Marian Jurečka

Výhodné podmínky pro odchod do předčasného důchodu

Důvody pro odchod do předčasného důchodu jsou různé, pojí se s tím nicméně i určité nevýhody. Vedle omezených možností přivýdělku podléhá předčasný starobní důchod i trvalému krácení procentní (zásluhové) výměry důchodu. Výše krácení, kterou stanovuje zákon o důchodovém pojištění, přitom závisí na době, která žadateli zbývá k dosažení důchodového věku.

V minulém roce nastala situace, kdy se lidem vyplatilo odejít do předčasného důchodu a zajistit si tak vyšší důchod, než kdyby do důchodu odešli až v roce 2023. Roli zde hrají především mimořádné valorizace penzí z minulého roku. Ve spojitosti s rostoucím indexem spotřebitelských cen (inflací) v červnu 2022 došlo nejdříve ke zvýšení zásluhové části důchodů o 8,2 %, v září 2022 poté o dalších 5,2 %. Při pravidelné valorizaci, která probíhá vždy v lednu, se na začátku roku 2023 navýšila procentní výměra o 5,1 %. Dohromady tak procentní výměry důchodů narostly o 19,6 %. Toto navýšení se přitom vztahuje na všechny důchody přiznané v průběhu (tj. i na konci) roku 2022 (.pdf, str. 12). Důchodů, o které lidé požádali až od 1. ledna 2023, se už nicméně tyto valorizace netýkají (vztahují se na ně až další valorizace).

Pro úplnost doplňme, že kvůli rostoucí průměrné mzdě došlo v lednu 2023 ke zvýšení tzv. redukčních hranic, které se používají při stanovení výpočtového základu důchodů a jejichž účelem je snižovat rozdíly mezi lidmi s vysokými a nízkými výdělky. V roce 2023 se např. lidem, kteří měli průměrný výdělek vyšší než 17 743 Kč, příjmy nad touto hranicí započítávají jen z 26 %.

I přes toto navýšení redukčních hranic, které dosáhlo 3,6 %, bylo pro občany výhodnější zažádat o předčasný důchod v roce 2022 než počkat do roku 2023. Jak jsme zmínili výše, valorizace navýšily zásluhovou část penzí o 19,6 %. Rozdíl 16 p. b. je tak podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) výrazně vyšší, než by byla „penalizace“ za předčasný důchod. Ta může totiž dle MPSV v tomto případě dosahovat maximálně 6 % z výpočtového základu, což celkovou výši důchodu snižuje přibližně o 7 až 8 %.

Výhodné pro většinu seniorů v tomto případě bylo také podat žádost o tzv. předčasný důchod bez výplaty, tj. požádat o předčasný důchod, ale nadále pracovat. Lidé si tak mohli v podstatě „zafixovat“ výhodnější podmínky pro výpočet důchodu. Sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že „žádost o předčasný důchod určitě nemusí ještě znamenat, že skutečně přestanete pracovat“.

Počet lidí žádajících o předčasný důchod 

Podle dat, která získal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na začátku ledna 2023 server Seznam Zprávy, podalo v roce 2023 žádost o předčasný důchod 80 653 lidí. V roce 2021 ČSSZ evidovala žádostí jen 32 781, o rok dříve 34 702, tedy počty více než dvakrát nižší než v roce 2022. 

Na konci ledna 2023 ústřední ředitel ČSSZ František Boháček uvedl, že o předčasný důchod oficiálně či předběžně požádalo přibližně 120 tisíc lidí. „Zhruba 40 000 předčasných důchodů jsme sepsali a ty osoby do důchodu odešly. Chtěly předčasný důchod s výplatou,“ řekl Boháček s tím, že běžně do předčasné penze odchází přibližně 30 tisíc lidí (.pdf). „Dalších 40 000 [žádostí] jsme sepsali, ale lidé chtěli důchod bez výplaty. S dalšími 40 000 lidmi jsme se dohodli, že přijdou žádost sepsat letos, jen uplatnili nárok na dávku důchodového pojištění. Předpokládám, že nebudou chtít výplatu a chtěli si jen zafixovat částku,“ dodal k tomu Boháček pro ČTK.

