Petr Hladík

Schvalování státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí letos vládě odeslalo návrh zákona o státním rozpočtu 31. srpna po deváté hodině večer, tedy necelé tři hodiny před termínem pro odeslání. K 1. září 2025, kdy se uskutečnila předvolební debata CNN Prima News, zatím neproběhla schůze vlády, kde by její členové projednávali navržený rozpočet. Vláda může upravovat Ministerstvem navržený dokument, předložit Sněmovně jej musí do konce září 2025.

Legislativní proces schvalování státního rozpočtu

Návrh zákona o státním rozpočtu každoročně připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s územními samosprávnými celky, správci kapitol, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy. Ministerstvo pak vládě předkládá návrh rozpočtu na nadcházející rok, a to do 31. srpna kalendářního roku. Vláda návrh schvaluje a předkládá Poslanecké sněmovně nejpozději 3 měsíce před začátkem kalendářního roku. 

Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze dolní komora parlamentu, tedy Poslanecká sněmovna. Senát se návrhem nezabývá. Sněmovna návrh projednává ve třech čteních, návrhem se na rozdíl od ostatní legislativy musí zabývat samostatně. K návrhu tak nesmí být připojena legislativa týkající se jiného zákona. Po schválení Sněmovnou návrh putuje za prezidentem, který navržený zákon schvaluje podpisem. Prezident může Sněmovně návrh vrátit, ta ale může prezidenta následně přehlasovat.

Závěr

Ministerstvo financí odeslalo vládě návrh zákona o státním rozpočtu 31. srpna 2025. K 1. září 2025, kdy proběhla předvolební debata s kandidáty z Jihomoravského kraje, se nekonala schůze vlády ohledně navrženého rozpočtu. Vláda musí návrh projednat a předložit Sněmovně do konce září 2025. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) reaguje na místopředsedkyni hnutí ANO Alenu Schillerovou, která kritizuje vládu za navýšení státního dluhu a ministra financí za to, že k návrhu státního rozpočtu na rok 2026 neposkytl dostatečné podklady, aby ho opozice a veřejnost mohly kontrolovat. Hladík argumentuje, že vláda Petra Fialy prosadila rozpočtové pravidlo, podle kterého se má deficit hospodaření veřejných institucí každý rok snižovat o 0,5 p. b.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Strop na výši výdajů veřejných institucí upravuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který byl přijatý během vlády Bohuslava Sobotky na základě směrnice Evropské unie (.pdf, str. 20). Ta vyžadovala, aby členské státy EU zavedly pravidla fiskální stability (.pdf). Součástí tohoto zákona je například takzvaná dluhová brzda, která přikazuje úpravu státních výdajů při dluhu státu, který by byl vyšší než 55 % HDP. Po překonání tohoto stropu vláda musí připravit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu.

Petr Hladík mluví o další části tohoto zákona, kterou je výdajové pravidlo. To standardně dovoluje mít strukturální deficit státního rozpočtu – tedy deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací – do úrovně jednoho procenta HDP. Ministerstvo financí však výdaje veřejných institucí může navýšit při živelních pohromách, zhoršující se bezpečnostní situaci nebo pokud se očekává propad ekonomiky, tj. meziroční pokles reálného HDP o nejméně 3 %. 

Novelizace Babišovy vlády

Vláda Andreje Babiše v roce 2020 zmíněný zákon novelizovala (.pdf, str. 1) tak, aby strukturální deficit státního rozpočtu v roce 2021 mohl dosáhnout až 4 % HDP. Každý následující rok se pak měl schodek snižovat o 0,5 procentního bodu (.pdf, str. 1), až by se v roce 2027 dostal pouze k procentnímu strukturálnímu schodku HDP. Tato novela byla kritizována Národní rozpočtovou radou, která ve své výroční zprávě uvedla, že uvolnění těchto pravidel ukazuje na „celkové nepochopení logiky institutu fiskálních pravidel“ (.pdf, str. 5). 

