Petr Hladík

Moderátor v kontextu výroku zmiňuje tiskovou zprávu Ministerstva životního prostředí, ve které stojí, že emise v Česku od roku 1990 poklesly o 47 %. Poté dodává, že Evropa celkově snížila emise o 37 %, a ptá se na to, jestli lepší tuzemský výsledek není důsledkem různé srovnávací základny a např. vymizení těžkého průmyslu. Petr Hladík odpovídá, že za snížením emisí stojí více faktorů. Následně pak uvádí, že po období, kdy lesy po kůrovcové kalamitě absorbovaly více oxidu uhličitého, než kolik uvolňovaly, k němu začala v roce 2023 opět přispívat i příroda.

Emise CO₂ produkované přírodou

Příroda se částečně podílí na emisích oxidu uhličitého – v určitých případech ho dokáže značné množství absorbovat, může ho ale i produkovat. Vlivem kůrovcové kalamity v České republice docházelo k odlesňování, což zapříčinilo, že se z lesů stal zdroj emisí skleníkových plynů (.pdf, str. 19).

Na emise skleníkových plynů a pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy a lesnictví v EU se zaměřuje nařízení o využití půdy, změn ve využití půdy a lesnictví – LULUCF (z anglického Land use, land-use change, and forestry). Největší vliv na bilanci skleníkových plynů pocházejících z přírody má lesnictví, kdy zalesňování vede ke snižování emisí CO₂, zatímco odlesňování má opačný efekt (.pdf, str. 2).

V rámci přijatého nařízení o LULUCF se členské státy Evropské unie zavázaly k udržitelnému hospodaření s půdou a lesy s cílem snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat schopnost půdy a lesů absorbovat CO₂. Závazek upravuje, kolik emisí skleníkových plynů by mělo být v jednotlivých členských státech a celé EU v roce 2030 pohlcováno (.pdf, str. 24).

Pro úplnost dodejme, že i když Petr Hladík za „záporné emise“ v tomto výroku označuje stav, kdy lesy vydaly víc oxidu uhličitého, než kolik spotřebovaly, standardně se za záporné či negativní naopak označují právě emise pohlcované.

Emise CO₂ z českých lesů

Data o celkové bilanci emisí v sektoru LULUCF zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Každoročně také vychází zpráva České informační agentury životního prostředí (CENIA), příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí. Její zprávy pojednávají o stavu životního prostředí v Česku včetně emisí skleníkových plynů v sektoru LULUCF a vycházejí z dat ČHMÚ (.pdf, str. 76; .pdf, str. 153). Data o emisích skleníkových plynů sleduje také Eurostat.

Data v rámci LULUCF zahrnují celkové emise všech skleníkových plynů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ oxidu uhličitého, ale např. také metanu nebo oxidu dusného. Tyto skleníkové plyny se udávají v jednotkách CO₂eq (ekvivalentu oxidu uhličitého). Data započítávají emise z různých odvětví, mezi která, jak už anglický název sektoru LULUCF napovídá, patří např. lesnictví nebo využívání orné půdy. Lesy jsou obecně významným úložištěm oxidu uhličitého, zásahy do nich však tento proces mohou obrátit. Výsledkem pak může být, že více emisí uvolňují než absorbují. To se v Česku přihodilo během kůrovcové kalamity, kdy docházelo k intenzivnější těžbě dřeva i schnutí dřevin.

Na následujícím grafu lze vidět, že sektor LULUCF oxid uhličitý dlouhou dobu pohlcoval. Zlom nastal v roce 2018, kdy byl význam českých lesů jako úložiště CO₂ minimální. V dalších letech již česká příroda byla zdrojem emisí CO₂, což podle CENIA způsobilo problém při směřování ke klimatické neutralitě (.pdf, str. 7). Data o emisích v sektoru LULUCF jsou k dispozici na stránkách ČHMÚ a Eurostatu pouze do roku 2022, kdy byl LULUCF zdrojem přibližně 3,4 megatun emisí. Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí v roce 2022 nicméně dosahovaly emise produkované tímto sektorem hodnoty 1,5 megatun. V roce 2023 podle ní české lesy začaly uhlík opět ukládat a sektor LULUCF pohltil 3,5 megatun emisí.