Doplňme, že podle údajů, které poskytla ČSSZ na konci roku 2022 agentuře ČTK, zaregistrovaly okresní správy sociálního zabezpečení jen za říjen loňského roku 16 949 žádostí o předčasný odchod do důchodu. V říjnu 2021 jich úřady přijaly 3 215. V listopadu 2022 ČSSZ evidovala dokonce 24 653 žádostí, oproti tomu za listopad roku 2021 jich bylo pouze 2 591, tedy přibližně desetkrát méně.

Jak upozornila ČTK, došlo k výraznému nárůstu počtu žádostí právě poté, co MPSV v polovině října uvedlo, že může být výhodnější požádat o předčasný důchod v roce 2022 než čekat do roku 2023 (.pdf).

Závěr

V loňském roce evidovala ČSSZ více než dvojnásobný počet žádostí o předčasný důchod ve srovnání s lety 2021 či 2020. Podle vyjádření ředitele ČSSZ Františka Boháčka z konce ledna 2023 odešlo loni do předčasného důchodu přibližně 40 tisíc lidí, což je o zhruba 10 tisíc více než v předchozích letech (.pdf). Doplňme, že lidé v předčasném důchodu mají do doby dosažení důchodového věku omezené možnosti přivýdělku – např. nemohou být zaměstnáni ani na zkrácený úvazek a jejich celkové příjmy z dohody o provedení práce nemohou překročit 10 000 Kč měsíčně. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka (KDU‑ČSL) mluví o trvalých změnách ve valorizačním mechanismu důchodů. Sám si přeje (video, čas 9:17), aby trvalá reforma řádných a mimořádných valorizací byla účinná nejpozději od 1. ledna 2024. Než návrh předloží kabinetu, chce ministr práce Marian Jurečka o změnách jednat s opozicí, odbory a zástupci zaměstnavatelů. Zmiňme, že novelu již projednával s opozičním hnutím ANO  i s hnutím SPD.

Již 17. března Marian Jurečka veřejně řekl, že projednání změn valorizací penzí projde „standardním legislativním procesem,“ čímž vyloučil možnost projednání novely ve stavu legislativní nouze. Konkrétně se takto vyjádřil na tiskové konferenci, na které uvedl (video, čas 3:50): „U tohoto předpokládám, že bude standardní legislativní proces. Takže chci jasně říci, že napřed toto téma, které je důležité, projednám se všemi dotčenými subjekty (…), a pak teprve začneme standardní legislativní proces.“

Uveďme, že okolnosti, za kterých je přípustné zákony projednávat ve stavu legislativní nouze, upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze se od standardního procesu liší především zkrácenou dobou jednání. 

Stav legislativní nouze může předseda či předsedkyně Sněmovny vyhlásit v případě, že „jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Naposledy tak bylo učiněno současnou předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) v únoru 2023 (.pdf) k projednání vládního návrhu novely (.pdf) zákona o důchodovém pojištění.

Dodejme, že Markéta Pekarová Adamová vyhlášení stavu legislativní nouze k projednání trvalých změn valorizace důchodů také odmítla: „Určitě je nutné, abychom legislativní proces stihli co nejdříve, ale bez legislativní nouze."

Z vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky tedy vyplývá, že trvalou úpravu pravidel valorizačního mechanismu odmítá projednávat ve stavu legislativní nouze. Naopak se vyslovil pro řádný legislativní proces, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) reaguje na kritiku poslankyně za ANO Kláry Dostálové, která v debatě komentovala špatnou komunikaci vlády ohledně plánované úpravy parametrů pro pravidelnou valorizaci důchodů. Podle poslankyně Dostálové chce Marian Jurečka tuto změnu předložit příliš urychleně, a proto nezbude čas pro důkladné projednání s opozicí. Šéf resortu práce a sociálních věcí na to reagoval slovy, že se v nejbližší době nechystá novelu předložit, a podotkl, že se proti takové informaci ohradil již dříve.

Vyjádření o jednání v týdnu 20.–26. března

Nejprve zmiňme, že mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Eva Davidová v pátek 17. března 2023 pro ČTK řekla, že vláda by novelu, která by pozměnila pravidla valorizace penzí, mohla projednávat již v týdnu od 20. do 26. března. Stejně se tehdy Eva Davidová vyjádřila i ve vysílání televize CNN Prima News (video, 13:54–15:00). Zde mimo jiné uvedla, že předpokládá, že návrh bude vládou „schválen v průběhu příštího týdne“ (video, 14:54).

