Alena Schillerová
ANO

Alena Schillerová

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO
Pravda
Daň z nabytí nemovitosti se odvádí v případě převodu nemovitosti. Její odvedení se tedy dá obejít převodem společnosti, která nemovitost vlastní, namísto nemovitosti samotné. Novostavby pak jsou od daně osvobozeny, zda to bylo předmětem lobbingu, se nám nepodařilo ověřit.

Daň z nabytí nemovitosti je obsažena v zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb. V rámci opatření, která se snaží snížit negativní dopady, jež nastaly v důsledku koronavirové krize, vláda vypracovala návrh zákona (.pdf) obsahující zrušení daně z nemovitosti (str. 12). Podle návrhu by pak mělo být zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. zrušeno, změněny by měly být také některé další právní předpisy. Vláda si od novelizace slibuje snížení daňové a administrativní zátěže a rovněž rozproudění trhu s nemovitostmi (str. 12). Novela ve středu 8. července 2020 prošla třetím čtením a zamířila do Senátu.

Pokud se budeme zabývat první částí výroku, tedy onou výjimkou, důvodová zpráva k návrhu zákona konkrétně uvádí (.pdf, str. 11):

Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se také sníží motivace pro zakládání účelových obchodních korporací (SPV) vlastnících nemovité věci a pro účelové převody podílů v nich, kterými fakticky dochází i k úplatnému převodu nemovitých věcí. Převod podílu v obchodní korporaci nelze podřadit pod předmět daně z nabytí nemovitých věcí. Přestože je tedy převod podílu na nového společníka svou podstatou de facto rovnocenný s úplatným nabytím nemovité věci, nepodléhá takové nabytí nemovité věci zdanění, tj. dani z nabytí nemovitých věcí.

Jinými slovy, daň z nabytí nemovitosti odvádějí osoby, které získají vlastnická práva k dané nemovité věci. Pokud je však převedena společnost, která nemovitost vlastní, formálně zůstává vlastník stejný a daň tedy není třeba platit.

Kritika na daň z nemovitosti se ovšem ozývá i z řad opozičních politiků. Marek Výborný (KDU-ČSL) například uvedl: „Daň z nabytí nemovitosti považujeme za nesmyslnou, dvakrát zatěžující toho, kdo si pořizuje bydlení, a jako takovou usilujeme dlouhodobě o její zrušení. KDU-ČSL tento návrh (na zrušení daně, pozn. Demagog.cz) zcela jistě podpoří.“

Zrušení daně z nemovitosti je však podrobováno i https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/dan-z-nabyti-nemovitosti-zruseni-vyhody-nevyhody-modelovy-priklad-vypocet-partners.A200525_081341_viteze_frp">kritice. Například podle serveru iDnes na zrušení daně z nemovitosti vydělají především spekulanti skupující starší byty za účelem pronájmu. Finanční poradkyně Dana Míchalová k tomu uvedla: „Okamžitě ušetří na dani, aniž by museli řešit odpočty úroků z daní, které se na ně tak jako tak nevztahovaly.“ Výsledkem novely pak dle stejného zdroje nebude podpora výstavby nových bytů. 

Osvobození od placení daně z nemovitosti pro novostavby, o kterém hovoří ve svém výroku ministryně Schillerová, je skutečně obsaženo v rámci současné právní úpravy. Zdali však došlo k osvobození na základě lobbingu developerů, se nám nepodařilo ověřit.

Přesto však hodnotíme celý výrok jako pravdivý, neboť ve všech ostatních ohledech má ministryně Schillerová pravdu. Zda byla zmiňovaná výjimka do zákona přidána na žádost developerů, pak není jádrem výroku. Tím je, že daň z nabytí nemovitosti nebyla placena plošně, její placení mohlo být obejito a navíc zde existovaly další výjimky z povinnosti tuto daň odvést.

Pravda
Stát na dani z nabytí nemovitých věcí v roce 2019 vybral téměř 13,9 mld. Kč. Sazba daně činila 4 % ze základu daně. Při koupi bytu o ceně 5 mil. Kč tak mladý pár či jednotlivec, který patří mezi nejčastější kupující, ušetří 200 tis. Kč, které by jinak zaplatil za tuto daň.

