Petr Hladík

Město Brno momentálně vlastní zhruba 28 000 městských bytů různých typů. Nejčastějšími jsou běžné byty, které tvoří zhruba 90 %, další typy bytů jsou určené např. pro seniory. Doplňme, že z celkového počtu městských bytů je podle informací z června 2022 volných bytů zhruba tisíc, ty jsou ovšem často ve velmi špatném stavu či neobyvatelné. Nejvíce volných bytů pak mají městské části Brno-střed a Brno-sever. Uveďme, že Petr Hladík neuvádí počet městských bytů zcela přesně, stále se nicméně pohybuje v rámci naší 10% tolerance, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna, které brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14), nabyly účinnosti v dubnu téhož roku.

Jedná se o dokument (.pdf), jehož cílem je, aby souběžně s projektem vznikala adekvátní veřejná technická infrastruktura, tedy zasíťování, dostatečná kapacita komunikací a parkovišť, ale i školky a školy nebo rekreační plochy zeleně.

Postupovat podle zmiňovaných zásad je pro město Brno závazné, pro městské části a pro investory poté jen doporučené. Pokud investoři na zásady přistoupí, mohou s městem uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytnou městu investiční příspěvek (.pdf, str. 6) ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy do Fondu developerských projektů. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v jehož rámci se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat či připravit projektovou dokumentaci. O hodnotu tohoto nepeněžního plnění se jim poté snižuje výše finančního investičního příspěvku, který podle zásad mají městu poskytnout.

Město se pak ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu jejich investičních záměrů (.pdf, str. 3). Podle tvůrců zásad může spolupráce s městem investorům zjednodušit přípravu projektu a urychlit tak celou výstavbu. Podle města zásady také „jasným, transparentním a předvídatelným způsobem stanovují pravidla a poskytují všem stranám jisté garance“ (.pdf, str. 3).

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů odvést 280 milionů korun, reálně do něj do června vložili přibližně 40 milionů Kč. Někteří developeři v té době kritizovali město Brno za to, že dle nich zásady nedodržuje. „Rádi bychom výstavbu občanské vybavenosti řešili sami, ale v současnosti to není možné. V tomto bodě se schválené zásady nedodržují. Často tedy dodatečnou občanskou vybavenost stavíme, například dětská hřiště, veřejná prostranství se zelení, a k tomu ještě platíme městu příspěvek. To považujeme za velké selhání pravidel,“ uvedl tehdy například ředitel brněnské developerské společnosti Impera František Šudřich.

Někteří investoři nicméně na základě zásad skutečně s městem uzavřeli smlouvy, ve kterých se zavazují také veřejnou infrastrukturu sami vystavět. Znění některých těchto smluv (.pdf;. .pdf; .pdf) schválili brněnští zastupitelé na začátku září tohoto roku. K uzavření dalších smluv došlo již dříve, například na konci roku 2021 či v únoru 2022 (.pdf). Z těchto důvodů výrok Petra Hladíka hodnotíme jako pravdivý.

V brněnské městské části Starý Lískovec leží rozvojová lokalita Západní brána, ve které by měla vzniknout nová bytová zástavba. V této nové čtvrti by kromě hlavní ulice a bytových domů měly vzniknout také obchody, kancelářské prostory nebo například mateřská škola. Zvlášť by v areálu měly být také ubytovací prostory pro studenty, jelikož oblast leží nedaleko univerzitního kampusu.

Rozvojová lokalita má rozlohu přibližně 100 hektarů (.pdf, str. 65|66), přibližně polovinu pozemků v rozvojové lokalitě vlastní město Brno, druhá největší část náleží právnickým osobám, pozemky pod některými komunikacemi pak vlastní stát či kraj.

Skrze rozvojovou lokalitu vede nová, 900 m dlouhá tramvajová trať spojující zastávky Osová a Nemocnice Bohunice. Trať je momentálně v testovací fázi provozu, Dopravní podnik města Brna plánuje spustit ostrý provoz v prosinci tohoto roku. Po této trati by měla jezdit linka č. 8, ta bude jezdit část své trasy tak, jako tomu bylo doposud, tedy ze stanice Líšeň - Mifkova, přes několik zastávek včetně Hlavního nádraží, nicméně u zastávky Osová odbočí na nově vystavěný úsek trati a bude pokračovat přes nově vybudovanou zastávku Nová Jihlavská až k nové konečné - Nemocnici Bohunice. Právě zastávka Nová Jihlavská se nachází v těsné blízkosti plánované výstavby na Západní bráně, před zahájením stavby tramvajové tratě na místě skutečně nebyla žádná zástavba a území bylo de facto opuštěné.

