Lukáš Vlček

Lukáš Vlček hovoří o potřebě kontinuity mezi jednotlivými vládami. Tu měli dle jeho slov zdůrazňovat vládní poslanci při jednání o důvěře vládě. 

O tom, že předchozí vláda odvedla „velký kus práce“, na který by bylo dobré navázat, hovořil například ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Přislíbil také navázat na některé konkrétní projekty týkající se například záchranné služby. Ve své řeči zmínil také potřebu spolupráce mezi vládou a opozicí, a to nejen v rámci výboru pro zdravotnictví. 

Také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš vyjádřil radost nad tím, že podle jeho slov „má na co navazovat“. Podobně jako ministr Válek kvitoval možnost spolupráce, která by měla navázat na spolupráci předchozí. Dále v projevu uvedl, že plánovaná digitální transformace nesmí ohrozit již probíhající projekty.

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura naopak kritizoval předchozí vedení svého úřadu. V mnoha případech musí dle svých slov „začít od nuly“. Zdůraznil například absenci plánů na důchodovou reformu či nového zákona o daních z příjmů.

O potřebě kontinuity a možnosti navázat v některých oblastech na předchozí vládu nicméně opravdu někteří vládní poslanci hovořili. Výrok Lukáše Vlčka tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Předně uveďme, že Lukáš Vlček (STAN) zde reaguje na otázku moderátora, který se jej ptal (video, čas 16:20) „kdy a podle jakého klíče a komu“ bude hnutí STAN vracet některé problematické sponzorské dary, o čemž dříve mluvil předseda hnutí Vít Rakušan. Ten 13. ledna hovořil o vracení darů v případě, že by se potvrdilo, že je Starostům a nezávislým poslali trestně stíhaní lidé či lidé usvědčení z trestné činnosti.

Pro kontext zmiňme, že s kauzou problematických povolebních finančních darů hnutí STAN přišla MF DNES 15. prosince. Podle jejích zjištění v předcházejících několika měsících přicházely na transparentní účet STANu platby v celkové hodnotě přes 3 miliony korun, a to v sumách mezi 100 a 200 tisíci korun. Mělo se přitom jednat o sponzorské dary od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo firmy z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“. MF DNES pak také o den později uvedla, že existuje propojení mezi dárcovskými firmami a Věslavem Michalikem. Jméno tohoto bývalého kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu za STAN bylo již dříve spojováno s netransparentními osobními půjčkami, které mu měla poskytovat společnost se sídlem právě na Kypru. 

Nové informace o financování Starostů a nezávislých se poté v médiích objevily ráno 13. ledna 2022, tedy právě v den rozhovoru, jak uvádí Lukáš Vlček. Podle tehdy uveřejněných zjištění webu Seznam Zprávy za finančními příspěvky v hodnotě několika milionů korun stojí trojice podnikatelů, přičemž jeden z nich je v současnosti trestně stíhaný a proti zbylým dvěma se vedlo trestní stíhání v minulosti. Článek také zmiňuje dary hnutí STAN od firmy REMA, která „podle některých právních názorů žádný dar politické straně či hnutí nebyla oprávněna poskytovat, jelikož působí v oblasti recyklace elektroodpadu, kde to nový zákon zakazuje“.

Kvůli informaci o darech od trestně stíhaných osob či jejich firem kritizovala hnutí STAN nejen například Pirátská strana, která požadovala vysvětlení, ale především zástupci opozice. Hnutí SPD a ANO proto hned 13. ledna navrhovaly, aby se záležitost probírala na plénu Sněmovny a také aby byla vytvořena sněmovní vyšetřovací komise, která se „sponzorským darům bude věnovat“. Předseda SPD Tomio Okamura kromě jiného navrhoval, aby byl Vít Rakušan kvůli možnému střetu zájmů odvolán z funkce ministra vnitra. K tomu nicméně nedošlo.

Doplňme, že 18. ledna následně předseda STAN Vít Rakušan oznámil, že „hnutí vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až do dnešního dne“. Jednat by se mělo o celkem 3,42 milionu korun.

Na závěr shrňme, že výrok poslance Vlčka je odpovědí na otázku, která se týkala vracení darů především ve spojitosti s trestním stíháním některých sponzorů hnutí STAN. Ačkoliv se celá kauza problematického financování STANu řeší již od prosince, zprávu o zmíněném trestním stíhaní firem přinesl článek Seznam Zpráv skutečně v den rozhovoru, tedy 13. ledna. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.