Marek Výborný
KDU-ČSL

Marek Výborný

Ministr zemědělství
Pravda
Václav Klaus i Miloš Zeman argumentovali v roce 2000 pro přijetí novely volebního zákona. Tato změna podle nich měla umožnit sestavení stabilní většinové vlády.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že jde o novelu volebního zákona z roku 2000. Odborná literatura ji popisuje takto: „Nejdůležitějšími změnami, které měly mít většinový účinek, bylo výrazné zvýšení počtu volebních krajů (z 8 na 35), zrušení druhého skrutinia, změna volební formule (namísto dosavadní Hareovy kvóty byl použit modifikovaný d´Hontův dělitel, nezačínající jedničkou ale číslem 1,42) a zavedení tzv. sčítací uzavírací klauzule pro volební koalice, zvyšující se přímo úměrně podle jejich členů (2 strany 10 %, 3 strany 15 %, 4 a více stran 20 %) což bylo namířeno zejména proti tehdejší Čtyřkoalici.“ (Ústavní právo: casebook, David Kosař a kol., Praha, Wolters Kluwer 2014). Ústavní soud následně rozhodoval o návrhu prezidenta České republiky na zrušení sporných částí tohoto zákona, nálezem prezidentu Havlovi vyhověl a některá ustanovení tohoto volebního zákona zrušil. Zejména ta, která se týkala počtu a velikosti volebních krajů a volební formule, sčítací uzavírací klauzule byla ponechána.

Jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman využívali argument silných vlád opakovaně. Např. v diskuzním pořadu na ČT 1 V pravé poledne řekl Václav Klaus, že „zákon o volbách má umožnit sestavit stabilní vládu“ (Hospodářské noviny, 5. června 2000). K budoucímu efektu novely volebního zákona Klaus dodal, že „pokud to zúží naše politické spektrum a pokud by to zúžilo počet stran, tak by to bylo dobře“ (Hradecké noviny, 24. května 1999).

Miloš Zeman k novele volebního zákona v televizi Nova 30. dubna 2000 řekl: „Podívejte se, já nechci desetkrát opakovat to, co jsme řekli již mnohokrát, že změna volebního systému se uskutečňuje proto, aby tady byla po volbách sestavitelná většinová vláda složená z těch stran, které mají podobné a nikoliv vzdálené programy, protože vláda složená ze stran s heterogenními programy by velmi špatně, jak už ostatně praxe prokázala, by velmi špatně fungovala.“

S těmito argumenty se ztotožňuje i důvodová zpráva (.doc) k tomuto zákonu, která na straně 63 dokumentu uvádí: „(...) úpravu volebního systému poměrného zastoupení takovým směrem, který by usnadnil vznik funkční většinové vlády za minimální účasti koaličních partnerů. Z toho důvodu se vytváří 35 volebních krajů, rozdělování mandátů v rámci jednoho skrutinia za využití modifikovaného d´Hondtova volebního dělitele.“

Pravda
Změnu volebního zákona se KDU-ČSL minulý rok snažilo prosadit dvěma pozměňovacími návrhy. Ani jeden hnutí ANO při hlasování nepodpořilo. Lidovci kritizují současnou metodu přepočítávání hlasů na mandáty. Podle nich systém zvýhodňuje silnější strany.

V březnu 2018 předložila vláda návrh (.pdf) na změnu zákona o volbách do Parlamentu ČR. Během května bylo předloženo celkem 8 pozměňovacích návrhů (.pdf) včetně dvou poslancem Markem Výborným. První (.doc) pozměňovací návrh se týkal přepočtu hlasů na mandáty, druhý (.doc) procentuálních hranic zisku hlasů ve volbách nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Po 3. čtení byl návrh zákona Poslaneckou sněmovnou schválen (.pdf), ale ani jeden pozměňovací návrh poslance Výborného nebyl přijat. Při hlasování byla naprostá většina poslanců hnutí ANO proti.

Strana KDU-ČSL zastává názor, že současné přepočítávání hlasů na mandáty je nespravedlivé. Podle nich d'Hondtova metoda, která se nyní pro přepočet používá, nahrává silnějším stranám a diskriminuje lidi z menších krajů.

