Marek Výborný

Z Heřmanova Městce do Chrudimi jezdí přímo jen autobusy. Využít vlakovou dopravu se dá také, ale pouze s přestupy, a tudíž to zabere více času a je to i dražší. Dle dostupných dat stojí obyčejné jízdné u přímého autobusového spoje ze zastávky Heřmanova Městce, náměstí (tzv. tarifní zóna P710) do Chrudimi (tzv. tarifní zóna P700) na autobusové nádraží 19 Kč. Snížené jízdné pro děti a mládež (6–18 let) je 4 Kč. Dle druhů spoje přímého autobusu se jedná o vzdálenost od 10 do 11 kilometrů.

Snížené jízdné:

Vzdálenost dle IDOS:

Údaj o čtyřicetimiliardovém schodku rozpočtu, o kterém poslanec Výborný mluví, vychází z materiálu Ministerstva financí „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2020“. Tento materiál schválila vláda na svém zasedání 24. června tohoto roku. Prioritou rozpočtu má být zvýšení důchodů nebo platů učitelů. Se stejným schodkem 40 miliard vláda počítá také ve střednědobém výhledu hospodaření státu pro roky 2021 a 2022.

Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se. Návrh rozpočtu ve stávající podobě podle sociální demokracie neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. Kritikou nešetřila ani Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí. Ta požaduje 11 miliard korun navíc, třeba na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém. 

Pokud jde o návrh státního rozpočtu na příští rok, dokument bude předložen vládě nejdříve v srpnu. Průběh vzniku vysvětluje Ministerstvo financí na svém webu: "Na základě vládou schválených příjmů a výdajů vypracují správci jednotlivých kapitol do konce července návrh svého rozpočtu. Ministerstvo financí s nimi během srpna návrhy jejich rozpočtů projedná a následně předloží vládě návrh zákona o státním rozpočtu." Následně pak musí návrh schválit i Poslanecká sněmovna.

Vláda debatovala o obědech zdarma převážně na počátku roku 2019. Koaliční partneři se nemohli dohodnout na tom, zda poskytnout bezplatné obědy plošně, nebo pouze dětem a rodinám, které to opravdu potřebují.

Sama ČSSD předložila na konci roku 2018 návrh (.pdf, str. 3) na obědy zdarma pro všechny děti v mateřských a na prvním stupni základních škol. S tím nesouhlasil ministr školství Robert Plaga s tím, že by bezplatné obědy mohly být pouze pro ty, kteří to opravdu potřebují. Zároveň upozornil na to, že již existují dotační programy pro bezplatné stravování pro děti z chudých rodin. Jeden program funguje v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí a druhý v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

ČSSD spolu s ANO se dohodly tak, že pouze navýší finance pro operační program, který funguje v rámci MŠMT. Konkrétně by se mělo jednat o částku 100 milionů Kč, kterou stát přispěje na dotační program MŠMT. To znamená, že zatím koalice nebude prosazovat jiné řešení.

Novela zákona o důchodovém pojištění byla schválena (.pdf) Poslaneckou sněmovnou 10. července 2019. Novela musí být ještě schválena v Senátu a podepsána prezidentem republiky.

Konkrétně se ve schválené novele zákona jedná o navýšení pravidelné valorizace důchodů pro rok 2020 tak, že důchody vzrostou celkově o 900 Kč. Díky automatické valorizaci přitom měly důchody vzrůst přibližně o 700 Kč, novela zákona tedy přidá důchodcům navíc cca 200 Kč. To znamená, že neklesne zásluhovost penzí, jelikož se v procentní výměře odráží odpracovaná doba a výše odvodů. KDU-ČSL předložila dva návrhy týkající se zvýšení důchodů pro osoby, které se staraly o děti. Jedním z nich byl návrh na změnu zákona o důchodovém pojištění ke konci března 2019 a druhým byl pozměňovací návrh k vládnímu návrhu na změnu zákona o důchodovém pojištění.

Právě v otázce odpracované doby a výše odvodů lze podle návrhu novely zákona o důchodovém pojištění spatřovat jisté nerovnosti (.pdf, str. 5–6). Jedná se především o nerovnosti, které byly vůči ženám patrné i před přijatou novelou zákona z 10. července 2019. V návrhu ministryně Maláčové je uvedeno, že již existuje rozdíl ve výši důchodu muže a ženy, a to hlavně z toho důvodu, že ženy odcházejí do důchodu dříve než muži a také proto, že ženy se většinou několik let věnovaly výhradně péči o děti. Novela zákona, kterou ministryně Maláčová předložila, však neměla za úkol řešit tuto otázku.

