Demagog.cz

Marek Výborný
Marek Výborný
Ukazuje se, že všechny sliby, které (vláda, pozn. Demagog.cz) dala, není schopna finančně pokrýt. Debata, která začala kolem státního rozpočtu, už dnes naznačuje, že jeho příjmy nebudou stačit na výdaje, které vláda plánuje. Právo, 20. července 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými výdaji 1 598,1 mld. Kč. Odborníci varují před neudržitelností veřejných financí.

Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů by příští rok měly čítat 1 598,1 mld. korun. V roce 2021 by se mělo jednat o 1 661 mld. korun a o rok později o 1 730 mld. korun. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou schválila vláda 29. dubna 2019. „Celkově tak dochází ke snížení rámců oproti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky o 6 mld. Kč pro rok 2020 i 2021,“ píše se v tiskové zprávě ministerstva financí.

Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými příjmy 1 558,1 mld. Kč a výdaji 1 598,1 mld. Kč. Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se hlasování. Podle sociální demokracie neumožňuje návrh rozpočtu ve stávající podobě naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. 

Rovnováhu příjmů a výdajů státního rozpočtu přitom zásadně ovlivňuje navyšování důchodů. „Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří necelou pětinu obyvatel, na počátku 40. let by to měla být zhruba čtvrtina a od 60. let kolem 29 procent,“ informuje Česká televize. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň varuje, že pokud nedojde ke změně důchodového systému, mohl by se systém propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let minulého století do důchodu, tedy takzvaných Husákových dětí. Na neudržitelnost veřejných financí upozorňuje také Národní rozpočtová rada (NRR), a to ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zveřejněné v červnu 2019. „Na vykompenzování tohoto vývoje (stárnutí populace a s tím spojený výrazný růst výdajů na důchody a zdravotní či dlouhodobou péči pozn. Demagog) nebude stačit ani pokračující ekonomická konvergence k vyspělejším státům a hospodářský růst provázený zvyšujícím se podílem mezd a HDP, jenž se odrazí na vyšším poměru vybraných daní z příjmů fyzických osob, či pojistného na sociální zabezpečení k HDP,“ dodává NNR (.pdf - 6). Také Evropská komise doporučuje České republice zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému.

Jako výdajové priority pro rok 2020 jsou podle Ministerstva financí navrženy

  • zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020 na 14 358 Kč;
  • zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020;
  • nárůst platů u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % v roce 2020 a o 9 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat učitele bude v roce 2021 minimálně na úrovni 45 000 Kč;
  • nárůst platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7 % v roce 2020 a o 7 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat nepedagogického pracovníka bude v roce 2021 minimálně na úrovni 24 000 Kč;
  • zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,7 mld. Kč na celkové výdaje 74,5 mld. Kč v roce 2020 s tím, že podíl výdajů této kapitoly na HDP bude v roce 2021 činit 1,4 %;
  • valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 5 %.

Výdaje by podle ministryně financí Schillerové měly kompenzovat úspory v provozních výdajích, ale také změny rezerv pojišťoven a zavedení digitální daně. Zvýšení příjmů očekává Schillerová také od zavedení třetí a čtvrté vlny EET. Na zvýšení příjmů by se měly podle vládní koalice podílet i banky. Názory obou koaličních partnerů se rozcházejí v otázce, jakým způsobem by měly být peníze od bank vybírány.

Premiér Babiš prosazuje vznik Národního rozvojového fondu, do kterého by měly přispívat jednak banky poté, co zaplatí veškeré daně a jednak další investoři z nebankovní sféry. „Z fondu by se pak měly financovat tzv. PPP projekty, tedy veřejné služby poskytované ve spolupráci státního a soukromého sektoru,“ vysvětluje irozhlas,cz. „Fond bude založený na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích, zdroje fondu budou reinvestovány,“ vyplývá z tiskové zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu. Memorandum o porozumění mezi Vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se na činnosti Fondu, by mělo být připraveno do konce září 2019.

Sociální demokracii se ale tento plán nelíbí a dále prosazuje klasickou sektorovou daň pro banky, která bude povinná a bude klasickým příjmem státního rozpočtu. Do rozpočtu by podle ČSSD přinesla až 14 miliard korun ročně. Bankovní asociace tento plán ČSSD odmítá a naopak vítá vytvoření Národního rozvojového fondu, který je podle jejich slov „progresivnější a inovativnější“.