Alena Schillerová
ANO

Alena Schillerová

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 53 výroků
Ekonomika 29 výroků
Sociální politika 8 výroků
Koronavirus 5 výroků
Energetika 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Doprava 2 výroky
Evropská unie 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Vnitrostranická politika 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Poslanecká sněmovna 1 výrok
Rozpočet 2023 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 64 výroků
Nepravda 10 výroků
Zavádějící 16 výroků
Neověřitelné 3 výroky
Rok 2023 9 výroků
Rok 2022 4 výroky
Rok 2021 16 výroků
Rok 2020 45 výroků
Rok 2019 19 výroků

Alena Schillerová

Jen za rok 2018 zde (v pivovaru Budvar, pozn. Demagog.cz) uvařili 1,602 milionu hektolitrů piva, které si našlo cestu do více než 70 států světa.
Lidové noviny, 17. února 2020
Pravda
Budějovický budvar za rok 2018 uvařil 1,602 mil. hektolitrů piva a vyvážel do 79 zemí světa.

Podle tiskové zprávy pivovaru z července 2019 si národní pivovar Budějovický Budvar v roce 2018 vedl takto: „Zvýšil výstav piva o 3,6 % na objem 1,602 mil. hektolitrů. Do 79 států vyvezl nejvíce piva v historii podniku – 1,075 mil. hektolitrů, což je meziročně o 8,5 % více. Tržby za pivo dosáhly rekordní hodnoty 2,555 mld. Kč. Zisk před zdaněním se zvýšil o 4,2 % na 327,9 mil. Kč. V roce 2018 podnik proinvestoval 453 mil. Kč.“

Alena Schillerová

Zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje in house zadávání a na ministerstvu financí jsme to několikrát využili právě pro IT služby dodávané naším špičkovým státním podnikem Státní pokladna Centrum sdílených služeb.
Lidové noviny, 17. února 2020
Pravda
Zákon o zadávání veřejných zakázek opravdu umožňuje in house zadávání. Ministerstvo financí využilo pro IT služby spolupráce se Státní pokladnou Centra sdílených služeb, které pro Ministerstvo financí zprostředkovalo hned několik různých služeb provozu IT.

In house zadáváním je myšlena tzv. vertikální spolupráce, která je upravena v zákonu o zadávání veřejných zakázek. Samotná spolupráce byla upravena v novele zákona o veřejných zakázkách (§ 11 NZVZ). Vertikální spolupráce spočívá v zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako vlastní organizační složky. Právními předpisy je zákon upraven v již zmíněném zákonu o zadávání veřejných zakázek, ale také ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU a právě tuto směrnici zákon o zadávání veřejných zakázek implementoval do vnitrostátního práva.

Výhodou in house zadávání oproti formálnímu zadávacímu řízení je značná úspora peněz, lepší domluva s dodavatelem a také např. zkrácení času administrace. Na druhou stranu vyvstává otázka, zda nedochází ke střetu zájmů, když zadavatel dodavatele ovládá. Zmíněný střet zájmů je upravován v § 44 zákonu o zadávání veřejných zakázek.

Hlavním předmětem činnosti Státní pokladny Centra sdílených služeb (SPCSS) je poskytování služeb provozu (infrastruktury, výpočetního výkonu, operačního systému, databází a aplikací v datových centrech). Hlavní službou je tzv. housing pro ICT infrastrukturu, na jejímž základě poskytuje služby infrastruktury (IaaS – Infrastructure as a Service – Infrastruktura jako služba), platformy (PaaS – Platform as a Service) a IT bezpečnosti (SECaas – Security as a Service – Bezpečnost jako služba).

Ministerstvo financí opravdu využívá vertikální spolupráci se Státní pokladnou Centra sdílených služeb právě na tyto služby IT. Svůj záměr např. oznámilo na jednání vlády 9. září 2019. V záznamu z jednání vlády stojí: „Ministerstvo financí předkládá vládě Informaci pro vládu České republiky o záměru uzavřít smlouvu na „Poskytování služeb sdílené infrastruktury a souvisejících služeb pro vybrané informační systémy MF státním podnikem Státní pokladna Centrum sdílených služeb“ na základě vertikální spolupráce. Cílem této spolupráce je zajištění služeb infrastruktury pro provoz informačních systémů MF a dalších technologií, které bude poskytovat SPCSS.“

Jako příklad konkrétní smlouvy mezi SPCSS a Ministerstvem financí můžeme uvést např. Smlouvu o podpoře a rozvoji IISSP a poskytování souvisejících služeb nebo Poskytování služby Hosting pro projekt Otevřená data Data MF ČR.