Později v ten samý den však Marian Jurečka oznámil, že kabinet Petra Fialy o takovém návrhu ve zmíněném týdnu jednat nebude. Na tiskové konferenci konkrétně uvedl (video, 3:10): „Já jsem začal jednat se zástupci opozice, v těch příštích dnech budu ještě jednat také (…) s kolegy z SPD a také i se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Až tyto konzultace s nimi provedu (…), tak teprve poté začne mezirezortní připomínkové řízení a až následně takovýto materiál půjde na vládu.“

Zmiňme, že se zástupci opozičního hnutí ANO se Marian Jurečka sešel již před tiskovou konferencí. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová později deníku Právo řekla, že ministr Jurečka měl účastníkům jednání předat pouze dotazník ohledně reformy. 

Vyjádření o jednání na začátku dubna

Už 17. března nicméně začalo být poměrně složité se vyznat v jednotlivých vyjádřeních zástupců MPSV. Znovu se totiž opakovala situace, kdy mluvčí ministerstva uvedla informaci, vůči níž se následně ministr Jurečka vymezil.

Server Seznam Zprávy ještě v pátek 17. března ve svém článku informoval, že podle slov mluvčí MPSV by vláda měla úpravu valorizací schválit „na svém jednání začátkem dubna“. Stejně se mluvčí vyjádřila i v pondělí 20. března pro deník Právo, který její citaci otiskl následující den (Právo, 21. března 2023, str. 1). Na to následně reagovali zástupci hnutí ANO.

Poslankyně Schillerová mj. kvůli tomu ministra Jurečku kritizovala na svém twitteru, kde napsala: „Informace, že [ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka] plánuje předložit vládě zásadní úpravy valorizačních mechanismů již začátkem dubna s účinností od července, je naprosto šokující. Zejména pokud schůzka s námi, tedy nejsilnější opoziční stranou, má proběhnout ve stejné době. To je výsměch.“

Ministr práce a sociálních věcí se ale proti tomu v diskuzi pod příspěvkem následně ohradil:

Další vyjádření

Ministr Jurečka poté svůj záměr jednat se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů zopakoval i po jednání vlády 21. března, na kterém se kabinet shodl, že chce valorizaci zpomalit. Podle serveru ČT24 chce vládní koalice do řádného zvyšování penzí počítat pouze třetinu růstu reálných mezd, nikoliv polovinu, jako je tomu nyní. Dodejme, že Marian Jurečka chce také snížit výhodnost předčasného odchodu do penze.

Se zástupci SPD se pak Marian Jurečka sešel 22. března. Po tomto jednání oznámil, že se nechystá prosadit zvýšenou věkovou hranici pro odchod do důchodu na 68 let. Dále řekl, že se jeho důchodová komise rozšíří i o představitele opozičních hnutí. 

Doplňme, že Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ministra Jurečku za komunikaci kritizovala už v únoru letošního roku. V tiskové zprávě ČMKOS konkrétně stojí: „Vláda ignoruje sociální dialog. Ty opravdu důležité materiály posílá často pozdě a popírá svá vlastní slova.“

Závěr

Mluvčí MPSV Eva Davidová v pátek 17. března ČTK řekla, že se vláda Petra Fialy chystá návrh změny pravidel valorizace důchodů projednat už v týdnu od 20. do 26. března. Později v ten samý den však ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že kabinet v daném týdnu o návrhu diskutovat nebude. Podle něj má nejdříve proběhnout jednání se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů a až následně má návrh zamířit do připomínkového zřízení. Teprve poté má vláda případně změny valorizace projednat.

Podobná situace nastala i v případě vyjádření mluvčí MPSV o tom, že vláda úpravu valorizací schválí na začátku dubna. To, že návrh bude nejdříve projednán s opozicí a dalšími partnery, skutečně Marian Jurečka napsal na twitter pod příspěvek Aleny Schillerové. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zde reaguje na slova Kláry Dostálové (za ANO), která v debatě uvedla, že „vláda říká, že může krachnout státní důchodový účet“. Proti tomuto tvrzení se pak Jurečka vymezuje právě výrokem, že „nikdo z vlády“ o krachu důchodového účtu nemluvil. Dále k tomu dodává, že vláda mluvila jen o tom, že v roce 2050 bude schodek důchodového účtu každoročně dosahovat přibližně 5 % HDP.

