Když se podíváme do historie, tak k nám přišly tisíce uprchlíků v době, kdy premiér byl Miloš Zeman paradoxně a tehdejší vláda pomohla a přijímala uprchlíky z Balkánu a většina z nich se vrátila zpátky.
Vláda Miloše Zemana se v roce 1999 rozhodla pomoci 1034 uprchlíkům z Kosova. Většina se později vrátila zpět. Počet žádostí o azyl v roce 1999 přesáhl 7 tisíc, pouze 79 žadatelům byl však azyl udělen.
Uprchlíkem je podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 osoba (str. 2), která „se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (…)“.
Kosovská krize na Balkánském poloostrově v březnu roku 1999 vyvrcholila leteckým bombardováním prováděným členskými státy NATO. Česká vláda premiéra Miloše Zemana, vládnoucí od roku 1998, vydala 21. dubna 1999 usnesení o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo.
Uprchlíky byli především kosovští Albánci. Azyl našli kromě sousední Makedonie a Albánie i v jiných evropských státech. V ČR zažádalo v roce 1999 o azyl, tedy o ochranu na dobu neurčitou, 7 220 žadatelů. Z toho bylo ale jen 79 úspěšných. Dočasné útočiště, tedy dočasnou ochranu na základě usnesení vlády, získalo podle Člověka v tísni v ČR 1034 kosovských Albánců. Po skončení konfliktu se 903 z nich vrátilo zpět, většina již v září roku 1999.
Tvrzení, že za vlády Miloše Zemana přišly do Česka tisíce uprchlíků, lze označit za pravdivé, ačkoli můžeme předpokládat, že ne všichni žadatelé o azyl byli uprchlíci dle výše uvedené definice.
Zdroj: ČSÚ