Četnost veřejných zakázek dodávaných Státní pokladnou Centra sdílených služeb (SPCSS) lze také doložit na grafech nejčastějších objednatelů podle počtu smluv a nejčastějších objednatelů podle celkové hodnoty smluv.

Zdroj: Hlídač státu

Zdroj: Hlídač státu

V grafech můžeme vidět, že Ministerstvo financí je 2. nejčastějším objednatelem podle počtu smluv a 1. nejčastějším objednatelem podle celkové hodnoty smluv.

Alena Schillerová

Klíčové ukazatele hospodaření budou veřejně dostupné, stejně jako výroční zpráva o hospodaření celého portfolia majetkových účastí.
Lidové noviny, 17. února 2020
Pravda
Strategie vlastnické politiky státu počítá se zveřejňováním ukazatelů hospodaření. Veřejnosti budou předkládány i výroční zprávy o hospodaření portfolia majetkových účastí.

Alena Schillerová zde odkazuje ke Strategii vlastnické politiky státu. Jedná se o dokument (.docx) vypracovaný Ministerstvem financí, jenž má zajistit efektivní a transparentní fungování státem vlastněných podnikatelských subjektů. Dokument vláda schválila dne 17. února 2020.

Strategie počítá se zveřejňováním klíčových hospodářských ukazatelů. „Stát klade důraz na transparentnost. Informace o klíčových ukazatelích hospodaření společností a státních podniků jsou veřejně dostupné. Veřejnosti je po schválení vládou předkládána výroční zpráva o hospodaření celého portfolia majetkových účastí obsahující údaje za jednotlivé společnosti a státní podniky.“ (.docx, s. 5)

Strategie tedy zavádí opatření č. 26: „Každoročně zpracovat roční zprávu o činnosti a výsledcích strategických společností s majetkovou účastí státu, strategických státních podniků a následně po schválení vládou zveřejnit.“ (.docx, s. 26)

Zda skutečně bude strategie naplněna a opatření zavedena do praxe, je v tuto chvíli samozřejmě předčasné ověřovat a není to tedy předmětem hodnocení.

Alena Schillerová

Naše strategie počítá s fungující a vyváženou politikou odměňování manažerů státních firem, kteří budou účinně motivováni k tomu, aby svěřené společnosti vedli k dlouhodobě udržitelné prosperitě a naplňování strategických cílů.
Lidové noviny, 17. února 2020
Pravda
Strategie vlastnické politiky státu počítá s opatřeními, která by měla zajistit fungující systém odměňování manažerů státních podniků.

Alena Schillerová vysvětluje cíle Strategie vlastnické politiky státu, která byla schválena 17. února 2020. Jedná se o dokument (.docx) vypracovaný Ministerstvem financí, jenž má za cíl zajistit efektivní fungování státem vlastněných podnikatelských subjektů.

Strategie skutečně počítá se schématy pro odměňování manažerů: „Schémata odměňování manažerů jsou konstruována tak, aby společnost směřovala k dlouhodobě udržitelné prosperitě a naplňování strategických cílů. Odměňování manažerů jde ruku v ruce s jejich vysokou odpovědností, která je v případě selhání vyvozována“ (.docx, str. 5).

Vychází přitom z pravidel tzv. corporate governance (soubor mechanismů, procesů a vztahů, podle kterých jsou společnosti řízeny a kontrolovány), východiskem jsou i Doporučení OECD pro správu a řízení státem vlastněných společností. Zavedení principů corporate governance má být realizováno ihned (.docx, bod č. 6, str. 13). Opatření č. 9 má poté za cíl: „Zajistit, že každá společnost se strategicky významnou majetkovou účastí státu bude mít stanoveny jasné transparentní cíle, a to především dlouhodobé strategické cíle směřující k dlouhodobé udržitelnosti podnikání a zhodnocování majetku společnosti, resp. státu (vč. státních podniků)“ (.docx, str. 16).