Termín „důchodový účet“

Na začátek je vhodné upřesnit, že se pojem „důchodový účet“ běžně používá při vyčíslení deficitu důchodového systému  (.pdf, str. 120 z 516). „Deficit důchodového účtu“ konkrétně popisuje rozdíl mezi příjmy, které měl stát v daném roce z důchodového pojistného, a výdaji, které tehdy šly ze státního rozpočtu na výplatu důchodů a správu systému (.pdf, str. 170–171). Nejedná se tedy o samostatný, oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze – takový důchodový účet (nebo také důchodový fond) v České republice nikdy neexistoval. 

„Před rokem 1989, i po něm, až dodnes, jsou důchody financovány státem, ze státního rozpočtu. Důchodový systém fungoval a funguje na tzv. průběžném principu – důchody jsou hrazeny ze státního rozpočtu a od roku 1993, kdy bylo uzákoněno pojistné, jsou příjmy z pojistného odváděny do státního rozpočtu. Nedochází tedy k tomu, že by byly prostředky shromažďovány v nějakém fondu,“ vysvětluje Ministerstvo financí způsob financování penzí.

Vyjádření členů vládní pětikoalice

O tom, že by v budoucnu mohly schodky důchodového účtu dosahovat 300 miliard Kč ročně, mluvil na začátku února 2023 například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V souvislosti s nutností provést důchodovou reformu tehdy uvedl: „Ta demografická křivka je neúprosná. Všichni vidíme, jak to vypadá, pokud neuděláme nic, tak za nějakých 15 let bude jenom na důchodovém účtu ročně schodek pět procent HDP, to znamená, v dnešních cenách si představme, že jenom na důchodovém účtu by byl schodek 300 miliard ročně.“

Přímo rok 2050 zmiňoval premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vyjádření z února. „Čelíme (…) problému, že v roce 2050 bychom mohli mít dluh na důchodovém účtu pravidelně 300 miliard korun, což nejde zaplatit. Reforma zajistí, že jako Česká republika budeme vyplácet důstojné penze i lidem mladším 40 let,“ komentoval reformu předseda vlády.

Sám Marian Jurečka také ve Sněmovně na začátku března uváděl, že pokud vláda nic neudělá, bude se deficit důchodového účtu přibližně v roce 2050 dostávat „už pod minus 5 %“ HDP.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat vyjádření, ve kterých by o možném „krachu“ důchodového účtu mluvili přímo členové vlády. O zhroucení či kolapsu důchodového systému nicméně mluvili někteří zástupci vládních stran.

Poslanec za ODS Libor Turek například ve svém komentáři na webu ODS napsal, že pokud by nedošlo ke změnám v důchodovém systému, „výsledkem by byl deficit důchodového účtu po roce 2050 až 5 % HDP, to znamená 300–350 mld. Kč“. Kvůli tomu by poté podle něj následoval „krach důchodového systému, rozvrat veřejných financí“ a penze by mohly klesnout i o „50 % v důsledku insolvence, bez ohledu na demografický vývoj“.

O možném zhroucení důchodového systému už kolem roku 2030 mluvili mj. senátor za ODS Tomáš Goláň nebo předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Ten v únoru k reformě důchodového systému řekl: „Když neuděláme nic, tak to kolem roku 2030 zkolabuje.“

Odhady deficitu důchodového účtu

Doplňme, že lednová makroekonomická predikce Ministerstva financí odhaduje, že v roce 2022 činil hrubý domácí produkt 6,749 bilionu Kč, pro rok 2023 odhaduje HDP na 7,308 bilionu Kč. Pokud bychom tedy vycházeli z dat za uplynulý rok, odpovídalo by 5 % HDP přibližně 337 miliardám Kč. Uvedený přepočet se tak pohybuje okolo 300 mld. Kč, které ve výroku zmiňuje Marian Jurečka.

Informace o předpokládaném vývoji důchodového deficitu popisuje např. Národní rozpočtová rada (NRR), což je nezávislý odborný orgán v oblasti rozpočtové politiky, ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf) ze září 2022.

