Marek Výborný

Server HlidaciPes.org informoval 6. listopadu 2019 o tom, že řecký ministr pro ochranu občanů (ne ministr zahraničí, což považujeme za nepřesnost nevelké důležitosti) Michalis Chrisochoidis 10. září 2019 zaslal dopis (.pdf) na české ministerstvo vnitra s žádostí o přijmutí 40 nezletilých bez doprovodu.

Dne 7. listopadu 2019 tuto informaci potvrdil český ministr vnitra Jan Hamáček na Twitteru:

Dle tiskové správy KDU-ČSL ze dne 7. listopadu 2019 požádal Marek Výborný s europoslankyní Michaelou Šojdrovou ministra vnitra o schůzku k tomuto tématu. Tato žádost nebyla blíže specifikována.

Michaela Šojdrová vystoupila 11. listopadu 2019 v ČT, kde silně zastávala vstřícný přístup k žádosti řeckého ministra pro ochranu občanů.

Dne 12. listopadu se dle oficiálního stranického Twitteru předsednictvo KDU-ČSL usneslo takto:

Dne 13. listopadu 2019 vydalo ministerstvo vnitra tiskovou zprávu, ve které informuje o tom, že ministr Hamáček 13. listopadu 2019 zaslal řeckému ministrovi pro ochranu občanů dopis (.pdf), v němž požádal o zaslání seznamu konkrétních 40 dětí.

Uprchlíkem je podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 osoba (str. 2), která „se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (…)“.

Kosovská krize na Balkánském poloostrově v březnu roku 1999 vyvrcholila leteckým bombardováním prováděným členskými státy NATO. Česká vláda premiéra Miloše Zemana, vládnoucí od roku 1998, vydala 21. dubna 1999 usnesení o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo.

Uprchlíky byli především kosovští Albánci. Azyl našli kromě sousední Makedonie a Albánie i v jiných evropských státech. V ČR zažádalo v roce 1999 o azyl, tedy o ochranu na dobu neurčitou, 7 220 žadatelů. Z toho bylo ale jen 79 úspěšných. Dočasné útočiště, tedy dočasnou ochranu na základě usnesení vlády, získalo podle Člověka v tísni v ČR 1034 kosovských Albánců. Po skončení konfliktu se 903 z nich vrátilo zpět, většina již v září roku 1999.

Tvrzení, že za vlády Miloše Zemana přišly do Česka tisíce uprchlíků, lze označit za pravdivé, ačkoli můžeme předpokládat, že ne všichni žadatelé o azyl byli uprchlíci dle výše uvedené definice.

Zdroj: ČSÚ

Ministr vnitra Jan Hamáček dne 13. listopadu 2019, ve shodě s výrokem, oslovil dopisem (.pdf) řeckého ministra pro ochranu občanů, kterým je v současnosti Michalis Chryssochoidis. V dopise vyjádřil zájem o zaslání seznamu 40 jmen dětí bez doprovodu, u kterých je právně i logisticky možná přeprava do České republiky. Přesný seznam jmen je požadován z důvodu bezpečnostní prověrky.

Dále v něm odkazuje na již dříve do Řecka zaslaný dopis (.pdf) z 15. listopadu 2018, který byl adresován ministryni Theano Fotiou. V tomto dopise ministr Hamáček žádal také o zaslání seznamu jmen dětí, které by mohly být převezeny do Česka a dále uvádí, že na svůj dopis stále neobdržel odpověď.

Za počátek této nepřehledné situace můžeme pokládat vyjádření europoslankyně za KDU-ČSL Michaely Šojdrové, která minulý rok navrhla, aby Česká republika přijala 50 syrských sirotků. Tento její výrok se převážně nesetkal s podporou politické reprezentace.

Za zmíněnou „otočku“ je možné považovat nezaslaní odpovědi na dopis (.pdf) řeckého ministra z 10. září 2019, ve kterém Michalis Chryssochoidis žádá své evropské partnery o pomoc s rozmístěním 2 500 nezletilých uprchlíků bez dospělého doprovodu a následné zaslání dopisu v související věci dne 13. listopadu.

Ministerstvo vnitra v čele s ministrem Hamáčkem na dopis z 10. září nereagovalo, a až do informování o existenci dopisu serverem HlídacíPes.org z 6. listopadu 2019 nevydalo žádné veřejné prohlášení. Po zveřejnění článku reagoval ministr Hamáček pro Seznam.cz prohlášením: „Běžnou praxí je, že dopisy podobného informativního charakteru jsou zasílány proto, aby vyvolaly debatu na evropské úrovni. Na tyto dopisy se standardně neodpovídá. Výzvy k relokacím se objevují průběžně.” Česká republika dle tohoto dopisu má přijmout již výše zmíněných 40 dětí.

