Demagog.cz

Odstupující předseda lidovců Výborný o volebním systému

Marek Výborný před několika dny oznámil, že k lednu následující roku rezignuje na post předsedy KDU-ČSL vzhledem k obtížné rodinné situaci. Ještě před tímto oznámením byl hostem Radiožurnálu, kde se věnoval především návrhu na změnu volebního systému. Byl také byl dotázán na dětské uprchlíky v řeckých táborech.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 14. listopadu 2019 (moderátor Tomáš Pancíř, záznam)

19 ověřených výroků

Marek Výborný

Marek Výborný

Ta věc se má tak, že my navrhneme německý model, protože u nás to kvórum načítací pro koalice, které dnes je 10, 15 a 20 %, tak je nejpřísnější v Evropě a ještě asi myslím ve dvou státech Evropské unie tomu je stejně, ale všude jinde buď není vůbec, anebo je nižší. !

Česká volební klauzule pro koalice je skutečně nejpřísnější v Evropě, podobně vysokou má ještě Maďarsko. Desetiprocentní vstupní klauzuli pro koalice, oproti jen tříprocentní pro samostatné strany, pak používá Itálie.

skrýt celé odůvodnění

Současný volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je označován jako poměrný a obsahuje omezovací klauzuli. Tu je nutné překonat na celostátní úrovni, aby volební strana postoupila do skrutinia, ve kterém se jí přidělují poslanecké mandáty. Tato klauzule se pro koalice zvyšuje podle počtu členů: „Do skrutinia postupují politické strany a hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů na celostátní úrovni, dále dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů, trojčlenné koalice, které získaly alespoň 15 % a čtyř a vícečlenné koalice, které získaly alespoň 20 % hlasů.“

Uzavírací klauzule pro koalice v České republice je skutečně v poměru k ostatním zemím velmi přísná. Zvláštní klauzule pro koalice z evropských států existuje v Albánii, Polsku, Maďarsku, Litvě, Moldavsku, Rumunsku, Itálii a na Slovensku. Nejpodobnější českému systému je klauzule v Maďarsku (.pdf, str. 1), kde ve volbách do Národního shromáždění je 5 % pro jednotlivé strany, 10 % procent pro koalice dvou stran, 15 % pro koalice tří stran atd.

K hranici 10 % se dostává klauzule v Rumunsku. Pro volby do Poslanecké sněmovny tam platí klauzule 5 % pro jednotlivé strany, 8 % pro koalice dvou stran, 9 % pak pro koalice tří a 10 % pro koalice čtyř. Postupně zvyšující se klauzuli mají i na Slovensku, kde je to 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany, pro koalice z dvou či tří stran je to 7 % a koalice o čtyřech a více stranách potřebují 10 %.

Desetiprocentní hranici, která však platí pro veškeré koalice, nezávisle na počtu členů, má i Itálie. Pro volby do italské Poslanecké sněmovny je to 10 % pro všechny koalice a 3 % pro jednotlivé strany. Mimo EU je pak klauzule vysoká ještě v Turecku, kde platí 10 % jak pro jednotlivé strany, tak pro koalice.

V ostatních evropských státech, které vůbec zvláštní klauzuli pro koalice mají, je její hodnota nižší. Konkrétně v Polsku pro volby do Sejmu (dolní komory Parlamentu) je to 5 % pro jednotlivé strany a pro koalice 8 %, v Albánii mají koalice klauzuli 5 % a jednotlivé strany 3 %, v Litvě 5 % jednotlivé strany a 7 % koalice. V Moldavsku samostatní kandidáti musí překonat hranici 2 % hlasů, jednotlivé strany 5 %, koalice dvou stran musí překonat hranici 7 % a větší koalice pak 9 %.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť v Maďarsku je používán stejný systém jako v Česku, tedy postupný nárůst vstupní klauzule podle počtu stran v koalici. Podobně přísný je pak ale i model italský, kde vstupní klauzule pro koalice je více než třikrát větší oproti samostatně kandidujícím stranám.

Marek Výborný

Marek Výborný

(...) a pak jsme tedy chtěli schůzku, proč ministr vnitra na oficiální dopis řeckého ministra zahraničí neodpověděl a ten dopis byl doručen do České republiky 10. září. Dneska máme polovinu listopadu, tak to mi přijde skutečně jako naprosto nepatřičné, a Řecko je součástí Evropské unie, je to náš partner, žádá nás o nějakou pomoc a solidaritu. My jsme to neudělali, to byla chyba, proto jsme k tomu vyzvali pana ministra vnitra, aby v té věci skutečně konal. !

Řecký ministr pro ochranu občanů zaslal dne 10. září dopis, kde požádal českého ministra vnitra o přijmutí 40 nezletilých bez doprovodu. Ministr Jan Hamáček na tento dopis nereagoval až do 13. listopadu. Členové KDU-ČSL se k absenci reakce v posledních týdnech silně vyhradili.

skrýt celé odůvodnění

Server HlidaciPes.org informoval 6. listopadu 2019 o tom, že řecký ministr pro ochranu občanů (ne ministr zahraničí, což považujeme za nepřesnost nevelké důležitosti) Michalis Chrisochoidis 10. září 2019 zaslal dopis (.pdf) na české ministerstvo vnitra s žádostí o přijmutí 40 nezletilých bez doprovodu.

Dne 7. listopadu 2019 tuto informaci potvrdil český ministr vnitra Jan Hamáček na Twitteru:

Dle tiskové správy KDU-ČSL ze dne 7. listopadu 2019 požádal Marek Výborný s europoslankyní Michaelou Šojdrovou ministra vnitra o schůzku k tomuto tématu. Tato žádost nebyla blíže specifikována.

Michaela Šojdrová vystoupila 11. listopadu 2019 v ČT, kde silně zastávala vstřícný přístup k žádosti řeckého ministra pro ochranu občanů.

Dne 12. listopadu se dle oficiálního stranického Twitteru předsednictvo KDU-ČSL usneslo takto:

Dne 13. listopadu 2019 vydalo ministerstvo vnitra tiskovou zprávu, ve které informuje o tom, že ministr Hamáček 13. listopadu 2019 zaslal řeckému ministrovi pro ochranu občanů dopis (.pdf), v němž požádal o zaslání seznamu konkrétních 40 dětí.

