Alena Schillerová
ANO

Alena Schillerová

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO

Alena Schillerová

Ty investice, ty jsou nejvyšší od roku asi 2005.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Nepravda
Jak rozpočtované, tak skutečné kapitálové výdaje byly vyšší například v roce 2015, než jsou zatím naplánované na rok 2020.

Tisková zpráva Ministerstva financí České republiky o rozpočtu na rok 2020 mluví o rekordních kapitálových výdajích (státních investic) z národních zdrojů, tedy o 88,0 mld. Kč. To je však pouze část z celkových 146,2 mld. Kč kapitálových výdajů, kde zbytek tvoří kapitálové výdaje ze zdrojů EU.

Podíváme-li se na kapitálové výdaje za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010–2019, tak uvidíme, že absolutní hodnota investic plánovaná na příští rok je menší než například v roce 2015 nebo než rozpočtované kapitálové výdaje na rok 2010.

Nepravda
Učitelé mezi lety 2007 a 2013 průměrně dostali přidáno téměř třikrát více než tvrzených 165 Kč za rok. U starobních důchodů je pak průměrný nárůst vyšší více než 9×, nejmenší nárůst přitom tvořil 78 Kč.

Nejprve ke kontextu. Ministryně financí Schillerová zmiňuje, že „za dob“ jejího oponenta v debatě, Miroslava Kalouska, učitelé dostávali meziročně přidáno 165 Kč a důchodci 40 Kč. Miroslav Kalousek byl osmým a desátým ministrem financí ČR. Konkrétně od ledna 2007 do května 2009 v prvním období a poté od července 2010 do července 2013.

Nyní k platům učitelů. Konkrétně se bavíme o průměrném hrubém platu pedagogů regionálního školství. Jejich výše je dostupná ve statistických ročenkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vzhledem k tomu, že v každé statistice jsou data i za předešlé čtyři roky, tak nám budou stačit statistiky z let 2010 (.xls, list A4.1.2) a 2013 (.xls, list A4.1.2). Výše platů je uvedena v následující tabulce.

Rozdíl mezi hrubými platy je vyjádřen v následujícím grafu. Bereme v potaz rozdíly mezi lety, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Tzn. nebereme v potaz roky 2006 a 2014.

Máme nyní možnost vidět, že průměrný přírůstek platů byl 483 Kč. Nejvíc přidáno dostali učitelé mezi lety 2008 a 2009, a to 1338 Kč. Nejvíc si pohoršili mezi lety 2009 a 2010, kdy průměrný hrubý plat spadl o 937 Kč.

Co se průměrných důchodů týče, tak podobné problematice jsme se věnovali nedávno. Opět se podíváme na průměrný starobní důchod každý rok mezi lety 2007–2013. Hodnoty jsou opět znázorněny v grafu.

Největší nárůst průměrného měsíčního starobního důchodu se odehrál mezi lety 2007 a 2008, kdy si důchodci polepšili o 891 Kč. Nejméně „přidáno“ dostali mezi lety 2009 a 2010, kdy to bylo pouhých 78 Kč. Průměrný měsíční přírůstek činil 371 Kč ročně.

Důležité je také zmínit tzv. valorizaci důchodů. Jedná se o princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd. Výše valorizace v jednotlivých letech je znázorněna v následující tabulce.

Když tedy porovnáme statistiky a výrok Aleny Schillerové, tak plat učitelů vzrostl v době, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek, v průměru o více než 165 Kč. O tuto částku navíc nevzrostly za Miroslava Kalouska platy učitelů, ani pokud bychom se podívali na jednotlivé roky.

Při porovnání průměrného přírůstku starobních důchodů ministryně financí udala přibližně desetinu skutečné hodnoty. I nejmenší nárůst je však téměř dvojnásobný oproti tvrzeným 40 korunám. Udávaných 40 korun pak nesedí, ani pokud se podíváme na valorizaci penzí. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.