Po zveřejnění kauzy a následné kritice ze strany některých opozičních stran však ministr Hamáček výše uvedeným dopisem 13. listopadu řeckou stranu se žádostí o seznam 40 syrských dětí oslovil.

Je podstatné uvést, že zaslání dopisu (.pdf) z 13. listopadu 2019 neodporuje veřejným prohlášením ministra Hamáčka, neboť v dopise pouze žádá o seznam jmen dětí, které mají být následně prověřeny bezpečnostními složkami a případně přemístěny do České republiky. Avšak je možné prohlásit, že zaslání dopisu z 13. listopadu 2019 bylo důsledkem medializace kauzy serverem HlídacíPes.org a následné kritiky vůči ministru Hamáčkovi. Z tohoto důvodu můžeme v tomto kontextu výroku označit „otočku" v jednání ministra Hamáčka jako založenou na skutečných okolnostech.

Hotspot Moria, který uvádí ve svém výroku Výborný, je uprchlický tábor na řeckém ostrově Lesbos. V minulosti ho navštívilo několika českých novinářů, kteří mapovali osud migrantů mířících do Evropy.

Na podzim roku 2018 navštívil tento tábor novinář Tomáš Lindner z Respektu, který odhaduje, že je na místě přes 300 nezletilých dětí bez doprovodu, z toho je přibližně 70 dětí mladších 16 let. Podobně uvádí Thomas Kulidakis pro Český rozhlas, že se v hotspotu Moria v době jeho návštěvy na jaře letošního roku nacházelo 341 dětí bez doprovodu.

Pro ověření údajů uvedených ve výroku jsme oslovili europoslankyni Michaelu Šojdrovou, kterou Výborný zmiňuje v kontextu svého výroku. Od její asistentky Evy Rybkové jsme obdrželi korespondenci, kterou si Šojdrová vyměnila s řeckou výzkumnicí Evou Cossé z Human Rights Watch. K 5. listopadu 2019 je podle korespondence v hotspotu moria 64 dětí mladších 14 let bez doprovodu.

Výborný se tedy ve svém výroku dopustil nepřesnosti, když všech těchto 64 dětí označil za chlapce. Z uvedené korespondence totiž plyne, že se v hotspotu Moria nacházeli nejel chlapci, ale i dívky mladší 14 let. Podle statistik UNHCR (.pdf, str. 1) se však k 31. říjnu 2019 v Řecku nacházelo 4 962 dětí bez doprovodu (z toho 372 mladších 14 let), přičemž 93,4 % z nich byli chlapci. UNHCR také uvádí, že nejvíce tamních dětí pochází z Afghánistánu, Pákistánu a Sýrie.

Zde uvádíme měsíční údaje o dětech bez doprovodu v Řecku pro EKKA (Národní centrum pro sociální solidaritu) rozdělené podle národností:

Zdroj: unhcr.org

V Poslanecké sněmovně, do které byli zástupci zvoleni v roce 2017, je opravdu devět poslaneckých klubů. Nejsilnější je klub hnutí ANO se 78 mandáty. Na druhé straně nejmenší klub Starostů a nezávislých má pouhých 6 mandátů. Zvláštní skupinu tvoří nezařazení poslanci, kteří během svého mandátu např. opustili svůj bývalý poslanecký klub, jako tomu bylo u tří bývalých poslanců za SPD v polovině března 2019. Zbylé dva nezařazené poslance tvoří příslušníci hnutí Trikolóra, zvolení za ODS.

Zdroj obrázku: psp.cz

V historii byl počet poslaneckých klubů rozmanitý. Po prvních svobodných volbách do České národní rady v červnu 1990 pětiprocentní hranici překonaly 4 subjekty. Po volbách v roce 1992 to bylo 8 klubů. Následovaly volby v roce 1996 se šesti kluby. Ve volbách v červnu 1998 to bylo 5 klubů. V roce 2002 čtyři kluby. Po volbách v červnu 2006 pět klubů. Stejně tak po volbách roku 2010. Na konci října 2013 pětiprocentní hranici překonalo sedm subjektů. A nakonec, v posledních volbách na podzim 2017, uspělo celkem devět stran a hnutí.

Vzhledem k tomu, že předseda Výborný zmínil přesný počet aktuálních poslaneckých klubů a jmenované počty klubů v minulosti se také shodují s fakty, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2018 v rámci novely volebního zákona přišli lidovci se dvěma pozměňovacími návrhy. Jeden z nich se týkal právě aditivního kvora pro vstup koalic do Poslanecké sněmovny. Dle zákona o volbách do Parlamentu ČR č. 247/1995 Sb. je hranice postupu koalic do Sněmovny určena následovně: pro dvoučlenné koalice 10 %, pro tříčlenné 15 % a pro koalice čtyř a více stran 20 %.