Marek Výborný

Marek Výborný

Když se podíváme do historie, tak k nám přišly tisíce uprchlíků v době, kdy premiér byl Miloš Zeman paradoxně a tehdejší vláda pomohla a přijímala uprchlíky z Balkánu a většina z nich se vrátila zpátky. !

Vláda Miloše Zemana se v roce 1999 rozhodla pomoci 1034 uprchlíkům z Kosova. Většina se později vrátila zpět. Počet žádostí o azyl v roce 1999 přesáhl 7 tisíc, pouze 79 žadatelům byl však azyl udělen.

skrýt celé odůvodnění

Uprchlíkem je podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 osoba (str. 2), která „se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (…)“.

Kosovská krize na Balkánském poloostrově v březnu roku 1999 vyvrcholila leteckým bombardováním prováděným členskými státy NATO. Česká vláda premiéra Miloše Zemana, vládnoucí od roku 1998, vydala 21. dubna 1999 usnesení o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo.

Uprchlíky byli především kosovští Albánci. Azyl našli kromě sousední Makedonie a Albánie i v jiných evropských státech. V ČR zažádalo v roce 1999 o azyl, tedy o ochranu na dobu neurčitou, 7 220 žadatelů. Z toho bylo ale jen 79 úspěšných. Dočasné útočiště, tedy dočasnou ochranu na základě usnesení vlády, získalo podle Člověka v tísni v ČR 1034 kosovských Albánců. Po skončení konfliktu se 903 z nich vrátilo zpět, většina již v září roku 1999.

Tvrzení, že za vlády Miloše Zemana přišly do Česka tisíce uprchlíků, lze označit za pravdivé, ačkoli můžeme předpokládat, že ne všichni žadatelé o azyl byli uprchlíci dle výše uvedené definice.

Zdroj: ČSÚ

Marek Výborný

Marek Výborný

My v tuto chvíli máme poslaneckých mandátů 10. Podle toho upraveného, spravedlivého poměrného systému bychom jich měli 12.

Strana KDU-ČSL má v současné době 10 poslaneckých mandátů. Na základě přepočtu podle čistě poměrného systému by však ve sněmovních volbách v roce 2017 získala 12 mandátů.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecké sněmovna má dle čl. 16 Ústavy 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let, a to poměrným volebním systémem. Průběh voleb do Poslanecké sněmovny pak dále upravuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Průběh voleb dle poměrného volebního systému je následující: celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány na celém území České republiky, se vydělí celkovým počtem volených poslanců (200). Zaokrouhlený výsledek na jednotky pak představuje tzv. republikové mandátové číslo, které udává, kolik hlasů je v celostátním průměru potřeba pro zvolení jednoho poslance. Republikovým mandátovým číslem se vydělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji, přičemž výsledek pak udává počet mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

Ještě před rozdělováním mandátů se vůči jednotlivým stranám a hnutím uplatňuje tzv. volební klauzule. Do skrutinia tak postupují pouze ty strany a hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů na celostátní úrovni (dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů atd.). Subjekty, které nedosáhly uvedeného procenta hlasů, nepostupují do sčítání a nezískávají tak automaticky žádný mandát.

Pro převod hlasů na mandáty se od roku 2002 používá d'Hondtova metoda. Tzv. d'Hondtův volební dělitel spočívá v dělení počtu platných hlasů získaných ve volebních krajích pro každý z politických subjektů, které postoupily do sčítání, řadou přirozených čísel (1, 2, 3…). Mandáty jsou pak přidělovány podle velikosti takto vzniklých podílů, přičemž mandáty připadnou stranám s největšími podíly.

Na základě tohoto volebního systému získala KDU-ČSL 10 mandátů při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Aktuální seznam poslanců KDU-ČSL lze najít na stránkách Poslanecké sněmovny. Stávající podobě volebního strana vyčítá zejména „zvýhodnění“ politických subjektů s větším počtem voličů. Novelou (.pdf) volebního zákona, kterou KDU-ČSL předložilo 13. listopadu 2019, chtějí tento nedostatek odstranit.

Na základě přepočtu hlasů dle návrhu (.pdf) novely volebního zákona by opravdu lidovci získali ve volbách do PS v roce 2017 12 mandátů. Dle lidoveckého návrhu (str. 7) by měl přepočet hlasů v roce 2017 vypadat takto:

  1. ČSÚ vypočítá, které volební strany překročily 5% práh pro vstup do Poslanecké sněmovny.
  2. Součet platných hlasů za celou ČR všech postupujících volebních stran (4 744 100) se vydělí počtem poslanců (200). Takto získané číslo zaokrouhlené na dvě desetinná místa je číslem volebním (23 720,50).
  3. Počet mandátů pro jednotlivé politické strany, politická hnutí či volební koalice se vypočte
    tak, že počet hlasů za celou ČR pro politickou stranu, politické hnutí či volební koalici se
    vydělí volebním číslem a zaokrouhlí se směrem dolů.

Výpočet pro KDU-ČSL by pak byl následující:

293 643 (počet hlasů pro KDU-ČSL)/23 720,50(volební číslo) = 12,38 => 12 mandátů v PS

Marek Výborný

Marek Výborný

Ústava v článku, jestli se nepletu, 18 Ústavy jasně garantuje, že volební právo u nás je všeobecné, tajné, přímé a že je rovné.

Ústava definuje volební právo tak, jak ho popsal Marek Výborný.

skrýt celé odůvodnění

Článek 18 hovoří o volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu a opravdu charakterizuje jednotlivé volební zásady tak, jak jsou popsány Markem Výborným. Je sice pravdou, že článek nemluví o tajném volebním právu (jak může z výroků plynout), nýbrž o tajném hlasování, tato skutečnost je však v celkové kontextu hodnocení nepodstatná.

Marek Výborný

Marek Výborný

Je to vlastně dědictví doby opoziční smlouvy Miloše Zemana a Václava Klause, kdy tehdy se pokusili vlastně úplně vyšachovat malé politické strany. Část těch úprav volebního zákona z roku 2000 zrušil potom o rok později Ústavní soud na návrh tehdejšího prezidenta Václava Havla. Nicméně ten deformovaný systém vlastně toho přepočtu podle té d'Hontovy metody zůstal zachován a fakticky znamená větší bonus pro vítěze.

