Alena Schillerová

O tom, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude zřejmě také velký, mluvil už makroekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a poradce Andreje Babiše pro ekonomiku Martin Fassmann. Pokud podle něj bude letos schodek rozpočtu dosahovat výše 500 miliard, pak musí být schodek pro příští rok minimálně stejně velký. S dlouhodobějším propadem v příjmech a naopak také s navýšením výdajů pak počítá i důvodová zpráva (.pdf, str. 3) k diskutované novele.

Jak již dříve uvedla ministryně financí Alena Schillerová, česká ekonomika by musela ročně růst až o 11 %, aby se státní rozpočet ve střednědobém výhledu vrátil ke schodkům kolem 40 až 50 miliard. Česká národní banka však očekává pro příští rok růst české ekonomiky o 4 %, Evropská komise o 5 %.

V dubnu vláda schválila novelu (.pdf) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tento zákon má zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda ale v souvislosti s pandemií koronaviru připravila jeho změnu, jelikož předpokládá, že stát se bude muset v následujících letech zadlužit víc, než současný zákon dovoluje. Novela například umožňuje vytvořit pro rok 2021 fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši 4 % HDP. V následujících letech by pak veřejné finance byly konsolidovány podle nařízení Rady EU č. 1466 z roku 1997 o půl procentního bodu ročně. Česká republika by tak do roku 2028 měla opět plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl a ekonomika by neměla být destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.

Podle Konvergenčního programu České republiky z dubna 2019 byl střednědobý rozpočtový cíl pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 nastaven na −0,75 % HDP (.pdf, str. 2).

Od 27. dubna 2020 je však v platnosti novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Novelu přijali poslanci 22. dubna, pro hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM, poslanci dalších stran hlasovali proti.

O úpravě a snižování střednědobého rozpočtového cíle pojednávají § 10a a § 11a:

㤠10a

Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro

a) rok 2021 jako součet částek nejvýše 4 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2021; celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii,

b) roky 2022 až 2027 ve výši odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, alespoň o 0,5 procentního bodu.“

㤠11a

Pro účely § 11 se částka celkových výdajů sektoru veřejných institucí za

a) rok 2021 vypočtená zpětně v roce 2022 navyšuje o částku použitou ministerstvem v roce 2021 podle § 10a písm. a),

b) roky 2022 až 2027 vypočtená zpětně v roce následujícím navyšuje na částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 procentního bodu.“

Z toho vyplývá, že střednědobý rozpočtový cíl deficitu 0,75 % HDP se pro příští rok může navýšit až na 4 % HDP a poté by se měl každoročně snižovat o 0,5 p. b. Takovým tempem by výše střednědobého rozpočtového cíle deficitu v roce 2027 měla klesnout na 1 % HDP a následně dosáhnout na původní úroveň 0,75 % HDP v roce 2028, jak je uvedeno i v důvodové zprávě návrhu (.docx, str. 4): „Tato trajektorie by měla zabezpečit postupné přibližování k současné výši střednědobého rozpočtového cíle České republiky a jeho bezpečné dosažení v roce 2028, aniž by byla ekonomika ohrožena nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.“

Ministryně Schillerová sice správně  říká, že se vláda zavázala ke snižování střednědobého rozpočtového cíle, ale už nedodává, že nejprve dojde k jeho podstatnému navýšení z původně plánovaného 0,75 % HDP na 4 % HDP a teprve poté by měla úroveň každoročně klesat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Schválený rozpočet pro rok 2020 počítal s příjmy 1 578 mld. Kč. Po dvou novelách státního rozpočtu byly příjmy stanoveny částkou 1 428 mld. Kč (.pdf, str. 3). Zatím poslední novela státního rozpočtu ovšem počítá s příjmy 1 365 mld. Kč. Jedná se tedy o celkový pokles příjmů o 213 mld. Kč. Tuto třetí novelu zákona o státním rozpočtu však v den uveřejnění rozhovoru (13. července) nepodepsal prezident.