Odměny pro management by měly být motivační, pravidelně srovnávány dle výkonnosti a porovnávány i se soukromým i veřejným sektorem v ČR i v zahraničí. U strategických společností s majetkovou účastí státu pak dokument počítá i s možností založit výbor pro odměňování (.docx, str. 20–21). Politika odměňování by pak měla být realizována čtyřmi opatřeními (pravidelně přezkoumávat soulad smluv o výkonu funkce, zajistit motivační nastavení ročních a střednědobých úkolů pro členy představenstva, spravedlivé odměňování pro všechny členy orgánů, u strategických společností a státních podniků zvážit zavedení výboru pro odměňování).

Zda budou navrhovaná schémata odměňování manažerů efektivní v tuto chvíli samozřejmě nelze hodnotit. Strategie se však odvolává především na ucelený soubor pravidel, která by měla přispět k udržitelnosti a naplnění strategických cílů státních firem.

Alena Schillerová

Ta stávka, která proběhla, při vší úctě ke stávkujícím a bereme to s respektem, tak byla velmi nepovedená, stávkovalo velmi malé procento škol.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Neověřitelné
Z dostupných dat vyplývá, že se do stávky zapojilo 10–39 % škol. Počet stávkujících tedy nelze s jistotou označit jako velmi malé procento.

Podle tiskové zprávy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, který stávku pořádal, zůstalo uzavřeno 1 221 škol. Provoz omezilo 2 743 škol. Dalších téměř 3 000 škol vyjádřilo stávkujícím podporu. V žádné tiskové zprávě ČMOS neuvádí, kolik z těchto škol bylo středních, základních, mateřských či vyšších odborných.

Podle Statistické ročenky MŠMT se ke školnímu roku 2018/2019 na území České republiky nachází veřejně spravovaných 4 838 MŠ, 3 891 ZŠ, 349 ZŠ speciálních, 962 SŠ, 13 konzervatoří a 114 VOŠ. To je dohromady 10 167 škol. Uzavřeno tak bylo 12 % z nich a svůj provoz omezilo 27 %. Celkem se tedy do stávky podle odborářů zapojilo 39 % škol. Ministerstvo školství však na základě svého šetření mezi školami v 9 krajích dospělo k jiným číslům. Podle něj se do stávky zapojilo pouze 10–25 % škol. O jedné desetině stávkujících mluví také Sdružení místních samospráv.

Podívejme se blíže na to, co si představit pod 27 % škol, které podle odborářů omezily svůj provoz. Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák upozorňuje, že na řadě škol bylo například zrušeno pouze odpolední vyučování, byl vytvořen náhradní program nebo došlo k úpravě rozvrhu. Jak zmiňuje článek serveru Novinky.cz, důvodem k těmto opatřením mohlo být například to, že se na dané škole do stávky zapojilo jen několik učitelů. Zbylí vyučující tak museli práci stávkujících kolegů zastat.

Výsledné hodnocení tohoto výroku je tak závislé na otázce, zda je možné interpretovat procento stávkujících škol jako velmi malé. Hodnocení je znesnadněno tím, že není známý přesný počet škol, které se do stávky zapojily. Vzhledem k velkému rozptylu, který činí zmiňovaných 10–39 % a absenci konkrétnějších dat, hodnotíme daný výrok jako neověřitelný.

Alena Schillerová

(...) když se podíváte na grafy růstu platů, my jsme první vláda, která si dala jasný závazek, a my jsme řekli, že v roce 21 bude 45 000.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Pravda
Vláda Andreje Babiše je skutečně první vládou, která si dala ve svém programovém prohlášení konkrétně formulovaný závazek ve věci platů pedagogických pracovníků. Plat pedagogů 45 000 Kč pro rok 2021 odpovídá programovému prohlášení vlády Andreje Babiše.

V souladu s výrokem je v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše konkrétně uvedeno (str. 14), že platy učitelů a nepedagogů mají růst na 150 procent jejich výše pro rok 2017.

Průměrný plat učitelů v roce 2017 byl 30 228 Kč. Pokud by tato suma byla zvýšena na svých 150 %, dostaneme sumu 45 342 Kč pro rok 2021, která s minimální odchylkou odpovídá ve výroku avizovaným 45 000 Kč.

