Moderátor se ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ptá, jestli jde vývoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) správným směrem a zmiňuje, že jejich podíl na výrobě elektřiny je v Česku nižší, než je evropský průměr. Hladík odpovídá, že okolní státy – jmenovitě Německo, Polsko a Maďarsko – do OZE od roku 2010 do roku 2020 nebo 2022 na rozdíl od Česka postupně investovaly a podíl OZE u nich tak rostl rychleji než v ČR. V odůvodnění se tedy podíváme na to, jak v tomto období do OZE investovaly Hladíkem zmíněné státy.

Česko

Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů mají v Česku nárok na finanční podporu za každou vyrobenou megawatthodinu energie. Celkové náklady na tuto podporu financuje stát a nepřímo také samotní odběratelé. Výši prostředků, které poskytuje stát, určuje podle zákona vláda. V ČR od roku 2011 do roku 2022 až na výjimky státní podpora OZE rostla a snížila se až po roce 2023. Celková podpora byla ve sledovaném období víceméně stabilní a v roce 2022 se oproti roku 2011 zvýšila jen mírně. Podíl OZE na celkové spotřebě energie během let 2010–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2022 vzrostl z 10,51 % na 18,12 % (.pdf, str. 6).

Německo

Podle dat Spolkového ministerstva pro hospodářství a ochranu klimatu Německo mezi lety 2000–2010 navyšovalo investice do OZE, a to především do fotovoltaiky (.pdf, str. 18). Nárůst byl podpořen garantovanou výkupní cenou elektřiny z OZE. Její zvyšování však bylo omezeno v roce 2012, což spolu s nízkou cenou solárních panelů od čínských výrobců vedlo k výraznému poklesu a následné stagnaci investic až do roku 2020 (.pdf, str. 18). K významnému nárůstu investic do fotovoltaiky a geotermální energie poté došlo v roce 2023 po přijetí novely zákona o obnovitelných zdrojích energie, podle které mají OZE do roku 2030 pokrýt 80 % hrubé spotřeby elektřiny (.pdf, str. 1). Navzdory klesajícím investicím v letech 2010–2020 soustavně rostl podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny i celkový objem elektřiny vyrobené z OZE (.pdf, str. 5–6). Zatímco v roce 2010 se na OZE na spotřebě elektřiny podílely z 11,7 %, v roce 2022 už šlo o 20,9 %.

Polsko

V Polsku došlo k poklesu investic do OZE mezi lety 2015–2017 ve spojitosti s požadavky na minimální vzdálenost pro nové projekty a vysokému daňovému zatížení investic (.pdf, str. 19, 23). Polsko v těchto letech zavedlo aukce zelených certifikátů pro dodavatele především solární a větrné elektřiny, které polská vláda podporovala také například dotacemi na instalaci solárních panelů (.pdf, str. 14). Investice vzrostly až v roce 2018 a 2019, čemuž napomohly nižší ceny a vidina toho, že Polsko nesplní své energetické cíle pro rok 2020, která vedla k rozšíření aukcí na větrnou a solární energii (.pdf, str. 19). Mezi lety 2015–2024 pak vzrostl podíl OZE na výrobě energie z 13 na necelých 30 %.

Maďarsko

Maďarsko v roce 2003 spustilo program KÁT, který umožňoval nákup elektřiny z OZE za vyšší než tržní ceny. Většina podpory byla určena pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, pro níž výkupní cena fungovala až do roku 2011 (.pdf, str. 90). V roce 2017 KÁT doplnil program METÁR, který místo garantované výkupní ceny zavedl princip, kdy musí dodavatelé elektřinu prodávat za tržní ceny, mají však nárok i na tzv. zelený bonus (.pdf, str. 7). Podle zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se podíl OZE na výrobě elektřiny v Maďarsku mezi lety 2010–2020 zdvojnásobil z 8 na 16 %, a to především díky nárůstu solární energie od roku 2016 (.pdf, str. 70). 

Rakousko

Rakousko zavedlo pro OZE jednotný systém výkupních cen od roku 2003 v rámci zákona o zelené elektřině (.pdf, str. 22). V roce 2012 zákon o zelené energii podpořil výrobu elektřiny z OZE prostřednictvím dotovaných výkupních cen a investičních grantů (.pdf, str. 4). Mezi lety 2012–2017 došlo k nárůstu kompenzací za nakupovanou zelenou elektřinu, především co se týče větrné a solární energie, v dalších letech pak výše kompenzací spíše stagnovaly a od roku 2021 prudce klesly (.pdf, str. 44). Ve stejném roce však začal platit zákon, který se místo garantované výkupní ceny zaměřuje na investiční pobídky a zavedl podporu pro rozvoj komunitní energetiky. Podíl OZE na výrobě elektřiny mezi lety 2010–2020 stoupal, v roce 2021 a 2022 však mírně klesl (.pdf, str. 20). I tak ale oproti roku 2010 vzrostl z cca 67 % na na 74 %.

Slovensko

Na Slovensku došlo k nárůstu výstavby solárních elektráren v roce 2011 díky vysokým garantovaným výkupním cenám, v roce 2012 však došlo k jejich snížení a ke zpřísnění kritérií kvůli problémům s transparentností (.pdf, str. 3). Mezi lety 2013 a 2020 tak následně nebyly instalovány žádné nové solární elektrárny (.pdf, str. 13). Nejvyšší podíl OZE na Slovensku pochází z vodní energie (.pdf, str. 5), podle dat zveřejněných Evropskou unií se však její instalovaný výkon od roku 2010 téměř nezvýšil (.xlxs). Podle zprávy Evropské komise z roku 2023 Slovensko v investicích do OZE zaostává (.pdf, str. 2).

Závěr

V Česku státní podpora obnovitelných zdrojů od roku 2011 do roku 2022 až na výkyvy vzrůstala, zvýšil se i podíl OZE na celkové spotřebě energie, který mezi lety 2010–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2022 vzrostl o 7,6 %. V Polsku, Rakousku a Maďarsku rovněž docházelo po roce 2010 k postupnému nárůstu investic či zavádění programů na podporu OZE. V těchto zemích se zároveň na rozdíl od ČR zvýšil podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny – v Polsku vzrostl z 13 % na 30 %, v Rakousku z 67 % na 74 % a v Maďarsku z 8 % na 16 %.

Německo investice navyšovalo v předešlé dekádě a od roku 2010 investice klesaly. I přesto došlo k nárůstu podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny, konkrétně z 11,7 % na 20,9 %. V okolních státech se tedy postupně zvyšoval podíl obnovitelných zdrojů, ten stejně jako státní podpora vzrostl i v ČR. Výrok Petra Hladíka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.