Petr Hladík se stal radním města Brna v červnu 2016 a jako první náměstek tehdejšího primátora Petra Vokřála měl na starost oblast bydlení. Rada města Brna od 1. dubna 2017 zřídila (.pdf, str. 7) Pracovní skupinu pro vznik Strategie bydlení a Řídící výbor pro vznik Strategie bydlení, ve kterém jako předseda figuroval právě Petr Hladík (KDU-ČSL). Jak napovídá název obou orgánů, jejich cílem byla příprava strategického dokumentu k problematice bydlení.

Řídící výbor o analytické části (.pdf) dokumentu s názvem Strategie bydlení města Brna 2018–2030 jednal již během roku 2017 (str. 9). Zpracována pak byla k lednu 2018 (str. 2). Dokument má kromě zmíněné analytické části také strategickou část (.pdf). Celá strategie byla schválena v červnu 2018. Již analytická část vytyčuje (.pdf, str. 10) čtyři prioritní oblasti, na které se má Brno soustředit. Strategická část se pak těmito oblastmi detailněji zabývá (.pdf, str. 3; 6–22). Jako hlavní priority jsou uvedeny (.pdf, str. 10):

• uchování a regenerace stávajícího bytového fondu,
• rozvoj všech forem bytové výstavby,
• podpora bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami,
• spolupráce s obyvatelstvem a jinými subjekty.

Druhá priorita, tzv. „prioritní oblast B“ (.pdf, str. 31) zahrnuje několik cílů a opatření, pomocí kterých chce město těchto cílů dosáhnout. Jedním z takových opatření je také „vytvoření systému podpory výstavby finančně dostupného bydlení – družstevního, nájemního“ (.pdf, str. 31, 38).

Cíl je více specifikován v Akčním plánu 2021–2024 (.pdf), který Rada města Brna doporučila ke schválení v červnu 2022. Plán uvádí (.pdf, str. 8.), že „pilotní městský projekt dostupného družstevního bydlení, kdy výstavbu budou realizovat družstva bez zisku za nákladové ceny, je jedním z hlavních nástrojů snahy o zásadní zlepšení dostupnosti bydlení v Brně“. Město chce vybudovat více než 1 600 družstevních bytů (str. 8).

Řídící výbor pro vznik Strategie bydlení, ve kterém jako předseda figuroval náměstek Hladík, byl tedy zřízen v roce 2017. V témže roce začala příprava dokumentu Strategie bydlení města Brna 2018–2030, přičemž její analytická část byla vypracována k lednu následujícího roku. Podpora výstavby družstevního bydlení je dle Strategie skutečně jednou z priorit. K samotnému schválení Strategie nicméně došlo až v červnu 2018. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předně uveďme, že nynější končící volební období začalo na podzim 2018. Ustavující schůze zastupitelů, mezi nimiž je i Petr Hladík (KDU-ČSL), proběhla 20. listopadu zmíněného roku.

Město Brno vlastní v současnosti zhruba 28 000 městských bytů, z čehož běžné byty tvoří zhruba 90 %. Další druhy bytů představují například byty pro seniory, startovací byty pro mladé rodiny, byty s bezbariérovým přístupem, sociální byty nebo byty pro samoživitele.

Informace o počtu rekonstruovaných či nově postavených bytů v Brně se nám ve veřejně dostupných zdrojích podařilo nalézt jen za roky 2018–2020 (.pdf, str. 4). S žádostí o informace jsme se proto obrátili na bytový odbor města Brna, které nám zaslalo tabulku s daty (.jpg), která uvádíme v přehledu níže.

Bytový odbor ve své statistice v kolonce „nové byty“ uvádí celkový počet 224 bytových jednotek. Dodejme ale, že například v budově v Plynárenské ulici (.pdf, str. 6), kde se původně nacházelo 17 bytů, je po rekonstrukci vybydleného domu k dispozici 15 bytů. Proto bytový odbor u této položky zmiňuje záporný počet nových bytů, který dále zahrnuje i do celkového výpočtu nových bytů. 

Doplňme také, že v případě posledních tří budov v tabulce by podle informací bytového odboru mělo dojít k „dokončení realizace“ až na konci roku 2022 či na začátku roku 2023 (.jpg). Odbor byty v těchto objektech nicméně zahrnuje do své statistiky „nových bytů“. Číslo, které ve výroku zmiňuje Petr Hladík, tj. 250 bytů, se pak od této statistiky nových bytů mírně liší.