Zdroj: Pedagogická komora

Z grafu růstu průměrného platu učitelů od roku 2013 můžeme konstatovat, že platy mají postupem času vzrůstající tendenci. Avšak je důležité zdůraznit, že rok 2019 je na tomto grafu vypočten pouze odhadem, podle sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), za pomoci garantovaného zvýšení pro pedagogy o 15 % a pro nepedagogy o 10 % oproti roku 2018. Rok 2018 je také pouze odhadnut, a to na základě předpokládaného počtu pedagogů a nepedagogů a rozpočtových zdrojů určených pro tyto dvě kategorie v rozpočtu na rok 2018. Dále je zde zmíněno, že skutečnost bude známa až koncem února 2019.

Výše průměrného platu učitelů v prvním pololetí roku 2019 dosáhla 37 235 Kč. Tato informace vychází z údajů, které poskytlo MŠMT České tiskové kanceláří (ČTK), která tyto informace zveřejnila na svých webových stránkách 6. listopadu 2019.

Dále je nutné prověřit, zda je vláda Andreje Babiše v souladu s výrokem první vládou, která si dala jasný závazek ohledně růstu platů učitelů. Závazky vlád nalézáme v programovém prohlášení, jež každá vláda ze začátku svého funkčního období vytváří.

Seznam vlád a krátké výňatky z programových prohlášení vlád ČR od roku 1993, které se relevantně týkají problematiky zvyšování platů ve vzdělávání:

Vláda Andreje Babiše (2017 – současnost)

  • „Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na
    konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich
    výše pro rok 2017. Zlepšíme podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit
    na výuku.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 14.

Vláda Bohuslava Sobotky (2014 – 2017)

  • „Vláda zavede efektivní kariérní řád pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich ohodnocení od roku 2015. Zároveň bude usilovat o postupné zvyšování prostředků na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků i na modernizaci škol a jejich vybavení.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 10.

Vláda Jiřího Rusnoka (2013 – 2014)

  • „V oblasti technického vzdělávání bude vláda rozvíjet mechanismy podporující zefektivnění spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Položíme důraz na podporu odborného vzdělávání a posílení motivace zaměstnavatelů vč. daňových výhod.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 9.

Vláda Petra Nečase (2010 – 2013)

  • „Za tímto účelem vláda v roce 2011 a v následujících letech posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky resortu o 2,1 mld. Kč. V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kdy platy zmrazí na 3 roky.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 25.

Vláda Jana Fischera 2009 – 2010

Vláda Mirka Topolánka II.

Vláda Mirka Topolánka I. (2006 – 2007)

Vláda Jiřího Paroubka (2005 – 2006)

Vláda Stanislava Grosse (2004 - 2005)

  • „Vláda se zavazuje zlepšovat podmínky pro práci pedagogů v souladu se současným úsilím
    OECD a Evropské unie, a to včetně podmínek platových.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 13.

Vláda Vladimíra Špidly (2002 – 2004)

  • „Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi
    Evropské unie a zároveň vytvořit kariérní řád, který otevře systém kariérního růstu tak, aby
    nebyl závislý převážně na délce praxe, ale akcentoval i význam dalšího vzdělávání pedagogů.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 20.

Vláda Miloše Zemana (1998 – 2002)

  • „Navýšené rozpočtové zdroje budou určeny zejména pro: rozvoj vědy a vysokého školství; řešení motivace a mzdové situace pedagogických pracovníků“
  • Programové prohlášení vlády; strana 16.

Vláda Josefa Tošovského (1998 – 1998)

Vláda Václava Klause II. (1996 – 1998)

Vláda Václava Klause I. (1992 – 1996)

  • „Vláda je přesvědčena, že využívání ekonomických mechanismů a vztahů, především
    v oblasti financování je jedním z nejúčinnějších prostředků kvalitativní přeměny
    českého školství, a bude proto tyto nástroje ve své politice důsledně prosazovat.“
  • Programové prohlášení vlády; strana 15.