Jeden poslanec hnutí ANO reprezentuje přibližně 19 000 voličů, já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji přibližně 29 000 voličů, poslanec nejmenší strany ve Sněmovně reprezentuje astronomických skoro 44 000 voličů. Je zjevné, že váha jednoho hlasu není v souladu s ústavou,řekl předseda strany Výborný letos v listopadu.

Lidovci v půlce listopadu 2019 předložili další návrh na změnu volebního zákona. Stejnou iniciativu prokázalo i Ministerstvo vnitra, které v říjnu připravilo zcela nový volební zákon. Prosazuje mimo jiné jednodenní volby, možnost korespondenčního hlasování pro české občany v zahraničí nebo hlasování v předstihu.

Vyjádření předsedy lidovců Výborného, že hnutí ANO návrh na změnu volebního zákona letos pravděpodobně nepodpoří, je pouze predikce a jako takové ho neověřujeme.

Pravda
Česká volební klauzule pro koalice je skutečně nejpřísnější v Evropě, podobně vysokou má ještě Maďarsko. Desetiprocentní vstupní klauzuli pro koalice, oproti jen tříprocentní pro samostatné strany, pak používá Itálie.

Současný volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je označován jako poměrný a obsahuje omezovací klauzuli. Tu je nutné překonat na celostátní úrovni, aby volební strana postoupila do skrutinia, ve kterém se jí přidělují poslanecké mandáty. Tato klauzule se pro koalice zvyšuje podle počtu členů: „Do skrutinia postupují politické strany a hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů na celostátní úrovni, dále dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů, trojčlenné koalice, které získaly alespoň 15 % a čtyř a vícečlenné koalice, které získaly alespoň 20 % hlasů.“

Uzavírací klauzule pro koalice v České republice je skutečně v poměru k ostatním zemím velmi přísná. Zvláštní klauzule pro koalice z evropských států existuje v Albánii, Polsku, Maďarsku, Litvě, Moldavsku, Rumunsku, Itálii a na Slovensku. Nejpodobnější českému systému je klauzule v Maďarsku (.pdf, str. 1), kde ve volbách do Národního shromáždění je 5 % pro jednotlivé strany, 10 % procent pro koalice dvou stran, 15 % pro koalice tří stran atd.

K hranici 10 % se dostává klauzule v Rumunsku. Pro volby do Poslanecké sněmovny tam platí klauzule 5 % pro jednotlivé strany, 8 % pro koalice dvou stran, 9 % pak pro koalice tří a 10 % pro koalice čtyř. Postupně zvyšující se klauzuli mají i na Slovensku, kde je to 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany, pro koalice z dvou či tří stran je to 7 % a koalice o čtyřech a více stranách potřebují 10 %.

Desetiprocentní hranici, která však platí pro veškeré koalice, nezávisle na počtu členů, má i Itálie. Pro volby do italské Poslanecké sněmovny je to 10 % pro všechny koalice a 3 % pro jednotlivé strany. Mimo EU je pak klauzule vysoká ještě v Turecku, kde platí 10 % jak pro jednotlivé strany, tak pro koalice.

V ostatních evropských státech, které vůbec zvláštní klauzuli pro koalice mají, je její hodnota nižší. Konkrétně v Polsku pro volby do Sejmu (dolní komory Parlamentu) je to 5 % pro jednotlivé strany a pro koalice 8 %, v Albánii mají koalice klauzuli 5 % a jednotlivé strany 3 %, v Litvě 5 % jednotlivé strany a 7 % koalice. V Moldavsku samostatní kandidáti musí překonat hranici 2 % hlasů, jednotlivé strany 5 %, koalice dvou stran musí překonat hranici 7 % a větší koalice pak 9 %.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť v Maďarsku je používán stejný systém jako v Česku, tedy postupný nárůst vstupní klauzule podle počtu stran v koalici. Podobně přísný je pak ale i model italský, kde vstupní klauzule pro koalice je více než třikrát větší oproti samostatně kandidujícím stranám.