Rozdílné hodnoty

Jak jsme zmínili výše, emise ekvivalentu oxidu uhličitého za rok 2023 pochází pouze z tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí. Údaje za rok 2022 se však výrazně liší od těch, které na svých stránkách uvádí ČHMÚ a Eurostat. Obrátili jsme se proto na tiskové oddělení resortu s žádostí o upřesnění zveřejněných informací. Tisková mluvčí Veronika Krejčí nám resortní data potvrdila a vysvětlila, že důvodem rozdílu je zpětné zpřesňování hodnot na základě dat, která v době zveřejnění informací ze strany ČHMÚ ještě nebyla k dispozici.

Krejčí doplnila, že „mezi údaji vykázanými v roce 2024 a těmi, které vykazujeme v letošním roce, došlo k technickým opravám a zpřesněním v modelu, který počítá emise a propady z lesní půdy, což je z hlediska sektoru LULUCF nejvýznamnější emisní kategorie. Především došlo ke zpřesnění podílu prořezávek a sanitárního kácení na celkové těžbě dřeva. Na základě provedených úprav došlo za celé časové období 1990–2022 ke změně v emisní bilanci lesní půdy v průměru o 17 %. K dílčím úpravám však došlo i u dalších emisních kategorií sektoru LULUCF.“

Závěr

Až do roku 2018 se českým lesům dařilo CO₂ ukládat, kůrovcová kalamita však vedla k tomu, že se sektor LULUCF naopak stal zdrojem emisí. Rok 2022 byl posledním, kdy tento sektor více emisí vypustil než absorboval, konkrétně byl tehdy zdrojem 1,5 megatuny emisí. V roce 2023 už pohltil 3,5 megatuny CO₂eq. Ministr Hladík zjevně zaměňuje megatuny a gigatuny, samotná čísla ovšem uvádí správně. Správně také zmiňuje, že lesy vlivem kůrovcové kalamity více emisí vyprodukovaly než pohltily a že se tento jev v roce 2023 otočil. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Programové prohlášení vlády

Vláda ve svém původním i aktualizovaném programovém prohlášení přislíbila podporu pro rehabilitaci fotovoltaiky, jelikož ji považuje za klíčový obnovitelný zdroj (.pdf, .pdf, vše str. 9). Konkrétně v obou dokumentech zmínila, že podpoří fotovoltaická zařízení na minimálně 100 tisících střechách do roku 2025 (.pdf, str. 48, .pdf, str. 49).

Fotovoltaická zařízení v Česku

Střešní fotovoltaická zařízení pro rodinné a bytové domy jsou podporována formou dotace z dotačního programu Nová zelená úsporám. Jeho hlavním cílem je podle Státního fondu životního prostředí „zlepšit stav životního prostředí snížením produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů (především emisí CO₂)“.

Podle dat Ministerstva životního prostředí bylo v rámci programu Nová zelená úsporám od ledna do listopadu 2022 schváleno necelých 47 tisíc žádostí o podporu fotovoltaiky (.pdf, str. 11), a vláda tak dosáhla téměř poloviny svého cíle z programového prohlášení.

Počet schválených žádostí nadále rostl (.pdf) a ministr Hladík v listopadu 2024 uvedl, že resort podpořil už přibližně 201 tisíc fotovoltaik. Tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí nám s odvoláním na údaje Státního fondu životního prostředí sdělila, že od ledna 2022 do poloviny března 2025 bylo schváleno celkem 218 124 žádostí o podporu fotovoltaik.

Závěr

Fialova vláda ve svých programových prohlášeních uvedla, že podpoří fotovoltaická zařízení na minimálně 100 tisících střechách do roku 2025. Že počet podpořených fotovoltaik překonal hodnotu 200 tisíc, zmínil ministr životního prostředí již v listopadu 2024. K polovině března 2025 bylo podle mluvčí Ministerstva životního prostředí schváleno 218 124 žádostí, Fialova vláda tak svůj závazek splnila dvojnásobně. Výrok Petra Hladíka hodnotíme jako pravdivý.