Stát na dani z nabytí nemovitých věcí v roce 2019 získal podle Monitoru Státní pokladny (Daňové příjmy ⇒ Majetkové daně ⇒ Daně z majetkových a kapitálových převodů) celkem 13 872 523 585 Kč.

Sazba této daně podle Zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí č. 340/2013 Sb. činí 4 %. Výše daně se pak vypočte jako součin sazby daně a základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru. Základem daně je při běžné koupi nemovitosti sjednaná cena. Pokud bychom tedy kupovali byt za 5 mil. Kč, uvedeným výpočtem získáme výši daně z nabytí nemovitých věcí, která by činila rovných 200 000 Kč.

Mladé rodiny a jednotlivci ve věku kolem 30–40 let patří mezi nejčastější kupující nových bytů a domů. Průměrná cena prodaného bytu činila ve 4. čtvrtletí 2019 podle dat společnosti Deloitte (.pdf) 63 400 Kč/m². Průměrná obytná plocha bytu v bytovém domě v ČR činí (.pdf, str. 6) přibližně 52,6 m², kupující tak za průměrný byt v ČR utratí 3 334 840 Kč. Ceny ve velkých městech však tento průměr podstatně převyšují. Průměrná cena bytu v Praze činila v dubnu 2020 více než 8 mil. Kč, v Brně pak téměř 5,73 mil. Kč.

Pravda
Návrh zákona, který prošel třetím čtením, vskutku obsahuje jak zrušení daně z nemovitosti, zrušení odpočtu úroků z úvěrů, tak i prodloužení lhůty z 5 na 10 let. Druhý bod ovšem prošel změnou v pozměňovacím návrhu.

Dne 8. července 2020 proběhlo třetí čtení návrhu zákona, který má mimo jiné zrušit daň z nabytí nemovitých věcí. Ačkoliv zákon počítal se zrušením (.pdf, str. 12) odpočtu úroků z úvěrů poskytnutých pro bytovou potřebu, kvůli pozměňovacímu návrhu je odpočet úroků stále možný – ovšem v pozměněné podobě. Navrhuje se (.pdf, str. 11, bod 2.2.1) také „v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí (…) prodloužení lhůty pro tzv. časový test u příjmů z prodeje těch nemovitých věcí, které byly pořízeny z jiného důvodu než pro potřebu vlastního bydlení, ze stávajících 5 na 10 let“.

Tento návrh byl Poslaneckou sněmovnou následně jednomyslně schválen. Ze 192 přítomných poslanců bylo 187 pro a nikdo proti.

Pravda
Vláda ve svém programovém prohlášení deklaruje ambici eliminovat daňové výjimky a zavazuje se nevytvářet další. V souladu s tímto prohlášením tedy navrhovala zrušit možnost odečíst zaplacené úroky u hypoték od základu daně z příjmu.

Tato část rozhovoru, jako i tento výrok se věnuje vládnímu návrhu zákona, kterým se ruší daň z nabytí nemovitých věcí. Tento návrh byl 13. května 2020 předložen Poslanecké sněmovně, která ho schválila ve třetím čtení 8. července 2020. Nyní o něm bude rozhodovat Senát. 

Ve výroku zmíněnými „odpočty“ se myslí možnost odečíst úroky z hypoték od základu daně z příjmu, viz § 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Zrušením tohoto institutu měla být částečně kompenzována ztráta v rozpočtu způsobená zrušením daně z nabytí nemovitých věcí. Důvodová zpráva (.pdf, str. 14, 15) ke zmíněnému vládnímu návrhu odhaduje kompenzaci od 0,4 mld. korun po případných 1,2 mld. Kč, zatímco samotným zrušením daně z nabytí nemovitostí se odhaduje ztráta ve státním rozpočtu na 11–14 mld. Kč. Ve Sněmovně však tato část návrhu zákona neprošla. Těsně prošel pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), pro který hlasovalo i několik poslanců za ČSSD a KSČM. Ten možnost odečíst zaplacené úroky z hypotéky od základu daně ponechává, avšak limit je snížen z 300 na 150 tisíc. 