Novela volebního zákona z roku 2000 byla zrušena Ústavním soudem, jelikož modifikovaná verze d'Hondtovy metody spolu s vysokým počtem volebních krajů příliš zvýhodňovala velké strany. Roku 2002 byla schválena úprava, která stále používá d'Hondtovu metodu, ale její mírnější verzi.

skrýt celé odůvodnění

Současný volební systém do Poslanecké sněmovny má skutečně své kořeny v době opoziční smlouvy uzavřené mezi ČSSD, jejímž tehdejším předsedou byl Miloš Zeman, a ODS, jejímž předsedou byl Václav Klaus. Do té doby se používala tzv. Hagenbach-Bischofova metoda, která poskytovala mnohem rovnější poměrné zastoupení.

Změnu inicioval jeden z pěti doplňků k opoziční smlouvě, který zavazoval ODS a ČSSD zavést přepočet dle d'Hondtova systému do 1. ledna 2002. Těchto pět dodatků tvořilo tzv. Toleranční patent, přijatý společně ODS a ČSSD. Oslabení malých politických stran silně podporoval (.pdf, str. 1) Václav Klaus, neboť vlády tvořené koalicemi považoval za nestabilní. Změna zahrnovala mimo jiné i zavedení 35 volebních obvodů či modifikovaný d'Hondtův volební dělitel.

Podle této metody, v její klasické formě, se výsledky stran ve volebním kraji dělí postupně čísly 1, 2, 3 atd. podle toho, kolik je rozdělováno mandátů. Pokud se tedy rozdělují např. 4 mandáty, dělí se počet hlasů získaných stranou v daném volebním kraji postupně čísly 1–4. Výsledky se následně seřadí za sebe, přičemž mandáty připadnou stranám, jejichž podíly se umístily na prvních 4 místech. Pokud by tedy strana A získala 120 000 hlasů a strana B 31 000 hlasů, připadly by 3 mandáty straně A a 4. mandát straně B. Volební novela však tento systém upravila tak, že výsledky stran se dělily postupně čísly 1,42, 2, 3... opět podle počtu mandátů. V tomto případě však strana A získává všechny 4 rozdělované mandáty, strana B pak nemá mandát žádný.

Novelu zákona přijal parlament roku 2000, na návrh prezidenta Havla však její převážnou část zrušil Ústavní soud, a to včetně počtu volebních krajů a modifikované d'Hondtovy metody. Učinil tak v lednu roku 2001, přičemž důvodem bylo přílišné zvýhodnění velkých politických subjektů přepočtem pomocí modifikované d'Hondtovy metody spojený s vysokým počtem 35 volebních krajů.

V červnu téhož roku se vláda opět pokusila o úpravu volebního systému. Tentokrát byl však počet a velikost krajů shodný s kraji samosprávnými a pro přepočet hlasů na mandáty byla zvolena neupravená d'Hondtova metoda. Vládní návrh zákona prošel legislativním procesem a v lednu roku 2002 byl podepsán prezidentem republiky.

Ani stávající systém však není zcela poměrný, a tak např. nejsilnější hnutí ANO potřebovalo v posledních volbách 19 232 hlasů na jeden získaný mandát a naopak hnutí STAN (s nejméně získanými mandáty) 43 693 hlasů na mandát.

Je však nutné podotknout, že byť dnešní volební systém používá d'Hondtovu metodu, jeho disproporčnost nemá původ ve vládní novele z roku 2000 a zrušujícím nálezu Ústavního soudu, ale zejména v následné novele volebního zákona účinné od roku 2002, která reagovala právě na nález ÚS. Tato novela stanovila počet volebních krajů na 14 a znovu zavedla neupravenou d'Hondtovu metodu, což jsou klíčové proměnné pro současný způsob přepočtu hlasů.

Tvrzení Marka Výborného, že „deformovaný systém vlastně toho přepočtu podle té d'Hondtovy metody zůstal zachován“ tedy není pravdivé. Zachovány zůstaly ty části volebního zákona zavedené novelou v roce 2000, které nezaváděly „deformovaný systém přepočtu“, ale týkaly se jiných aspektů průběhu voleb. Naopak počet volebních krajů a modifikovaná d'Hondtova metoda, tedy proměnné určující míru deformace systému přepočtu hlasů, zrušeny byly.

Až do současnosti se používá d'Hondtova metoda, nicméně od roku 2002 se jedná o metodu neupravenou. Také s ohledem na snížený počet volebních krajů nelze tedy tvrdit, že byl zachován deformovaný systém přepočtu.

Marek Výborný

Marek Výborný

Hnutí ANO má dneska cirka o 15 poslanců víc, než by mělo podle čistého poměrného systému.

Při ponechání vstupní 5% klauzule by v jinak „čistém“ poměrném volebním systému hnutí ANO získalo ve volbách 2017 jen 63 mandátů. Což je oproti dnešním 78 skutečně o 15 méně.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 získalo 29,64 % platných hlasů. Podle současného volebního systému mu bylo přiděleno 78 mandátů z celkových 200.

V té nejčistší formě poměrného systému odpovídá podíl získaných mandátů podílu získaných hlasů. Pokud tedy hnutí ANO získalo 29,64 % hlasů, obsadilo by 59–60 křesel (29,64 % z 200 je 59,28).

Trochu odlišná situace nastane, pokud bychom zachovali 5% vstupní klauzuli (tedy mandáty získají pouze ty strany, které získají alespoň 5 % hlasů). Strany, které se dostaly do Poslanecké sněmovny v roce 2017, získaly v těchto volbách celkem 4 744 100 hlasů. Z tohoto počtu získalo hnutí ANO se svými 1 500 113 hlasy 31,62 %. To by pak v dvousetčlenné Sněmovně skutečně odpovídalo 63 mandátům, což je o 15 méně, než hnutí ANO získalo ve skutečnosti.

Poměr procent hlasů získaných ve volbách a procent získaných mandátů v českém systému přepočtu hlasů tedy zvýhodňuje velké strany a naopak znevýhodňuje ty menší, které jsou podreprezentovány.

Při rozdělování 200 poslaneckých křesel Parlamentu České republiky se od roku 2002 používá d'Hondtova metoda. Celý proces spočívá v tom, že všech 200 mandátů je nejdříve rozřazeno mezi volební kraje (ty jsou v současnosti shodné s kraji samosprávnými a je jich tedy 14). Poslanecká křesla jsou následně rozdělena mezi jednotlivé politické strany, a to tak, že se výsledky stran ve volebním kraji dělí postupně čísly 1, 2, 3 atd., podle toho, kolik je rozdělováno mandátů. Pokud se tedy rozdělují např. 4 mandáty, dělí se počet hlasů získaných stranou v daném volebním kraji postupně čísly 1 až 4. Výsledky se následně seřadí za sebe, přičemž mandáty připadnou stranám, jejichž podíly se umístily na prvních 4 místech.