Na straně výdajů byl schválen rozpočet 1 618 mld. Kč. Po dvou novelách byly výdaje stanoveny částkou 1 728 mld. Kč (.pdf, str. 3). Poslední novela státního rozpočtu pak počítá s výdaji 1 865 mld. Kč. Zde tak rozdíl tvoří cca 247 mld. Kč.

Původně schválený schodek státního rozpočtu činil 40 mld. Kč. Pokud tedy k již tomuto existujícímu schodku přičteme změny státního rozpočtu na straně příjmů a výdajů, dostaneme se ke schodku 500 miliard.

První novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 byla přijata v březnu 2020. Touto novelou byl navýšen schodek státního rozpočtu na 200 miliard korun. Příjmy pak byly touto novelou zmenšeny (.pdf, str. 14, 15) o 89,8 miliardy korun, konkrétně v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o 25 mld. Kč, u Českého telekomunikačního úřadu o 7 mld. Kč, u Správy státních hmotných rezerv o 0,6 mld. Kč, u Operace státních finančních aktiv o 1,5 mld. Kč a u Všeobecné pokladní správy (VPS) o 55,7 mld. Kč.

Následně pak byla vydána zmiňovaná a dosud poslední makroekonomická predikce z dubna 2020. Na základě této predikce pak počítala druhá novela státního rozpočtu z dubna 2020 s propadem příjmů o 60,1 mld. Kč oproti původnímu návrhu. To odpovídá snížení daňových příjmů dle zmiňované predikce, která mluví o poklesu těchto příjmů meziročně o 3,3 % (.pdf, str. 10). Konkrétně došlo ke snížení příjmů (.pdf, str. 5) v kapitole MPSV o 5 miliard a v kapitole VPS o 55,1 miliard. V důvodové zprávě k této novele jsou přitom za důvody snížení příjmů označovány (.pdf, str. 3–8) jak dubnová predikce, tak vládní opatření.

K dalšímu poklesu příjmů došlo i v zatím poslední novele státního rozpočtu (.pdf, str. 3), kterou byl schodek státního rozpočtu navýšen na 500 miliard. Příjmy se tak snížily v kapitole MPSV o 17,6 mld. Kč. V kapitole Ministerstva životního prostředí poté dojde k poklesu příjmů o 2 mld. V kapitole VPS dojde k poklesu o 43,8 mld. Kč. Celkový pokles příjmů tak činí 63,4 mld. Kč (.pdf, str. 10). Za hlavní důvod jsou přitom opět označována přijatá vládní opatření, např. v důsledku Antiviru C je předpokládán pokles příjmů MPSV o 13,5 miliardy korun. Propad daňových příjmů v kapitole Všeobecné pokladní správy je opět zdůvodněn jak ekonomickou situací, tak přijatými vládními opatřeními.

Celkový pokles příjmů, zahrnující tři novely státního rozpočtu, tedy skutečně tvoří částku cca 213 mld. Kč.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se společně s premiérem Andrejem Babišem shodli 7. července 2020 po dohodě se zástupci odborů Dagmar Žitníkovou a Martinem Engelem na odměnění všech zdravotníků, kteří pracovali v době koronavirové krize. Odměny mají dostat i zdravotníci, kteří nepracovali přímo s nakaženými, ale všichni, kteří pracovali na plný úvazek v nemocnicích v době epidemie. Odměny má získat i zdravotnický personál, který se přímo nestaral o pacienty, ale v nemocnici také pracoval.

Podle Seznam zpráv má jít skutečně o částku okolo 10 miliard korun. Celková částka bude ještě upřesněna na základě výpočtů, kolika zdravotníků se odměny budou týkat, kolik z nich pracovalo v přímém kontaktu s nakaženými, a budou tak mít nárok na vyšší odměny, a kolik hodin zaměstnanci s nárokem na odměny odpracovali. V jaké formě a v jaké konečné finanční výši bude program odměn fungovat, by vláda měla rozhodnout do konce července.