Podle výše uvedených citací relevantních výroků v programových prohlášení vlád od roku 1993 můžeme prohlásit, že žádná vláda před druhou vládou Andreje Babiše nevytvořila závazek podobně konkrétní. Vláda Petra Nečase si sice stanovila konkrétní částku, o kterou chtěla navýšit platové prostředky pro pedagogické pracovníky, závazek výsledného průměrného platu však programové prohlášení neobsahuje. Výrok ministryně financí Aleny Schillerové z výše uvedených důvodů považujeme za pravdivý.

Alena Schillerová

Ten plat dneska je téměř 39 000 (plat učitelů, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Pravda
Průměrný plat pedagogických pracovníků v ČR dosáhl v prvním pololetí roku 2019 37 235 Kč.

Výše průměrného platu učitelů v prvním pololetí roku 2019 dosáhla 37 235 Kč. Tato informace vychází z údajů, které poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) České tiskové kanceláří (ČTK). Výdaje na platy učitelů se oproti roku 2018 zvýšily o 10 % v tarifech a o 5 % v odměnách, tedy o celkových 15 %.

Nejnižší platy pobírali pedagogové v mateřských školách, kde průměrný plat byl 31 604 Kč. Průměr platů učitelů na středních školách dosáhl 39 756 Kč, na základních školách 38 821 Kč a na vyšších odborných školách překonal 40 000 Kč. Průměrný plat pedagogů za celý loňský rok 2018 byl 35 089 Kč.

Průměrný plat pedagogů je komplikované přesně vypočítat, neboť je nezbytné znát přesný počet pedagogických pracovníků v platových třídách a stupních. Predikce těchto zásadních údajů není dokonalá a může docházet k nepřesnostem (viz reportáž na ČT24).

Dále uvádíme orientační seznam platových tříd pedagogických pracovníků a platovou tabulku pro rok 2019:

  • Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9.)
  • Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 10.)
  • Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12.)
  • Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13.)
  • Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10.)
  • Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9.)
  • Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12.)
  • Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8.)
  • Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Zdroj: Pedagogická komora

Dle odvysílané reportáže na ČT1 z počátku roku 2019, která se odkazuje na analýzu platů učitelů vytvořenou MŠMT, průměrný plat učitelů nepatrně přesáhl od 1. ledna 2019 hranici 39 000 Kč.

Zdroj: ČT24

Na tuto reportáž reagoval emailem prezident spolku Pedagogické komory Mgr. Radek Sárközi, který požádal MŠMT o poskytnutí výše zmíněné analýzy. MŠMT odpovědělo emailem, v němž zaslalo graf obsahující průměrné platy pedagogů od roku 2013 po rok 2019. Je důležité zdůraznit, že rok 2019 je, podle sdělení MŠMT, vypočten pouze odhadem, do něhož bylo promítnuto garantované zvýšení pro pedagogy o 15 % a pro nepedagogy o 10 % oproti roku 2018. Rok 2018 je také pouze odhadnut, a to na základě předpokládaného počtu pedagogů a nepedagogů a rozpočtových zdrojů určených pro tyto dvě kategorie v rozpočtu na rok 2018. Dále je zde zmíněno, že skutečnost bude známa až koncem února 2019.

Zdroj: Pedagogická komora

Z výše zmíněných informací můžeme vyvodit, že informace o průměrném platu přesahujícím 39 000 Kč (zmíněných na ČT1) byla spíše orientační a přesnější průměrný plat obsahuje již výše zmíněná zpráva na ČTK, která hovoří o průměrném platu 37 235 Kč pro první pololetí 2019.

Aktuální průměrný plat učitelů se s nejvyšší pravděpodobností ve druhém pololetí roku 2019 pohybuje kolem výše zmíněné částky 37 235 Kč, avšak na přesný průměrný plat za rok 2019 bude nutné ještě vyčkat. Dle výroku plat učitelů (z kontextu průměrný) dosahuje téměř 39 000, což odpovídá zjištěním, s přihlédnutím k odchylce nepřesahující 10 %. Výrok z výše uvedených důvodů považujeme za pravdivý.

Alena Schillerová

Mandatorní výdaje rostou, klesá procento poměru k celkovým (výdajům, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Zavádějící
Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích by se měl v roce 2020 oproti roku 2019 snížit o 0,2 p.b. To však neplatí pro podíl madndatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích, o kterém byla v debatě řeč, a který by měl v roce 2020 narůst o 0,2 p.b.

