Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) reaguje na kritiku poslankyně za ANO Kláry Dostálové, která v debatě komentovala špatnou komunikaci vlády ohledně plánované úpravy parametrů pro pravidelnou valorizaci důchodů. Podle poslankyně Dostálové chce Marian Jurečka tuto změnu předložit příliš urychleně, a proto nezbude čas pro důkladné projednání s opozicí. Šéf resortu práce a sociálních věcí na to reagoval slovy, že se v nejbližší době nechystá novelu předložit, a podotkl, že se proti takové informaci ohradil již dříve.

Vyjádření o jednání v týdnu 20.–26. března

Nejprve zmiňme, že mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Eva Davidová v pátek 17. března 2023 pro ČTK řekla, že vláda by novelu, která by pozměnila pravidla valorizace penzí, mohla projednávat již v týdnu od 20. do 26. března. Stejně se tehdy Eva Davidová vyjádřila i ve vysílání televize CNN Prima News (video, 13:54–15:00). Zde mimo jiné uvedla, že předpokládá, že návrh bude vládou „schválen v průběhu příštího týdne“ (video, 14:54).

Později v ten samý den však Marian Jurečka oznámil, že kabinet Petra Fialy o takovém návrhu ve zmíněném týdnu jednat nebude. Na tiskové konferenci konkrétně uvedl (video, 3:10): „Já jsem začal jednat se zástupci opozice, v těch příštích dnech budu ještě jednat také (…) s kolegy z SPD a také i se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Až tyto konzultace s nimi provedu (…), tak teprve poté začne mezirezortní připomínkové řízení a až následně takovýto materiál půjde na vládu.“

Zmiňme, že se zástupci opozičního hnutí ANO se Marian Jurečka sešel již před tiskovou konferencí. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová později deníku Právo řekla, že ministr Jurečka měl účastníkům jednání předat pouze dotazník ohledně reformy. 

Vyjádření o jednání na začátku dubna

Už 17. března nicméně začalo být poměrně složité se vyznat v jednotlivých vyjádřeních zástupců MPSV. Znovu se totiž opakovala situace, kdy mluvčí ministerstva uvedla informaci, vůči níž se následně ministr Jurečka vymezil.

Server Seznam Zprávy ještě v pátek 17. března ve svém článku informoval, že podle slov mluvčí MPSV by vláda měla úpravu valorizací schválit „na svém jednání začátkem dubna“. Stejně se mluvčí vyjádřila i v pondělí 20. března pro deník Právo, který její citaci otiskl následující den (Právo, 21. března 2023, str. 1). Na to následně reagovali zástupci hnutí ANO.

Poslankyně Schillerová mj. kvůli tomu ministra Jurečku kritizovala na svém twitteru, kde napsala: „Informace, že [ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka] plánuje předložit vládě zásadní úpravy valorizačních mechanismů již začátkem dubna s účinností od července, je naprosto šokující. Zejména pokud schůzka s námi, tedy nejsilnější opoziční stranou, má proběhnout ve stejné době. To je výsměch.“

Ministr práce a sociálních věcí se ale proti tomu v diskuzi pod příspěvkem následně ohradil:

Další vyjádření

Ministr Jurečka poté svůj záměr jednat se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů zopakoval i po jednání vlády 21. března, na kterém se kabinet shodl, že chce valorizaci zpomalit. Podle serveru ČT24 chce vládní koalice do řádného zvyšování penzí počítat pouze třetinu růstu reálných mezd, nikoliv polovinu, jako je tomu nyní. Dodejme, že Marian Jurečka chce také snížit výhodnost předčasného odchodu do penze.

Se zástupci SPD se pak Marian Jurečka sešel 22. března. Po tomto jednání oznámil, že se nechystá prosadit zvýšenou věkovou hranici pro odchod do důchodu na 68 let. Dále řekl, že se jeho důchodová komise rozšíří i o představitele opozičních hnutí. 

Doplňme, že Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ministra Jurečku za komunikaci kritizovala už v únoru letošního roku. V tiskové zprávě ČMKOS konkrétně stojí: „Vláda ignoruje sociální dialog. Ty opravdu důležité materiály posílá často pozdě a popírá svá vlastní slova.“

Závěr

Mluvčí MPSV Eva Davidová v pátek 17. března ČTK řekla, že se vláda Petra Fialy chystá návrh změny pravidel valorizace důchodů projednat už v týdnu od 20. do 26. března. Později v ten samý den však ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že kabinet v daném týdnu o návrhu diskutovat nebude. Podle něj má nejdříve proběhnout jednání se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů a až následně má návrh zamířit do připomínkového zřízení. Teprve poté má vláda případně změny valorizace projednat.