16. června 2020 předložil Poslanecké sněmovně Andrej Babiš pozměňovací návrh novely zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020. V tomto návrhu se mimo jiné v 9. kapitole pod názvem Všeobecná pokladní správa píše následující (.docx, str. 3):

„V ukazateli „Ostatní výdaje“ se zřídí dvě nové položky: „Prostředky na podporu podnikání“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o zatím nerozhodnutou specifickou podporu do hospodářských odvětví, která jsou výrazně postižena následky epidemie COVID-19) a dále položka „Prostředky na podporu veřejného sektoru“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o případnou další podporu organizací financovaných ze státního rozpočtu, tak i z územních rozpočtů. Patří sem i organizace financované z veřejného zdravotního pojištění). O použití těchto prostředků bude rozhodovat vláda.“

8. července pak Poslanecká sněmovna hlasovala o pozměňovacím návrhu a návrh schválila. Ze 190 přihlášených poslanců hlasovalo pro 140, proti byli 3. Tentýž den pak byla Sněmovnou schválena i novela jako celek.

Na závěr dodejme, že v pozměňovacím návrhu najdeme i další položky (.doc, str. 1), které by se daly označit za podporu veřejného sektoru, např. 5,2 miliard na sociální služby či 12 miliard na posílení programu Antivirus. Pokud však ministryně Schillerová mluví o prostředcích, které prozatím nejsou vázány na žádný konkrétní účel, pouze mají být použity na podporu soukromého a veřejného sektoru, je pravdou, že v této oblasti je vyčleněno právě zmíněných dvakrát deset miliard.

Ministryně financí Alena Schillerová výrokem reaguje na kritiku vládního návrhu novely zákona o státním rozpočtu. Tato novela nebyla podle opozice dostatečně zdůvodněna a ke konkretizaci určení výdajů došlo až prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu Andreje Babiše.

Vládní rozpočtová rezerva měla být podle vládou navrhované novely zákona o státním rozpočtu z 9. června navýšena (.pdf, str. 5) o 136,6 miliard korun. Její rozpočet by tím dosáhl 215,4 miliard. Během legislativního procesu došlo v původní novele k upřesnění prostřednictvím pozměňovacího návrhu (.docx, str. 4) premiéra Babiše. Ten v něm konkretizoval využití několika desítek miliard korun, a tím se navrhované navýšení vládní rozpočtové rezervy ztenčilo na necelých 36,1 miliard korun. Největší množství peněz bylo přesměrováno do Státního fondu dopravní infrastruktury (.docx, str. 2), a to 20 miliard, dále pak také do programu Antivirus a dalších.

První čtení novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020 bylo zahájeno 23. června 2020, návrh byl však ve Sněmovně předložen již 9. června. O týden později pak komplexní pozměňovací návrh předložil premiér Babiš. Právě tento návrh, z dílny Ministerstva financí, blíže rozpracovává, na co budou navýšené výdaje státního rozpočtu použity.

Zatím nejvyšších hodnot dosahovaly kapitálové výdaje v roce 2015, kdy dosáhly částky 175,7 mld. Kč (.pdf, str. 8). Při porovnání údajů Ministerstva financí o výši kapitálových výdajů v minulosti (údaje za rok 2000 a 2001, 2002 a 2003, 2004 a 2005, 2006 a 2007, 2008 a 2009, 2010 a 2011, 2012 a 2013, 2014 a 2015, 2016 a 2017, 2018 a 2019) je zřejmé, že navržená výše kapitálových výdajů novelou státního rozpočtu pro rok 2020 je skutečně rekordní. Údaje z let 1993–1999 se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, avšak vzhledem k celkové výši rozpočtu např. v roce 1999 (.pdf, str. 1), která byla ve srovnání s dneškem třetinová, je velmi pravděpodobné, že tehdejší kapitálové výdaje nedosahovaly dnešní výše.

Současný schválený rozpočet 2020 počítá s celkovými výdaji 1 728,2 mld. Kč. Z toho 144,9 mld. Kč tvoří kapitálové výdaje. Nově navrhovaná novela pak počítá s celkovými výdaji ve výši 1 864,8 mld. Kč. 

