Garanci vysílání a tvorby pro neslyšící, to tam (ve vládním návrhu na zrušení koncesionářských poplatků, pozn. Demagog.cz) taky není.

Poslanec František Talíř (KDU-ČSL) mluví o vládním návrhu zákona o médiích veřejné služby, který připravilo Ministerstvo kultury. Upozorňuje na řadu jeho nedostatků, například absenci garance tvorby a vysílání pro neslyšící, a kritizuje vládu za nedostatečnou spolupráci s opozicí ohledně parametrů zákona. Poslanec Josef Nerušil (SPD) oponuje, že na ministerstvo je tlak připravit dokonalý zákon, a připouští jeho možné úpravy. 

Návrh zákona o médiích veřejné služby

Ministr kultury Oto Klempíř 14. dubna 2026 předložil návrh zákona o médiích veřejné služby, jehož cílem je mj. změna financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků. Přijetím nového zákona by podle návrhu došlo k nahrazení aktuálně platného zákona o Českém rozhlase a zákona o České televizi, který v současnosti upravuje vysílání pro neslyšící (.pdf, str. 25–26).

Návrh v rámci popisu role veřejnoprávních médií v § 3 zmiňuje, že „Český rozhlas a Česká televize rovněž zajišťují, aby jejich vysílání bylo dostupné osobám se smyslovým postižením (např. titulkování, tlumočení do znakové řeči či audio popis) a reflektovalo potřeby menšinových skupin obyvatel“ (.pdf, str. 3). Konkrétní podobu těchto opatření ovšem už neformuluje. Na plnění úkolů v oblasti televizního vysílání, pod které toto ustanovení spadá, má dohlížet Rada ČT (.pdf, str. 14).

Legislativa platná k roku 2026

V současné legislativě upravuje zásady tvorby a vysílání pro neslyšící zákon o České televizi. Ten stanovuje, že ČT naplňuje veřejnou službu mj. tím, že „opatřuje alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka (…) a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením“.

Mezi stěžejní tvorbu ČT pro neslyšící se řadí každodenní vysílání zpráv v českém znakovém jazyce či pořad Televizní klub neslyšících. Podle statistik opatřila ČT v roce 2025 86,2 % všech odvysílaných pořadů titulky a 7 % vysílaných pořadů bylo vyrobeno nebo simultánně tlumočeno do českého znakového jazyka (.pdf). Mezi tyto pořady nejsou počítány reklamní a účelové pořady a pořady, v nichž jsou všechny informace poskytovány vizuálně (.pdf). ČT tak v minulém roce splnila zákonem dané požadavky plynoucí ze zákona o České televizi.

Zákon o Českém rozhlasu zásady vysílání pro neslyšící neupravuje. ČRo ovšem poskytuje přímo na webových stránkách u některých stanic možnost simultánního přepisu živého vysílání pomocí automatizovaného systému. Tuto službu nabízí např. stanice Radiožurnál, Plus nebo Radiožurnál Sport.

Jak jsme výrok ověřili?

Předložený návrh zákona o médiích veřejné služby zavazuje ČT i ČRo k tomu, aby zpřístupňovaly tvorbu i pro osoby se smyslovým postižením. Návrh nicméně postrádá konkrétní podobu těchto ustanovení. Tím se liší od současné legislativy, která v případě ČT explicitně stanovuje, jaké množství vysílaných pořadů musí být pro neslyšící zpřístupněné. Výrok Františka Talíře tak hodnotíme jako pravdivý.