To byl vlastně argument, hlavní argument Václava Klause a Miloše Zemana v roce 2000 (že by mělo být možné po volbách vytvořit silnou vládu, pozn. Demagog.cz).
Václav Klaus i Miloš Zeman argumentovali v roce 2000 pro přijetí novely volebního zákona. Tato změna podle nich měla umožnit sestavení stabilní většinové vlády.
Z kontextu rozhovoru vyplývá, že jde o novelu volebního zákona z roku 2000. Odborná literatura ji popisuje takto: „Nejdůležitějšími změnami, které měly mít většinový účinek, bylo výrazné zvýšení počtu volebních krajů (z 8 na 35), zrušení druhého skrutinia, změna volební formule (namísto dosavadní Hareovy kvóty byl použit modifikovaný d´Hontův dělitel, nezačínající jedničkou ale číslem 1,42) a zavedení tzv. sčítací uzavírací klauzule pro volební koalice, zvyšující se přímo úměrně podle jejich členů (2 strany 10 %, 3 strany 15 %, 4 a více stran 20 %) což bylo namířeno zejména proti tehdejší Čtyřkoalici.“ (Ústavní právo: casebook, David Kosař a kol., Praha, Wolters Kluwer 2014). Ústavní soud následně rozhodoval o návrhu prezidenta České republiky na zrušení sporných částí tohoto zákona, nálezem prezidentu Havlovi vyhověl a některá ustanovení tohoto volebního zákona zrušil. Zejména ta, která se týkala počtu a velikosti volebních krajů a volební formule, sčítací uzavírací klauzule byla ponechána.
Jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman využívali argument silných vlád opakovaně. Např. v diskuzním pořadu na ČT 1 V pravé poledne řekl Václav Klaus, že „zákon o volbách má umožnit sestavit stabilní vládu“ (Hospodářské noviny, 5. června 2000). K budoucímu efektu novely volebního zákona Klaus dodal, že „pokud to zúží naše politické spektrum a pokud by to zúžilo počet stran, tak by to bylo dobře“ (Hradecké noviny, 24. května 1999).
Miloš Zeman k novele volebního zákona v televizi Nova 30. dubna 2000 řekl: „Podívejte se, já nechci desetkrát opakovat to, co jsme řekli již mnohokrát, že změna volebního systému se uskutečňuje proto, aby tady byla po volbách sestavitelná většinová vláda složená z těch stran, které mají podobné a nikoliv vzdálené programy, protože vláda složená ze stran s heterogenními programy by velmi špatně, jak už ostatně praxe prokázala, by velmi špatně fungovala.“
S těmito argumenty se ztotožňuje i důvodová zpráva (.doc) k tomuto zákonu, která na straně 63 dokumentu uvádí: „(...) úpravu volebního systému poměrného zastoupení takovým směrem, který by usnadnil vznik funkční většinové vlády za minimální účasti koaličních partnerů. Z toho důvodu se vytváří 35 volebních krajů, rozdělování mandátů v rámci jednoho skrutinia za využití modifikovaného d´Hondtova volebního dělitele.“