V programovém prohlášení vlády z roku 2018 se k rušením daňových výjimek píše: „Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.“ Z tohoto citovaného textu vyplývá snaha snížit množství daňových výjimek, tak jak je vyjádřena ve výroku.

Zavádějící
ODS oponovala návrhu na zrušení odpočtů pro úroky z bytových úvěrů. Nenašli jsme ale další příklady vládních návrhů zrušit daňové výjimky, proti kterým by ODS vystupovala.

Otázka rušení či omezení daňových výjimek se objevila již v aktuálně platném programovém prohlášení vlády z roku 2018 v bodě Finance a hospodaření státu.

  • Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.

Určité oživení tohoto bodu nastalo v srpnu 2019, kdy ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu přišly s iniciativou tzv. Živnostenského balíčku, který má zjednodušit podnikání v ČR. Jedním z bodů pak má být i konec daňovým vyjimkám. Bod číslo 4 této iniciativy k vyjimkám si stanovuje tyto cíle:

  • Provést důkladnou analýzu stávajících daňových výjimek a vyhodnotit jejich vliv na výši obecné sazby daně (2019)
  • Zahájit redukci, zobecňování a slučování výjimek (2020)
  • Nezavádět nové výjimky (SPLNĚNO)

 

Hledali jsme tak vládní návrhy na změnu ustanovení daňových zákonů souvisejících s výjimkami z daní, zejm. tedy §15, §19 a §20 zákona o dani z příjmů (navržené změny) a ustanovení k osvobození od daně v zákoně o dani z přidané hodnoty (navržené změny).

Za dobu ministrování Aleny Schillerové jsme pak dohledali dva návrhy k podstatnému omezení výjimek:

1) Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. (sněmovní tisk 866). Tento návrh byl projednáván mezi květnem a červencem 2020 a týkal se rušení daně z nabytí nemovitosti a zároveň i zrušení odpočtu úroků z bytových úvěru. Vládní návrh tedy rušil ustanovení, které snižuje daňovou zátěž držitelům hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.

Jak je patrné z projednávání, ODS návrh rozporovala jak při prvním čtení návrhu 27. května, tak při druhém čtení v červnu. Zde byl za ODS nejaktivnější poslanec Vojtěch Munzar, který sice kvitoval širší cíl návrhu, ale byl pro zachování odpočtů úroků z úvěrů. ODS pak finální návrh zákona podpořila, ovšem až po těsném přijetí Munzarova pozměňovacího návrhu, který odpočet úroků v zákoně udržel a pouze snížil jeho maximum z 300 tisíc korun na 150 tisíc korun.

2) Novela z. o dani z přidané hodnoty (tisk 867). Tento vládní návrh ruší osvobození od DPH pro drobné zásilky ze zemí EU. Návrh je dosud neprojednaný a ke změně dochází v celé EU, nejde tedy pouze o aktivitu vlády ČR ve snaze o omezení daňových výjimek.

 

ODS tedy skutečně vystupovala proti nedávnému vládnímu návrhu zrušit jednu z daňových výjimek k dani z příjmů fyzických osob. Výrok ministryně Schillerové však zavádí k dojmu, že ODS odporovala podobným návrhům opakovaně, další příklady přitom nejsou dohledatelné.

Pravda
Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitosti. Při hlasování prošel o jediný hlas pozměňovací návrh poslance za ODS, týkající se zachování odpočtu úroků z hypoték. Tento návrh kromě opozice podpořili také někteří poslanci z vládní ČSSD a také KSČM, která vládu podporuje.

Poslanci 8. července 2020 odhlasovali zrušení daně z nabytí nemovitosti, pro byli téměř všichni přítomní poslanci. Věc má nyní projednávat Senát.