Komise pro spravedlivé důchody (.pdf), která funguje jako poradní orgán pod záštitou MPSV, se nižšími důchody žen na svém jednání také zabývala (.pdf). MPSV pro taková jednání Komise vytvořilo analýzu (.pdf). Analýza identifikuje jako příčiny této nerovnosti dřívější odchod žen do penze, péči žen o více dětí (tzn. přerušení kariéry a odlišné chování těchto žen na trhu práce) a nižší mzdy žen.

První návrh na změnu zákona o důchodovém pojištění KDU-ČSL předložila (.pdf) 29. března 2019. Navrhovala v něm navýšení důchodů matkám za každé vychované dítě, případně také otcům s dítětem ve výlučné péči. Vláda k tomuto návrhu KDU-ČSL zaujala (.pdf) nesouhlasné stanovisko.

Při předložení vládního návrhu novely zákona o důchodovém pojištění 3. dubna 201 podala (.doc, str. 3) KDU-ČSL, konkrétně poslankyně Pavla Galosowská a poslanec Vít Kaňkovský, pozměňovací návrh týkající se zvýšení důchodů o 500 Kč těm lidem, kteří vychovali dítě. Tento návrh však rušil ministerstvem navrhované navýšení důchodů o cca 200 Kč. V tomto návrhu zároveň nebyla uvedena podmínka výlučné péče, jako tomu je v prvním návrhu z března 2019. Proto byl návrh kritizován ministryní Maláčovou. Řešení možných nerovností, které se týkají matek, z tohoto návrhu vypadlo.

Výborný tvrdí, že kvůli vládnímu návrhu předložila KDU-ČSL vlastní návrh, který měl nerovnosti vůči matkám napravit. Čtenáře tím však zavádí. První z návrhu lidovců, který cíleně upřednostňoval ženy, byl ve Sněmovně již před návrhem vládním. Motivace lidoveckého návrhu tedy nemohla být míněna jako napravení vad návrhu vládního. Pozdější pozměňovací návrh již ženy přímo nezvýhodňoval. Zároveň platí, že nerovnost mezi výší starobního důchodu mužů a žen existuje dlouhodobě. Nejde tedy o problém, který by se „ukázal“ poprvé při aktuálním navyšování.

Předseda KDU-ČSL zde hovoří o navýšení důchodů matkám o 500 korun za každé vychované dítě. V rozhovoru upozorňuje na to, že by se týkalo matek, které mají nárok již pobírat starobní důchod a mají tedy odpracované roky.

KDU-ČSL předložila návrh (.pdf, str. 4, 8) na změnu zákona týkající se navýšení důchodů pro matky ke konci března 2019. Kromě matek by se mělo navýšení o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě týkat i mužů, kteří mají dítě ve výlučné péči. Výchovou dítěte je myšlena péče o něj po dobu deseti let do dosažení zletilosti nebo pokud se žena nebo muž ujal dítěte po jeho osmém roce věku a staral se o dítě až do jeho zletilosti, nejméně však po dobu pěti let.

V návrhu je dále uvedeno, že by předkládanými změnami došlo k navýšení výdajů v rámci důchodového systému, a to konkrétně cca o 16 miliard Kč. Avšak finální finanční dopad by dle navržených změn měl být pouze 8 miliard Kč, protože vydané peníze na důchody by poté skončily v domácí ekonomice, a tudíž by došlo k navýšení příjmů daně z přidané hodnoty.

Vláda vyjádřila (.pdf, str. 1) k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko. Mimo jiné uvádí, že dané změny by měly o dost vyšší finanční dopad než uvádí předkladatelé návrhu. Vláda však uvádí pouze celkovou částku za všechny navržené změny, a to cca 140 miliard Kč. Vláda též uvádí, že z důvodové zprávy není zřejmé, jakým způsobem by měly dodatečné příjmy deficit pokrýt.

