Nastavili (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz) nekonečné prodlužování věku odchodu do důchodu podle toho, jak se prodlužuje doba dožití.
Vláda v původním návrhu důchodové reformy počítala s tím, že se věk odchodu do penze bude odvíjet od naděje na dožití. Důchodový věk se sice měl zvyšovat nejvýše o dva měsíce ročně, jeho strop ale opravdu stanoven nebyl. K prosazení stropu ve výši 67 let došlo až později.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o původním návrhu důchodové reformy, kterou vláda na začátku letošního května předložila ve Sněmovně. Kritizuje, že Fialův kabinet nastavil postupné zvyšování věku odchodu do penze bez toho, aby stanovil konečnou hranici, na které by se posun zastavil.
Původní návrh důchodové reformy
Původní návrh vlády počítal s tím, že se důchodový věk u lidí narozených v letech 1966 až 1972 postupně navýší na 65 let a 7 měsíců (.pdf, str. 15, 283–285 z 330) a pro mladší ročníky se bude stanovovat v závislosti na naději na dožití (.pdf, str. 7, 34 z 330). V praxi se konkrétní výpočet důchodového věku měl odvíjet od posledního známého údaje o naději na dožití, kterou zveřejnil Český statistický úřad v roce, kdy pojištěnec dosáhl věku 50 let (.pdf, str. 46 z 330).
Zároveň návrh uváděl, že rozdíl v důchodovém věku mezi dvěma po sobě následujícími ročníky bude v rozmezí 0–2 měsíců (.pdf, str. 7, 46–47 z 330). To návrh nastavil pro zvyšování důchodového věku, ale i pro jeho snižování. Dle návrhu zákona by se tím mělo zajistit, aby hranice odchodu do penze nerostla ani neklesala příliš rychlým tempem. Strop důchodového věku ale v návrhu skutečně stanovený nebyl.
Úpravy reformy
Na konci srpna 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil, že se vláda chystá v návrhu reformy provést úpravy. Jurečka například uvedl, že kabinet změnu důchodového věku upraví tak, aby výkyvy mezi ročním nárůstem a poklesem důchodového věku nepřesáhly jeden měsíc.
V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, ale zároveň v něm navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3). Ani tento návrh výboru ještě nezahrnoval maximální hranici, které věk odchodu do penze může dosáhnout.
Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh právě na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech.
Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení. Poslanci návrh důchodové reformy schválili až 8. listopadu, a to včetně úprav, které počítají se zvyšováním důchodového věku jen o měsíc ročně a zastropováním na 67 letech.
Závěr
Poslankyně Alena Schillerová naráží na původní návrh důchodové reformy, kterou vláda představila na jaře letošního roku. V něm Fialův kabinet opravdu navázal věk odchodu do důchodu tak, že se měl zvyšovat podle naděje dožití. Zároveň nebyla stanovena maximální hranice, na které by se prodlužování zastavilo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.