Poslanci za KDU-ČSL chtěli svým pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 7) tyto hranice snížit, a to na 7 % u dvoučlenných koalic, 9 % u tříčlenných koalic a 11 % u koalic složených ze čtyř a více stran. Snížení hranice kvora doporučil poslancům i ústavně právní výbor. Z opozičních stran návrh našel podporu u Starostů, TOP 09 a Pirátů.

Piráti, kteří mimo jiné předložili návrh na změnu kvora pro postup samostatné politické strany nebo hnutí do skrutinia z 5 % na 4 %, ho podpořili např. ve třetím čtení 14. září 2018. „Pokud se rozhodnete tento návrh nepodpořit, podpořte prosím alespoň návrh ústavněprávního výboru pro snížení toho kvora pro koalice. Skutečně to dává smysl, když to srovnáme se zeměmi Evropské unie,“ řekl Mikuláš Ferjenčík za Piráty.

Na téže schůzi se z řad opozičních stran vyjádřil i Dominik Feri za TOP 09, který konkrétně uvedl: „Jak říkám, za klub TOP 09 podporujeme jak ten první návrh snížení hranice uzavírací klauzule, tak i ten druhý návrh, který se týká klauzule aditivní.“

Proti pak ve třetím čtení skutečně hlasovala vládní koalice ANO a ČSSD. Návrh se rozhodli nepodpořit rovněž poslanci SPD. ODS se hlasování zdržela. Podrobněji lze hlasy jednotlivých poslanců nalézt v přehledu hlasování z 19. schůze Poslanecké sněmovny konané dne 14. září 2018.

Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů by příští rok měly čítat 1 598,1 mld. korun. V roce 2021 by se mělo jednat o 1 661 mld. korun a o rok později o 1 730 mld. korun. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou schválila vláda 29. dubna 2019. „Celkově tak dochází ke snížení rámců oproti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky o 6 mld. Kč pro rok 2020 i 2021,“ píše se v tiskové zprávě ministerstva financí.

Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými příjmy 1 558,1 mld. Kč a výdaji 1 598,1 mld. Kč. Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se hlasování. Podle sociální demokracie neumožňuje návrh rozpočtu ve stávající podobě naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. 

Rovnováhu příjmů a výdajů státního rozpočtu přitom zásadně ovlivňuje navyšování důchodů. „Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří necelou pětinu obyvatel, na počátku 40. let by to měla být zhruba čtvrtina a od 60. let kolem 29 procent,“ informuje Česká televize. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň varuje, že pokud nedojde ke změně důchodového systému, mohl by se systém propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let minulého století do důchodu, tedy takzvaných Husákových dětí. Na neudržitelnost veřejných financí upozorňuje také Národní rozpočtová rada (NRR), a to ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zveřejněné v červnu 2019. „Na vykompenzování tohoto vývoje (stárnutí populace a s tím spojený výrazný růst výdajů na důchody a zdravotní či dlouhodobou péči pozn. Demagog) nebude stačit ani pokračující ekonomická konvergence k vyspělejším státům a hospodářský růst provázený zvyšujícím se podílem mezd a HDP, jenž se odrazí na vyšším poměru vybraných daní z příjmů fyzických osob, či pojistného na sociální zabezpečení k HDP,“ dodává NNR (.pdf - 6). Také Evropská komise doporučuje České republice zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému.

Jako výdajové priority pro rok 2020 jsou podle Ministerstva financí navrženy: 

• zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020 na 14 358 Kč;
• zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020;
• nárůst platů u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % v roce 2020 a o 9 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat učitele bude v roce 2021 minimálně na úrovni 45 000 Kč;
• nárůst platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7 % v roce 2020 a o 7 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat nepedagogického pracovníka bude v roce 2021 minimálně na úrovni 24 000 Kč;
• zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,7 mld. Kč na celkové výdaje 74,5 mld. Kč v roce 2020 s tím, že podíl výdajů této kapitoly na HDP bude v roce 2021 činit 1,4 %;
• valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 5 %.

Výdaje by podle ministryně financí Schillerové měly kompenzovat úspory v provozních výdajích, ale také změny rezerv pojišťoven a zavedení digitální daně. Zvýšení příjmů očekává Schillerová také od zavedení třetí a čtvrté vlny EET. Na zvýšení příjmů by se měly podle vládní koalice podílet i banky. Názory obou koaličních partnerů se rozcházejí v otázce, jakým způsobem by měly být peníze od bank vybírány.

