Návrh (.pdf) novely zákona o daních z příjmů 10. července 2020 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Novela by měla zavést možnost jednotných odvodů pro OSVČ s ročním příjmem do 800 000 korun. Zamýšlený systém kromě vlády, která návrh předložila, podporují (.pdf) také drobní podnikatelé a živnostníci.
Právě oni mají mít nově možnost výběru, zda při povinných odvodech využijí dosavadního systému či paušálního. Paušální daň v sobě obsahuje tři složky, které byly doposud řešeny odděleně – daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Výše jednotné paušální daně je pro nadcházející rok vyměřena (video, čas 0:25) na 5 740 korun. Z této částky tvoří daň z příjmu 100 korun. Zdravotní pojistné má být odváděno v minimální výši, sociální pojistné pak má být oproti minimální výši navýšeno o 15 %.
Logicky tak pro poplatníky v paušálním režimu odpadají (.pdf, str. 31) starosti s podáváním daňového přiznání, vypracováváním přehledu o příjmech a výdajích pro účely správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Nově mají být zúčastnění od těchto výpočtů zproštěni a mají odvádět jednotnou platbu na jediné místo. Vedle zjednodušení administrativy však úprava přináší i nevýhody. Tou hlavní je pozbytí možnosti využití odpočtů a daňových slev. Na tuto podstatnou změnu ministryně Schillerová správně upozorňuje. Jde například o slevu na manželku/manžela či zvýhodnění na dítě. I proto Ministerstvo financí počítá pouze s asi třetinovým využitím paušálního systému.
Evidenci, kterou Alena Schillerová ve výroku zmiňuje, pak lze chápat různými způsoby. Návrh skutečně bude znamenat konec přehledů (evidence) pojistného, ale například elektronické evidence tržeb se poplatníci nezbaví. Návrh totiž nepočítá se změnami (.pdf) pro fungování EET, která byla pro rok 2020 v souvislosti s koronavirovou krizí pozastavena. Zavedení paušální daně je však plánováno k 1. lednu 2021, kdy by povinnost vést EET měla opět platit. Pokud subjekt doposud této evidenci podléhal, zavedení jednotného odvodu na tom nic nemění.
Nezmizí také povinnost vést účetnictví ať už ve standardní, či nějak zjednodušené podobě. Přijetím daného návrhu nicméně skutečně dojde k zjednodušení administrativy, neboť dotčené osoby nebudou muset vést účetnictví za účelem podání daňového přiznání. Vzhledem k tomu, že daňové přiznání poplatníci paušální daně podávat nebudou (.pdf, str. 31, 41), bude jedinou administrativou udržování přehledu o příjmech tak, aby mohli prokázat, že nepřesáhli onu hranici 800 000 korun. Kvůli relativní jednoduchosti tohoto systému je pak také legitimní tvrdit, že podnikatelé v paušálním režimu nebudou potřebovat účetní.
Jen pro zajímavost lze však zmínit průzkum agentury Median (.pdf, str. 3). Pouze 55 % dotazovaných totiž uvádí, že by se bez daňových poradenských služeb po zavedení paušálního režimu obešlo. To ale může být zapříčiněno požadavky některých bank, které výstupy účetnictví, především pak daňová přiznání, považují za klíčová při posuzování bonity klienta. Jednou z těchot bank je například Česká spořitelna.
Ministryně Schillerová dále ve výroku uvádí, že v případě platby paušální daně nebude docházet ke kontrolám. Samotný návrh přitom neposkytuje žádné úpravy, které by to garantovaly. Ministerstvo financí na svém webu mluví o „minimálním riziku finančních kontrol“ a Alena Schillerová v jiném článku na webu Ministerstva financí tvrdí pouze to, že odpadne důvod „k většině kontrol z finančního úřadu“.
Budoucí existenci kontrol nasvědčuje také nutnost posouzení poplatníka z hlediska příjmového limitu, k čemuž se vyjádřila například Šárka Pavlasová z tiskového oddělení Ministerstva financí:
„Finanční správa disponuje nástroji, které jí poskytuje právní řád České republiky, především pak daňový řád, a které v rámci své vyhledávací a analytické činnosti využívá již nyní, například ke kontrole toho, zda poplatník nepřekročil limit obratu pro vznik povinnosti registrovat se k DPH. Tyto nástroje bude využívat i v případě zjišťování, zda poplatník splňuje podmínky pro setrvání v paušálním režimu.“
Výrok Aleny Schillerové se tak skládá z mnoha částí. Ministryně financí má pravdu, že po zaplacení paušální daně tito podnikatelé nebudou moci uplatnit odečitatelné položky nebo že odpadne povinnost podávat daňová přiznání. V části výroku, v níž mluví o konci vedení evidence, se pak Alena Schillerová vyjádřila značně nepřesně. Po přijetí daného návrhu skončí povinnost vést přehled pojistného, ovšem jiné evidence zůstanou zachovány (např. EET, evidování celkových příjmů) a tato část výroku tedy vyvolává zavádějící dojem.
Podobně nepřesné je i tvrzení, že se podnikatelé v režimu paušální daně „o nic dalšího nebudou starat“. Další část výroku, že skončí kontroly (zřejmě finančního úřadu), je pak v rozporu s předchozími slovy Aleny Schillerové i s tvrzením Ministerstva financí. Kontrol pravděpodobně v případě osob, které vstoupí do paušálního režimu, podstatně ubude – stále se však bude kontrolovat např. celková výše příjmů podnikatele a zda nepřesáhl hranici příjmů 800 000 korun či splnění dalších podmínek paušálního odvodu.
Celkově tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť pravdivé jsou pouze části ohledně nemožnosti uplatnit odečitatelné položky a nepodávání daňového přiznání. Zda nebudou drobní podnikatelé potřebovat po zavedení vládní novely účetní, nedokážeme plně posoudit. V ostatních ohledech je ale vyjádření ministryně Schillerové značně nepřesné či nepravdivé.
