojů bylo poskytnuto 0,5-0,6 miliardy korun v rámci programu COVID I. a 1 miliarda na úvěry PGRLF (k 24. dubnu 2020). Celková hodnota programu ANTIVIRUS není známá. Jelikož celkovou hodnotu této kategorie podpory nelze odhadnout dopředu, nemůžeme ověřit hodnotu 56,1 mld. Dodejme však, že když i MPSV uvádí, že celkovou výši podpory nelze předjímat, máme důvod pochybovat o hodnotě uvedené ministryní.

4) Ostatní - 13,8 mld.
Vláda přijala 30. března 2020 usnesení ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru COVID-19 na výstavbu dopravní infrastruktury, kde zvýšila rozpočet SFDI o 6,5 mld. Kč. Kulturu vláda podpořila schválením programu, jehož objem je 1,07 mld. Kč. Dalších 300 mil. Kč bylo novelou zákona o státním rozpočtu alokováno (.pdf, str. 8) na provoz příspěvkových organizací. V oblasti lesnictví vláda uvolnila 1,2 mld. Kč. na zmírnění škod způsobené kůrovcem. V souvislosti se současnou krizí pak dostanou pomoc zemědělci a potravináři, ve výši 4,3 mld. Kč. Z toho 3,3 mld. Kč. bude rozděleno prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Všechna tato opatření přijdou celkem na 13,37 mld. Kč. Tuto část výroku tak můžeme v souladu s naší 10% tolerancí označit za pravdivou.

Hodnocení: PRAVDA

ODKLADY DANÍ A ODVODŮ

1) Očekávání ohledně individuálních úprav - 22,2 mld.

Samo ministerstvo financí prezentuje tuto položku jako očekávání. ovšem infografika toto opatření započítáva jako "uvolňování" prostředků. Fyzickým a právnickým osobám mohou být upraveny zálohy, neznamená to však, že daně z příjmů nebudou platit vůbec, jen v jiném období. Důvodová zpráva k zákonu, který odkládá EET, navíc nepředpokládá, že toto odložení bude mít „významnější negativní dopady na státní rozpočet“.

Fyzickým i právnickým osobám skutečně mohou být upraveny výše záloh a díky prominutí pokut odložen termín pro podání daňového přiznání či kontrolního hlášení atd. (jedná se o součásti tzv. Liberačního balíčku I a II). Nelze také vyvrátit, že je odklad zmíněných povinností ze strany státu vstřícným gestem vůči plátcům daně. Nicméně se de facto nejedná o „uvolňování“ prostředků, protože například na rozdíl od Kompenzačního bonusu I a II fyzické ani právnické osoby ve skutečnosti žádné finanční prostředky od státu nedostanou a v konečném důsledku daně z příjmů do státního rozpočtu budou muset odvést, i když k pozdějšímu datu.

Podrobnější informace, které zveřejnila ČTK s odkazem na Ministerstvo financí, ukazují, že celkovou částku 22,2 miliard u položky Odklady daní a odvodů tvoří úpravy záloh na daně z příjmů fyzických osob (3,9 mld.) a právnických osob (18,3 mld.). Jedná se však pouze o předpoklad a není zcela jasné, jak Ministerstvo financí k těmto částkám došlo.

Jako zavádějící tuto část tabulky hodnotíme také proto, že obsahuje i položku „odklad EET“. Jak totiž uvádí důvodová zpráva (.pdf) k zákonu, kterým se zavedení závěrečné vlny EET odkládá o tři měsíce: „S ohledem na nastalou situaci se nepředpokládají po danou přechodnou dobu významnější negativní dopady (odložení EET, pozn. Demagog.cz) na státní rozpočet.“ (str. 4) Pod důvodovou zprávou jsou podepsáni Andrej Babiš a Alena Schillerová.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat očekávané dopady posunutých termínů podání na státní rozpočet, Ministerstvo financí také neuvádí podrobná čísla k bodům, které jsou v této tabulce označeny pouze jako „a jiné“.

Částka 22,2 miliard pak skutečně odpovídá 0,4 % předpokládaného hrubého domácího produktu v roce 2020.

Hodnocení: ZAVÁDĚJÍCÍ
Očekávané výdaje v této kategorii odpovídají odhadům Ministerstva financí, byť není zřejmé, jak k nim ministerstvo došlo. Text v tabulce nicméně zahrnuje i opatření jako odklad EET, se kterými nemají být spojeny významnější výdaje státu. Tabulka přitom zavádí čtenáře k dojmu, že i tato opatření se podílejí na celkové částce.


V druhé části komentáře popíšeme počty týkající se záručních schémat a dozvíte se, zda je ČR skutečně zemí, která do ekonomiky v době koronakrize uvolňuje "co možná nejvíce."

Politiky hlídáme.
Pokud nám s tím chcete pomoci, budeme moc rádi, když nás podpoříte třeba přes Darujme a stanete se jedním z hlídačů. Vaše podpora je pro nás klíčová a zaručuje naši nezávislost. Nebo se můžete přihlásit k našemu newsletteru.