Rozdělování mandátů se účastní pouze politické strany, jež v celorepublikovém průměru získaly 5 % platných hlasů, dále dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů, trojčlenné koalice, které získaly alespoň 15 % a čtyř a vícečlenné koalice, které získaly alespoň 20 % hlasů.

Marek Výborný

Marek Výborný

Já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji cca 29 000 voličů, poslanec hnutí ANO reprezentuje cca 19 000 voličů, kdežto poslanec té nejmenší politické strany, to je hnutí STAN, tak reprezentuje skoro 44 000 voličů.

Současný volební systém při volbách do Poslanecké sněmovny zvýhodňuje úspěšné a velké strany. Ty kvůli převodu platných hlasů na mandáty získají větší počet poslaneckých křesel a po vypočtení podílu tak potřebují menší počet hlasů na jeden mandát.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný vychází z podílu z celkového počtu získaných hlasů pro určitou stranu a zisku mandátů. KDU-ČSL se svým ziskem 293 643 hlasů získala 10 mandátů (29 364 hlasů/mandát), ANO 2011 získalo 1 500 113 hlasů a 78 mandátů (19 232 hlasů/mandát) a hnutí STAN se svými 262 157 hlasy získalo 6 poslaneckých mandátů (43 693 hlasů/mandát).

Volby do Poslanecké sněmovny a přepočet platných hlasů na mandáty se řídí tzv. d΄Hondtovou metodou, která při převodu zvýhodňuje větší strany a naopak znevýhodňuje ty menší. Podstata této metody spočívá v tom, že se počet hlasů pro každou stranu ve volebním kraji jednotlivě dělí řadou přirozených čísel (tj. 1, 2, 3..., dle počtu rozdělovaných mandátů). Jako příklad uvedeme výsledky voleb do Sněmovny z roku 2017 v Libereckém kraji.

Libereckému kraji bylo v těchto volbách z celkových 200 poslaneckých mandátů přiřazeno 8 krajských mandátů. Těchto 8 mandátů si rozdělilo 5 vítězných stran a hnutí – ANO 2011, STAN, Piráti, SPD a ODS níže uvedeným výpočtem.

Zdroj dat: volby.cz

Podíly určené řadou přirozených čísel (počet získaných hlasů se dělí číslem 1, 2, 3 a 4):

ANO 2011: 62 302, 31 151, 20 767, 15 576 (...) 7 788

STAN: 26 780 , 13 390 (...) 3 348

Piráti: 23 859 , 11 929,5 (...) 2 982

SPD: 22 878 , 11 439 (...) 2 860

ODS: 21 468 , 10 734 (...) 2 683

Tyto podíly se posléze seřadí od nejvyššího k nejnižšímu. Vznikne tak řada podílů, přičemž mandáty jsou přiřazeny těm stranám, jejichž podíly se umístily na prvních 8 místech. Ve výsledku tak máme řadu čísel a určení vítězných stran: 62 302 (ANO 2011), 31 151 (ANO 2011), 26 780 (STAN), 23 859 (Piráti), 22 878 (SPD), 21 468 (ODS), 20 767 (ANO 2011) a 15 575,50 (ANO 2011).

Z výsledku je patrná nerovnováha mezi stranami, které ve volbách získaly větší množství hlasů, a stranami, které ve volbách získaly menší počet hlasů. Přestože hnutí ANO 2011 získalo v Libereckém kraji 29,83 % platných hlasů, získalo 50 % krajských mandátů.

Detailní informace o přepočtu a volebním systému lze najít na stránkách Českého statistického úřadu a webu Poslanecké sněmovny.

Marek Výborný

Marek Výborný

Existují státy na světě, kde nic takového (minimální kvórum pro zisk mandátů v parlamentu, pozn. Demagog.cz) není.

V České republice existuje volební uzavírací klauzule 5 % pro vstup jedné politické strany do Poslanecké sněmovny. V některých zemích však žádnou uzavírací klauzuli nemají, jde například o Finsko, Portugalsko či Jihoafrickou republiku.

skrýt celé odůvodnění

Volební uzavírací klauzule je minimální procento hlasů, které musí strana získat ve volbách, aby měla nárok na zastoupení v parlamentu. V České republice činí uzavírací volební klauzule pro vstup jedné strany do Poslanecké sněmovny 5 %, pro koalici 2 stran je to pak 10 %, koalici 3 stran 15 % a pro čtyř a vícestranné koalice 20 %.

Mezi státy bez jakékoli kvóty i klauzule patří například Finsko, Portugalsko (.pdf, str. 327) či Jihoafrická republika (.pdf, str. 106). Také v Nizozemsku (.pdf, str. 11) tato volební klauzule není. Mají však volební kvótu, která je založena na jiném principu, a to na potřebě dosáhnout určitého volebního zisku u jednotlivých kandidátů. Celkový počet platných odevzdaných hlasů se vydělí počtem poslanců. Průměrně tato kvóta činí 0,67 % hlasů.

Marek Výborný

Marek Výborný

Třeba v Karlovarském kraji dneska je 5 poslanců celkem, kdežto ve Středočeském kraji jich je 26.

Karlovarský kraj, který je nejméně lidnatý, má v současnosti v Poslanecké sněmovně 5 poslanců, nejlidnatější Středočeský kraj zastupuje 26 poslanců.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika je rozdělena do 14 volebních obvodů podle jednotlivých krajů. V souladu s aktuálním volebním systémem pro volby do Poslanecké sněmovny mají nejméně lidnaté kraje ve Sněmovně nejmenší zastoupení. Nutno však podotknout, že počet poslanců volených v jednotlivých krajích se neodvíjí od počtu obyvatel, nýbrž od počtu platných odevzdaných hlasů v jednotlivých krajích.

Nejméně lidnatý Karlovarský kraj tedy aktuálně v Poslanecké sněmovně zastupuje 5 poslanců, přesněji 3 poslanci za ANO, jeden za SPD a jeden za Piráty. Naopak Středočeský kraj, který má téměř pětkrát více obyvatel, má v současnosti 26 poslanců, z toho 9 poslanců za ANO, 4 za ODS, 3 za Piráty a po dvou poslancích za KSČM, ČSSD, TOP 09, STAN a SPD.