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byl pak vládou Andreje Babiše v daném roce novelizován ještě jednou, a to v rámci novelizačního balíčku, kterým došlo ke zrušení superhrubé mzdy. Ze zákona přitom tehdy zcela vypadla výše přípustného strukturálního deficitu pro rok 2021 (.pdf, str. 14). Maximální hodnota strukturálního schodku v roce 2022 tak měla být o 0,5 procentního bodu nižší než hodnota strukturálního deficitu, kterou by Ministerstvo financí odhadovalo pro rok 2021 nejpozději na konci léta 2021 (.pdf, str. 52–53). Tehdejší odhad se přitom vyšplhal až na 6,1 % HDP, do roku 2024 tak měl strukturální deficit klesnout pouze na 4,6 % HDP. Strukturálního schodku 1 % HDP se mělo dosáhnout v roce 2032.

Novelizace Fialovy vlády

Kabinet Petra Fialy ke konci června 2023 Poslanecké sněmovně předložil návrh tzv. konsolidačního balíčku, který měl podle vlády přispět ke snižování schodků státního rozpočtu. Balíček mj. novelizoval také zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (.pdf, str. 215–216 z 1312). Novela pro běžná období sice zachovává maximální hodnotu strukturálního deficitu státního rozpočtu na úrovni 1 % HDP (.pdf, str. 490), zároveň ale určuje jeho specifickou hodnotu pro roky 2024–2027 (str. 491). V roce 2024 tak podle úpravy mohl strukturální schodek státního rozpočtu konkrétně dosáhnout maximálně 2,75 % HDP a následně by se měl každým rokem snižovat o půl procentního bodu. Od roku 2028 by měl limit dosahovat maximálně 1 % HDP (.pdf, str. 8). Poslanecká sněmovna soubor těchto opatření schválila v říjnu 2023. Senát jej schválil (.pdf) v listopadu 2023 a později jej i podepsal prezident.

Závěr

Vláda Petra Fialy v rámci novelizace zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti určila konkrétní maxima, kterých může strukturální deficit státního rozpočtu dosáhnout v letech 2024–2027. Pro rok 2024 byl limit nastavený na 2,75 % HDP a následně by měl každoročně klesat o Hladíkem zmíněných 0,5 p. b. Pravidlo, které mělo mezi lety 2022 a 2027 snižovat maximální hodnotu strukturálního deficitu o 0,5 p. b., nicméně přidala do zákona už vláda Andreje Babiše v dubnu 2020. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako zavádějící.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) reaguje na kritiku návrhu státního rozpočtu, který mimo jiné počítá s výraznými škrty. Jedním z resortů, kterých by se měly dotknout, je přitom i Ministerstvo školství.

Financování školství

Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů.

Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun. 

Pro rok 2026 Ministerstvo financí odhaduje, že k obcím a krajům díky změně poputuje 32,4 miliardy korun. Z čísel ministerstva či vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) vyplývá, že by se mělo jednat o částku zhruba o 800 milionů korun vyšší, než kolik by měl stát na nepedagogické pracovníky a tzv. ostatní neinvestiční výdaje poskytnout letos, kdy by se suma měla vyšplhat na celkem 31,6 miliardy korun. Přesunutí výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu MŠMT o 14,4 miliardy korun znamená, že by si měl resort oproti předchozímu roku i přes snížení rozpočtu finančně polepšit.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že rozpočet počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, a to konkrétně o 8,5 miliardy korun. V návrhu se nicméně tato hodnota explicitně nevyskytuje, v předkládací zprávě se pouze uvádí, že „do předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2026 byly promítnuty (...) nárůsty objemu prostředků na platy učitelů v regionálním školství (...)“ (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle ministra školství Mikuláše Beka rozpočet skutečně počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, konkrétně tedy o 8,5 miliardy korun. V dokumentu tato informace nicméně explicitně uvedena není. 

Díky přesunu financování nepedagogů a ONIV by si MŠMT i přes snížení rozpočtu o 14,4 miliardy korun mělo paradoxně finančně polepšit. Podle odhadů Ministerstva financí by obce a kraje v roce 2026 měly na základě této změny získat celkem 32,4 miliardy korun. 

Letošní výdaje na platy nepedagogů, které hradí stát, by dle vyjádření ministerstva měly dosáhnout 31,6 miliardy korun, nikoli 27 miliard, jak uvádí Petr Hladík. Jeho výrok pro tuto nepřesnost hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. Zmiňuje, že se vládě Petra Fialy daří snižovat schodek veřejných financí a konsolidovat tak českou ekonomiku.