Nejvýrazněji by se v rámci kapitálových výdajů mělo investovat do kapitoly Ministerstva dopravy. Konkrétně investicí 20 mld. Kč pro SFDI na výstavbu silnic a dálnic a další 4 mld. Kč jako podpora investování na úrovni krajů. Dále se jedná o investice v oblasti Ministerstva zemědělství (.docx, str. 3; vodní hospodářství – 2,6 mld. Kč), Ministerstva životního prostředí (vodohospodářské projekty – 2 mld. Kč), Ministerstva pro místní rozvoj (rekonstrukce nebo oprava obecního nebo krajského majetku + investice do majetku obcí a krajů – 4,3 mld. Kč), Ministerstva kultury (.docx, str. 1; investice do kulturních zařízení – 1 mld. Kč), Ministerstva práce a sociálních věcí (výstavba zařízení sociálních služeb – 400 mil. Kč), Ministerstva zemědělství (posílení programu rozvoje venkva - 3,3 mld. Kč), Správy státních hmotných rezerv (potravinové zásoby – 400 mil. Kč) a Všeobecné pokladní správy (financování oprav a modernizace škol, školek a komunální infrastruktury v menších obcích – 3,8 mld. Kč).

Celkové navržené kapitálové výdaje, které se nám podařilo dohledat, tak dosahují částky 186,7 mld. Kč, což je opravdu historicky nejvyšší částka. Suma „téměř 200 mld.“, kterou ve svém výroku uvádí Alena Schillerová, je tak v rámci námi tolerované nepřesnosti, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nominálně jsou tedy letošní investice skutečně nejvyšší, pokud bychom však k číslům z let minulých připočítali inflaci, situace se změní. Např. v roce 2015 byla nominální výše kapitálových investic 175,7 miliard korun. Po započítání inflace za rok 2016 (0,7 %), 2017 (2,5 %), 2018 (2,1 %) a 2019 (2,8 %) je hodnota kapitálových investic dokonce 190,3 miliardy korun. Inflace za rok 2020 zatím není známá, predikce Ministerstva financí však hovoří o 3,2 %. Protože ale je současná situace výjimečná, může se reálná hodnota inflace od té predikované značně lišit. Pokud ale započítáme i na rok 2020 predikovanou 3,2% inflaci, je hodnota těchto investic dokonce 196,4 miliard, tedy o cca 10 miliard více, než jsou investice plánované na rok 2020.

V grafu, který je součástí tweetu ministryně Schillerové, se výše kapitálových investic rovná 198 miliardám korun. Jak ministryně došla k této hodnotě se nám bohužel nepodařilo zjistit. Celkově tedy hodnotíme výrok jako zavádějící, neboť investice plánované na rok 2020 jsou nejvyšší pouze nominálně. Po započítání inflace byly investice v roce 2015 vyšší, a to i pokud nebereme v potaz dosud neznámou výši inflace za rok 2020.

Zdali se jedná o jediný způsob, jak rozhýbat ekonomiku, je pak hodnotový soud ministryně Schillerové, a jako takový jej nemůžeme ověřovat.

Ve @snemovna jde o hodně. Poslanci rozhodují o novele rozpočtu, v níž zvedáme investice na téměř 200 mld. Kč. To je bezkonkurenčně nejvíc v historii. Půjdou na dopravní infrastrukturu a další projekty, které mohou hned odstartovat. Jedině tak můžeme ekonomiku zase rozhýbat. pic.twitter.com/WZ1SRY1xd8

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) June 23, 2020

Smlouvu mezi ČR a Senegalem o zamezení dvojího zdanění dnes odsouhlasil @SenatCZ. Jsme tak o krok blíže k úspěšnému završení její ratifikace. Senegal je jeden z našich největších obchodních partnerů v subsaharské Africe. Věřím, že smlouva přinese prohloubení spolupráce.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 29, 2020

Senát schválil vládní návrh předložený Alenou Schillerovou usnesením č. 382 na 21. zasedání Senátu ve 12. funkčním období, dne 29. dubna 2020, tedy v den vydání tweetu ministryně Schillerové. Pro toto usnesení hlasovalo v 29. hlasování na této schůzi 54 z přítomných 58 senátorů, zbytek se zdržel.

Samotná smlouva připojená ke sněmovnímu tisku nese název „Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Senegalské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti“.

