Tento výrok byl ověřen jako

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v rozhovoru pro deník Právo reaguje na pokles stranických preferencí KDU‑ČSL v rámci průzkumu (.pdf), který vypracovala agentura Median za červen roku 2023. Na základě sesbíraných dat zpracovala agentura sněmovní volební model, který má odhadnout hypotetický výsledek voleb. 

Volební model, voličské a stranické preference

Nejprve je vhodné upřesnit, že průzkumné agentury zveřejňují několik druhů výstupů, mezi ně patří především volební model a voličské a stranické preference. Volební model představuje odhad hypotetického výsledku voleb, pokud by se volby konaly v době provádění průzkumu. Při jeho tvorbě může daná agentura zohledňovat např. i disciplinovanost voličů jednotlivých stran apod., základem výpočtu jsou ovšem stranické preference. Volební model zahrnuje odpovědi respondentů, kteří se chystají volit, případně i těch, kteří svou účast ve volbách nevyloučili. Voliče, kteří v danou chvíli nedokáží vybrat jen jednu stranu či kandidáta, rozděluje mezi strany.

Voličské preference také zahrnují podíl respondentů, kteří nevylučují účast ve volbách nebo uvedli, že pravděpodobně půjdou volit, ale pro nerozhodnuté voliče je zde obvykle vyčleněna samostatná kategorie. Stranicképreference také odlišují nerozhodnuté voliče, zohledňují nicméně odpovědi všech dotázaných, tedy včetně těch, kteří nechtějí jít volit.

Výsledky vládních stran

Podle volebních modelů agentury Median klesla podpora KDU‑ČSL mezi květnem a červnem 2023 ze čtyř procent (.pdf, str. 7) na dvě (.pdf, str. 7). V případě samostatné kandidatury by se tak lidovci do dolní parlamentní komory nedostali. Aby totiž měla strana nárok na zastoupení v Poslanecké sněmovně, musí získat alespoň 5 % platných hlasů. V případě dvoučlenných koalic je hranice 8 %, trojčlenné a vícečlenné koalice musí získat aspoň 11 %.

Jak ukazuje graf níže, podle volebních modelů Medianu podpora klesla také u většiny zbylých vládních stran. Výjimkou jsou Piráti, kteří si v červnovém modelu naopak polepšili o půl procenta (.pdf, str. 7). Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 % voličů, v květnu to bylo 41 % (.pdf, str. 7).

V grafu jsme zahrnuli výsledky pro všechny analyzované strany a hnutí z volebního modelu agentury Median v období od února do června. V listopadu, prosinci a lednu dominovaly politickým průzkumům převážně prezidentské volby, graf proto začíná od února. V květnovém průzkumu agentura neuvedla preference voličů Zelených, v grafu tedy tato informace chybí. 

Volební model zpracovala dříve také agentura Kantar pro Českou televizi za květen roku 2023, aktuálnější průzkum zatím zveřejněn nebyl. Květnový model ukazuje, že KDU‑ČSL oproti dubnu téhož roku klesla podpora z 5 % na 4 % (.pdf, str. 9) a pokles zaznamenala také TOP 09. ODS se tehdy udržela na stejné úrovni a Piráti a STAN mírně posílili. 

Čistě stranické preference uvedla ve svém výzkumu agentura STEM, jejíž výsledky zachycuje následující graf. Podle dat STEMu na začátku prosince 2022 podporu KDU‑ČSL vyjádřila 3,1 % dotázaných, v květnovém šetření však straně preference klesly až na 1,7 %. Podobně klesly stranické preference také u ODS a STAN; Piráti a TOP 09 si naopak polepšili. Celkově by dle této analýzy v prosinci 2022 strany vládní koalice podpořilo přibližně 26,6 % respondentů, v květnu 2023 jen 25,2 %.

Zdroj: analýza STEM za prosinec 2022 a květen 2023 

Závěr

Podle volebního průzkumu agentury Median za červen 2023, na který odkazuje ministr Jurečka v rozhovoru, klesla podpora KDU‑ČSL i ostatním vládním stranám s výjimkou Pirátů. Podobné výsledky ukazuje i analýza stranických preferencí agentury STEM, podle níž preference klesly třem z pěti vládních stran a pokles zaznamenala pětikoalice i jako celek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.