Podobná situace nastala i v případě vyjádření mluvčí MPSV o tom, že vláda úpravu valorizací schválí na začátku dubna. To, že návrh bude nejdříve projednán s opozicí a dalšími partnery, skutečně Marian Jurečka napsal na twitter pod příspěvek Aleny Schillerové. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka (KDU‑ČSL) mluví o trvalých změnách ve valorizačním mechanismu důchodů. Sám si přeje (video, čas 9:17), aby trvalá reforma řádných a mimořádných valorizací byla účinná nejpozději od 1. ledna 2024. Než návrh předloží kabinetu, chce ministr práce Marian Jurečka o změnách jednat s opozicí, odbory a zástupci zaměstnavatelů. Zmiňme, že novelu již projednával s opozičním hnutím ANO  i s hnutím SPD.

Již 17. března Marian Jurečka veřejně řekl, že projednání změn valorizací penzí projde „standardním legislativním procesem,“ čímž vyloučil možnost projednání novely ve stavu legislativní nouze. Konkrétně se takto vyjádřil na tiskové konferenci, na které uvedl (video, čas 3:50): „U tohoto předpokládám, že bude standardní legislativní proces. Takže chci jasně říci, že napřed toto téma, které je důležité, projednám se všemi dotčenými subjekty (…), a pak teprve začneme standardní legislativní proces.“

Uveďme, že okolnosti, za kterých je přípustné zákony projednávat ve stavu legislativní nouze, upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze se od standardního procesu liší především zkrácenou dobou jednání. 

Stav legislativní nouze může předseda či předsedkyně Sněmovny www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-90#p99-1">vyhlásit v případě, že „jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Naposledy tak bylo učiněno současnou předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) v únoru 2023 (.pdf) k projednání vládního návrhu novely (.pdf) zákona o důchodovém pojištění.

Dodejme, že Markéta Pekarová Adamová vyhlášení stavu legislativní nouze k projednání trvalých změn valorizace důchodů také odmítla: „Určitě je nutné, abychom legislativní proces stihli co nejdříve, ale bez legislativní nouze."

Z vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky tedy vyplývá, že trvalou úpravu pravidel valorizačního mechanismu odmítá projednávat ve stavu legislativní nouze. Naopak se vyslovil pro řádný legislativní proces, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výhodné podmínky pro odchod do předčasného důchodu

Důvody pro odchod do předčasného důchodu jsou různé, pojí se s tím nicméně i určité nevýhody. Vedle omezených možností přivýdělku podléhá předčasný starobní důchod i trvalému krácení procentní (zásluhové) výměry důchodu. Výše krácení, kterou stanovuje zákon o důchodovém pojištění, přitom závisí na době, která žadateli zbývá k dosažení důchodového věku.

V minulém roce nastala situace, kdy se lidem vyplatilo odejít do předčasného důchodu a zajistit si tak vyšší důchod, než kdyby do důchodu odešli až v roce 2023. Roli zde hrají především mimořádné valorizace penzí z minulého roku. Ve spojitosti s rostoucím indexem spotřebitelských cen (inflací) v červnu 2022 došlo nejdříve ke zvýšení zásluhové části důchodů o 8,2 %, v září 2022 poté o dalších 5,2 %. Při pravidelné valorizaci, která probíhá vždy v lednu, se na začátku roku 2023 navýšila procentní výměra o 5,1 %. Dohromady tak procentní výměry důchodů narostly o 19,6 %. Toto navýšení se přitom vztahuje na všechny důchody přiznané v průběhu (tj. i na konci) roku 2022 (.pdf, str. 12). Důchodů, o které lidé požádali až od 1. ledna 2023, se už nicméně tyto valorizace netýkají (vztahují se na ně až další valorizace).

Pro úplnost doplňme, že kvůli rostoucí průměrné mzdě došlo v lednu 2023 ke zvýšení tzv. redukčních hranic, které se používají při stanovení výpočtového základu důchodů a jejichž účelem je snižovat rozdíly mezi lidmi s vysokými a nízkými výdělky. V roce 2023 se např. lidem, kteří měli průměrný výdělek vyšší než 17 743 Kč, příjmy nad touto hranicí započítávají jen z 26 %.

I přes toto navýšení redukčních hranic, které dosáhlo 3,6 %, bylo pro občany výhodnější zažádat o předčasný důchod v roce 2022 než počkat do roku 2023. Jak jsme zmínili výše, valorizace navýšily zásluhovou část penzí o 19,6 %. Rozdíl 16 p. b. je tak podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) výrazně vyšší, než by byla „penalizace“ za předčasný důchod. Ta může totiž dle MPSV v tomto případě dosahovat maximálně 6 % z výpočtového základu, což celkovou výši důchodu snižuje přibližně o 7 až 8 %.

Výhodné pro většinu seniorů v tomto případě bylo také podat žádost o tzv. předčasný důchod bez výplaty, tj. požádat o předčasný důchod, ale nadále pracovat. Lidé si tak mohli v podstatě „zafixovat“ výhodnější podmínky pro výpočet důchodu. Sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že „žádost o předčasný důchod určitě nemusí ještě znamenat, že skutečně přestanete pracovat“.

Počet lidí žádajících o předčasný důchod 

Podle dat, která získal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na začátku ledna 2023 server Seznam Zprávy, podalo v roce 2023 žádost o předčasný důchod 80 653 lidí. V roce 2021 ČSSZ evidovala žádostí jen 32 781, o rok dříve 34 702, tedy počty více než dvakrát nižší než v roce 2022. 

Na konci ledna 2023 ústřední ředitel ČSSZ František Boháček uvedl, že o předčasný důchod oficiálně či předběžně požádalo přibližně 120 tisíc lidí. „Zhruba 40 000 předčasných důchodů jsme sepsali a ty osoby do důchodu odešly. Chtěly předčasný důchod s výplatou,“ řekl Boháček s tím, že běžně do předčasné penze odchází přibližně 30 tisíc lidí (.pdf). „Dalších 40 000 [žádostí] jsme sepsali, ale lidé chtěli důchod bez výplaty. S dalšími 40 000 lidmi jsme se dohodli, že přijdou žádost sepsat letos, jen uplatnili nárok na dávku důchodového pojištění. Předpokládám, že nebudou chtít výplatu a chtěli si jen zafixovat částku,“ dodal k tomu Boháček pro ČTK.

Doplňme, že podle údajů, které poskytla ČSSZ na konci roku 2022 agentuře ČTK, zaregistrovaly okresní správy sociálního zabezpečení jen za říjen loňského roku 16 949 žádostí o předčasný odchod do důchodu. V říjnu 2021 jich úřady přijaly 3 215. V listopadu 2022 ČSSZ evidovala dokonce 24 653 žádostí, oproti tomu za listopad roku 2021 jich bylo pouze 2 591, tedy přibližně desetkrát méně.

Jak upozornila ČTK, došlo k výraznému nárůstu počtu žádostí právě poté, co MPSV v polovině října uvedlo, že může být výhodnější požádat o předčasný důchod v roce 2022 než čekat do roku 2023 (.pdf).

Závěr

V loňském roce evidovala ČSSZ více než dvojnásobný počet žádostí o předčasný důchod ve srovnání s lety 2021 či 2020. Podle vyjádření ředitele ČSSZ Františka Boháčka z konce ledna 2023 odešlo loni do předčasného důchodu přibližně 40 tisíc lidí, což je o zhruba 10 tisíc více než v předchozích letech (.pdf). Doplňme, že lidé v předčasném důchodu mají do doby dosažení důchodového věku omezené možnosti přivýdělku – např. nemohou být zaměstnáni ani na zkrácený úvazek a jejich celkové příjmy z dohody o provedení práce nemohou překročit 10 000 Kč měsíčně. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o Parlamentem schválené novele zákona o důchodovém pojištění, na základě které došlo k úpravě parametrů mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023 (.pdf, str. 2, 6).

Podle této novely vzroste průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně než podle původních pravidel. I přesto, že nárůst průměrného měsíčního důchodu v červnu 2023 bude nižší než byl původně plánovaný, penze stále porostou a podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by měl průměrný důchod v 2. pololetí roku 2023 přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). Valorizační mechanismus tedy nebude zrušen, ale jen částečně omezen, jak stojí i v důvodové zprávě návrhu (.doc, str. 1).

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Vláda Petra Fialy k této úpravě přistoupila kvůli tomu, že by původní navýšení penzí o 11,5 % (.doc, str. 1), při kterém by průměrný důchod vzrostl o 1 770 Kč, mělo příliš velký dopad na státní rozpočet (.pdf, str. 4). V důvodové zprávě k návrhu novely dále stojí (.pdf, str. 9), že by změna valorizačního mechanismu měla ještě v roce 2023 přinést finanční úsporu na výdajové straně státního rozpočtu ve výši 19,9 mld. Kč. V roce 2024 by pak úspora měla činit 33,8 mld. Kč. 

O dopadech na státní rozpočet již dříve mluvil i sám Marian Jurečka, který rozhodnutí vlády komentoval na tiskové konferenci konané 15. února. Konkrétně uvedl (video, čas 19:10): „Kdybychom nechali tento mechanismus v původní podobě, tak by to znamenalo, že bychom v červnu v rámci letošního roku zvýšili výdaje na důchody částkou 34,4 miliardy korun s dopady na příští rok v objemu 58,8 miliardy korun. To znamená, že bychom trvale zvýšili výdaje ze státního rozpočtu v objemu skoro 94 miliard korun.“

Shrňme tedy, že vláda skutečně nezastavila valorizaci, ale pouze zbrzdila tempo zvyšování důchodů, které i nadále porostou. Jak stojí v důvodové zprávě návrhu, kabinet Petra Fialy ke změně parametrů valorizačního mechanismu skutečně přistoupil kvůli tomu, že původní pravidla valorizace by znamenala přílišné náklady pro státní rozpočty. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku hovoří o mimořádném zvyšování důchodů, k němž dojde v červnu letošního roku. Parametry této valorizace vláda upravila, což Jurečka považuje (.pdf) za mezigenerační solidaritu a předcházení hospodářským škodám, jelikož i bez červnové valorizace dle něj důchody rostou rychlým tempem. Z kontextu dále vyplývá, že ministr mluví o nárůstů penzí za poslední rok a půl.

Na této úpravě (.docx) se vláda Petra Fialy v únoru shodla s cílem snížit deficit veřejných financí (.pdf, str. 1). Podle původního znění zákona o důchodovém pojištění se měla v červnu 2023 při mimořádné valorizaci důchodů zvýšit procentní výměra důchodů o 11,5 % (.doc, str. 1), tedy o tolik, o kolik procentuálně vzrostly ceny. Celkově by se tak průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč. 

Vláda navrhla způsob výměry důchodů změnit tak, aby se navýšení skládalo jednak ze zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci, jednak z procentního zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Toto rozhodnutí je namířeno směrem k nejohroženější skupině důchodců s nízkými důchody (.doc, str. 3).

Výše průměrného důchodu za předchozí roky je dostupná z dat (.pdf, str. 1) České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), za tento rok z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2). Poslední data o průměrných penzích dostupná ke dni konání debaty pochází ze začátku roku 2023. Vzhledem k Jurečkou zmiňovaným rokem a půl je proto porovnáváme s údaji z června 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, v té době dosahoval průměrný starobní důchod 15 385 Kč (.pdf, str. 1), v lednu 2023 pak činil 19 438 korun (.pdf, str. 2). Penze se tak za vymezené období zvýšily přibližně o 26,3 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1)

Starobní důchody tedy za poslední rok a půl vzrostly, a to skutečně o 26,3 %, jak uvádí Marian Jurečka. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Zákon mluví jak o pravidelné valorizaci, ke které dochází každý rok, tak o mimořádné valorizaci, ke které dochází při nárůstu indexu spotřebitelských cen (tedy inflace) alespoň o 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Vzhledem k tomu, že v lednu 2023 míra inflace tuto hranici přesáhla, má v červnu 2023 dojít k mimořádné valorizaci. Dle dřívějších pravidel by měl přitom průměrný důchod narůst o 1 770 Kč.

Vláda ovšem navrhla parametry červnové valorizace upravit (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (.pdf, str. 4–5). V rámci novely tak navrhla zvýšit průměrný důchod pouze o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1010 Kč méně, než zákon původně ukládal. Poslanecká sněmovna novelu schválila 4. března, a to navzdory obstrukcím opozičních stran. Následně návrh schválil Senát a nakonec podepsal i prezident.

Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí překročí průměrný důchod v červnu 2023 i přes sníženou valorizaci 20 tisíc korun (.pdf, str. 1). Konkrétně se má jednat o 20 188 Kč (.pdf, str. 2), průměrný důchod na konci roku 2021 (tedy před Marianem Jurečkou zmiňovaným rokem a půl) přitom činil 15 425 Kč. Průměrná penze se tedy za toto období zvýší o 30,9 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2)

Opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu, a to kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

Závěrem shrňme, že i přes vládou schválené snížení zákonné valorizace důchodů přesáhne průměrný důchod ve druhé polovině roku 2023 hranici 20 tisíc Kč. V porovnání s koncem roku 2021 tak průměrná penze vzroste přibližně o 31 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kontext 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o možném rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) ve věci nově přijatého snížení valorizace důchodů v červnu 2023. V současnosti hnutí ANO pracuje (video) na stížnosti (resp. návrhu na zrušení zákona), kterou chce napadnout novelu zákona o valorizaci důchodů. K podání se chce přidat i hnutí SPD. 

Uveďme, že kvůli nově přijaté novele zákona, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, se při mimořádné valorizaci penzí v červnu zvýší důchody v průměru jen o 760 Kč (.doc, str. 1). Podle dříve platných pravidel přitom měl průměrný důchod narůst o 1 770 Kč. Podle vlády je změna nutná, protože bez úprav by v tomto roce došlo nárůstu k „deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun“. Nyní vláda počítá s tím, že výdaje na důchody vzrostou pouze o 15 miliard Kč (.doc, str. 5–6).

Opozice uvádí více důvodů pro podání návrhu Ústavnímu soudu. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna," odůvodňuje Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.

Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednává ve zkráceném jednání. Takový stav lze podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásit v mimořádné chvíli, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Opozice chce vyvrátit argument vlády, že byl stav legislativní nouze vyhlášen právě kvůli riziku „velkých hospodářských škod“, jelikož se domnívá, že to bylo neoprávněné. 

Opoziční strany mohou návrh podat od 20. března, kdy novela vyšla ve Sbírce zákonů. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové by se návrh k ÚS mohl dostat začátkem května. Místopředseda hnutí Radek Vondráček 19. března uvedl, že by se tak mohlo stát už do měsíce.

Ústavní soud pak po projednání návrhu rozhodne, zda zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavou. V případě, že byl porušen ústavní pořádek, může soud zrušit daný zákon (v tomto případě novelu zákona o nižší valorizaci důchodů) a přikázat příslušnému státnímu orgánu, aby obnovil stav před porušením Ústavy. V minulosti se však stalo, že ačkoliv ÚS rozhodnutí za protiústavní nepovažoval, zveřejnil tzv. obiter dictum, což je neautoritativní vyjádření nad rámec základního odůvodnění (.pdf, str. 11). 

Nález k vyhlášení nouzového stavu

Marian Jurečka zmiňuje judikát, kdy ÚS shledal pochybnosti ve způsobu prodloužení nouzového stavu. Tak se například stalo v březnu 2021. ÚS se tehdy zabýval návrhem skupiny senátorů na zrušení usnesení vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli vyhlášení nouzového stavu na žádost hejtmanů, k němuž došlo bezprostředně poté, co Sněmovnou neprošel návrh na prodloužení předešlého nouzového stavu.

Ústavní soud návrh odmítl (.pdf, str. 1) s tím, že není v jeho kompetenci o takovém návrhu rozhodnout (.pdf, str. 7. 12). Ovšem jako obiter dictum uvedl (.pdf, str. 7), že „nelze ‚nově‘ vyhlásit nouzový stav vládou od okamžiku, kdy ‚povolený‘ nouzový stav skončil a Poslanecká sněmovna s jeho prodloužením nesouhlasila“. V rámci obiter dictum tedy Ústavní soud může podat nezávazné vyjádření (.pdf, str. 11) či doporučení k legislativnímu procesu. 

Doplňme, že moderátorka se v debatě ministra Jurečky ptala na variantu B v případě, že by Ústavní soud novelu „smetl“, tedy kdyby ji uznal za protiústavní, a tím pádem přikázal vládě, aby obnovil stav před porušením ústavní soustavy. V takovém případě by se nestala situace, kterou popisuje Marian Jurečka, že by ÚS „neměnil tu podstatu" novely. Jelikož jsou rozhodnutí Ústavního soudu závazná, novelizovaný zákon by se musel vrátit do původní podoby.

Nález k novele pandemického zákona

V roce 2022 Ústavní soud rozhodl (.pdf) v obdobném případu, kdy skupina poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) napadla použití stavu legislativní nouze k projednání novely pandemického zákona (zákon č. 39/2022 Sb.) na začátku roku 2022. Ústavní soud v září 2022 návrh opozičních poslanců zamítl (.pdf, str. 1), ve svém nálezu nicméně uvedl (str. 24), že „proces vedoucí k přijetí zákona č. 39/2022 Sb. nelze považovat – v podústavní rovině – za bezvadný“ a na okraj poznamenal, že „přezkoumávaný legislativní proces a jeho průběh lze považovat za odraz současné politické kultury, jejíž stav je vyznačován mimo jiné četnými obstrukčními jednáními, chaotickým pořadem a průběhem schůzí, jakož i nepružností zákonodárného procesu".

Závěrečné hodnocení  

Marian Jurečka pravdivě uvádí, že v minulosti při zamítnutí návrhů na zrušení zákona Ústavní soud uváděl nezávazná vyjádření, tzv. obiter dictum, ve kterých například shledal pochybnosti v legislativním procesu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle zákona o důchodovém pojištění se k mimořádnému zvyšování důchodů přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Tuto hranici inflace přesáhla v lednu 2023. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny. V červnu 2023 tak mělo původně dojít k nárůstu průměrného důchodu o 1 770 Kč.

Vláda ovšem parametry červnové valorizace upravila (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (str. 4–⁠5). Podle vládního plánu tak má průměrný měsíční důchod vzrůst skutečně jen o 760 Kč (.pdf, str. 7).

Dodejme, že navržená změna způsobu výměry důchodů se má skládat ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem má být zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Uveďme také, že opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

V první části našeho hodnocení se zaměříme na to, jestli současná vládní koalice implementovala do svého programového prohlášení závěry důchodové komise. Ministr Jurečka přitom některé z principů vyjmenoval. Na závěr se pak podíváme na to, jestli opravdu došlo ke zvýšení důchodů o 500 korun za každé vychované dítě.

Nejprve uveďme, že důchodovou komisí má Marian Jurečka patrně na mysli Komisi pro spravedlivé důchody, která vznikla v roce 2019, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vedla Jana Maláčová z ČSSD. Kromě odborné veřejnosti zasedli v této komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Své představitele tak v komisi měly i všechny politické strany a hnutí současné vládní koalice – tedy ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti. Předsedkyní důchodové komise byla tehdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a poslední zasedání proběhlo na konci listopadu 2020.

Komise si na svém 6. jednání v září 2019 odhlasovala (.pdf, str. 5), že doporučuje, aby tehdejší vládní koalice hnutí ANO a ČSSD projednala záměr „zvýšení důchodů fixní částkou zohledňující výchovu dětí“. (Pro návrh hlasovalo 16 přítomných, proti 10 a dalších 6 se zdrželo.) Programové prohlášení současné vlády pak skutečně říká, že by se při výpočtu zásluhové složky důchodu měl zohlednit počet vychovaných dětí.

Na svém 7. jednání o měsíc později se komise jednomyslně shodla (.pdf, str. 7) na tom, že by MPSV mělo rozpracovat koncepci tzv. nultého a prvního pilíře důchodového systému. Podle reformy představené v době, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí řídila Jana Maláčová, se nultý pilíř týká (.pptx, str. 6) základního minimálního důchodu pro všechny důchodce. První pilíř pak zohledňuje (str. 6) předchozí výdělky občana a někdy se mu říká také zásluhový. Programové prohlášení Fialova kabinetu s oběma pilíři počítá a navíc k nim chce přidat i třetí, dobrovolnou složku.

Během svého 8. zasedání v listopadu 2019 pak důchodová komise většinově podpořila (.pdf, str. 8) usnesení, v němž doporučila, aby byly „k politickému projednávání“ postoupeny principy návrhu na řešení důchodů v případě tzv. náročných profesí. Upřesněme, že komise (.pdf, str. 1) se tehdy věnovala možnostem zajistit dřívější odchod do důchodu pro pracovníky nejvíce rizikových zaměstnání, aniž by došlo ke zkrácení výše jejich důchodu. Na svém 11. zasedání si zase komise odhlasovala (.pdf, str. 5), že doporučuje „dále rozpracovat varianty měkčí podmínky potřebné doby pojištění“ – zjednodušeně řečeno doby, po kterou musí lidé pracovat, aby získali nárok na starobní důchod (.pdf). Oba tyto návrhy Fialova vláda ve svém programovém prohlášení podporuje (.pdf, str. 14).

Marian Jurečka zmiňuje konkrétně ještě mezigenerační solidaritu. Ačkoliv ze zápisů jednání, které nejsou příliš podrobné, nevyplývá, že by komise tento problém projednávala, ve svém programu s ním nynější vláda počítá. Konkrétně se jedná o možnost „platit 1 % svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům“. Dodejme, že důchodovou reformu hodlá současná vládní garnitura předložit do konce roku 2023.

V minulém volebním období, konkrétně v létě 2021, se Sněmovně a Senátu podařilo schválit tzv. výchovné, tedy příspěvek 500 Kč k důchodu na dítě pro toho rodiče, který se o dítě staral. Novela má platit od roku 2023.

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Marian Jurečka správně uvádí, že programové prohlášení vlády (ve které působí jako ministr práce a sociálních věcí) obsahuje některé principy přijaté Komisí pro spravedlivé důchody. Ze zmíněných příkladů tato komise nehlasovala přímo jen o mezigenerační solidaritě, tento princip je nicméně základem samotného průběžného důchodového systému, kde důchody hradí lidé v produktivním věku. Zvýšení důchodů o 500 korun za vychované dítě bylo již schváleno. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr Jurečka svůj výrok uvedl v rámci odpovědi na hlavní otázku, která zněla, zda Ministerstvo práce a sociálních věcí ukončí spolupráci s Hnutím pro život. Jurečka uvedl, že spolupráce ukončena nebude, prohlásil však, že se distancoval nejen od výroků Hnutí pro život, ale také od výroků kardinála Dominika Duky. Z kontextu rozhovoru vyplývá, že ony výroky se v obou případech vztahují k případům znásilnění ukrajinských žen ruskými vojáky.

Hnutí pro život dne 7. dubna 2022 reagovalo na výzvu bývalého záchranáře Víta Samka, který téhož dne na Facebooku zveřejnil výzvu k dodání nouzové antikoncepce (.pdf) pro znásilněné ukrajinské ženy. Hnutí tuto formu pomoci ve svém příspěvku na Facebooku odsoudilo. Tento příspěvek byl sice následně smazán, ale mezitím již na sebe organizace stačila upoutat pozornost široké veřejnosti. 

Hnutí pro život je jednou z tzv. pro-life organizací, jež se primárně angažují v boji proti potratům. Jak uvádí religionistka Andrea Beláňová, která se zabývala výzkumem tohoto typu iniciativ, jeho členové sami sebe často označují za ultrakatolíky. Dodejme, že Hnutí pořádá pravidelný Národní pochod pro život.

Ministr Jurečka se ke zmíněnému výroku Hnutí pro život vyjádřil např. v tiskové zprávě (.pdf) o spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí s neziskovým sektorem ze dne 13. května 2022. Mimo jiné zde uvádí: „Pokud jde o nedávné výroky představitelů hnutí směrem ke zneužitým ženám na Ukrajině, důrazně jsme je odsoudili a považujeme je za velmi nevhodné.“

Vraťme se ještě k výroku kardinála Dominika Duky z jeho názorového článku zveřejněného dne 25. dubna 2022 na jeho blogu. Kardinál Duka zde mimo jiné napsal, že ruští vojáci, kteří se dopouštěli znásilňování, jsou často „obětí těch nejsilnějších emocí a vášní, kdy hrůza z boje, strach a nenávist ho přivádí doopravdy až k úrovni jakéhosi amoku“. Také tento článek vyvolal řadu kontroverzí nejen mezi širokou i odbornouveřejností, ale také uvnitř církve.

Ministr práce a sociálních věcí se k postoji kardinála Dominika Duky vyjádřil prostřednictvím svého twitterového účtu dne 27. dubna 2022.