Kromě popsaného návrhu změny zákona se KDU-ČSL snažila prosadit (.doc, str. 3) navýšení důchodů i v rámci pozměňovacích návrhů při projednávání novely zákona, a to o navýšení starobních důchodů o 900 Kč. V tomto návrhu však není uvedeno, zda se pozměňovací návrh týká pouze matek, nebo i otců, kteří mají dítě ve výlučné péči.

A právě z tohoto důvodu jej ministryně Jana Maláčová (ČSSD) kritizovala, jelikož byl napsán tak, že zahrnuje oba rodiče, a ne primárního pečovatele dítěte. V souvislosti s pozměňovacím návrhem poslankyně Golasowské a poslance Kaňkovského hovořila ministryně Maláčová na schůzi Poslanecké sněmovny o rozpočtových nákladech cca 30 miliard korun.

Dotaz redaktorky v ověřovaném rozhovoru se týkal obměny vedení KDU-ČSL na březnovém sjezdu strany. Sjezd KDU-ČSL se uskutečnil v Brně ve dnech 29. a 30. března 2019 a delegáti zvolili nového předsedu a předsednictvo lidovců.

Předsedou byl zvolen právě poslanec Marek Výborný (43 let), 1. místopředsedkyní senátorka Šárka Jelínková (51 let). Dalšími místopředsedy se stali poslanec Jan Bartošek (47 let), náměstek primátora Jablonce nad Nisou Štěpán Matek (32 let), náměstek primátora Havířova Bohuslav Niemiec (36 let) a náměstek primátorky Brna Petr Hladík (34 let).

Průměrný věk nově zvoleného vedení strany je 40,5 let. Je však otázkou, k čemu údajnou mladost týmu vztahovat. Průměrný věk populace v ČR je přibližně 42 let. Zvolené vedení KDU-ČSL je tak o rok a půl mladší, než je průměr populace.

Věkový průměr zvoleného vedení strany (předsedy a místopředsedů) můžeme také srovnat s ostatními politickými stranami a hnutími zvolenými do Poslanecké sněmovny. Různé politické subjekty však mají různá pravidla pro sestavování svých vrcholných orgánů. V některých stranách jsou totiž například členy předsednictva i předsedové poslaneckých nebo senátorských klubů, případně zástupci v Evropském parlamentu či starostů. V některých subjektech také vedle místopředsedů existují i řadoví členové předsednictva, v jiných nikoliv. Proto jsme se rozhodli podobně jako u KDU-ČSL hodnotit pouze předsedy a místopředsedy.

K 25. červenci 2019 tedy věkový stav následující:

ANO: Andrej Babiš (64 let), Jaroslav Faltýnek (57 let), Richard Brabec, (53 let) Petr Vokřál (55 let), Radek Vondráček (45 let), Jaroslava Pokorná Jermanová (48 let). Věkový průměr: 53,7 let.

ODS: Petr Fiala (54 let), Alexandra Udženija (43 let), Martin Baxa (43 let), Martin Kupka (43 let), Evžen Tošenovský (63 let), Miloš Vystrčil (58 let). Věkový průměr: 50,7 let.

Piráti: Ivan Bartoš (39 let), Olga Richterová (34 let), Radek Holomčík (33 let), Jakub Michálek (30 let), Mikuláš Peksa (33 let). Věkový průměr: 33,8 let.

SPD: Tomio Okamura (47 let), Radim Fiala (49 let). Věkový průměr: 48 let.

KSČM: Vojtěch Filip (64 let), Petr Šimůnek (54 let), Kateřina Konečná (38 let), Václav Ort (66 let), Stanislav Grospič (54 let). Věkový průměr: 55,2 let.

ČSSD: Jan Hamáček (40 let), Roman Onderka (53 let), Jana Maláčová (38 let), Tomáš Petříček (37 let), Ondřej Veselý (43 let), Michal Šmarda (44 let). Věkový průměr 42,5 let.

TOP 09: Jiří Pospíšil (43 let), Markéta Pekarová Adamová (34 let), Tomáš Czernin (57 let), Michal Kučera (50 let), Jan Vitula (50 let), Marek Ženíšek (40 let). Věkový průměr: 45,7 let.

STAN: Vít Rakušan (41 let), Jan Farský (40 let), Petr Gazdík (45 let), Věra Kovářová (55 let), Radim Sršeň (39 let). Věkový průměr: 44 let.