V dokumentu stojí (.pdf, str. 26), že důchodový systém bude v nejbližších letech vykazovat mírné deficity. Od roku 2030 ale naroste počet důchodců, kvůli čemuž se schodky budou prohlubovat, přičemž kolem roku 2059 mají dle predikce dosahovat zhruba 4 % HDP. Kolem roku 2050, který ministr Marian Jurečka zmiňuje, by deficit důchodového účtu měl dle predikce NRR představovat 3,6 % HDP. Dodejme, že deník E15 v říjnu loňského roku psal o tom, že v polovině století by schodek důchodového systému mohl dosahovat 4 % HDP, což by v tehdejších cenách znamenalo 250 až 300 miliard korun.

Mírně odlišnou, aktuálnější predikci popisuje Filip Pertold, ekonom, zástupce ředitele think-tanku IDEA a poradce (.pdf, str. 2) ministra práce a sociálních věcí (video, čas 0:10). Ten na začátku března uvedl (video, čas 15:38), že demografická krize ovlivňující důchodový systém bude vrcholit ve 40. letech a schodek systému bude činit přibližně „5 % HDP“, což je „v současných cenách 350 miliard Kč“.

Závěr

Na závěr shrňme, že premiér Petr Fiala v únoru uváděl, že v roce 2050 by deficit důchodového účtu každoročně mohl dosahovat 300 miliard Kč. Podobně se vyjadřoval i ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož by za 15 let, tj. zhruba kolem roku 2040, mohl schodek důchodového účtu činit 5 % HDP, což vyčísloval právě na cca 300 miliard korun.

Marian Jurečka má pravdu v tom, že o krachu důchodového účtu nemluvili přímo členové vlády. O krachu či zhroucení důchodového systému nicméně ve spojitosti s neudržitelností 300miliardových deficitů mluvili zástupci stran vládní pětikoalice, např. poslanec za ODS Libor Turek. O možném kolapsu důchodového systému v případě, že by nedošlo k reformním krokům, mluvil mj. i předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Z těchto důvodů výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako zavádějící.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka již v únoru zmiňoval, že se v rámci plánované důchodové reformy nebude měnit nic pro lidi, kteří se narodili před rokem 1973. O několik dní později se ministr Jurečka vyjádřil i směrem k mladším generacím: „Kdybychom pokračovali a neudělali nic tak, jako to udělali naši předchůdci, tak prostě mladí lidé slušnou penzi mít nebudou.“

Podobně se v únoru pro Českou televizi vyjadřoval i předseda vlády Petr Fiala, který konkrétně hovořil o případném posunu odchodu do důchodu: „Nemůže se to týkat lidí, kteří mají před penzí. To je vyloučeno. (…) Muselo by to být dlouhodobé – pro lidi, kteří půjdou do penze třeba za dvacet, třicet let.“

O důchodové reformě mluvil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Interview ČT24, a to už v lednu, kdy konkrétně řekl (video, čas 27:57): „Nebude se to pravděpodobně, případná změna pravidel, týkat lidí, kteří mají pár let do penze, protože (…) nedostanou dostatek času, aby například změnili své chování, například víc šetřili. Bude se to týkat generace především asi 50 mínus, možná 45 mínus.“

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tímto výrokem reaguje na slova Kláry Dostálové, že si protiřečí ve svých vyjádřeních pro média, co se týče tzv. výchovného (video, čas 16:35). Dostálová v debatě kritizovala také to, že Jurečka na jedné straně mluví o tom, že je v rámci důchodového systému důležité ocenit rodičovství, na druhé je ale o úpravě výchovného ochotný jednat.

Upřesněme, že výchovné představuje příplatek k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně za vychované dítě, které důchodci dostávají od ledna 2023. Jeho zavedení ve Sněmovně prosadila ještě v roce 2021 ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění.

Podle současného znění zákona se částka 500 Kč za jedno dítě valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (inflace). Pokud v předchozím roce došlo i k mimořádné valorizaci důchodů, k počtu procent navýšení výchovného se dále přičítá ještě tolik procent, o kolik se v uvedeném mimořádném termínu zvýšila zásluhová část penzí.

Marian Jurečka o tom, že výchovné vláda zachová, mluvil v médiích opakovaně. Zrušení příspěvku kabinetu na konci října 2022 doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV), ministr Jurečka nicméně 3. listopadu v rozhovoru pro DVTV tento návrh odmítl (video, čas 14:36). Stejně se vyjádřil 18. prosince 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 47:53) poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v médiích opakovaně mluvil o svém záměru výchovné omezit.