Při hlasování prošel jeden z pozměňovacích návrhů, a to od poslance ODS Munzara (.docx). Ten navrhoval, aby byla zachována možnost odpočtu úroků z úvěrů na bydlení, která měla být původně v rámci návrhu vládního zákona zrušena (.pdf, str. 15). Maximální částka, kterou podle návrhu poslance Munzara mělo být možné odepsat si z daní v této souvislosti, měla činit 150 tisíc Kč ročně. Stanovisko ministryně Schillerové bylo nesouhlasné. Přítomných bylo 190 poslanců, takže kvorum činilo 96 hlasů. Pro přijetí pozměňovacího návrhu hlasovalo 96 poslanců (tedy přesně tolik, kolik bylo třeba), proti 43. Pro hlasovali zejména opoziční poslanci, ale také dva poslanci z vládní ČSSD (poslanec Votava a poslanec Sklenák). Poslanci za KSČM, která současnou vládu podporuje, hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.

Ministryně Schillerová po hlasování přijatý pozměňovací návrh okomentovala následovně: „Komunisté měli volné hlasování. Neměla jsem signály, že by podpořili opoziční návrh z pera občanských demokratů, nicméně je to politická realita, se kterou musím žít. Co se týče koalice, nebudu prát špinavé prádlo před médii, určitě to vezmu na koaliční radu.“

Pravda
Pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který v rámci hlasování o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, ponechal možnost odpočtu úroků z úvěrů na bydlení, avšak hranice maximálního odpočtu se snížila z 300 tisíc Kč ročně na 150 tisíc Kč.

Sněmovnou byl 8. července odhlasován ve 3. čtení vládní návrh zákona na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Vládní verze (.pdf, str. 4, 10) obsahovala, spolu se zrušením daně, částečnou kompenzaci ušlých příjmů v podobě zrušení odpočtů u hypoték. Důvodová zpráva (.pdf, str. 14, 15) tuto kompenzaci vyčíslila v rozsahu od 0,4 do 1,2 mld. Kč ročně, zatímco ušlý příjem státního rozpočtu zrušením daně z nabytí nemovitých věcí odhaduje na 11–14 mld. Kč ročně. Ve výroku zmíněným „odpočtem“ se rozumí možnost odečíst úroky z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmu, viz § 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Při hlasování ve Sněmovně  překvapivě těsně prošel pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který možnost odpočtu u hypoték ponechává. Maximální hranici odpočtu ze základu daně ale snižuje na polovinu z 300 tisíc Kč na 150 tisíc Kč (znění schválené Sněmovnou: .docx, str. 6 ,bod 8).

Pravda
Konečný vládní návrh zákona pracuje s částkou 800 tisíc Kč. Jedná se tedy o kompromis mezi návrhy Aleny Schillerové (1 milion Kč) a Jany Maláčové (až 600 tisíc Kč).

Paušální daň by umožnila OSVČ provést prostřednictvím jedné platby odvod daně z příjmu a zároveň i sociální a zdravotní odvody. Tato paušální daň, která má být spuštěna od 1. ledna 2021, je dobrovolná a pro rok 2021 by měsíční odvod činil 5 740 Kč. Tuto částku tedy tvoří daň z příjmu 100 Kč, zdravotní pojistné 2 514 Kč a sociální pojistné 3 126 Kč. S paušální daní ovšem už není možné uplatnění žádné jiné slevy na dani. Novela o daních z příjmů zatím prošla ve Sněmovně prvním čtením.

O možnost platit paušální daň mohou požádat živnostníci, jejichž roční příjem nepřesahuje částku 800 tisíc Kč a nejsou registrovaní k platbě DPH. Ministryně financí Alena Schillerová ale původně navrhovala, aby o ni mohli požádat živnostníci s příjmy do 1 milionu. S touto částkou počítal i původní návrh Ministerstva financí z října roku 2019. S tím ovšem nesouhlasila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která naopak navrhovala nižší limit až 600 tisíc Kč. Konečná částka 800 tisíc Kč tak vznikla jako kompromis uvnitř vládní koalice. Neshody panovaly také v termínu spuštění paušální daně. Zatímco Alena Schillerová požadovala spuštění od 1. ledna 2021, Jana Maláčová prosazovala pozdější spuštění z důvodu nepřipraveného IT systému.

Zavádějící
Novela státního rozpočtu 2020 počítá s investicemi v hodnotě 186,7 mld. Tato výše je však nejvyšší jen nominálně. Po započítání inflace se o nejvyšší investice nejedná. Investice za rok 2015 byly vyšší (190,3 mld.), a to i pokud nepočítáme s predikovanou inflací pro rok 2020.