K hodnocení konsolidace státní ekonomiky se však obvykle používá více ukazatelů. Jedním z nich je právě saldo, tedy rozdíl mezi očekávanými příjmy a výdaji rozpočtu, vůči HDP. Dále se používá také poměr veřejného dluhu k HDP. 

Oba výše zmíněné ukazatele sleduje agentura Eurostat a poslední dostupná data jsou z roku 2024. Pokud se zaměříme na meziroční vývoj salda veřejného rozpočtu v letech 2023–2024, Česko se společně s Estonskem umístilo na 8. místě (5. místo je rovněž sdílené, mezi Maďarskem a Lucemburskem). V Česku se deficit snížil o 1,6 p. b., zatímco v Německu se o 0,3 p. b. zvýšil.

Při srovnání stejného ukazatele za delší časové období od nástupu vlády Petra Fialy v roce 2021 se však Česko umístilo až na 10. místě.

V celkovém snižování dluhu si pak Česko vedlo ještě hůře. Ačkoli v rámci EU patří k méně zadluženým státům, státní dluh během volebního narostl 4. nejrychlejším tempem. Zatímco většině zemí se podařilo státní dluh snížit, zadlužení Česka naopak vzrostlo z 40,7 % HDP v roce 2021 na 43,6 % HDP v roce 2024, tedy o zhruba 2,9 p.b. Nejvíce se naopak dluh dařilo snižovat Řecku, Kypru nebo Portugalsku.

Vývoj poměru státního dluhu k HDP nicméně ovlivnila také vysoká inflace z roku 2022 (.pdf, str. 4). Podle analýzy Evropské centrální banky inflace v některých zemích stav veřejných financí zhoršila, ale například na Kypru, v Litvě nebo v Portugalsku poměr dluhu k HDP díky inflaci výrazně klesl (.pdf, str. 29–30).

Závěr

Podle dat Eurostatu byla Česká republika mezi lety 2023–2024 společně s Estonskem na 8. místě co se týče konsolidace schodku veřejných financí a byla na tom lépe než Německo. Při srovnání zemí EU za celé období vlády Fialova kabinetu se však Česko umístilo hůře. Ve sledovaném období se navíc v ČR zhoršil poměr státního dluhu k HDP, zatímco v Německu a v 17 dalších zemích EU se zlepšil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Hladíka jako zavádějící.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026 a mluví o konsolidaci veřejných financí. Na grafu ukazuje, že se vládě Petra Fialy podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 na 1,9 % HDP, a dodává, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá s deficitem 1,75 % HDP.

Deficit veřejných financí

Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého kromě hospodaření vládních institucí spadá i hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.

V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP, v následujících letech postupně klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí se v letošním roce deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 1, 3). Poslední predikce týkající se roku 2026 je z dubna 2025 a odhaduje schodek vládních institucí na 2 % HDP. V srpnové predikci aktualizovaný údaj není (.pdf, str. 3, 11).

Strukturální schodek

Petr Hladík dále zmiňuje, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 je postaven na deficitu 1,75 % HDP. Tuto hodnotu uvádí správně, jedná se však o strukturální deficit, který je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací. Podle ekonoma Vladimíra Bezděka tak představuje spíše odhad vládou chtěného a zamýšleného deficitu a od celkového deficitu veřejných financí se liší. 

V roce 2021 dosáhl strukturální deficit 3,3 % HDP a poslední dostupný údaj se týká roku 2023, kdy činil 2,4 % HDP (.pdf, str. 3). Údaje pro další roky vychází z Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí ČR na léta 2025 až 2027, kterou Ministerstvo financí zveřejnilo v dubnu 2024, a jedná se tedy pouze o odhady.

Závěr

Petr Hladík správně říká, že v roce 2021 činil deficit veřejných financí 5 % HDP a že by se měl podle predikce Ministerstva financí v roce dostat na 1,9 % HDP. Údaj 1,75 %, který uvádí v souvislosti s rozpočtem na rok 2026, se však týká strukturálního deficitu. Ten je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a od výše deficitu veřejných financí se liší. 

