Alena Schillerová

Výše výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu, celkově 17,1 miliardu Kč ze všech veřejných rozpočtů.

V rámci přímých opatření představoval nejvyšší výdaj kompenzační bonus za podzimní bonusová období (1,9 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 1,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu), zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (1,4 miliardy Kč ze státního rozpočtu) a programy Antivirus A, A Plus i B (3,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ve zdravotnictví a sociálních službách představovalo největší výdaj zvýšení plateb státu za státního pojištěnce (4,2 miliardy Kč ze státního rozpočtu). Naopak odklady a úpravy záloh daní představovaly nejnižší výdaje (celkem 0,7 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 0,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ministerstvo financí do celkových výdajů na podpůrná opatření zahrnuje také výši poskytnutých či zaručených úvěrů z veřejných rozpočtů. Ty představovaly v lednu 2021 výdaj v celkové hodnotě 2,7 miliard Kč, z nichž největší část byly úvěry v rámci programu COVID III ve výši 1,6 miliard Kč. Ve skutečnosti se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku. Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň však jde o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Sčítat záruky s přímou podporou tak, jak to dělá Alena Schillerová, respektive Ministerstvo financí, je tedy zavádějící.

Bez započtení výdajů na záruční schémata by celkové výdaje z veřejných rozpočtů činily jen 14,4 miliardy Kč.

Na webových stránkách (.png) Ministerstva financí lze stáhnout dokument s názvem „Informační leták – Poskytnutá pomoc k 31. 1. 2021 v souvislosti s dopady pandemie COVID-19“. Stejnou tabulku sdílela ministryně financí Alena Schillerová na Twitteru.

Dle tabulky opravdu poskytl stát v souvislosti s pandemií covidu-19 k 31. lednu 2021 pomoc v celkové výši 302,1 miliard Kč. Celá částka ovšem nebyla vládou přímo uvolněna do ekonomiky, neboť do pomoci započítává rovněž záruční schémata v celkové výši 66,9 mld. Kč, konkrétně záruční programy COVID I-III a další. U těch se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku.

Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň jde však o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Podpořené úvěry nejsou reálnými výdaji vlády a nelze je započítávat do státem přímo poskytnuté pomoci.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť tvrzení Aleny Schillerové vyznívá tak, že se jedná o přímou finanční podporu, která již byla poskytnuta vládou v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Celková částka, kterou ministryně, respektive Ministerstvo financí, uvádí, nicméně zahrnuje záruční schémata, která nejsou přímými finančními prostředky uvolněnými vládou.

Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu, ve které píše o lednovém hospodaření státního rozpočtu. Ten podle ministerstva skončil v deficitu ve výši 31,5 miliardy a po očištění od příjmů z Evropské unie a finančních mechanismů činil výsledný deficit 32,9 miliard korun. Podle České televize se jedná o „nejvyšší lednový schodek od vzniku Česka“. Pro představu bylo saldo státního rozpočtu za minulý rok 8 miliard a bez vlivu Evropské unie a finančních mechanismů 6,8 miliard korun. 

Ministerstvo uvádí, že jsou příjmy státního rozpočtu ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti v důsledku stále probíhající epidemie, poklesem zaměstnanosti a mírným růstem mezd a platů. Celkové příjmy do státního rozpočtu klesly meziročně o 3,2 %, to je o 4 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob, které bylo ovlivněno výplatou kompenzačních bonusů, meziročně pokleslo o 7 %, což odpovídá jedné miliardě.  Také daně z příjmů právnických osob se meziročně propadly, a to o 400 milionů korun. Nejvyšší nominální meziroční pokles představovala daň z přidané hodnoty. Kvůli nižším daňovým sazbám na stravovací a jiné služby a restriktivním proticovidovým opatření se snížilo meziroční inkaso z DPH o 2,8 miliardy korun. Nejvyšší procentuální propad daňových příjmů pak byl zaznamenán u spotřebních daní, kde meziroční pokles činil 13,7 %, což odpovídá 1,7 miliardám korun. 

Po sečtení propadu všech daňových příjmů se dostaneme na 5,9 miliard korun.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože odchylka činí 0,3 miliardy, což nepřesahuje naši míru 10% tolerance u číselných údajů.