Z výše uvedeného plyne, že kombinovaný věkový průměr předsedy a místopředsedů strany je u lidovců druhý nejnižší z 9 stran v Poslanecké sněmovně. Mladší vedení mají jen Piráti. Z tohoto srovnání plyne, že zvolené vedení lidovců lze považovat za relativně mladé.

Předsednictvo lidovců bylo zvoleno na sjezdu 29. a 30. března 2019. Volby do Evropského parlamentu probíhaly na území České republiky ve dnech 24. a 25. května 2019, tedy méně než dva měsíce po zvolení nového vedení KDU-ČSL.

V nedávno proběhlých volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 obdržela KDU-ČSL 171 723 hlasů, což znamenalo 7,24 % platných hlasů a zisk dvou mandátů. O pět let dříve, v roce 2014, získala strana 150 792 hlasů. Tehdy to však díky nižší volební účasti stačilo na 9,95 % hlasů a tři mandáty.

KDU-ČSL tedy letos získala o 20 931 hlasů více. Byť se nejedná o celých 21 tisíc hlasů, výrok poslance Výborného se pohodlně vejde do naší 10% tolerance.

Vláda Bohuslava Sobotky byla jmenována dne 29. ledna 2014. Prvním návrhem zákona předloženým touto vládou byla novela zákona o soudech a soudcích (sněmovní tisk č. 117). Za první rok vládnutí pak tato vláda předložila Poslanecké sněmovně celkem 81 návrhů zákonů, přičemž posledním byl návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (sněmovní tisk č. 386).

Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována dne 27. června 2018. Prvním návrhem zákona, který předložila byla novela zákona o zpravodajských službách (sněmovní tisk č. 240), za první rok svého působení pak předložila Poslanecké sněmovně celkem 60 návrh zákonů (posledním návrhem předloženým v prvním roce působení je tisk č. 535).

K metodě ověření je však potřeba napsat několik vysvětlujících poznámek. Předně si uvědomujeme, že připravit zákon neznamená totéž jako předložit návrh zákona Poslanecké sněmovně. Je zřejmé, že pokud vláda předložila návrh zákona již týden po svém jmenování, neměla na jeho přípravu valný vliv – de facto jen předložila Poslanecké sněmovně zákon napsaný za vlády předchozí. Následně (až několik měsíců po jmenování vlády) se však nachází jakási šedá zóna, ve které není možné určit, jaký vliv na předložený zákon měla vláda stará či nově jmenovaná. Zároveň v naší statistice nejsou zahrnuty zákony, které sice mohly být připravené, avšak nebyly Poslanecké sněmovně předloženy. Tyto zmíněné jevy by však naši statistiku ovlivnily jen minimálně, a navíc se dotýkají obou ověřovaných vlád. Vzhledem ke značnému rozdílu počtu navržených zákonů mezi Sobotkovou a druhou Babišovou vládou tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Slib, který údajně dal bývalý ministr spravedlnosti Kněžínek předsedovi KDU-ČSL Výbornému, byl pronesen pravděpodobně za zavřenými dveřmi, jelikož se nám o něm nepodařilo dohledat žádné informace. Je možné, že konverzace proběhla na schůzi Ústavně právního výboru, protože ministr je vždy zván na projednání zákona do výboru. Nabízí se také varianta, že Výborný čerpal z mediálních výstupů někdejšího ministra Kněžínka. Ten letos v březnu na panelové debatě Česko v době dluhů prohlásil, že Ministerstvo spravedlnosti přepisuje novelu exekučního řádu, jejíž pozměněná verze by se během pár měsíců mohla dostat na program jednání vlády.

Exekučnímu řádu a jeho přípravě jsme se věnovali již několikrát. Pro kontext si připomeňme, že celá oblast exekucí by měla být dle slibů vlády jednou z vládních priorit. Taťána Malá, která byla v současné koaliční vládě hnutí ANO a ČSSD jmenována ministryní spravedlnosti  v červnu 2018, chtěla v úřadu usilovat například o zrychlení vymahatelnosti práva a zkrácení soudního řízení, jmenování nových soudců nebo změnu insolvenčního zákona. Nakonec ale ve vládě vydržela pouhých třináct dní. 10. července 2018 ji na postu nahradil Jan Kněžínek. 