Deficit veřejných financí na rok 2026 odhaduje Ministerstvo financí na 2 % HDP, tedy o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2025. Petr Hladík tedy vzbuzuje dojem, že deficit bude dále klesat, ačkoli mluví o jiném ekonomickém ukazateli. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Data o růstu hrubého domácího produktu (HDP) sleduje Český statistický úřad. Podle něj se HDP během působení Fialovy vlády každoročně nominálně zvyšovalo (.xlsx). Zatímco v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišova kabinetu, činilo cca 6 308 mld. Kč, podle odhadu Ministerstva financí z letošního srpna vzroste v roce 2025 celkem na 8 454 mld. Kč (.pdf, str. 3).

V případě reálného HDP, které je očištěné o sezónní a kalendářní vlivy, došlo během působení Fialova kabinetu k růstu v letech 2022 a 2024 a podle predikce resortu financí by k němu mělo dojít i v roce 2025. Pouze v roce 2023 HDP stagnovalo. Kromě třetího čtvrtletí roku 2023 se HDP také meziročně zvýšilo v jednotlivých kvartálech (.xlsx).

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy docházelo každoročně k růstu nominálního HDP, to vzrostlo z 6,3 bilionu Kč v roce 2021 na odhadovaných 8,4 bilionu Kč v roce 2025. Reálný růst HDP byl zaznamenán po většinu volebního období s výjimkou roku 2023, kdy stagnovalo. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě k návrhu rozpočtu na rok 2026 uvádí, že na investice byla z národních zdrojů vyčleněna rekordní částka 174,4 miliardy korun. Pokud přičteme i evropské zdroje, jedná se celkem o 248 miliard korun.

Vývoj národních zdrojů

Co se týče historického srovnání, nominální výdaje z národních zdrojů na investice jsou pro rok 2026 opravdu nejvyšší. Je nutné brát v potaz, že hodnotu státem investovaných peněz snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou ceny nákupů, služeb i práce, čímž se výrazně navyšují výsledné ceny staveb a dalších investičních projektů. Také v případě, kdy při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši investic na reálné hodnoty, jsou navrhované investice z národních zdrojů pro příští rok nejvyšší za posledních několik let.

Upřesněme, že ucelený přehled, který by investice rozděloval na národní a zahraniční zdroje, jsme pro dřívější roky ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. V minulosti byly ale celkové investice nižší, a lze tak vyvodit, že tehdejší investice z národních zdrojů dnešní výše nedosahovaly.

Vývoj zahraničních zdrojů

Co se týče investic ze zahraničních zdrojů, které Státní závěrečný účet definuje jako prostředky z EU, finančních mechanismů a „v marginálním objemu (...) prostředky z NATO a jiné prostředky ze zahraničí“ (.pdf, str. 128 ze 180), ty byly v minulosti vyšší nominálně a také v reálném srovnání.

V roce 2015 se na celkové částce podílelo čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. Ministerstvo financí už v dubnu 2015 uvádělo, že „lze očekávat, že skutečné čerpání kapitálových výdajů v roce 2015 bude výrazně vyšší, než předpokládá schválený rozpočet“ (.pdf, str. 37). Rok 2015 byl totiž posledním pro dočerpání prostředků EU v rámci programového období 2007–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013.

Výdaje v poměru k HDP

Výdaje státního rozpočtu na investice lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP), který bere v potaz rostoucí velikost české ekonomiky včetně daňových příjmů státu. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 by podíl státních výdajů na investice z národních zdrojů v příštím roce měl činit 1,97 % HDP (.pdf, str. 3). Jak vyplývá z následujícího grafu, tento podíl je ve srovnání s předchozími roky nejvyšší. Pokud stejným způsobem porovnáme i zahraniční zdroje, ty dle predikce mají být naopak nižší než v několika minulých letech.

Závěr

Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 z národních zdrojů na investice alokovalo 174,4 mld. Kč. Skutečně se jedná o nejvyšší výdaje v historii, a to v nominálním i reálném srovnání. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr životního prostředí Petr Hladík mluví v kontextu rozhovoru o vývoji emisí skleníkových plynů v Česku. Zjevně se odvolává na informace, které přinesla národní inventarizace skleníkových plynů, jež sledovala vývoj emisí v roce 2023. Podle Hladíkových slov emise poklesly v energetice i průmyslu a ke snížení výsledné hodnoty přispěla i příroda. V sektoru dopravy podle něj nicméně nedošlo k odchýlení od dlouhodobého trendu a produkce emisí nadále rostla.