Ministerstvo financí uveřejnilo (.xlsx) lednové meziroční porovnání příjmů a výdajů (viz grafy). V lednu roku 2020 přiteklo do státní kasy 124,13 miliard a výdaje činily 132,13 miliard korun. Saldo bylo, jak už jsme psali výše, 8 miliard. V lednu letošního roku stát utratil 151,60 miliard, což převyšuje příjmy 120,15 miliard korun o 31,45 miliardy.

Zda propady příjmů v lednu 2021 „nakonec nejsou tak velké“, je poměrně subjektivní, nicméně je pravdou, že ve srovnání s lednem 2020 nejsou celkové rozdíly v rozpočtových příjmech vhledem k celkovým příjmům, zejména s ohledem na pandemii covidu-19, zásadní.

Ministerstvo financí (MF) ve své tiskové zprávě z 1. února 2021 uvedlo, že státní rozpočet je ve schodku 31,5 miliardy korun.

„Meziroční zhoršení salda o 23,5 mld. Kč je výsledkem pokračujícího poklesu daňových příjmů prohloubeného změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 mld. Kč a převodem 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, které v loňském roce proběhlo až v únoru," uvedlo MF ČR. 

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně klesly o 4 miliardy na 120,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně stouply o 19,5 miliardy na 151,6 miliardy korun.

Jde o nejvyšší lednový schodek od vzniku ČR. Loni v lednu schodek rozpočtu činil osm miliard korun.

Již v prvním měsíci nového roku je schodek státního rozpočtu na 1/10 schváleného deficitu. Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je totiž 320 miliard korun. Nicméně schodek ještě nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF ČR snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové měla být stanovena koncem února či počátkem března.

Vláda schválila (.pdf, str. 1) v pondělí 19. října 2020 návrh státního rozpočtu na rok 2021. 

Ministerstvo financí zveřejnilo tiskovou zprávu, v níž uvádí: „Státní rozpočet bude po započtení příjmů z EU v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1486,8 mld. Kč, výdaji ve výši 1806,8 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,9 mld. Kč. (…) Kromě historicky nejvyšší alokace na investice do projektů fyzické infrastruktury a rozvoje digitalizace, zvyšuje prostředky na ohodnocení práce pedagogů, výrazně finančně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce.“

Vládou schválený návrh rozpočtu na rok 2021 podpořil prezident Miloš Zeman. Sněmovna ho bude schvalovat ve finální podobě pravděpodobně nejdříve 15. prosince (.pdf, str. 4).

Návrh byl okamžitě podroben kritice ze strany Národní rozpočtové rady, která vydala jasné stanovisko, že nedoporučuje, aby schodek státního rozpočtu na rok 2021 překročil 273 miliard korun. I hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská kritizuje, že na investice je určeno jen deset procent, což považuje za nedostatečné. 

Zatímco na rok 2020 bylo na kapitálové výdaje, tedy investice, původně odsouhlaseno 146,7 miliard (.pdf, str. 24), na rok 2021 je na kapitálové výdaje vyčleněno 186,9 miliard. Tedy skutečně o 40,2 miliardy více než minulý rok. 

Zde je nutné dodat, že po příchodu koronavirové pandemie se kapitálové výdaje pro rok 2020 zvýšily na 174,4 miliard (viz graf níže), tomuto číslu odpovídají i údaje z Monitoru státní pokladny. Prozatím (k 21. říjnu 2020) jsou dostupné jen údaje za období leden až září 2020.  Tvrzení, že se jedná o meziroční zvýšení 40 mld. tak není úplně přesné, neboť pokud budeme brát v potaz rozpočet pro rok 2020 po změnách, jedná se o zvýšení jen o cca 10 miliard. Protože je ale text tweetu doplněn obrázkem, ze kterého je toto zřejmé, na naše hodnocení to nemá vliv.

Ministryně Schillerová v rámci svého tweetu zveřejnila také graf vývoje kapitálových výdajů. V něm jsou ale obsažena data pouze od roku 2015. Vzhledem k vyjádření Aleny Schillerové, že na investice směřuje „historicky nejvyšší suma“, tak nemá tento graf zcela úplnou výpovědní hodnotu.

Zatím nejvyšších hodnot dosahovaly kapitálové výdaje v roce 2015, kdy dosáhly částky 175,7 mld. Kč (.pdf, str. 8). Při porovnání údajů Ministerstva financí o výši kapitálových výdajů v minulosti (údaje za rok 2000 a 2001, 2002 a 2003, 2004 a 2005, 2006 a 2007, 2008 a 2009, 2010 a 2011, 2012 a 2013, 2014 a 2015, 2016 a 2017, 2018 a 2019, 2020) je zřejmé, že navržená výše kapitálových výdajů pro rok 2021 je skutečně rekordní. Údaje z let 1993-1999 se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, avšak vzhledem k celkové výši rozpočtu např. v roce 1999 (.pdf, str. 1), která byla ve srovnání s dneškem třetinová, je velmi pravděpodobné, že tehdejší kapitálové výdaje nedosahovaly dnešní výše.

Nominálně jsou tedy letošní investice skutečně nejvyšší, pokud bychom ale k číslům z let minulých připočítali inflaci, situace se změní. Např. v roce 2015 byla nominální výše kapitálových investic 175,7 miliard korun. Po započítání inflace za rok 2016 (0,7 %), 2017 (2,5 %), 2018 (2,1 %) a 2019 (2,8 %) odpovídá hodnota kapitálových investic za rok 2015 dokonce 190,3 miliardám korun. Inflace za rok 2020 zatím není známá, predikce Ministerstva financí však hovoří o 3,2 %. Protože je ale současná situace výjimečná, může se reálná hodnota inflace od té predikované značně lišit. Pokud započítáme i na rok 2020 predikovanou 3,2% inflaci, je hodnota těchto investic dokonce 196,4 miliard, tedy o cca 10 miliard více, než jsou investice plánované na rok 2021.

Celkově tak výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť započteme-li inflaci, neobsahuje návrh státního rozpočtu na rok 2021 nejvyšší kapitálové výdaje v historii. Rekordním rokem v tomto ohledu je rok 2015.

Kompenzace obcím ve výši 13,4 mld. Kč dalece převyšují jejich reálný výpadek příjmů ve výši 5,5 mld. Kč. Díky kompenzačnímu příspěvku budou mít obce dostatek peněz na své investice. Pomohou nám tím nastartovat ekonomiku po krizi, ze které se musíme proinvestovat, ne proškrtat.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 10, 2020

Součástí zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru je i příspěvek obcím (včetně Prahy) podle počtu obyvatel. Tento příspěvek má za cíl zmírnit negativní dopady působnosti zákona o kompenzačním bonusu na rozpočty obcí. Jde o 1 250 korun na obyvatele, což dává celkovou částku okolo 13,37 miliard korun (Česká republika měla k 1. lednu 2020 téměř 10,7 milionu obyvatel).

Odhady o výpadku příjmů obcí se během krize výrazně měnily, většinou šlo o odhady Ministerstva financí, nepodařilo se nám ovšem zjistit, z čeho tyto odhady vychází: 24. dubna - 23 miliard korun, 26. května - 9,9 miliardy korun, 9. června - 6,6 miliard korun, 11. června - 4,5 miliardy korun (po započtení multiplikačního efektu). Přesto odhady postupně klesají a zřejmě tedy jde v součtu o výrazné převýšení výpadku příjmů.

Ovšem některé obce zřejmě i přes kompenzaci zdaleka nedosáhnou (odhady k podpoře 1 200 korun na obyvatele místo 1 250 korun v půlce června) na takovou částku, aby se smazaly ztráty způsobené koronavirem.

Součástí hodnocení výroku není, jestli se z krize máme: „proškrtat“, nebo „proinvestovat“, jelikož se jedná o vyjádření názoru ministryně Schillerové, nikoli faktické tvrzení.

Dnes @MinFinCZ vyplatí 13,4 mld. Kč obcím. Peníze jim skrze kraje přijdou do půlky srpna. Každá obec obdrží 1 250 Kč/obyvatele, průměrná obec podle @statistickyurad s 1 635 lidmi tak získá přes 2 mil. Kč. Kompenzují jim výpadek příjmů spojený s výplatou bonusů pro OSVČ a s.r.o.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 10, 2020

Tweet ministryně financí ČR vychází ze zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními zavedenými kvůli výskytu koronaviru SARS CoV-2. Zákon garantuje vyplácet bonusy OSVČ, společníkům s.r.o a tzv. dohodářům, přičemž kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což bylo podrobeno kritice ze strany obcí, kterým kvůli tomu hrozí snížení příjmů.