Marek Výborný

Marek Výborný

Ona to není čistá d'Hondtova metoda u nás v České republice, ten upravený d'Hondt z toho roku 2000.

V době opoziční smlouvy byla skutečně přijata novela zavádějící modifikovanou d'Hondtovu metodu, tuto úpravu však následně zrušil Ústavní soud a aktuálně se mandáty do Poslanecké sněmovny přerozdělují pomocí klasické d'Hondtovy metody.

skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že dle kontextu výroku Marek Výborný hovoří o aktuálním stavu volebního systému v ČR. Je dotázán na své výtky vůči ústavnosti přepočtu hlasů na mandáty při parlamentních volbách a svůj výrok pak uvádí formulací "My vycházíme z té reality České republiky, kde skutečně tak, jak je upravený d'Hondt".

D'Hondtova metoda je jeden ze způsobů, jak přepočítávat voličské hlasy na mandáty, a v současnosti je jednou z nejrozšířenějších. Její použití v praxi vypadá tak, že se počet odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany dělí řadou čísel 1, 2, 3 atd., kdy největší číslo v řadě odpovídá počtu rozdělovaných mandátů v daném volebním kraji. Pokud se tedy např. rozděluje mandátů 8, dělí se volební výsledky stran čísly 1 až 8. Vypočtené podíly se následně seřadí od největšího po nejmenší, přičemž jednotlivá křesla získají strany, jejichž podíly se – v tomto případě – umístily na prvních 8 místech. Tato forma d'Hondtova dělitele byla pro volby do Poslanecké sněmovny zavedena zákonem č. 37/2002 Sb.

Marek Výborný však zmiňuje upravenou d'Hondtovu metodu, která byla přijata skutečně v době opoziční smlouvy, zákonem č. 204/2000 Sb. Ona modifikace pak spočívala ve zvýšení prvního čísla v řadě dělitelů z 1 na 1,42. To v souvislosti s dalšími změnami mělo za následek odklon od poměrného systému a naopak příklon k systému většinovému. Právě z tohoto důvodu byla tato změna spolu s dalšími ustanoveními zrušena Ústavním soudem, a to z iniciativy tehdejšího prezidenta Václava Havla. Následně byl přijat již zmíněný zákon 37/2002 Sb., který pro sněmovní volby zavedl použití nemodifikované d'Hondtovy metody.

Více o této problematice se můžete dočíst v odůvodnění podobného výroku Marka Bendy.

Marek Výborný

Marek Výborný

Od 13. prosince roku 2017, čili za měsíc to budou 2 roky, co v Brně u Ústavního soudu leží ústavní stížnost ze Senátu, kolegové i moji kolegové z našeho senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých tehdy podepsali společnou ústavní stížnost, která se věnuje právě tomuto momentu, kdy do toho poměrného systému jsou vnášeny ty většinové prvky, a zároveň se také dotýká druhé části, kterou i my v té novele máme, a to je to načítací kvórum pro koalice, bohužel Ústavní soud nerozhodl.

U Ústavního soudu od 13. 12. 2017 leží návrh skupiny senátorů (včetně několika za KDU-ČSL) na zrušení některých ustanovení zákona o volbách do Parlamentu ČR. Návrh se týká načítacího kvóra pro koalice i většinových prvků v současném volebním systému. Soud ve věci zatím nerozhodl.

skrýt celé odůvodnění

Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je skupina nejméně 17 senátorů oprávněna podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Na tomto základě podala v roce 2017 skupina 21 senátorů návrh na zrušení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR.

Tento návrh je u Ústavního soudu veden pod spisovou značkou Pl. ÚS 44/17. Jako datum podání návrhu je v databázi Ústavního soudu uveden 13. prosinec 2017. Podle podpisové listiny (.pdf) se k návrhu skutečně připojili členové senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí (např. Lumír Kantor či Petr Šilar), spolu se senátory za STAN (např. Jan Horník) a TOP 09 (Tomáš Czernin).

Skupina senátorů navrhuje (.pdf, str.1–2) zrušení dvou částí zákona o volbách do Parlamentu ČR. Za prvé navrhuje zrušení § 26 věty druhé a § 48 až § 51, jehož podstatou je rozdělení ČR do 14 volebních obvodů a současně uplatnění tzv. D’Hondtovy metody pro rozdělování mandátů.

V druhé části pak navrhuje zrušení § 49 odst. 1. písm. b), c), d) a odst. 3 písm. b), c), d), tedy načítací (aditivní) kvorum pro koalice. Podle toho platí, že koalice dvou a více stran potřebují k postupu do skrutinia a přidělení mandátů větší počet hlasů než samostatně kandidující strany. Konkrétně koalice 2 stran musí získat 10 % hlasů, koalice 3 stran 15 % hlasů a čtyř a vícečlenné koalice alespoň 20 % hlasů. Samostatně kandidující strana pak musí získat jen 5 % hlasů.

Marek Výborný zde zároveň zmiňuje novelu zákona o volbách do Parlamentu ČR, kterou předložila sněmovně skupina poslanců za KDU-ČSL dne 13. 11. 2019. Novela si podle důvodové zprávy (.pdf, str. 4, 6) klade za cíl posílit poměrný volební systém tak, aby nezvýhodňoval ani malé, ani velké politické strany či volební koalice. Hranice pro postup do skrutinia a tedy zisk mandátů je pak stanovena shodně pro strany/hnutí i jejich koalice na 5 % platných hlasů.

Marek Výborný

Marek Výborný

To byl vlastně argument, hlavní argument Václava Klause a Miloše Zemana v roce 2000 (že by mělo být možné po volbách vytvořit silnou vládu, pozn. Demagog.cz).