V roce 2018 (.pdf, str. 2–4 ) mandatorní výdaje (celkem 770,9 mld. Kč) tvořily 55,0 % z celkových výdajů. S kvazimandatorními výdaji (289,1 mld. Kč) to pak bylo dohromady 75,6 %.

Mandatorní výdaje v roce 2018 přitom oproti roku 2017 (.pdf, str. 30) v poměru k celkovým výdajům klesly o 2 procentní body, společně s kvazimandatorními výdaji o 1,6 procentního bodu.

V roce 2019 (.pdf, str. 22) mandatorní výdaje (825,0 mld. Kč) tvořily 54,8 % z celkových výdajů, s kvazimandatorními výdaji (323,1 mld. Kč) pak dohromady 76,3 %.

Mandatorní výdaje tedy v roce 2019 v poměru k celkovým výdajům poklesly o 0,2 procentního bodu, společně s kvazimandatorními výdaji naopak mírně vzrostly o 0,7 procentního bodu.

Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf) by pak mandatorní výdaje měly stoupnout o 7 % na 883,1 miliard korun. Z celkových plánovaných výdajů 1,618 bilionu korun tedy budou tvořit 54,6 % (.pdf, str. 3). Pokles poměru mandatorních výdajů k celkovým je tedy plánovaný o 0,2 procentního bodu. Výdaje kvazimandatorní pak mají dle plánů narůst až o 9,7 % na celkových 354,6 miliard (.pdf, str. 4). Dohromady by měly mandatorní a kvazimandatorní výdaje tvořit 76,5 % celkového rozpočtu, stoupnou tedy o 0,2 procentního bodu.

Pro hodnocení výroku ministryně Schillerové si jej zasaďme do kontextu debaty. Výroku předchází toto tvrzení (čas 20:55) Miroslava Kalouska: „Je to jasně doložitelný trend (...) Že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy státního rozpočtu, což zvyšuje zranitelnost toho státního rozpočtu.“ I ve výroku předcházející části debaty Miroslav Kalousek mluví o mandatorních a kvazimandatorních výdajích (čas 20:00).

Výrok hodnotíme jako zavádějící právě vzhledem k tomu, že Alena Schillerová rozporuje tvrzení o nárůstu podílu madndatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích jiným ukazatelem, konkrétně podílem mandatorních výdajů na celkových výdajích. Výrok Aleny Schillerové je fakticky správný, nicméně v kontextu debaty je zavádějící.

Alena Schillerová

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Tak ale --- na důchody už půjde rekordní suma.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/
Půjde rekordní suma, samozřejmě.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Pravda
V letošním roce jsou výdaje na důchody v rekordní výši 472,5 mld. Kč. V roce příštím je plánováno s výdaji na důchody ve výši 507,4 mld.

Výdaje na důchody, kromě roku 2013, každoročně stoupají, je tedy samozřejmé, jak ministryně Schillerová poukazuje v kontextu výroku, že jde letos na důchody, opět, rekordní suma.

V roce 2019 jsou výdaje na důchody ve výši 472,5 mld. Kč. (Státní rozpočet 2019 v kostce PDF, str. 25)

Podle plánovaného rozpočtu na rok 2020 náklady na důchody vzrostou na celkových 507,4 mld. Kč a to především kvůli navýšení průměrného starobního důchodu o 900 kč na 14 326 Kč.

Zdroj: mfcr.cz

Alena Schillerová

Ty investice, ty jsou nejvyšší od roku asi 2005.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019
Nepravda
Jak rozpočtované, tak skutečné kapitálové výdaje byly vyšší například v roce 2015, než jsou zatím naplánované na rok 2020.

Tisková zpráva Ministerstva financí České republiky o rozpočtu na rok 2020 mluví o rekordních kapitálových výdajích (státních investic) z národních zdrojů, tedy o 88,0 mld. Kč. To je však pouze část z celkových 146,2 mld. Kč kapitálových výdajů, kde zbytek tvoří kapitálové výdaje ze zdrojů EU.

Podíváme-li se na kapitálové výdaje za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010–2019, tak uvidíme, že absolutní hodnota investic plánovaná na příští rok je menší než například v roce 2015 nebo než rozpočtované kapitálové výdaje na rok 2010.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů