My jsme nezastavili valorizaci, ona roste, ale zbrzdili jsme to tempo s ohledem na ty dopady na státní rozpočet, na letošní rok i na ty roky příští.
České důchody skutečně i po úpravě valorizačního mechanismu stále rostou. Podle důvodové zprávy k novele zákona o důchodovém pojištění vláda při úpravě valorizačních parametrů opravdu argumentovala dopady na statní rozpočet, a to v letošním i příštím roce.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o Parlamentem schválené novele zákona o důchodovém pojištění, na základě které došlo k úpravě parametrů mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023 (.pdf, str. 2, 6).
Podle této novely vzroste průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně než podle původních pravidel. I přesto, že nárůst průměrného měsíčního důchodu v červnu 2023 bude nižší než byl původně plánovaný, penze stále porostou a podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by měl průměrný důchod v 2. pololetí roku 2023 přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). Valorizační mechanismus tedy nebude zrušen, ale jen částečně omezen, jak stojí i v důvodové zprávě návrhu (.doc, str. 1).
Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).
Vláda Petra Fialy k této úpravě přistoupila kvůli tomu, že by původní navýšení penzí o 11,5 % (.doc, str. 1), při kterém by průměrný důchod vzrostl o 1 770 Kč, mělo příliš velký dopad na státní rozpočet (.pdf, str. 4). V důvodové zprávě k návrhu novely dále stojí (.pdf, str. 9), že by změna valorizačního mechanismu měla ještě v roce 2023 přinést finanční úsporu na výdajové straně státního rozpočtu ve výši 19,9 mld. Kč. V roce 2024 by pak úspora měla činit 33,8 mld. Kč.
O dopadech na státní rozpočet již dříve mluvil i sám Marian Jurečka, který rozhodnutí vlády komentoval na tiskové konferenci konané 15. února. Konkrétně uvedl (video, čas 19:10): „Kdybychom nechali tento mechanismus v původní podobě, tak by to znamenalo, že bychom v červnu v rámci letošního roku zvýšili výdaje na důchody částkou 34,4 miliardy korun s dopady na příští rok v objemu 58,8 miliardy korun. To znamená, že bychom trvale zvýšili výdaje ze státního rozpočtu v objemu skoro 94 miliard korun.“
Shrňme tedy, že vláda skutečně nezastavila valorizaci, ale pouze zbrzdila tempo zvyšování důchodů, které i nadále porostou. Jak stojí v důvodové zprávě návrhu, kabinet Petra Fialy ke změně parametrů valorizačního mechanismu skutečně přistoupil kvůli tomu, že původní pravidla valorizace by znamenala přílišné náklady pro státní rozpočty. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