Petr Hladík mluví o brněnské rozvojové lokalitě Západní brána ve Starém Lískovci, kde by měla vzniknout nová bytová zástavba. Skrze rozvojovou lokalitu již vede nová, 900 m dlouhá tramvajová trať spojující zastávky Osová a Nemocnice Bohunice. Trať je momentálně v testovací fázi provozu, Dopravní podnik města Brna plánuje spustit ostrý provoz v prosinci tohoto roku. Po této trati by měla jezdit linka č. 8, ta bude jezdit část své trasy tak, jako tomu bylo doposud, tedy ze stanice Líšeň - Mifkova, přes několik zastávek včetně Hlavního nádraží, nicméně u zastávky Osová odbočí na nově vystavěný úsek trati a bude pokračovat přes nově vybudovanou zastávku Nová Jihlavská až k nové konečné - Nemocnici Bohunice. Právě zastávka Nová Jihlavská se nachází v těsné blízkosti plánované výstavby na Západní bráně.

Petr Hladík uvedl, že se lidé ze Západní brány dostanou na Hlavní nádraží za 8 minut, vzhledem ke kontextu jeho tvrzení, má zjevně na mysli právě cestu tramvají. Aktuálně platí, že trasu mezi zastávkami Osová a Hlavní nádraží ujede tramvaj za 13 minut (první ranní spoj dokonce za 12). Vzhledem k tomu, že Nová Jihlavská se (směrem od Hlavního nádraží) nachází ještě stanici za Osovou, bude čas jízdy ještě o něco delší. Podle magazínu Šalina vydávaného brněnským dopravním podnikem, by měla linka č. 8 urazit trasu z Hlavního nádraží až na konečnou Nemocnice Bohunice za 15 minut, z nové zastávky uprostřed Západní brány tedy bude cesta na Hlavní nádraží trvat mezi 13 a 15 minutami.

Čas jízdy tramvaje ze Západní brány na Hlavní nádraží tedy Petr Hladík neuvedl správně, jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předně uveďme, že nynější končící volební období začalo na podzim 2018. Ustavující schůze zastupitelů, mezi nimiž je i Petr Hladík (KDU-ČSL), proběhla 20. listopadu zmíněného roku.

Město Brno vlastní v současnosti zhruba 28 000 městských bytů, z čehož běžné byty tvoří zhruba 90 %. Další druhy bytů představují například byty pro seniory, startovací byty pro mladé rodiny, byty s bezbariérovým přístupem, sociální byty nebo byty pro samoživitele.

Informace o počtu rekonstruovaných či nově postavených bytů v Brně se nám ve veřejně dostupných zdrojích podařilo nalézt jen za roky 2018–2020 (.pdf, str. 4). S žádostí o informace jsme se proto obrátili na bytový odbor města Brna, které nám zaslalo tabulku s daty (.jpg), která uvádíme v přehledu níže.

Bytový odbor ve své statistice v kolonce „nové byty“ uvádí celkový počet 224 bytových jednotek. Dodejme ale, že například v budově v Plynárenské ulici (.pdf, str. 6), kde se původně nacházelo 17 bytů, je po rekonstrukci vybydleného domu k dispozici 15 bytů. Proto bytový odbor u této položky zmiňuje záporný počet nových bytů, který dále zahrnuje i do celkového výpočtu nových bytů. 

Doplňme také, že v případě posledních tří budov v tabulce by podle informací bytového odboru mělo dojít k „dokončení realizace“ až na konci roku 2022 či na začátku roku 2023 (.jpg). Odbor byty v těchto objektech nicméně zahrnuje do své statistiky „nových bytů“. Číslo, které ve výroku zmiňuje Petr Hladík, tj. 250 bytů, se pak od této statistiky nových bytů mírně liší.

Petr Hladík ve výroku dále vyjmenovává počty bytů určených jako startovací a sociální byty, pro seniory nebo pro handicapované. Tato čísla dle dat bytového odboru odpovídají množství speciálních bytů, které v sobě zahrnuje byty zcela nově postavené i rekonstruované (s ohledem na jejich budoucí využití).

Celkově vzniklo mezi lety 2018 a 2022 rekonstrukcí, nástavbami či přímo v novostavbách 14 bytů pro samoživitele, 39 bytů sociálních, 57 bytů pro zdravotně postižené, 129 bytů pro seniory a 107 startovacích bytů. Ani v tomto případě se čísla uváděná Petrem Hladíkem od těchto počtů zásadně neliší. Zopakujme však, že se nejedná jen o byty „nově postavené“ (např. v novostavbách), ale i o byty, které byly do své současné podoby rekonstruovány. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Hladík se stal radním města Brna v červnu 2016 a jako první náměstek tehdejšího primátora Petra Vokřála měl na starost oblast bydlení. Rada města Brna od 1. dubna 2017 zřídila (.pdf, str. 7) Pracovní skupinu pro vznik Strategie bydlení a Řídící výbor pro vznik Strategie bydlení, ve kterém jako předseda figuroval právě Petr Hladík (KDU-ČSL). Jak napovídá název obou orgánů, jejich cílem byla příprava strategického dokumentu k problematice bydlení.