22. února 2023 server iDNES.cz zveřejnil článek s titulkem Jurečka přiznal, že kvůli vysokým nákladům může koalice přehodnotit výchovné. V něm redakce vycházela z Jurečkových vyjádření na tiskové konferenci, která se ten den konala po jednání vlády. Na otázku, jestli vláda bude projednávat „úvahy o změně příspěvku na výchovné“, tehdy Jurečka odpověděl, že kabinet o tom jednat bude a dodal: „My si musíme říct, jestli tento krok chceme, nebo nechceme, nebo chceme nějakou jinou úpravu do budoucna.“ Právě tuto citaci pak použil server iDNES.cz. Jurečka nicméně na konferenci také dále řekl: „Klíčové je to, že výchovné tady dnes je. Ten institut bude platit i v budoucnu. To, jak naložíme s otázkou valorizace, a je tam možných několik variant, které můžeme zvolit, tak to si (…) nechám na ta jednání s koaličními partnery.“

Právě na znění titulku uváděného článku pak Jurečka reagoval 25. února 2023 ve svém příspěvku pro Deník.cz, ve kterém mj. napsal: „Říkám zcela jednoznačně a odpovědně, že žádné rušení výchovného vláda nechystá. A to ani po důchodové reformě, kterou nyní projednáváme a brzy podrobně představíme veřejnosti.“ Zároveň tehdy znovu připustil, že je ochotný vést jen diskuzi o tom, zda, případně jak, by měl být příspěvek valorizován.

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka tedy skutečně řekl, že vláda výchovné rušit nebude, a že připouští pouze jednání týkající se úpravy mechanismu jeho valorizace. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na dotaz moderátorky o očekávaném zvyšování minimální mzdy zmiňuje požadavek odborů na úpravu minimální mzdy i v pololetí, což podle Mariana Jurečky není běžné. V odůvodnění proto ověříme, zda odbory takovýto požadavek vznesly, a také zda a případně v kolika případech došlo ke zvýšení minimální mzdy také v pololetí roku. 

Dne 29. dubna 2022 na tiskové konferenci sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) promluvil její předseda Josef Středula. Kvůli výraznému růstu inflace vznesl lídr ČMKOS požadavek na mimořádné zvýšení minimální mzdy na 18 200 Kč s platností od července 2022. Naposledy vzrostla v lednu 2022, konkrétně o 1 000 Kč, na současných 16 200 Kč.

Od svého zavedení v roce 1991 se v České republice minimální mzda zvýšila celkem 24krát, většinou k tomu docházelo na počátku roku. Podle přehledu MPSV o vývoji částek minimální mzdy došlo od roku 1991 k dodatečnému pololetnímu zvýšení, jak správně uvádí Marian Jurečka, jen ve čtyřech případech – v červenci 1999, v červenci 2000, v červenci 2006 a naposledy v srpnu 2013. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý. 

O opatřeních pro podporu rodin s dětmi a samoživitelů jednala vláda 27. dubna 2022. Ministr Jurečka předložil dvanáct návrhů, přijaty byly čtyři z nich – jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpora zkrácených a flexibilních úvazků a podpora dětských skupin. Z nepřijatých to byly například návrhy na úpravu slevy na děti, příspěvku na mobilitu, obědů ve školách, doplatků na léky nebo také usnesení o tom, že vláda neobnoví superhrubou mzdu.

Zvýšení rodičovského příspěvku rovněž nebylo přijato. O tom, že se jeho možné zvýšení projednávalo, informovaly Novinky.cz nebo CNN Prima News a zřejmě se jedná o jedno z opatření, která vyplynula (video, čas 0:21) z jednání vlády na zámku Štiřín, kde se sešla 20. dubna.

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí má „nárok na rodičovský příspěvek (…) rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte.“ Právě tímto omezením u věku dítěte ministr Jurečka zdůvodňoval rozhodnutí vlády rodičovský příspěvek nezvyšovat: „Když jsme se bavili například o té cestě přes zvýšení jenom rodičáku, zase by to byli rodiče dětí jen do čtyř let.“

Vláda 30. března 2022 rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o 10 % s platností od 1. dubna 2022. Důvodem k navýšení je podle vlády především vysoká inflace.