Premiér Babiš prosazuje vznik Národního rozvojového fondu, do kterého by měly přispívat jednak banky poté, co zaplatí veškeré daně a jednak další investoři z nebankovní sféry. „Z fondu by se pak měly financovat tzv. PPP projekty, tedy veřejné služby poskytované ve spolupráci státního a soukromého sektoru,“ vysvětluje irozhlas,cz. „Fond bude založený na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích, zdroje fondu budou reinvestovány,“ vyplývá z tiskové zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu. Memorandum o porozumění mezi Vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se na činnosti Fondu, by mělo být připraveno do konce září 2019.

Sociální demokracii se ale tento plán nelíbí a dále prosazuje klasickou sektorovou daň pro banky, která bude povinná a bude klasickým příjmem státního rozpočtu. Do rozpočtu by podle ČSSD přinesla až 14 miliard korun ročně. Bankovní asociace tento plán ČSSD odmítá a naopak vítá vytvoření Národního rozvojového fondu, který je podle jejich slov „progresivnější a inovativnější“.

O zvýšení rodičovského příspěvku neboli „rodičovské“ Sněmovna hlasovala v 1. čtení 10. července 2019. Hlasování se týkalo otázky, jaký výbor a komise budou návrh zákona projednávat. Přestože se návrhu týkaly dvě hlasování, 72. a 73., poslanci KDU-ČSL hlasovali v obou z nich stejně, všech 9 z 9 přítomných bylo pro. Hlasování se neúčastnil Marian Jurečka, který byl omluven. Přestože je podle lidovců jakékoliv zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče, kteří se starají a vychovávají malé děti, pozitivní, vládní návrh zákona je podle nich diskriminační pro asi 70 tisíc rodin, které vylučuje nároku na tento příspěvek, proto se chystají předložit pozměňovací návrh.

„Ve druhém čtení předložíme pozměňovací návrh, kde budeme navrhovat, aby zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc se týkalo také těch rodičů, kteří již příspěvek vyčerpali, nicméně jejich dítě je ještě v tom režimu nároku na příspěvek, to znamená, k 1. lednu 2020 bude mladší čtyř let,“ osvětlila na plénu Sněmovny Pavla Golasowská postoj klubu lidovců. „Chceme zahrnout do čerpání navýšeného rodičovského příspěvku všechny rodiče, které v době nabytí účinnosti zákona budou mít děti mladší čtyř let,“ dodala poslankyně na tiskové konferenci.

Poslanci tímto hlasováním poslali návrh zákona k projednávání ve výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru a stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Po projednání návrhu zákona v garančním výboru, případně v dalších výborech, bude návrh zařazen na pořad další schůze Sněmovny ke druhému čtení. 

Téhož dne byla také ve 3. čtení schválena novela zákona o důchodovém pojištění (hlasování číslo 42). Tentokrát pro hlasovalo 8 z 8 přítomných poslanců KDU-ČSL. Dva lidovečtí poslanci, Marian Jurečka a Jan Bartošek, byli omluveni. Návrh zákona byl následně postoupen Senátu, kde bude projednáván.

Z Heřmanova Městce do Chrudimi jezdí přímo jen autobusy. Využít vlakovou dopravu se dá také, ale pouze s přestupy, a tudíž to zabere více času a je to i dražší. Dle dostupných dat stojí obyčejné jízdné u přímého autobusového spoje ze zastávky Heřmanova Městce, náměstí (tzv. tarifní zóna P710) do Chrudimi (tzv. tarifní zóna P700) na autobusové nádraží 19 Kč. Snížené jízdné pro děti a mládež (6–18 let) je 4 Kč. Dle druhů spoje přímého autobusu se jedná o vzdálenost od 10 do 11 kilometrů.

Snížené jízdné:

Vzdálenost dle IDOS:

Údaj o čtyřicetimiliardovém schodku rozpočtu, o kterém poslanec Výborný mluví, vychází z materiálu Ministerstva financí „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2020“. Tento materiál schválila vláda na svém zasedání 24. června tohoto roku. Prioritou rozpočtu má být zvýšení důchodů nebo platů učitelů. Se stejným schodkem 40 miliard vláda počítá také ve střednědobém výhledu hospodaření státu pro roky 2021 a 2022.

Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se. Návrh rozpočtu ve stávající podobě podle sociální demokracie neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. Kritikou nešetřila ani Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí. Ta požaduje 11 miliard korun navíc, třeba na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém. 

Pokud jde o návrh státního rozpočtu na příští rok, dokument bude předložen vládě nejdříve v srpnu. Průběh vzniku vysvětluje Ministerstvo financí na svém webu: "Na základě vládou schválených příjmů a výdajů vypracují správci jednotlivých kapitol do konce července návrh svého rozpočtu. Ministerstvo financí s nimi během srpna návrhy jejich rozpočtů projedná a následně předloží vládě návrh zákona o státním rozpočtu." Následně pak musí návrh schválit i Poslanecká sněmovna.