Pravda
Europoslanci za KDU-ČSL, stejně jako její národní představitelé, odmítali v době Sobotkovy vlády přerozdělování uprchlíků na základě kvót či jiných mechanismů s tím, že se ale nezříkají přijímání uprchlíků na dobrovolné bázi.

KDU-ČSL byla vládní stranou ve vládě Bohuslava Sobotky v letech 2014–2017. Lidovci dlouhodobě zastávají negativní postoj vůči kvótám a přerozdělovacím mechanismům, které by byly nastaveny ze strany Evropské unie, ať už Evropské komise, Evropské rady či Evropského parlamentu. Tak v září 2015 prohlásila např. europoslankyně Šojdrová: „Stejně jako minulý týden opakuji i nyní, že povinné kvóty nejsou řešením.“ Na celostátní konferenci KDU-ČSL v tomtéž měsíci také uvedla: „[Konference] souhlasí s pozicí Předsednictva KDU-ČSL ohledně migrační krize, zejména odmítnutí povinných přerozdělovacích kvót, které neřeší situaci jako takovou, ale pouze její následky a naopak klade důraz na nutnost řešit příčiny migrační krize mimo Evropu.“

KDU-ČSL se tímto přístupem nicméně nezříká odpovědnosti a solidarity vůči migrantům (nikoliv ekonomickým), ale chce je přijímat na základě solidarity, jak řekl v květnu 2015 europoslanec Svoboda: „To dobrá věc není, členské státy by měly projevovat solidaritu na základě dobrovolnosti.“ Lidovci dále zastávají pozici, že kvóty nemohou fungovat, jelikož Česká republika není pro migranty cílovou zemí a uprchlíky zde není možno držet, jak řekl bývalý předseda Bělobrádek opět v květnu 2015: „Tito uprchlíci k nám nechtějí. Jejich cílovou zemí je Německo. Jak je tu v Schengenu udržíme?“ Co se týče ekonomických migrantů, Pavel Bělobrádek uvedl: „Pokud tedy takoví lidé chtějí u nás pracovat, musí přijít legálně, požádat o vízum a pracovní povolení.“ Bližší informace k migrační strategii KDU-ČSL je k dispozici na jejich stránkách.

Postoj KDU-ČSL je pak zřejmý i z hlasování jejich europoslanců v Evropském parlamentu, kde při hlasování o usneseních či návrzích dlouhodobě hlasují v neprospěch zavedení systému kvót. Výjimku činí hlasování z dubna 2015, kdy sice hlasovali (.pdf, str. 418) pro usnesení, jehož součástí byla i výzva Evropské komisi k zavedení kvót pro rozdělení žadatelů o azyl mezi jednotlivé členské státy, nicméně kvóty jako takové stále odmítali.

Europoslankyně Šojdrová tento krok zdůvodňuje tím, že bylo dobré přijmout ucelenou rezoluci na toto téma, zároveň ale dodává, že kvóty by stejně podléhaly shodě jednotlivých národních vlád, ke které nedojde. Proti zavedení kvót dále hlasovali např. v září 2015 při schvalování usnesení (výsledek hlasování v .pdf na str. 58) o přerozdělení migrantů z Itálie a Řecka mezi státy EU. V roce 2016 se pak zdrželi hlasování nebo hlasovali proti usnesení (výsledek hlasování v .pdf, str. 61) podporující rozhodnutí Rady Evropy o relokaci 40 000 a 120 000 žadatelů o azyl.

Pravda
Řecký ministr pro ochranu občanů zaslal dne 10. září dopis, kde požádal českého ministra vnitra o přijmutí 40 nezletilých bez doprovodu. Ministr Jan Hamáček na tento dopis nereagoval až do 13. listopadu. Členové KDU-ČSL se k absenci reakce v posledních týdnech silně vyhradili.

Server HlidaciPes.org informoval 6. listopadu 2019 o tom, že řecký ministr pro ochranu občanů (ne ministr zahraničí, což považujeme za nepřesnost nevelké důležitosti) Michalis Chrisochoidis 10. září 2019 zaslal dopis (.pdf) na české ministerstvo vnitra s žádostí o přijmutí 40 nezletilých bez doprovodu.