Václav Klaus i Miloš Zeman argumentovali v roce 2000 pro přijetí novely volebního zákona. Tato změna podle nich měla umožnit sestavení stabilní většinové vlády.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že jde o novelu volebního zákona z roku 2000. Odborná literatura ji popisuje takto: „Nejdůležitějšími změnami, které měly mít většinový účinek, bylo výrazné zvýšení počtu volebních krajů (z 8 na 35), zrušení druhého skrutinia, změna volební formule (namísto dosavadní Hareovy kvóty byl použit modifikovaný d´Hontův dělitel, nezačínající jedničkou ale číslem 1,42) a zavedení tzv. sčítací uzavírací klauzule pro volební koalice, zvyšující se přímo úměrně podle jejich členů (2 strany 10 %, 3 strany 15 %, 4 a více stran 20 %) což bylo namířeno zejména proti tehdejší Čtyřkoalici.“ (Ústavní právo: casebook, David Kosař a kol., Praha, Wolters Kluwer 2014). Ústavní soud následně rozhodoval o návrhu prezidenta České republiky na zrušení sporných částí tohoto zákona, nálezem prezidentu Havlovi vyhověl a některá ustanovení tohoto volebního zákona zrušil. Zejména ta, která se týkala počtu a velikosti volebních krajů a volební formule, sčítací uzavírací klauzule byla ponechána.

Jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman využívali argument silných vlád opakovaně. Např. v diskuzním pořadu na ČT 1 V pravé poledne řekl Václav Klaus, že „zákon o volbách má umožnit sestavit stabilní vládu“ (Hospodářské noviny, 5. června 2000). K budoucímu efektu novely volebního zákona Klaus dodal, že „pokud to zúží naše politické spektrum a pokud by to zúžilo počet stran, tak by to bylo dobře“ (Hradecké noviny, 24. května 1999).

Miloš Zeman k novele volebního zákona v televizi Nova 30. dubna 2000 řekl: „Podívejte se, já nechci desetkrát opakovat to, co jsme řekli již mnohokrát, že změna volebního systému se uskutečňuje proto, aby tady byla po volbách sestavitelná většinová vláda složená z těch stran, které mají podobné a nikoliv vzdálené programy, protože vláda složená ze stran s heterogenními programy by velmi špatně, jak už ostatně praxe prokázala, by velmi špatně fungovala.“

S těmito argumenty se ztotožňuje i důvodová zpráva (.doc) k tomuto zákonu, která na straně 63 dokumentu uvádí: „(...) úpravu volebního systému poměrného zastoupení takovým směrem, který by usnadnil vznik funkční většinové vlády za minimální účasti koaličních partnerů. Z toho důvodu se vytváří 35 volebních krajů, rozdělování mandátů v rámci jednoho skrutinia za využití modifikovaného d´Hondtova volebního dělitele.“

Marek Výborný

Marek Výborný

Přesně tak, je jich 9, předtím jich bylo 5, 8 (poslaneckých klubů, pozn. Demagog.cz).

Předseda Výborný správně uvedl jak počet poslaneckých klubů v aktuální Poslanecké sněmovně, tak i příklady počty klubů z historie.

skrýt celé odůvodnění

V Poslanecké sněmovně, do které byli zástupci zvoleni v roce 2017, je opravdu devět poslaneckých klubů. Nejsilnější je klub hnutí ANO se 78 mandáty. Na druhé straně nejmenší klub Starostů a nezávislých má pouhých 6 mandátů. Zvláštní skupinu tvoří nezařazení poslanci, kteří během svého mandátu např. opustili svůj bývalý poslanecký klub, jako tomu bylo u tří bývalých poslanců za SPD v polovině března 2019. Zbylé dva nezařazené poslance tvoří příslušníci hnutí Trikolóra, zvolení za ODS.

Zdroj obrázku: psp.cz

V historii byl počet poslaneckých klubů rozmanitý. Po prvních svobodných volbách do České národní rady v červnu 1990 pětiprocentní hranici překonaly 4 subjekty. Po volbách v roce 1992 to bylo 8 klubů. Následovaly volby v roce 1996 se šesti kluby. Ve volbách v červnu 1998 to bylo 5 klubů. V roce 2002 čtyři kluby. Po volbách v červnu 2006 pět klubů. Stejně tak po volbách roku 2010. Na konci října 2013 pětiprocentní hranici překonalo sedm subjektů. A nakonec, v posledních volbách na podzim 2017, uspělo celkem devět stran a hnutí.

Vzhledem k tomu, že předseda Výborný zmínil přesný počet aktuálních poslaneckých klubů a jmenované počty klubů v minulosti se také shodují s fakty, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Marek Výborný

Marek Výborný

Ten návrh (na změnu volebního zákona, pozn. Demagog.cz) už jednou v loňském roce, protože my jsme ho už formou pozměňovacích návrhů se pokusili před rokem prosadit, pravděpodobně nepodpoří (hnutí ANO, pozn. Demagog.cz).

Změnu volebního zákona se KDU-ČSL minulý rok snažilo prosadit dvěma pozměňovacími návrhy. Ani jeden hnutí ANO při hlasování nepodpořilo. Lidovci kritizují současnou metodu přepočítávání hlasů na mandáty. Podle nich systém zvýhodňuje silnější strany.

skrýt celé odůvodnění

V březnu 2018 předložila vláda návrh (.pdf) na změnu zákona o volbách do Parlamentu ČR. Během května bylo předloženo celkem 8 pozměňovacích návrhů (.pdf) včetně dvou poslancem Markem Výborným. První (.doc) pozměňovací návrh se týkal přepočtu hlasů na mandáty, druhý (.doc) procentuálních hranic zisku hlasů ve volbách nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Po 3. čtení byl návrh zákona Poslaneckou sněmovnou schválen (.pdf), ale ani jeden pozměňovací návrh poslance Výborného nebyl přijat. Při hlasování byla naprostá většina poslanců hnutí ANO proti.

Strana KDU-ČSL zastává názor, že současné přepočítávání hlasů na mandáty je nespravedlivé. Podle nich d'Hondtova metoda, která se nyní pro přepočet používá, nahrává silnějším stranám a diskriminuje lidi z menších krajů.

Jeden poslanec hnutí ANO reprezentuje přibližně 19 000 voličů, já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji přibližně 29 000 voličů, poslanec nejmenší strany ve Sněmovně reprezentuje astronomických skoro 44 000 voličů. Je zjevné, že váha jednoho hlasu není v souladu s ústavou,řekl předseda strany Výborný letos v listopadu.

Lidovci v půlce listopadu 2019 předložili další návrh na změnu volebního zákona. Stejnou iniciativu prokázalo i Ministerstvo vnitra, které v říjnu připravilo zcela nový volební zákon. Prosazuje mimo jiné jednodenní volby, možnost korespondenčního hlasování pro české občany v zahraničí nebo hlasování v předstihu.