Navýšení životního a existenčního minima by se podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mělo týkat (.pdf) přibližně 360 000 lidí. Životní minimum se totiž využívá při rozhodování o poskytnutí příspěvků a dávek a při posuzování hmotné nouze. Do dávek hmotné nouze spadá příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Úroveň životního minima má dále vliv na tyto dávky: porodné, dávky pro zdravotně postižené, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Na ten mají nárok rodiny, jejichž příjem nedosahuje 3,4 násobku životního minima.

Marian Jurečka tedy uvedl nepřesný odhad počtu lidí, kterých se má dotknout zvýšení životního a existenčního minima. Nicméně vzhledem k tomu, že jak Jurečka („zhruba“), tak tisková zpráva MPSV („přibližně“) své odhady relativizují a ministr se pohybuje blízko naší 10% toleranční hranice, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Marian Jurečka hovoří o slevě na odvodech na sociální a zdravotní pojištění u vybraných zaměstnanců. Reaguje na poznámku redaktorky, podle které 5 % „nedělá takovou částku“.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pod vedením Mariana Jurečky představilo v polovině května 2022 návrh (.docx) novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dle tohoto dokumentu by měly být sníženy (.docx, str. 2) odvody pro vybrané skupiny zaměstnanců, aby u nich došlo ke zvýšení zaměstnanosti. Přesněji MPSV navrhuje „snížit pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem o 5 %“ pro:"

• osoby starší 55, případně 60 let,
• rodiče dětí do 9 let věku,
• osoby pečující o blízkou osobu závislou na pomoci jiné osoby,
• osoby studující na střední nebo vysoké škole,
• osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce,
• osoby na rekvalifikaci,
• osoby mladší 21 let.

Podmínkou pro získání této 5% slevy je u většiny kategorií zaměstnanců sjednaná pracovní doba v rozsahu 8 až 32 hodin týdně, tedy tzv. zkrácený úvazek. 

MPSV v důvodové zprávě argumentuje (.docx, str. 2) především nízkou zaměstnaností výše zmíněných skupin obyvatel. Například zaměstnanost matek dětí mladších 6 let byla v roce 2021 pouze 41,8 % a zaměstnanost osob se zdravotním postižením byla v roce 2020 pouze 39 %. 

Ministerstvo předpokládá (.docx, str. 1–2), že tyto lidi může možnost pracovat na kratší pracovní úvazek motivovat k zapojení se do pracovního procesu, čímž by se podle něj zvýšily příjmy jejich domácností i státu. Uvedeným snížením odvodů chce proto ministerstvo motivovat zaměstnavatele částečné úvazky více vytvářet a nabízet. Doplňme, že podle MPSV je v ČR na zkrácený úvazek zaměstnáno pouze 5,7 % zaměstnanců, zatímco v Německu je to 27,9 % a v Rakousku 28,7 %.

Pro hodnocení tohoto výroku ministra Jurečky je ale klíčová část důvodové zprávy o dopadu (.docx, str. 3–4) zmiňovaného opatření na státní rozpočet.

MPSV odhaduje (.docx, str. 3–4), že 5% slevou na odvodech pro výše zmíněné skupiny zaměstnanců se příjem státního rozpočtu sníží o 1,9–3,2 mld. Kč. Počítá přitom s přibližně 260 tisíci osob, které jsou aktuálně zaměstnané a spadají do definovaných skupin.

MPSV dále předpokládá (.docx, str. 4), že snížení nákladů na zkrácené úvazky přivede na trh práce dosud nezaměstnané osoby (dle odhadu ministerstva 50–80 tisíc osob), čímž by se měl celkový výpadek státního rozpočtu snížit. V této souvislosti nicméně MPSV hovoří o „horizontu 5–10 let“.

Na závěr uveďme, že ministerstvo v návrhu odhaduje, že snížení odvodů bude v důsledku znamenat snížení výběru pojistného o 1,9 až 3,2 mld. Kč ročně. Marian Jurečka tak uvádí nepřesná čísla, když zmiňuje nižší rozsah 1,5 až 2 mld. Kč, oba intervaly se však částečně překrývají. Jurečka se tedy vyjadřuje nepřesně, ovšem nikoli nepravdivě.

Zároveň pripomeňme, že Jurečka svým výrokem poukazuje na to, že slevy v celkovém objemu představují nezanedbatelnou částku („Nemyslím si, že pět procent je málo"). Jelikož ve skutečnosti MPSV odhaduje celkový objem ještě větší a podporuje Jurečkovo tvrzení, hodnotíme výrok jako pravdivý.