Dne 7. listopadu 2019 tuto informaci potvrdil český ministr vnitra Jan Hamáček na Twitteru:

Dle tiskové správy KDU-ČSL ze dne 7. listopadu 2019 požádal Marek Výborný s europoslankyní Michaelou Šojdrovou ministra vnitra o schůzku k tomuto tématu. Tato žádost nebyla blíže specifikována.

Michaela Šojdrová vystoupila 11. listopadu 2019 v ČT, kde silně zastávala vstřícný přístup k žádosti řeckého ministra pro ochranu občanů.

Dne 12. listopadu se dle oficiálního stranického Twitteru předsednictvo KDU-ČSL usneslo takto:

Dne 13. listopadu 2019 vydalo ministerstvo vnitra tiskovou zprávu, ve které informuje o tom, že ministr Hamáček 13. listopadu 2019 zaslal řeckému ministrovi pro ochranu občanů dopis (.pdf), v němž požádal o zaslání seznamu konkrétních 40 dětí.

Pravda
Vláda Miloše Zemana se v roce 1999 rozhodla pomoci 1034 uprchlíkům z Kosova. Většina se později vrátila zpět. Počet žádostí o azyl v roce 1999 přesáhl 7 tisíc, pouze 79 žadatelům byl však azyl udělen.

Uprchlíkem je podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 osoba (str. 2), která „se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (…)“.

Kosovská krize na Balkánském poloostrově v březnu roku 1999 vyvrcholila leteckým bombardováním prováděným členskými státy NATO. Česká vláda premiéra Miloše Zemana, vládnoucí od roku 1998, vydala 21. dubna 1999 usnesení o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo.

Uprchlíky byli především kosovští Albánci. Azyl našli kromě sousední Makedonie a Albánie i v jiných evropských státech. V ČR zažádalo v roce 1999 o azyl, tedy o ochranu na dobu neurčitou, 7 220 žadatelů. Z toho bylo ale jen 79 úspěšných. Dočasné útočiště, tedy dočasnou ochranu na základě usnesení vlády, získalo podle Člověka v tísni v ČR 1034 kosovských Albánců. Po skončení konfliktu se 903 z nich vrátilo zpět, většina již v září roku 1999.

Tvrzení, že za vlády Miloše Zemana přišly do Česka tisíce uprchlíků, lze označit za pravdivé, ačkoli můžeme předpokládat, že ne všichni žadatelé o azyl byli uprchlíci dle výše uvedené definice.

Zdroj: ČSÚ

Marek Výborný

Pravda
V průzkumu STEM popularity stranických osobností z června 2019 je Marek Výborný zařazen poprvé od roku 2015, kdy začal být vývoj trendů agenturou pozorován.

Ve zmiňovaném průzkumu agentury STEM je Marek Výborný zařazen poprvé. Neobjevil se například ani v dubnovém šetření důvěry stranickým představitelům CVVM. Je však potřeba dodat, že Marek Výborný se stal teprve koncem března předsedou KDU-ČSL, když porazil Mariana Jurečku na sjezdu lidové strany. V průzkumu CVVM tak ještě figuruje Pavel Bělobrádek, který byl zařazen také v lednovém šetření STEM (v červnovém už nikoliv).

Výzkumy veřejného mínění se tak dříve o Marka Výborného nezajímaly, protože nebyl předsedou strany nebo například ministrem.

Pravda
Podle výzkumu STEM jsou počty respondentů, kteří Marka Výborného a Karla Havlíčka hodnotí pozitivně, nebo je neznají, velice podobné. Mediální pokrytí Karla Havlíčka je výrazně větší než v případě Marka Výborného. U veřejnoprávních médií má Havlíček čtyřikrát více zmínek.

Podle žebříčku hodnotícího popularitu stranických osobností se dají výsledky Marka Výborného (KDU-ČSL) a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (nominován hnutím ANO) považovat za srovnatelné. Předsedu lidovců hodnotí kladně 18 procent dotázaných, 46 procent ho nezná. Vicepremiéra Havlíčka hodnotí příznivě 24 procent respondentů a 47 procentům není známý.

