Ona to není čistá d'Hondtova metoda u nás v České republice, ten upravený d'Hondt z toho roku 2000.
V době opoziční smlouvy byla skutečně přijata novela zavádějící modifikovanou d'Hondtovu metodu, tuto úpravu však následně zrušil Ústavní soud a aktuálně se mandáty do Poslanecké sněmovny přerozdělují pomocí klasické d'Hondtovy metody.
Předešleme, že dle kontextu výroku Marek Výborný hovoří o aktuálním stavu volebního systému v ČR. Je dotázán na své výtky vůči ústavnosti přepočtu hlasů na mandáty při parlamentních volbách a svůj výrok pak uvádí formulací "My vycházíme z té reality České republiky, kde skutečně tak, jak je upravený d'Hondt".
D'Hondtova metoda je jeden ze způsobů, jak přepočítávat voličské hlasy na mandáty, a v současnosti je jednou z nejrozšířenějších. Její použití v praxi vypadá tak, že se počet odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany dělí řadou čísel 1, 2, 3 atd., kdy největší číslo v řadě odpovídá počtu rozdělovaných mandátů v daném volebním kraji. Pokud se tedy např. rozděluje mandátů 8, dělí se volební výsledky stran čísly 1 až 8. Vypočtené podíly se následně seřadí od největšího po nejmenší, přičemž jednotlivá křesla získají strany, jejichž podíly se – v tomto případě – umístily na prvních 8 místech. Tato forma d'Hondtova dělitele byla pro volby do Poslanecké sněmovny zavedena zákonem č. 37/2002 Sb.
Marek Výborný však zmiňuje upravenou d'Hondtovu metodu, která byla přijata skutečně v době opoziční smlouvy, zákonem č. 204/2000 Sb. Ona modifikace pak spočívala ve zvýšení prvního čísla v řadě dělitelů z 1 na 1,42. To v souvislosti s dalšími změnami mělo za následek odklon od poměrného systému a naopak příklon k systému většinovému. Právě z tohoto důvodu byla tato změna spolu s dalšími ustanoveními zrušena Ústavním soudem, a to z iniciativy tehdejšího prezidenta Václava Havla. Následně byl přijat již zmíněný zákon 37/2002 Sb., který pro sněmovní volby zavedl použití nemodifikované d'Hondtovy metody.
Více o této problematice se můžete dočíst v odůvodnění podobného výroku Marka Bendy.
