(...) když jsme řekli, že zmírníme to tempo růstu odchodu do důchodu ze dvou měsíců (...) na měsíc.
Ministr práce a sociálních věcí Jurečka v srpnu opravdu řekl, že věk odchodu do důchodu poroste pomaleji, než vláda v penzijní reformě navrhovala. Konkrétně uvedl, že věk se bude posouvat o měsíc ročně místo původně navrhovaných až dvou měsíců.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku tvrdí, že během projednávání návrhu důchodové reformy byl ochotný přistoupit na kompromisy. K tomu vláda podle něj přistoupila, když navrhla zpomalit růst věku odchodu do důchodu.
Důchodová reforma
V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání debaty prošel prvním a druhým čtením. Jednání o reformě provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování současné hranice 65 let.
Podle představitelů vládních stran jsou však tato opatření nutná především kvůli dlouhodobé neudržitelnosti současného důchodového systému. Pokud by byl současný systém zachován, podle MPSV by to znamenalo, že na jednoho důchodce by v roce 2050 připadali pouze dva lidé v produktivním věku, zatímco dnes je to 3,5 lidí. V roce 2000 to bylo 5 lidí. Na penze se zároveň v současné době podle resortu vynaloží téměř třetina peněz státního rozpočtu.
Pozměňovací návrhy
Původní návrh důchodové reformy, který vláda předložila Sněmovně, počítal mj. s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození (.pdf, str. 7, 14–15 z 330). Konkrétní navýšení se mělo podle návrhu odvíjet od tzv. naděje dožití pro daný ročník (.pdf, str. 178 z 330). Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nicméně už na konci srpna avizoval, že dojde k úpravám a věk odchodu do penze poroste pomaleji, a to o jeden měsíc ročně.
Sněmovní výbor pro sociální politiku poté v září přijal usnesení (.pdf), ve kterém poslancům doporučil, aby návrh důchodové reformy schválili, a to s úpravami, které výbor navrhl. Jednou z nich je právě prodloužení věku odchodu do penze pouze o jeden měsíc ročně (str. 1, 3). Podle návrhu výboru bude ještě v roce 2030 hranice odpovídat 65 letům, v roce 2040 by se mělo jednat o 65 let a deset měsíců (str. 1, 3). Tato úprava byla následně poslancům předložena jako pozměňovací návrh (.pdf, str. 1–2), o kterých Sněmovna hlasuje ve třetím čtení.
Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Návrh (.docx) skupiny poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) například navrhl, aby došlo k zastropování růstu věku odchodu do důchodu na 67 letech, což by se s plánovaným růstem o jeden měsíc ročně týkalo ročníků narozených v roce 1989 a později.
Závěr
Fialova vláda prostřednictvím ministra práce a sociálních věcí Jurečky dříve skutečně řekla, že věk odchodu do penze poroste pomaleji, než původně navrhovala, a to o měsíc ročně namísto až dvou měsíců. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