Řídící výbor o analytické části (.pdf) dokumentu s názvem Strategie bydlení města Brna 2018–2030 jednal již během roku 2017 (str. 9). Zpracována pak byla k lednu 2018 (str. 2). Dokument má kromě zmíněné analytické části také strategickou část (.pdf). Celá strategie byla schválena v červnu 2018. Již analytická část vytyčuje (.pdf, str. 10) čtyři prioritní oblasti, na které se má Brno soustředit. Strategická část se pak těmito oblastmi detailněji zabývá (.pdf, str. 3; 6–22). Jako hlavní priority jsou uvedeny (.pdf, str. 10):

• uchování a regenerace stávajícího bytového fondu,
• rozvoj všech forem bytové výstavby,
• podpora bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami,
• spolupráce s obyvatelstvem a jinými subjekty.

Druhá priorita, tzv. „prioritní oblast B“ (.pdf, str. 31) zahrnuje několik cílů a opatření, pomocí kterých chce město těchto cílů dosáhnout. Jedním z takových opatření je také „vytvoření systému podpory výstavby finančně dostupného bydlení – družstevního, nájemního“ (.pdf, str. 31, 38).

Cíl je více specifikován v Akčním plánu 2021–2024 (.pdf), který Rada města Brna doporučila ke schválení v červnu 2022. Plán uvádí (.pdf, str. 8.), že „pilotní městský projekt dostupného družstevního bydlení, kdy výstavbu budou realizovat družstva bez zisku za nákladové ceny, je jedním z hlavních nástrojů snahy o zásadní zlepšení dostupnosti bydlení v Brně“. Město chce vybudovat více než 1 600 družstevních bytů (str. 8).

Řídící výbor pro vznik Strategie bydlení, ve kterém jako předseda figuroval náměstek Hladík, byl tedy zřízen v roce 2017. V témže roce začala příprava dokumentu Strategie bydlení města Brna 2018–2030, přičemž její analytická část byla vypracována k lednu následujícího roku. Podpora výstavby družstevního bydlení je dle Strategie skutečně jednou z priorit. K samotnému schválení Strategie nicméně došlo až v červnu 2018. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

V brněnské městské části Starý Lískovec leží rozvojová lokalita Západní brána, ve které by měla vzniknout nová bytová zástavba. V této nové čtvrti by kromě hlavní ulice a bytových domů měly vzniknout také obchody, kancelářské prostory nebo například mateřská škola. Zvlášť by v areálu měly být také ubytovací prostory pro studenty, jelikož oblast leží nedaleko univerzitního kampusu.

Rozvojová lokalita má rozlohu přibližně 100 hektarů (.pdf, str. 65|66), přibližně polovinu pozemků v rozvojové lokalitě vlastní město Brno, druhá největší část náleží právnickým osobám, pozemky pod některými komunikacemi pak vlastní stát či kraj.

Skrze rozvojovou lokalitu vede nová, 900 m dlouhá tramvajová trať spojující zastávky Osová a Nemocnice Bohunice. Trať je momentálně v testovací fázi provozu, Dopravní podnik města Brna plánuje spustit ostrý provoz v prosinci tohoto roku. Po této trati by měla jezdit linka č. 8, ta bude jezdit část své trasy tak, jako tomu bylo doposud, tedy ze stanice Líšeň - Mifkova, přes několik zastávek včetně Hlavního nádraží, nicméně u zastávky Osová odbočí na nově vystavěný úsek trati a bude pokračovat přes nově vybudovanou zastávku Nová Jihlavská až k nové konečné - Nemocnici Bohunice. Právě zastávka Nová Jihlavská se nachází v těsné blízkosti plánované výstavby na Západní bráně, před zahájením stavby tramvajové tratě na místě skutečně nebyla žádná zástavba a území bylo de facto opuštěné.

Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna, které brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14), nabyly účinnosti v dubnu téhož roku.

Jedná se o dokument (.pdf), jehož cílem je, aby souběžně s projektem vznikala adekvátní veřejná technická infrastruktura, tedy zasíťování, dostatečná kapacita komunikací a parkovišť, ale i školky a školy nebo rekreační plochy zeleně.