Vyjádření předsedy lidovců Výborného, že hnutí ANO návrh na změnu volebního zákona letos pravděpodobně nepodpoří, je pouze predikce a jako takové ho neověřujeme.

Marek Výborný

Marek Výborný

V loňském roce, když jsme to (změnu volební klauzule pro koalice, pozn. Demagog.cz) pokoušeli se v rámci novely volebního zákona zde projednávané prosadit, tak částečnou podporu dalších politických stran jsme měli, nikoliv té vládní koalice.

V rámci novely volebního zákona se projednával návrh KDU-ČSL na snížení tzv. aditivního kvora, nutného pro postup koalicí více stran do Sněmovny. Podporu našel u některých opozičních stran, a to Pirátů, TOP 09 a STAN. Vládní koalice přijala v této věci negativní stanovisko.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2018 v rámci novely volebního zákona přišli lidovci se dvěma pozměňovacími návrhy. Jeden z nich se týkal právě aditivního kvora pro vstup koalic do Poslanecké sněmovny. Dle zákona o volbách do Parlamentu ČR č. 247/1995 Sb. je hranice postupu koalic do Sněmovny určena následovně: pro dvoučlenné koalice 10 %, pro tříčlenné 15 % a pro koalice čtyř a více stran 20 %.

Poslanci za KDU-ČSL chtěli svým pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 7) tyto hranice snížit, a to na 7 % u dvoučlenných koalic, 9 % u tříčlenných koalic a 11 % u koalic složených ze čtyř a více stran. Snížení hranice kvora doporučil poslancům i ústavně právní výbor. Z opozičních stran návrh našel podporu u Starostů, TOP 09 a Pirátů.

Piráti, kteří mimo jiné předložili návrh na změnu kvora pro postup samostatné politické strany nebo hnutí do skrutinia z 5 % na 4 %, ho podpořili např. ve třetím čtení 14. září 2018. „Pokud se rozhodnete tento návrh nepodpořit, podpořte prosím alespoň návrh ústavněprávního výboru pro snížení toho kvora pro koalice. Skutečně to dává smysl, když to srovnáme se zeměmi Evropské unie,“ řekl Mikuláš Ferjenčík za Piráty.

Na téže schůzi se z řad opozičních stran vyjádřil i Dominik Feri za TOP 09, který konkrétně uvedl: „Jak říkám, za klub TOP 09 podporujeme jak ten první návrh snížení hranice uzavírací klauzule, tak i ten druhý návrh, který se týká klauzule aditivní.“

Proti pak ve třetím čtení skutečně hlasovala vládní koalice ANO a ČSSD. Návrh se rozhodli nepodpořit rovněž poslanci SPD. ODS se hlasování zdržela. Podrobněji lze hlasy jednotlivých poslanců nalézt v přehledu hlasování z 19. schůze Poslanecké sněmovny konané dne 14. září 2018.

Marek Výborný

Marek Výborný

KDU-ČSL ještě, když byla ve vládě Bohuslava Sobotky, tak jednoznačně odmítla jakékoliv přerozdělovací mechanismy a kvóty.

Europoslanci za KDU-ČSL, stejně jako její národní představitelé, odmítali v době Sobotkovy vlády přerozdělování uprchlíků na základě kvót či jiných mechanismů s tím, že se ale nezříkají přijímání uprchlíků na dobrovolné bázi.

skrýt celé odůvodnění

KDU-ČSL byla vládní stranou ve vládě Bohuslava Sobotky v letech 2014–2017. Lidovci dlouhodobě zastávají negativní postoj vůči kvótám a přerozdělovacím mechanismům, které by byly nastaveny ze strany Evropské unie, ať už Evropské komise, Evropské rady či Evropského parlamentu. Tak v září 2015 prohlásila např. europoslankyně Šojdrová: „Stejně jako minulý týden opakuji i nyní, že povinné kvóty nejsou řešením.“ Na celostátní konferenci KDU-ČSL v tomtéž měsíci také uvedla: „[Konference] souhlasí s pozicí Předsednictva KDU-ČSL ohledně migrační krize, zejména odmítnutí povinných přerozdělovacích kvót, které neřeší situaci jako takovou, ale pouze její následky a naopak klade důraz na nutnost řešit příčiny migrační krize mimo Evropu.“

KDU-ČSL se tímto přístupem nicméně nezříká odpovědnosti a solidarity vůči migrantům (nikoliv ekonomickým), ale chce je přijímat na základě solidarity, jak řekl v květnu 2015 europoslanec Svoboda: „To dobrá věc není, členské státy by měly projevovat solidaritu na základě dobrovolnosti.“ Lidovci dále zastávají pozici, že kvóty nemohou fungovat, jelikož Česká republika není pro migranty cílovou zemí a uprchlíky zde není možno držet, jak řekl bývalý předseda Bělobrádek opět v květnu 2015: „Tito uprchlíci k nám nechtějí. Jejich cílovou zemí je Německo. Jak je tu v Schengenu udržíme?“ Co se týče ekonomických migrantů, Pavel Bělobrádek uvedl: „Pokud tedy takoví lidé chtějí u nás pracovat, musí přijít legálně, požádat o vízum a pracovní povolení.“ Bližší informace k migrační strategii KDU-ČSL je k dispozici na jejich stránkách.

Postoj KDU-ČSL je pak zřejmý i z hlasování jejich europoslanců v Evropském parlamentu, kde při hlasování o usneseních či návrzích dlouhodobě hlasují v neprospěch zavedení systému kvót. Výjimku činí hlasování z dubna 2015, kdy sice hlasovali (.pdf, str. 418) pro usnesení, jehož součástí byla i výzva Evropské komisi k zavedení kvót pro rozdělení žadatelů o azyl mezi jednotlivé členské státy, nicméně kvóty jako takové stále odmítali.

Europoslankyně Šojdrová tento krok zdůvodňuje tím, že bylo dobré přijmout ucelenou rezoluci na toto téma, zároveň ale dodává, že kvóty by stejně podléhaly shodě jednotlivých národních vlád, ke které nedojde. Proti zavedení kvót dále hlasovali např. v září 2015 při schvalování usnesení (výsledek hlasování v .pdf na str. 58) o přerozdělení migrantů z Itálie a Řecka mezi státy EU. V roce 2016 se pak zdrželi hlasování nebo hlasovali proti usnesení (výsledek hlasování v .pdf, str. 61) podporující rozhodnutí Rady Evropy o relokaci 40 000 a 120 000 žadatelů o azyl.