Snížení příjmů obcí se pak snaží řešit čtvrtá část zákona. Jako náhradu za ušlé zisky kvůli kompenzačnímu bonusu obcím nabízí jednorázový nenávratný příspěvek:

§ 9a

Jednorázový nenávratný příspěvek

Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcí včetně hlavního města Prahy (dále jen „obec“) se zavádí jednorázový nenávratný příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek“).

Kompenzační zákon konkrétně https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-159#p9b-1">uvádí o výši příspěvku, že:

(1) Výše příspěvku činí součin částky 1250 Kč a počtu obyvatel obce podle bilance obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020.

Počet obyvatel ČR dle ČSÚ je k 1. lednu 2020, tak jak předpokládá zákon, 10 693 939 (.pdf str. 1). Z této logiky je ministryní zmiňovaný součin roven 13 367 423 750 Kč, které se rozdělí pro obce. Obcí je v Česku 6258 (.xlxs), a jejich průměrná velikost tedy k 1. lednu 2020 byla 1 709 obyvatel. Ministryní udávaný údaj 1 635 obyvatel byl platný v roce 2001. Jedná se však o zanedbatelnou odchylku. Obec s 1 635 obyvateli pak skutečně dostane 2 043 750 Kč, obec s 1709 obyvateli 2 136 250 Kč.

Zákon rovněž uvádí, že prostředky je krajům nutné zaslat ve lhůtě 60 kalendářních dnů od nabytí účinnosti zákona o kompenzačním bonusu, kraje následně mají 5 pracovních dní na to, aby došlo k přerozdělení prostředků jednotlivým obcím.

Tato zákonná lhůta je však zjevně nastavená chybně. Zákon o kompenzačním bonusu totiž nabyl účinnosti již dne 15. dubna 2020. Ona 60denní lhůta pro odeslání peněz krajům tedy uplynula již 15. června 2020. Novela, která do tohoto zákona přidala část o příspěvku obcím, přitom nabyla účinnosti až 1. července 2020. Dle zákonného textu tedy měly být peníze vyplaceny ještě před účinností novely.

Tato chyba byla napravena zákonem č. 331/2020 Sb., dle jehož přechodných ustanovení částka, která nebyla vyplacena do 7. srpna, má být vyplacena do dalších 60 dnů. Tímto zákonem byla také výše příspěvku https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-331#cl1-8">zvýšena z původních 1 200 Kč na 1 250 Kč.

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě z 10. srpna 2020 cituje ministryni Schillerovou, která garantuje odeslání prostředků před vypršením zákonné lhůty 60 kalendářních dnů. Tisková zpráva rovněž uvádí, že finance byly již odeslány. Ministerstvo dále slibuje, že v polovině srpna budou prostředky v obcích. S přihlédnutím k zákonné lhůtě 5 dnů určené pro kraje to možné je.

Návrh (.pdf) novely zákona o daních z příjmů 10. července 2020 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Novela by měla zavést možnost jednotných odvodů pro OSVČ s ročním příjmem do 800 000 korun. Zamýšlený systém kromě vlády, která návrh předložila, podporují (.pdf) také drobní podnikatelé a živnostníci.

Právě oni mají mít nově možnost výběru, zda při povinných odvodech využijí dosavadního systému či paušálního. Paušální daň v sobě obsahuje tři složky, které byly doposud řešeny odděleně – daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Výše jednotné paušální daně je pro nadcházející rok vyměřena (video, čas 0:25) na 5 740 korun. Z této částky tvoří daň z příjmu 100 korun. Zdravotní pojistné má být odváděno v minimální výši, sociální pojistné pak má být oproti minimální výši navýšeno o 15 %.