V porovnání s Karlem Havlíčkem je Marku Výbornému v médiích věnován menší prostor. Určit, jestli je tento prostor „nesrovnatelně větší“ ve prospěch ministra Havlíčka, je však problematické vzhledem k objemu dat, které by bylo nutné analyzovat pro zjištění konkrétnějšího výsledku.

V databázi NEWTON Media, která monitoruje český mediální prostor, jsme hledali následující kombinaci: „jméno, pozice, stranická příslušnost“, například tedy „Výborný předseda KDU-ČSL“. U výsledků za poslední měsíc (od 22. června do 22. července) jsme pak i ručně zkontrolovali relevanci výsledků. V případě Marka Výborného bylo z 352 výsledků relevantních 119. U Karla Havlíčka se v databázi objevilo 573 záznamů, z nichž se 349 týkalo ministra průmyslu a obchodu. Velké množství nerelevantních výsledků v případě Marka Výborného způsobuje například jeho příjmení, které se v textech často vyskytuje jako běžné přídavné jméno.

Od začátku dubna (kdy se stal Marek Výborný předsedou KDU-ČSL) do 20. července se podle stejných parametrů filtrování v databázi NEWTON Media objevuje 1819 výstupů k Marku Výbornému a 2161 u Karla Havlíčka. Část těchto výstupů bezpochyby není relevantní, ale vzhledem k tomu, že počet nerelevantních výsledků u Marka Výborného je poměrně vyšší než u Karla Havlíčka a Havlíčkovo číslo je i tak větší, můžeme předpokládat, že mediální pokrytí Marka Výborného je menší.

Pokud se v tomto období podíváme kupříkladu pouze na zpravodajské portály veřejnoprávních medií, tedy České televize a Českého rozhlasu, je v nich za poslední měsíc jméno Marka Výborného zmíněno 19krát, Karla Havlíčka 78krát.

Pravda
Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými výdaji 1 598,1 mld. Kč. Odborníci varují před neudržitelností veřejných financí.

Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů by příští rok měly čítat 1 598,1 mld. korun. V roce 2021 by se mělo jednat o 1 661 mld. korun a o rok později o 1 730 mld. korun. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou schválila vláda 29. dubna 2019. „Celkově tak dochází ke snížení rámců oproti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky o 6 mld. Kč pro rok 2020 i 2021,“ píše se v tiskové zprávě ministerstva financí.

Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými příjmy 1 558,1 mld. Kč a výdaji 1 598,1 mld. Kč. Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se hlasování. Podle sociální demokracie neumožňuje návrh rozpočtu ve stávající podobě naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. 

Rovnováhu příjmů a výdajů státního rozpočtu přitom zásadně ovlivňuje navyšování důchodů. „Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří necelou pětinu obyvatel, na počátku 40. let by to měla být zhruba čtvrtina a od 60. let kolem 29 procent,“ informuje Česká televize. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň varuje, že pokud nedojde ke změně důchodového systému, mohl by se systém propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let minulého století do důchodu, tedy takzvaných Husákových dětí. Na neudržitelnost veřejných financí upozorňuje také Národní rozpočtová rada (NRR), a to ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zveřejněné v červnu 2019. „Na vykompenzování tohoto vývoje (stárnutí populace a s tím spojený výrazný růst výdajů na důchody a zdravotní či dlouhodobou péči pozn. Demagog) nebude stačit ani pokračující ekonomická konvergence k vyspělejším státům a hospodářský růst provázený zvyšujícím se podílem mezd a HDP, jenž se odrazí na vyšším poměru vybraných daní z příjmů fyzických osob, či pojistného na sociální zabezpečení k HDP,“ dodává NNR (.pdf - 6). Také Evropská komise doporučuje České republice zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému.

Jako výdajové priority pro rok 2020 jsou podle Ministerstva financí navrženy

  • zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020 na 14 358 Kč;
  • zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020;
  • nárůst platů u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % v roce 2020 a o 9 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat učitele bude v roce 2021 minimálně na úrovni 45 000 Kč;
  • nárůst platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7 % v roce 2020 a o 7 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat nepedagogického pracovníka bude v roce 2021 minimálně na úrovni 24 000 Kč;
  • zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,7 mld. Kč na celkové výdaje 74,5 mld. Kč v roce 2020 s tím, že podíl výdajů této kapitoly na HDP bude v roce 2021 činit 1,4 %;
  • valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 5 %.