Postupovat podle zmiňovaných zásad je pro město Brno závazné, pro městské části a pro investory poté jen doporučené. Pokud investoři na zásady přistoupí, mohou s městem uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytnou městu investiční příspěvek (.pdf, str. 6) ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy do Fondu developerských projektů. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v jehož rámci se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat či připravit projektovou dokumentaci. O hodnotu tohoto nepeněžního plnění se jim poté snižuje výše finančního investičního příspěvku, který podle zásad mají městu poskytnout.

Město se pak ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu jejich investičních záměrů (.pdf, str. 3). Podle tvůrců zásad může spolupráce s městem investorům zjednodušit přípravu projektu a urychlit tak celou výstavbu. Podle města zásady také „jasným, transparentním a předvídatelným způsobem stanovují pravidla a poskytují všem stranám jisté garance“ (.pdf, str. 3).

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů odvést 280 milionů korun, reálně do něj do června vložili přibližně 40 milionů Kč. Někteří developeři v té době kritizovali město Brno za to, že dle nich zásady nedodržuje. „Rádi bychom výstavbu občanské vybavenosti řešili sami, ale v současnosti to není možné. V tomto bodě se schválené zásady nedodržují. Často tedy dodatečnou občanskou vybavenost stavíme, například dětská hřiště, veřejná prostranství se zelení, a k tomu ještě platíme městu příspěvek. To považujeme za velké selhání pravidel,“ uvedl tehdy například ředitel brněnské developerské společnosti Impera František Šudřich.

Někteří investoři nicméně na základě zásad skutečně s městem uzavřeli smlouvy, ve kterých se zavazují také veřejnou infrastrukturu sami vystavět. Znění některých těchto smluv (.pdf;. .pdf; .pdf) schválili brněnští zastupitelé na začátku září tohoto roku. K uzavření dalších smluv došlo již dříve, například na konci roku 2021 či v únoru 2022 (.pdf). Z těchto důvodů výrok Petra Hladíka hodnotíme jako pravdivý.

Město Brno momentálně vlastní zhruba 28 000 městských bytů různých typů. Nejčastějšími jsou běžné byty, které tvoří zhruba 90 %, další typy bytů jsou určené např. pro seniory. Doplňme, že z celkového počtu městských bytů je podle informací z června 2022 volných bytů zhruba tisíc, ty jsou ovšem často ve velmi špatném stavu či neobyvatelné. Nejvíce volných bytů pak mají městské části Brno-střed a Brno-sever. Uveďme, že Petr Hladík neuvádí počet městských bytů zcela přesně, stále se nicméně pohybuje v rámci naší 10% tolerance, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Čtyřmi kategoriemi měl náměstek Hladík patrně na mysli kategorie závislých osob, které dostávají různě vysoký příspěvek na péči. Hradí jej opravdu stát a jeho výši určuje zákon bez ohledu na obce, byť o jeho přidělení rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

Pečovatelská služba nepatří pod příspěvek na péči, nejde o finanční příspěvek na nutnou asistenci jiné osoby. Patří mezi sociální služby, resp. služby sociální péče, kde jsou poskytovateli právě města a jimi zřízené společnosti. Zákon zde počítá s finanční participací osob, kterým je péče poskytována, a k tomu účelu také města vytvářejí ceníky.

Maximální hodnotu úhrady za pečovatelskou péči stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí v § 6. Ceníky měst (a městských částí) se mohou pohybovat v rámci stanovených limitů. Veřejně dostupné ceníky mají například městské části Královo pole, Brno-střed (.pdf) nebo Brno-sever (.pdf). 

V posledních několika letech znatelně zdražily jak hypotéky, tak i ceny bytů v Brně. Z dat serveru hypoindex.cz je vidět růst úrokových sazeb hypoték, který proběhl zejména od konce roku 2016. ČNB také v roce 2018 zavádí nová opatření pro získání hypotéky, a tak se mohou stát hůře dostupnými.

Od roku 2016 rostly také ceny bytů v brněnských novostavbách. Podle dat společnosti Trikaya, která dlouhodobě sleduje ceny a prodej bytů v Brně, se ceny brněnských bytů zvýšily až na současných 71 035 Kč za metr čtvereční.

Zdroj: Trikaya