Emise z dopravy

Podle závěrů národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky v lednu 2025 Ministerstvo životního prostředí odeslalo Evropské komisi, Česko v roce 2023 do atmosféry vypustilo 99 milionů tun emisí skleníkových plynů, a poprvé od roku 1990 tak hodnotu stlačilo pod 100 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Ačkoli emise skleníkových plynů v Česku i díky energetice, průmyslu nebo sektoru využívání krajiny a lesnictví celkově meziročně poklesly o 15 %, v dopravě se zvýšily přibližně o půl milionu tun.

Zatímco výše emisí např. v sektorech energetiky a průmyslu klesá, v sektoru dopravy se dlouhodobě zvyšuje. Mezi lety 1990–2022 došlo k 72% zvýšení emisí (.pdf, str. 77), a to zejména kvůli nárůstu počtu vozidel i větší mobilitě lidí. Výraznější výjimku v trendu představovalo pouze období po roce 2007, kdy emise klesaly vzhledem ke globální finanční krizi a následné ekonomické recesi. Jak lze vidět na grafu níže, během posledních deseti let došlo k snížení množství produkovaných emisí pouze v covidovém roce 2020.

Server Novinky.cz na konci letošního ledna informoval o tom, že doprava v roce 2023 vykázala snížení emisí skleníkových plynů o milion tun. Článek zjevně čerpá z tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí, která stejnou hodnotu původně zmiňovala. Resort ale později svůj výstup upravil a nyní v něm stojí, že v sektoru dopravy vzrostly emise přibližně o půl milionu tun, jak zmiňujeme výše.

Závěr

Ministerstvo životního prostředí informovalo na konci ledna 2025 o předběžných výsledcích národní inventarizace skleníkových plynů, podle které se v roce 2023 zvýšily emise v sektoru dopravy meziročně přibližně o půl milionu tun. Jak ministr životního prostředí správně uvádí, jedná se skutečně o dlouhodobý trend – mezi lety 1990–2022 se emise v této oblasti zvýšily o více než 72 %. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor uvádí, že je Česko v podílu obnovitelných zdrojů na vytápění nad průměrem Evropské unie, a ptá se ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), proč to tak je. Hladík v odpovědi zmiňuje, že Česká republika dlouhodobě podporuje přechod od uhelných kotlů k ekologičtějšímu vytápění, a to například prostřednictvím Kotlíkových dotací a programu Nová zelená úsporám. Dle Hladíka se za dobu, kdy fungují tyto programy, vyměnilo více než 200 tisíc kotlů.

Dotační programy

Program Kotlíkové dotace byl dostupný v letech 2015 až 2024. Jeho cílem bylo pomoci domácnostem vyměnit staré kotle na tuhá fosilní paliva s ručním přikládáním 1. a 2. emisní třídy, jejichž zákaz platí od září 2024, za nové ekologičtější kotle nebo tepelná čerpadla. Program byl financován z evropských fondů a peníze přerozdělovaly jednotlivé kraje. Na kotel na biomasu bylo možné získat příspěvek až 130 000 korun, v případě tepelného čerpadla až 180 000 korun.

Nová zelená úsporám je dotační program, který má za cíl zlepšit stav životního prostředí pomocí úspory energie. Dříve tento program doplňoval právě Kotlíkové dotace a lidé díky němu mohli získat na výměnu kotle ještě další, menší příspěvek. Od září 2024, kdy začal platit zákaz provozování neekologických kotlů, poté Nová zelená úsporám Kotlíkové dotace už zcela nahradila. Maximální výše dotací jsou oproti Kotlíkovým dotacím nižší.

Výměna kotlů

V roce 2015, kdy byl program Kotlíkové dotace spuštěn, uváděl bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec, že je nutné vyměnit odhadem 360 až 420 tisíc kotlů. V srpnu 2024 uváděla Asociace podniků topenářské techniky, že stále zbývá vyměnit 150 tisíc nevyhovujících kotlů. Stejné číslo v červnu 2024 zmiňovalo i Ministerstvo životního prostředí.