První čtení novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020 bylo zahájeno 23. června 2020, návrh byl však ve Sněmovně předložen již 9. června. O týden později pak komplexní pozměňovací návrh předložil premiér Babiš. Právě tento návrh, z dílny Ministerstva financí, blíže rozpracovává, na co budou navýšené výdaje státního rozpočtu použity.

Zatím nejvyšších hodnot dosahovaly kapitálové výdaje v roce 2015, kdy dosáhly částky 175,7 mld. Kč (.pdf, str. 8). Při porovnání údajů Ministerstva financí o výši kapitálových výdajů v minulosti (údaje za rok 2000 a 2001, 2002 a 2003, 2004 a 2005, 2006 a 2007, 2008 a 2009, 2010 a 2011, 2012 a 2013, 2014 a 2015, 2016 a 2017, 2018 a 2019) je zřejmé, že navržená výše kapitálových výdajů novelou státního rozpočtu pro rok 2020 je skutečně rekordní. Údaje z let 1993–1999 se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, avšak vzhledem k celkové výši rozpočtu např. v roce 1999 (.pdf, str. 1), která byla ve srovnání s dneškem třetinová, je velmi pravděpodobné, že tehdejší kapitálové výdaje nedosahovaly dnešní výše.

Současný schválený rozpočet 2020 počítá s celkovými výdaji 1 728,2 mld. Kč. Z toho 144,9 mld. Kč tvoří kapitálové výdaje. Nově navrhovaná novela pak počítá s celkovými výdaji ve výši 1 864,8 mld. Kč. 

Nejvýrazněji by se v rámci kapitálových výdajů mělo investovat do kapitoly Ministerstva dopravy. Konkrétně investicí 20 mld. Kč pro SFDI na výstavbu silnic a dálnic a další 4 mld. Kč jako podpora investování na úrovni krajů. Dále se jedná o investice v oblasti Ministerstva zemědělství (.docx, str. 3; vodní hospodářství – 2,6 mld. Kč), Ministerstva životního prostředí (vodohospodářské projekty – 2 mld. Kč), Ministerstva pro místní rozvoj (rekonstrukce nebo oprava obecního nebo krajského majetku + investice do majetku obcí a krajů – 4,3 mld. Kč), Ministerstva kultury (.docx, str. 1; investice do kulturních zařízení – 1 mld. Kč), Ministerstva práce a sociálních věcí (výstavba zařízení sociálních služeb – 400 mil. Kč), Ministerstva zemědělství (posílení programu rozvoje venkva - 3,3 mld. Kč), Správy státních hmotných rezerv (potravinové zásoby – 400 mil. Kč) a Všeobecné pokladní správy (financování oprav a modernizace škol, školek a komunální infrastruktury v menších obcích – 3,8 mld. Kč).

Celkové navržené kapitálové výdaje, které se nám podařilo dohledat, tak dosahují částky 186,7 mld. Kč, což je opravdu historicky nejvyšší částka. Suma „téměř 200 mld.“, kterou ve svém výroku uvádí Alena Schillerová, je tak v rámci námi tolerované nepřesnosti, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nominálně jsou tedy letošní investice skutečně nejvyšší, pokud bychom však k číslům z let minulých připočítali inflaci, situace se změní. Např. v roce 2015 byla nominální výše kapitálových investic 175,7 miliard korun. Po započítání inflace za rok 2016 (0,7 %), 2017 (2,5 %), 2018 (2,1 %) a 2019 (2,8 %) je hodnota kapitálových investic dokonce 190,3 miliardy korun. Inflace za rok 2020 zatím není známá, predikce Ministerstva financí však hovoří o 3,2 %. Protože ale je současná situace výjimečná, může se reálná hodnota inflace od té predikované značně lišit. Pokud ale započítáme i na rok 2020 predikovanou 3,2% inflaci, je hodnota těchto investic dokonce 196,4 miliard, tedy o cca 10 miliard více, než jsou investice plánované na rok 2020.