Logicky tak pro poplatníky v paušálním režimu odpadají (.pdf, str. 31) starosti s podáváním daňového přiznání, vypracováváním přehledu o příjmech a výdajích pro účely správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Nově mají být zúčastnění od těchto výpočtů zproštěni a mají odvádět jednotnou platbu na jediné místo. Vedle zjednodušení administrativy však úprava přináší i nevýhody. Tou hlavní je pozbytí možnosti využití odpočtů a daňových slev. Na tuto podstatnou změnu ministryně Schillerová správně upozorňuje. Jde například o slevu na manželku/manžela či zvýhodnění na dítě. I proto Ministerstvo financí počítá pouze s asi třetinovým využitím paušálního systému.

Evidenci, kterou Alena Schillerová ve výroku zmiňuje, pak lze chápat různými způsoby. Návrh skutečně bude znamenat konec přehledů (evidence) pojistného, ale například elektronické evidence tržeb se poplatníci nezbaví. Návrh totiž nepočítá se změnami (.pdf) pro fungování EET, která byla pro rok 2020 v souvislosti s koronavirovou krizí pozastavena. Zavedení paušální daně je však plánováno k 1. lednu 2021, kdy by povinnost vést EET měla opět platit. Pokud subjekt doposud této evidenci podléhal, zavedení jednotného odvodu na tom nic nemění.

Nezmizí také povinnost vést účetnictví ať už ve standardní, či nějak zjednodušené podobě. Přijetím daného návrhu nicméně skutečně dojde k zjednodušení administrativy, neboť dotčené osoby nebudou muset vést účetnictví za https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#p23">účelem podání daňového přiznání. Vzhledem k tomu, že daňové přiznání poplatníci paušální daně podávat nebudou (.pdf, str. 31, 41), bude jedinou administrativou udržování přehledu o příjmech tak, aby mohli prokázat, že nepřesáhli onu hranici 800 000 korun. Kvůli relativní jednoduchosti tohoto systému je pak také legitimní tvrdit, že podnikatelé v paušálním režimu nebudou potřebovat účetní.

Jen pro zajímavost lze však zmínit průzkum agentury Median (.pdf, str. 3). Pouze 55 % dotazovaných totiž uvádí, že by se bez daňových poradenských služeb po zavedení paušálního režimu obešlo. To ale může být zapříčiněno požadavky některých bank, které výstupy účetnictví, především pak daňová přiznání, považují za klíčová při posuzování bonity klienta. Jednou z těchot bank je například Česká spořitelna.

Ministryně Schillerová dále ve výroku uvádí, že v případě platby paušální daně nebude docházet ke kontrolám. Samotný návrh přitom neposkytuje žádné úpravy, které by to garantovaly. Ministerstvo financí na svém webu mluví o „minimálním riziku finančních kontrol“ a Alena Schillerová v jiném článku na webu Ministerstva financí tvrdí pouze to, že odpadne důvod „k většině kontrol z finančního úřadu“.

Budoucí existenci kontrol nasvědčuje také nutnost posouzení poplatníka z hlediska příjmového limitu, k čemuž se vyjádřila například Šárka Pavlasová z tiskového oddělení Ministerstva financí:

„Finanční správa disponuje nástroji, které jí poskytuje právní řád České republiky, především pak daňový řád, a které v rámci své vyhledávací a analytické činnosti využívá již nyní, například ke kontrole toho, zda poplatník nepřekročil limit obratu pro vznik povinnosti registrovat se k DPH. Tyto nástroje bude využívat i v případě zjišťování, zda poplatník splňuje podmínky pro setrvání v paušálním režimu.“

Výrok Aleny Schillerové se tak skládá z mnoha částí. Ministryně financí má pravdu, že po zaplacení paušální daně tito podnikatelé nebudou moci uplatnit odečitatelné položky nebo že odpadne povinnost podávat daňová přiznání. V části výroku, v níž mluví o konci vedení evidence, se pak Alena Schillerová vyjádřila značně nepřesně. Po přijetí daného návrhu skončí povinnost vést přehled pojistného, ovšem jiné evidence zůstanou zachovány (např. EET, evidování celkových příjmů) a tato část výroku tedy vyvolává zavádějící dojem.

Podobně nepřesné je i tvrzení, že se podnikatelé v režimu paušální daně „o nic dalšího nebudou starat“. Další část výroku, že skončí kontroly (zřejmě finančního úřadu), je pak v rozporu s předchozími slovy Aleny Schillerové i s tvrzením Ministerstva financí. Kontrol pravděpodobně v případě osob, které vstoupí do paušálního režimu, podstatně ubude – stále se však bude kontrolovat např. celková výše příjmů podnikatele a zda nepřesáhl hranici příjmů 800 000 korun či splnění dalších podmínek paušálního odvodu.