Marek Výborný

Marek Výborný

Na druhou stranu musím ocenit i nakonec trošku otočku pana ministra Hamáčka, který včera přislíbil tedy dopisem řeckého kolegu oslovit a v té věci jednat.

Ministr Hamáček skutečně zaslal 13. listopadu 2019 dopis řeckému ministrovi, ve kterém zažádal o seznam jmen 40 dětí, jež by mohla ČR přijmout. Označení jednání ministra Hamáčka jako „otočky" může být uznáno v souladu s kontextem situace za pravdivé.

skrýt celé odůvodnění

Ministr vnitra Jan Hamáček dne 13. listopadu 2019, ve shodě s výrokem, oslovil dopisem (.pdf) řeckého ministra pro ochranu občanů, kterým je v současnosti Michalis Chryssochoidis. V dopise vyjádřil zájem o zaslání seznamu 40 jmen dětí bez doprovodu, u kterých je právně i logisticky možná přeprava do České republiky. Přesný seznam jmen je požadován z důvodu bezpečnostní prověrky.

Dále v něm odkazuje na již dříve do Řecka zaslaný dopis (.pdf) z 15. listopadu 2018, který byl adresován ministryni Theano Fotiou. V tomto dopise ministr Hamáček žádal také o zaslání seznamu jmen dětí, které by mohly být převezeny do Česka a dále uvádí, že na svůj dopis stále neobdržel odpověď.

Za počátek této nepřehledné situace můžeme pokládat vyjádření europoslankyně za KDU-ČSL Michaely Šojdrové, která minulý rok navrhla, aby Česká republika přijala 50 syrských sirotků. Tento její výrok se převážně nesetkal s podporou politické reprezentace.

Za zmíněnou „otočku“ je možné považovat nezaslaní odpovědi na dopis (.pdf) řeckého ministra z 10. září 2019, ve kterém Michalis Chryssochoidis žádá své evropské partnery o pomoc s rozmístěním 2 500 nezletilých uprchlíků bez dospělého doprovodu a následné zaslání dopisu v související věci dne 13. listopadu.

Ministerstvo vnitra v čele s ministrem Hamáčkem na dopis z 10. září nereagovalo, a až do informování o existenci dopisu serverem HlídacíPes.org z 6. listopadu 2019 nevydalo žádné veřejné prohlášení. Po zveřejnění článku reagoval ministr Hamáček pro Seznam.cz prohlášením: „Běžnou praxí je, že dopisy podobného informativního charakteru jsou zasílány proto, aby vyvolaly debatu na evropské úrovni. Na tyto dopisy se standardně neodpovídá. Výzvy k relokacím se objevují průběžně.” Česká republika dle tohoto dopisu má přijmout již výše zmíněných 40 dětí.

Po zveřejnění kauzy a následné kritice ze strany některých opozičních stran však ministr Hamáček výše uvedeným dopisem 13. listopadu řeckou stranu se žádostí o seznam 40 syrských dětí oslovil.

Je podstatné uvést, že zaslání dopisu (.pdf) z 13. listopadu 2019 neodporuje veřejným prohlášením ministra Hamáčka, neboť v dopise pouze žádá o seznam jmen dětí, které mají být následně prověřeny bezpečnostními složkami a případně přemístěny do České republiky. Avšak je možné prohlásit, že zaslání dopisu z 13. listopadu 2019 bylo důsledkem medializace kauzy serverem HlídacíPes.org a následné kritiky vůči ministru Hamáčkovi. Z tohoto důvodu můžeme v tomto kontextu výroku označit „otočku" v jednání ministra Hamáčka jako založenou na skutečných okolnostech.

Marek Výborný

Marek Výborný

Podle těch aktuálních informací jenom například v hotspotu Moria dneska je 64 chlapců mladších 14 let, nejsou to všechno Syřani, samozřejmě, že ne, jsou tam děti, které prchají ale ze stejných důvodů z Pákistánu, z Afghánistánu.

Podle údajů pocházejících od organizace Human Rights Watch je v hotspotu Moria aktuálně 64 dětí mladších 14 let bez doprovodu. Statistiky UNHCR uvádí, že se převážně jedná o chlapce z Afghánistánu, Pákistánu a Sýrie.

skrýt celé odůvodnění

Hotspot Moria, který uvádí ve svém výroku Výborný, je uprchlický tábor na řeckém ostrově Lesbos. V minulosti ho navštívilo několika českých novinářů, kteří mapovali osud migrantů mířících do Evropy.

Na podzim roku 2018 navštívil tento tábor novinář Tomáš Lindner z Respektu, který odhaduje, že je na místě přes 300 nezletilých dětí bez doprovodu, z toho je přibližně 70 dětí mladších 16 let. Podobně uvádí Thomas Kulidakis pro Český rozhlas, že se v hotspotu Moria v době jeho návštěvy na jaře letošního roku nacházelo 341 dětí bez doprovodu.

Pro ověření údajů uvedených ve výroku jsme oslovili europoslankyni Michaelu Šojdrovou, kterou Výborný zmiňuje v kontextu svého výroku. Od její asistentky Evy Rybkové jsme obdrželi korespondenci, kterou si Šojdrová vyměnila s řeckou výzkumnicí Evou Cossé z Human Rights Watch. K 5. listopadu 2019 je podle korespondence v hotspotu moria 64 dětí mladších 14 let bez doprovodu.

Výborný se tedy ve svém výroku dopustil nepřesnosti, když všech těchto 64 dětí označil za chlapce. Z uvedené korespondence totiž plyne, že se v hotspotu Moria nacházeli nejel chlapci, ale i dívky mladší 14 let. Podle statistik UNHCR (.pdf, str. 1) se však k 31. říjnu 2019 v Řecku nacházelo 4 962 dětí bez doprovodu (z toho 372 mladších 14 let), přičemž 93,4 % z nich byli chlapci. UNHCR také uvádí, že nejvíce tamních dětí pochází z Afghánistánu, Pákistánu a Sýrie.

Zde uvádíme měsíční údaje o dětech bez doprovodu v Řecku pro EKKA (Národní centrum pro sociální solidaritu) rozdělené podle národností:

Zdroj: unhcr.org