Pro porovnání důležitosti Senegalu jako obchodního partnera minimálně číselně pomůže tabulka (.xlsx) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o statistikách obchodu s různými státy za rok 2019. Dle OSN jsou za státy subsaharské Afriky považovány v zásadě všechny africké státy, kromě těch nejsevernějších. Tyto státy se podílejí na celkovém obchodním obratu ČR s ostatními státy, který činí 8 625,2 mld. Kč, pouhými 49,8 mld. Kč, tedy přibližně 0,6 %. 

Senegal se podílí na celkovém obratu ČR se státy subsaharské Afriky přibližně 0,8 %, tedy je až 11. největším obchodním partnerem ČR v subsaharské Africe, měřeno celkovým obchodním obratem, viz graf níže. O tuto příčku navíc soupeří například s Angolou nebo Ugandou. Na většině obratu ČR se zeměmi subsaharské Afriky se podílí Jižní Afrika a po ní Nigérie.

Považujeme-li za měřítko důležitější čistě vývoz z ČR do jiných států, který živí některé tuzemské firmy, pak z celkového vývozu 4 563,3 mld. Kč za rok 2019 je vývoz do států subsaharské Afriky 25,1 mld. Kč. Tedy přibližně opět 0,6 %. Z těchto 25,1 mld. Kč činí 384,2 mil. Kč, tedy přibližně 1,5 %, vývoz do Senegalu, který je díky tomu 7. nejdůležitějším státem regionu pro vývoz z ČR.

Kvůli tomuto považujeme výrok o tom, že je Senegal jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů ČR v subsaharské Africe za zavádějící. Senegal je sice při porovnání obchodu se subsaharskými státy na 7., resp. 11. místě, avšak reálná hodnota obchodu s tímto státem je v zásadě zanedbatelná, a to jak v absolutním srovnání, tak ve srovnání s jinými státy tohoto regionu – Jižní Afrikou či Nigérií.

Alena Schillerová vysvětluje cíle Strategie vlastnické politiky státu, která byla schválena 17. února 2020. Jedná se o dokument (.docx) vypracovaný Ministerstvem financí, jenž má za cíl zajistit efektivní fungování státem vlastněných podnikatelských subjektů.

Strategie skutečně počítá se schématy pro odměňování manažerů: „Schémata odměňování manažerů jsou konstruována tak, aby společnost směřovala k dlouhodobě udržitelné prosperitě a naplňování strategických cílů. Odměňování manažerů jde ruku v ruce s jejich vysokou odpovědností, která je v případě selhání vyvozována“ (.docx, str. 5).

Vychází přitom z pravidel tzv. corporate governance (soubor mechanismů, procesů a vztahů, podle kterých jsou společnosti řízeny a kontrolovány), východiskem jsou i Doporučení OECD pro správu a řízení státem vlastněných společností. Zavedení principů corporate governance má být realizováno ihned (.docx, bod č. 6, str. 13). Opatření č. 9 má poté za cíl: „Zajistit, že každá společnost se strategicky významnou majetkovou účastí státu bude mít stanoveny jasné transparentní cíle, a to především dlouhodobé strategické cíle směřující k dlouhodobé udržitelnosti podnikání a zhodnocování majetku společnosti, resp. státu (vč. státních podniků)“ (.docx, str. 16).

Odměny pro management by měly být motivační, pravidelně srovnávány dle výkonnosti a porovnávány i se soukromým i veřejným sektorem v ČR i v zahraničí. U strategických společností s majetkovou účastí státu pak dokument počítá i s možností založit výbor pro odměňování (.docx, str. 20–21). Politika odměňování by pak měla být realizována čtyřmi opatřeními (pravidelně přezkoumávat soulad smluv o výkonu funkce, zajistit motivační nastavení ročních a střednědobých úkolů pro členy představenstva, spravedlivé odměňování pro všechny členy orgánů, u strategických společností a státních podniků zvážit zavedení výboru pro odměňování).

Zda budou navrhovaná schémata odměňování manažerů efektivní v tuto chvíli samozřejmě nelze hodnotit. Strategie se však odvolává především na ucelený soubor pravidel, která by měla přispět k udržitelnosti a naplnění strategických cílů státních firem.