V grafu, který je součástí tweetu ministryně Schillerové, se výše kapitálových investic rovná 198 miliardám korun. Jak ministryně došla k této hodnotě se nám bohužel nepodařilo zjistit. Celkově tedy hodnotíme výrok jako zavádějící, neboť investice plánované na rok 2020 jsou nejvyšší pouze nominálně. Po započítání inflace byly investice v roce 2015 vyšší, a to i pokud nebereme v potaz dosud neznámou výši inflace za rok 2020.

Zdali se jedná o jediný způsob, jak rozhýbat ekonomiku, je pak hodnotový soud ministryně Schillerové, a jako takový jej nemůžeme ověřovat.

Ve @snemovna jde o hodně. Poslanci rozhodují o novele rozpočtu, v níž zvedáme investice na téměř 200 mld. Kč. To je bezkonkurenčně nejvíc v historii. Půjdou na dopravní infrastrukturu a další projekty, které mohou hned odstartovat. Jedině tak můžeme ekonomiku zase rozhýbat. pic.twitter.com/WZ1SRY1xd8

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) June 23, 2020

Zavádějící
Senát tuto smlouvu opravdu v den vydání tweetu odsouhlasil. Senegal se však v obchodním obratu pohybuje až na 11. místě s 0,8 % z celkového obratu s tímto regionem a ve vývozu z ČR se pohybuje na 7. místě s 1,5 % z celkového vývozu do tohoto regionu.

Smlouvu mezi ČR a Senegalem o zamezení dvojího zdanění dnes odsouhlasil @SenatCZ. Jsme tak o krok blíže k úspěšnému završení její ratifikace. Senegal je jeden z našich největších obchodních partnerů v subsaharské Africe. Věřím, že smlouva přinese prohloubení spolupráce.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 29, 2020

Senát schválil vládní návrh předložený Alenou Schillerovou usnesením č. 382 na 21. zasedání Senátu ve 12. funkčním období, dne 29. dubna 2020, tedy v den vydání tweetu ministryně Schillerové. Pro toto usnesení hlasovalo v 29. hlasování na této schůzi 54 z přítomných 58 senátorů, zbytek se zdržel.

Samotná smlouva připojená ke sněmovnímu tisku nese název „Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Senegalské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti“.

Pro porovnání důležitosti Senegalu jako obchodního partnera minimálně číselně pomůže tabulka (.xlsx) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o statistikách obchodu s různými státy za rok 2019. Dle OSN jsou za státy subsaharské Afriky považovány v zásadě všechny africké státy, kromě těch nejsevernějších. Tyto státy se podílejí na celkovém obchodním obratu ČR s ostatními státy, který činí 8 625,2 mld. Kč, pouhými 49,8 mld. Kč, tedy přibližně 0,6 %. 

Senegal se podílí na celkovém obratu ČR se státy subsaharské Afriky přibližně 0,8 %, tedy je až 11. největším obchodním partnerem ČR v subsaharské Africe, měřeno celkovým obchodním obratem, viz graf níže. O tuto příčku navíc soupeří například s Angolou nebo Ugandou. Na většině obratu ČR se zeměmi subsaharské Afriky se podílí Jižní Afrika a po ní Nigérie.

Považujeme-li za měřítko důležitější čistě vývoz z ČR do jiných států, který živí některé tuzemské firmy, pak z celkového vývozu 4 563,3 mld. Kč za rok 2019 je vývoz do států subsaharské Afriky 25,1 mld. Kč. Tedy přibližně opět 0,6 %. Z těchto 25,1 mld. Kč činí 384,2 mil. Kč, tedy přibližně 1,5 %, vývoz do Senegalu, který je díky tomu 7. nejdůležitějším státem regionu pro vývoz z ČR.

Kvůli tomuto považujeme výrok o tom, že je Senegal jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů ČR v subsaharské Africe za zavádějící. Senegal je sice při porovnání obchodu se subsaharskými státy na 7., resp. 11. místě, avšak reálná hodnota obchodu s tímto státem je v zásadě zanedbatelná, a to jak v absolutním srovnání, tak ve srovnání s jinými státy tohoto regionu – Jižní Afrikou či Nigérií.