Resort životního prostředí v květnu 2024 v jednom z dokumentů vyčíslil, že v rámci Kotlíkových dotací už podpořil 130 tisíc výměn kotlů, z čehož 115 tisíc už bylo vyměněno (.pdf, str. 5, 9). Počet schválených žádostí byl vyšší než počet skutečně provedených výměn kotlů, protože resort dotace lidem vyplácel předem. Podle ministerstva získali lidé v období do května 2024 dotace na výměnu dalších 51 tisíc kotlů v rámci programu Nová zelená úsporám (.pdf, str. 5).

Přesné aktuální informace o počtu kotlů, které se za dobu fungování Kotlíkových dotací a programu Nová zelená úsporám podařilo vyměnit, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Ministerstvo životního prostředí na dotaz Demagog.cz uvedlo, že dohromady už lidem schválilo dotace na necelých 200 tisíc výměn kotlů, neupřesnilo ale, kolik výměn už se přímo uskutečnilo. Na doplňující dotaz redakce Demagog.cz resort životního prostředí dosud neodpověděl.

Závěr

Česká republika podporuje výměnu zastaralých kotlů 1. a 2. emisní třídy od roku 2015. Do roku 2024 to bylo pomocí Kotlíkových dotací, v současnosti také pomocí programu Nová zelená úsporám. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že celkově už žadatelům schválilo dotace na necelých 200 tisíc výměn kotlů. Na dotaz o počtu skutečně vyměněných kotlů, které ministerstvo také eviduje, ale resort redakci Demagog.cz dosud neodpověděl. Protože tedy nemáme k dispozici přesná data o množství provedených výměn, o kterých mluví ministr Hladík, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Moderátor v rozhovoru podotýká, že Česko je v rámci EU nadprůměrné v podílu obnovitelných zdrojů při vytápění, a ptá se ministra životního prostředí Petra Hladíka, čím to je. Ten odpovídá, že teplárny investují do zdrojů, jako je biomasa, odpad nebo zemní plyn, a podle plánu by měly kompletně přejít na obnovitelné zdroje do roku 2030. Jako další důvod uvádí, že Česko je významným výrobcem a vývozcem tepelných čerpadel, jejichž instalaci Ministerstvo životního prostředí podporuje skrze dotace.

Modernizační fond

Modernizační fond zřídila Evropská komise za účelem modernizace energetické infrastruktury a přechodu na obnovitelné zdroje energie (.pdf, str. 49). Je určen na období 2021–2030 pro 13 členských států EU s nižšími příjmy. Mezi další cíle fondu patří snížení celkové spotřeby energie nebo podpora domácností, které kvůli nižším příjmům trpí energetickou chudobou.

Fond je financován z dražeb 2 % emisních povolenek EU (.pdf, str. 24). Pro Česko je z tohoto objemu alokován druhý nejvyšší podíl z přijímajících států, vyšší podpory se dostane pouze Polsku. Do otevřených dotačních výzev se mohou hlásit obce, města, samosprávy, soukromé podniky i jednotlivci.

Program HEAT

Součástí Modernizačního fondu je program HEAT, který je určen na využití obnovitelných zdrojů energie, jako je odpad či odpadové teplo, pro vytápění. Program cílí především na vlastníky teplárenské infrastruktury a podle Ministerstva životního prostředí je v něm do roku 2030 vyhrazeno až 87 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

Cílem řady teplárenských společností je plně nahradit spalování uhlí jinými typy energetických zdrojů do roku 2030. Podle Teplárenského sdružení ČR budou celkové náklady na odklon od uhlí činit zhruba 200 miliard korun, z nichž asi polovinu by měl pokrýt Modernizační fond. V rámci několika výzev již ministerstvo schválilo více projektů ve výši přes 46 miliard korun. Mezi největší příjemce patří například teplárenská společnost Veolia Energie (.pdf, str. 3).

Závěr

Evropská komise zřídila Modernizační fond na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Fond čerpá prostředky z prodeje emisních povolenek. V rámci fondu byl vytvořen program HEAT, který poskytuje dotace majitelům teplárenské infrastruktury. V něm je do roku 2030 vyhrazeno 87 miliard korun. Výrok Petra Hladíka tedy hodnotíme jako pravdivý.