Petr Hladík ve výroku dále vyjmenovává počty bytů určených jako startovací a sociální byty, pro seniory nebo pro handicapované. Tato čísla dle dat bytového odboru odpovídají množství speciálních bytů, které v sobě zahrnuje byty zcela nově postavené i rekonstruované (s ohledem na jejich budoucí využití).

Celkově vzniklo mezi lety 2018 a 2022 rekonstrukcí, nástavbami či přímo v novostavbách 14 bytů pro samoživitele, 39 bytů sociálních, 57 bytů pro zdravotně postižené, 129 bytů pro seniory a 107 startovacích bytů. Ani v tomto případě se čísla uváděná Petrem Hladíkem od těchto počtů zásadně neliší. Zopakujme však, že se nejedná jen o byty „nově postavené“ (např. v novostavbách), ale i o byty, které byly do své současné podoby rekonstruovány. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

V září minulého roku byla při Základní škole Sirotkova v Brně-Žabovřeskách zahájena výstavba víceúčelového sportovního zařízení se dvěma tělocvičnami. Projekt vznikl na základě žádosti městské části z důvodu neuspokojivé kapacity stávající tělocvičny. V průběhu května již docházelo k závěrečným pracím.

Výstavba Sportovní haly v Maloměřicích přišla prvně na přetřes již v roce 2010. Díky podpoře tehdejších městských zastupitelů v čele s Vlastimilem Břicháčkem (KDU-ČSL), sokolské obce, prostředků investora ČOS Maloměřice a v neposlední řadě využitím fondu Evropské unie, byla hala 8. ledna 2016 slavnostně uvedena do provozu.

Dalším z projektů iniciovaných pod vedením představitelů KDU-ČSL, v tomto případě konkrétně Petrem Hladíkem, je přesun – tedy demolice a výstavba – velodromu z městské části Brno-Pisárky do Komárova. I přes to, že plány na tento projekt existují již několik let, během posledního volebního období došlo k posunu. Rada v červenci 2018 vybrala jako vítěznou nabídku společnosti Arch.Design, s.r.o. (bod 11). Nový velodrom by byl plně zastřešen a pojal by až 2000 diváků.

Téměř 400 metrů dlouhý moderní vodní kanál by měl být vystaven na levém břehu Svratky. Projekt kanálu, který by splňoval podmínky i pro případné evropské šampionáty, je diskutován již několik let (.pdf). Koncem minulého roku došlo k zadání "Studie proveditelnosti stavby Vodáckého kanálu Brno-Pisárky", realizovaná společností Starez-Sport, a.s., jejíž řídící osobou je statutární město Brno.

Koncepce (.pdf) družstevního bydlení pro mladé byla schválena na zasedání Zastupitelstva města Brna dne 4. září 2018.

Zastupitelstvo zároveň uložilo radě města realizaci této koncepce, načež rada tímto úkolem pověřila vedoucího Bytového odboru Magistrátu města Brna.

V koncepci družstevního bydlení pro mladé byly určeny tři rozvojové lokality (.pdf, str. 1):

• Černovice "Na Kaménkách"

• Nový Lískovec, Kamenný vrch II.

• Starý Lískovec, Západní brána

Členský vklad do družstva se skládá ze základního členského vkladu a dalšího členského vkladu. Dle schválené Koncepce (.pdf, str. 2) činí základní členský vklad 10 000 Kč. Splacení tohoto vkladu bude spolu s dalšími podmínkami nutné pro vznik členství v bytovém družstvu.

Další členský vklad bude rozdílný podle velikosti bytové jednotky tak, aby vyjadřoval podíl na pořizovacích nákladech nemovitosti. Jeho rozsah by však dle koncepce měl být v rozmezí 400 000 Kč až 700 000 Kč.

V posledních několika letech znatelně zdražily jak hypotéky, tak i ceny bytů v Brně. Z dat serveru hypoindex.cz je vidět růst úrokových sazeb hypoték, který proběhl zejména od konce roku 2016. ČNB také v roce 2018 zavádí nová opatření pro získání hypotéky, a tak se mohou stát hůře dostupnými.

Od roku 2016 rostly také ceny bytů v brněnských novostavbách. Podle dat společnosti Trikaya, která dlouhodobě sleduje ceny a prodej bytů v Brně, se ceny brněnských bytů zvýšily až na současných 71 035 Kč za metr čtvereční.

Zdroj: Trikaya