Celkově tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť pravdivé jsou pouze části ohledně nemožnosti uplatnit odečitatelné položky a nepodávání daňového přiznání. Zda nebudou drobní podnikatelé potřebovat po zavedení vládní novely účetní, nedokážeme plně posoudit. V ostatních ohledech je ale vyjádření ministryně Schillerové značně nepřesné či nepravdivé.

Jak uvádí průzkum agentury Median, zavedení paušální daně, tedy sloučení stávajících tří odvodů (daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění) do jednoho společného odvodu, se těší značné podpoře. 78 % dotazovaných podnikatelů vyjádřilo se zavedením paušální daně svůj souhlas.

Není tedy překvapením, že Ministerstvo financí se návrhem novely zákona již několik měsíců zabývá. Vládní návrh zákona (.pdf), který má umožnit zavedení této paušální daně, byl 29. června předložen Poslanecké sněmovně. V současné době návrh úspěšně prošel prvním čtením a byl přiřazen Rozpočtovému výboru k projednání.

Novela se zamýšlenou účinností k 1. lednu 2021 zavádí možnost jednotného odvodu daní pro živnostníky a podnikatele z řad OSVČ. Pokud se pro ni dobrovolně rozhodnou, vyhnou se komplikacím při samostatném odvádění daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění. Tato jednotná částka je pro nadcházející rok vyměřena na 5 740 korun, jak Ministerstvo financí uvádí například v instruktážním videu (čas 0:25), které k prezentaci návrhu také využívá.

Skladba paušální daně je Alenou Schillerovou ve výroku uvedena správně. Daň z příjmu, jako nejmenší složka, tvoří 100 Kč. Zdravotní pojistné je placeno v minimální výši 2 514 Kč a sociální pojistné je pak o 15 % vyšší než minimální odvod a činí 3 126 Kč. Jeho navýšení oproti minimální záloze je zdůvodněno zmenšením rozdílu mezi zdaněním zaměstnanců a živnostníků.

Pro využívání nového režimu návrh počítá s nutností podat finančnímu úřadu oznámení o vstupu do paušálního režimu. Tato nová kategorie poplatníka daně z příjmů fyzických osob je podmíněna ročním příjmem z podnikání do 800 000 korun a neregistrováním k platbě DPH. Maximální roční příjem byl stanoven jako kompromis, na němž se dohodli zástupci ČSSD a odborů na jedné straně a Ministerstvo financí, které původně navrhovalo stanovit hranici na jeden milion korun, na straně druhé. Podle odhadu by nového systému mělo využít kolem 127 tisíc OSVČ.

Paušální daň by umožnila OSVČ provést prostřednictvím jedné platby odvod daně z příjmu a zároveň i sociální a zdravotní odvody. Tato paušální daň, která má být spuštěna od 1. ledna 2021, je dobrovolná a pro rok 2021 by měsíční odvod činil 5 740 Kč. Tuto částku tedy tvoří daň z příjmu 100 Kč, zdravotní pojistné 2 514 Kč a sociální pojistné 3 126 Kč. S paušální daní ovšem už není možné uplatnění žádné jiné slevy na dani. Novela o daních z příjmů zatím prošla ve Sněmovně prvním čtením.

O možnost platit paušální daň mohou požádat živnostníci, jejichž roční příjem nepřesahuje částku 800 tisíc Kč a nejsou registrovaní k platbě DPH. Ministryně financí Alena Schillerová ale původně navrhovala, aby o ni mohli požádat živnostníci s příjmy do 1 milionu. S touto částkou počítal i původní návrh Ministerstva financí z října roku 2019. S tím ovšem nesouhlasila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která naopak navrhovala nižší limit až 600 tisíc Kč. Konečná částka 800 tisíc Kč tak vznikla jako kompromis uvnitř vládní koalice. Neshody panovaly také v termínu spuštění paušální daně. Zatímco Alena Schillerová požadovala spuštění od 1. ledna 2021, Jana Maláčová prosazovala pozdější spuštění z důvodu nepřipraveného IT systému.