Výdaje by podle ministryně financí Schillerové měly kompenzovat úspory v provozních výdajích, ale také změny rezerv pojišťoven a zavedení digitální daně. Zvýšení příjmů očekává Schillerová také od zavedení třetí a čtvrté vlny EET. Na zvýšení příjmů by se měly podle vládní koalice podílet i banky. Názory obou koaličních partnerů se rozcházejí v otázce, jakým způsobem by měly být peníze od bank vybírány.

Premiér Babiš prosazuje vznik Národního rozvojového fondu, do kterého by měly přispívat jednak banky poté, co zaplatí veškeré daně a jednak další investoři z nebankovní sféry. „Z fondu by se pak měly financovat tzv. PPP projekty, tedy veřejné služby poskytované ve spolupráci státního a soukromého sektoru,“ vysvětluje irozhlas,cz. „Fond bude založený na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích, zdroje fondu budou reinvestovány,“ vyplývá z tiskové zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu. Memorandum o porozumění mezi Vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se na činnosti Fondu, by mělo být připraveno do konce září 2019.

Sociální demokracii se ale tento plán nelíbí a dále prosazuje klasickou sektorovou daň pro banky, která bude povinná a bude klasickým příjmem státního rozpočtu. Do rozpočtu by podle ČSSD přinesla až 14 miliard korun ročně. Bankovní asociace tento plán ČSSD odmítá a naopak vítá vytvoření Národního rozvojového fondu, který je podle jejich slov „progresivnější a inovativnější“.

Pravda
Novelu zákona o zvýšení rodičovského příspěvku podpořila poslankyně KDU-ČSL Golasowská v rozpravě. 8 z 8 přítomných lidoveckých poslanců pak ve 3. čtení podpořilo také novelu zákona o důchodovém pojištění.

O zvýšení rodičovského příspěvku neboli „rodičovské“ Sněmovna hlasovala v 1. čtení 10. července 2019. Hlasování se týkalo otázky, jaký výbor a komise budou návrh zákona projednávat. Přestože se návrhu týkaly dvě hlasování, 72. a 73., poslanci KDU-ČSL hlasovali v obou z nich stejně, všech 9 z 9 přítomných bylo pro. Hlasování se neúčastnil Marian Jurečka, který byl omluven. Přestože je podle lidovců jakékoliv zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče, kteří se starají a vychovávají malé děti, pozitivní, vládní návrh zákona je podle nich diskriminační pro asi 70 tisíc rodin, které vylučuje nároku na tento příspěvek, proto se chystají předložit pozměňovací návrh.

Ve druhém čtení předložíme pozměňovací návrh, kde budeme navrhovat, aby zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc se týkalo také těch rodičů, kteří již příspěvek vyčerpali, nicméně jejich dítě je ještě v tom režimu nároku na příspěvek, to znamená, k 1. lednu 2020 bude mladší čtyř let,osvětlila na plénu Sněmovny Pavla Golasowská postoj klubu lidovců. „Chceme zahrnout do čerpání navýšeného rodičovského příspěvku všechny rodiče, které v době nabytí účinnosti zákona budou mít děti mladší čtyř let,“ dodala poslankyně na tiskové konferenci.

Poslanci tímto hlasováním poslali návrh zákona k projednávání ve výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru a stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Po projednání návrhu zákona v garančním výboru, případně v dalších výborech, bude návrh zařazen na pořad další schůze Sněmovny ke druhému čtení. 

Téhož dne byla také ve 3. čtení schválena novela zákona o důchodovém pojištění (hlasování číslo 42). Tentokrát pro hlasovalo 8 z 8 přítomných poslanců KDU-ČSL. Dva lidovečtí poslanci, Marian Jurečka a Jan Bartošek, byli omluveni. Návrh zákona byl následně postoupen Senátu, kde bude projednáván.