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která je ve funkci od 30. dubna letošního roku, předložila vládě návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony. Vláda návrh na jednání vlády 1. července 2019 schválila a následně ho 9. července předložila sněmovně. Rozhovor poslance Výborného pro Právo, který ověřujeme, vyšel 20. července, což je jedenáct dnů poté, co vláda předložila Sněmovně novelu zákona. Rozhovor přitom mj. odkazuje k průzkumu agentury STEM z 18. července, a můžeme tedy dovozovat, že vznikl v rozmezí 18.–20. července, s dostatečným odstupem od předložení vládního návrhu.

Vládní návrh kritizuje Exekutorská komora ČR nebo Člověk v tísni. Komora varuje „před zavedením tzv. ‚sněhuláka‘ (koncentrace řízení) a také před novou povinností dlužníků hradit výdaje spojené s prováděním srážek ze mzdy.“ Dále se domnívá, že schválení novely by exekuce prodloužilo a dlužníci by nakonec zaplatili více.

Jaký vliv měly změny ministrů na přípravu novely exekučního řádu, však není možné z dostupných zdrojů zjistit.

Prezident republiky Miloš Zeman nejednal v souladu s Ústavou minimálně ve třech případech, pokud jde o odvolávání a jmenování členů vlády. Míru porušování („pro mě až neuvěřitelný způsobem“) Ústavy však nehodnotíme.

V prvním případě otálel prezident Zeman s odvoláním Andreje Babiše z postu ministra financí na návrh tehdejšího předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Stalo se tak na jaře v roce 2017 během vlády koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL kvůli střetům zájmu Andreje Babiše a možnému ovlivňování médií. Prezident Zeman nejprve vyhodnotil veřejně avizovanou demisi premiéra Sobotky tak, že její důsledky vztáhne pouze na jejího předsedu, a nikoli celou vládu. Podle ústavního právníka Marka Antoše by už toto jednání nebylo v souladu s Ústavou.

Premiér Sobotka v návaznosti na Zemanovu interpretaci demisi přehodnotil a 5. května 2017 navrhl odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí. Prezident Zeman posléze odvolání odsouval, ačkoli měl podle výkladu několika ústavních právníků jednat bez zbytečného odkladu v horizontu několika dní. Zeman nakonec odvolal Babiše 24. května 2017 a současně jmenoval nového ministra financí Ivana Pilného. Andrej Babiš tak zůstal ve funkci ministra financí o 20 dní déle.

Ve druhém případě odmítl prezident Zeman jmenovat ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) při vzniku nového kabinetu ANO a ČSSD. Podle Andreje Babiše, který byl podruhé pověřen sestavováním vlády, byl Poche oficiálně nominován na post ministra zahraničí. Prezident Zeman však avizoval, že ho navzdory oficiální nominaci nebude do funkce jmenovat. Europoslanec Poche a prezident Zeman měli dlouhodobě napjaté vztahy. Poche také v prezidentské volbě podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše. Předseda ČSSD Jan Hamáček, který byl navržen do funkce ministra vnitra, připustil, že by mohl být řízením resortu pověřen právě on, a Poche by tak byl zaměstnán do jiné role. Tak se také 27. června 2018 stalo, navzdory faktu, že Miroslav Poche byl oficiálně navržen Andrejem Babišem. Podle článku 68 Ústavy ČR je ale prezident povinen jmenovat členy vlády navržené předsedou vlády. Zeman argumentoval tím, že obdržel dvě nominace, jak Jana Hamáčka, tak Miroslava Pocheho. Do funkce ministra zahraničí byl nakonec v říjnu jmenován Tomáš Petříček (ČSSD).

Třetí případ se týkal ministra kultury Antonína Staňka, který rezignoval koncem května 2019 vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Jako jeho nástupce byl nominován Michal Šmarda, současný starosta Nového Města na Moravě. Prezident však na konci května Staňkovu demisi nepřijal. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by být proto trestán tlakem na odchod z funkce. Babiš proto odeslal prezidentovi návrh na odvolání ministra Staňka a jeho nahrazení Šmardou. Prezident Zeman Staňka i přesto neodvolal, ačkoli článek 74 Ústavy ČR v takovém případě stanoví, že prezident je povinen na návrh předsedy vlády odvolat členy vlády a dle ústavních zvyklostí by tak měl učinit bez zbytečného odkladu. Po červencovém jednání v Lánech oznámil vicepremiér Hamáček, že Zeman je připraven odvolat Staňka k 31. červenci 2019.