Přehled ověřených výroků

Zavádějící
Maďarsko a Polsko skutečně nadále využívají levnější letadla Gripen a F-16. Polsko ale rovněž nakoupilo stíhačky F-35, podobně jako ČR.

Tomio Okamura reaguje na debatu o možném navyšování výdajů na obranu ČR. Kritizuje vládu Petra Fialy za nákup stíhaček F-35, které označuje za „předražené“. Situaci srovnává se strategií Maďarska, které se podle něj rozhodlo setrvat u letounů Gripen, a také se strategií Polska, které podle něj investovalo do levnějších stíhaček F-16.

Český nákup letounů F-35

Česko v roce 2024 uzavřelo dohodu s USA, podle které koupí 24 letounů F-35A. Podle údajů výrobce dosahuje tzv. flyaway cena (tedy přímé výrobní náklady) u tohoto typu letadel v průměru 82,5 milionu dolarů. Výsledná pořizovací cena stíhaček ovšem nezávisí pouze na nákladech na výrobu, ale i na zvoleném vybavení, příslušenství, podpoře a také na politických dohodách. Mění se také v čase, například i kvůli inflaci a rostoucím cenám materiálů. 

Podle českého Ministerstva obrany Česká republika za samotné letouny, munici, jejich vybavení a související služby, jako jsou například výcvik, servis letounů, opravy a údržba“ zaplatí 5 miliard dolarů, tedy 208 milionů dolarů za letadlo. Stát počítá s dalšími výdaji například na výstavbu infrastruktury, nákup paliva či přípravu personálu a také na provoz. Podle plánu Ministerstva obrany Česko bude mít k dispozici první stroje v roce 2029, poslední letouny by do České republiky měly dorazit v roce 2034.

Polské vzdušné síly

Polsko mimo jiné vlastní letouny F-16, které poprvé objednalo v roce 2003. Objednávka byla na 48 kusů a dodávky probíhaly od roku 2006. V roce 2023 americké Ministerstvo zahraničí schválilo, že si Polsko může objednat modernizační balíček (.pdf) za 389 milionů dolarů, zahrnující údržbu stávajících letounů F‑16, nový software či elektronickou podporu. Na podzim 2024 pak USA daly souhlas k tomu, aby americká firma Lockheed Martin zmodernizovala všechny polské stíhačky F-16 na nejnovější konfiguraci Viper (.pdf). V tomto případě jde o tzv. modernizaci ve střední době životnosti, která zahrnuje rozsáhlou úpravu strojů tak, aby obstály v moderním boji. K uzavření mezivládní dohody ještě Polsko a USA nepřistoupily a jednáníceně stále pokračují. Maximální hodnota kontraktu by podle amerického Ministerstva zahraničí neměla přesáhnout 7,3 miliardy dolarů (.pdf), v přepočtu na jeden letoun F-16 tedy 152 milionů dolarů.

Kromě vyjednávání o letounech F-16 se ovšem polská vláda v roce 2020 rozhodla, že rozšíří svou flotilu o 32 stíhaček typu F-35A. Jde přitom o stejný druh letounů, který se rozhodlo koupit Česko. První model nových polských stíhaček s názvem Husarz byl představen v roce 2024, zbytek má být postupně dodán nejpozději do roku 2030.

Maďarsko a gripeny

Maďarská armáda používá gripeny od roku 2006, pořídila si je na leasing ze Švédska po dohodě z roku 2001. Později došlo k jejich postupné modernizaci a rozšíření vybavení. V únoru 2024 maďarský premiér Orbán a švédský premiér Kristersson oznámili dohodu, podle které Maďarsko zakoupí čtyři nové Gripeny JAS-39 C, čímž jeho flotila vzroste na celkem 18 strojů. Zároveň výrobce Saab prodlouží podporu a logistiku všech 18 gripenů C a D (typ D je dvoumístný) do roku 2036. Stroje, které má Maďarsko v současné době na leasing, přejdou roku 2026 do maďarského vlastnictví. 

Podle některých odhadů se pořizovací cena gripenů typu C pohybuje kolem 60 milionů dolarů (.pdf, str. 21), což je nižší částka, než kterou stejné odhady uvádějí u letounů F-35A (str. 15, 18). Přesná celková částka, za jakou si Maďarsko koupilo čtyři nové gripeny C, ovšem není známa.

Gripeny a nabídka pro Česko

Ještě před nákupem amerických letounů F-35 dostalo Česko nabídku od Švédska, od kterého má už od roku 2004 česká armáda v pronájmu 14 stíhaček Gripen JAS-39 C a D. Podle Ministerstva obrany by na jejím základě Švédsko ČR přenechalo všechny dosud pronajímané gripeny C a D, pokud by si koupila 12 nových gripenů typu E. Přesnou cenu resort obrany ale nezveřejnil.

Do diskuze o ceně gripenů se tehdy vložil i samotný švédský výrobce těchto strojů, společnost Saab. Po oznámení Ministerstva obrany o nákupu stíhaček F-35 si objednal srovnávací studii u společnosti Aviation Week Network (.pdf), podle které vychází pořizovací cena stíhaček F-35A na 110 milionů dolarů (str. 21) a cena gripenů E na 76 milionů dolarů. Ministerstvo obrany v reakci ovšem uvedlo, že skutečná oficiální nabídka švédské vlády byla o desítky procent dražší oproti ceně uvedené ve studii. Ministerstvo k tomu tehdy napsalo, že při srovnání nabídek USA a Švédska je pořizovací cena letounů F-35 nižší než u gripenů E a roční provoz je naopak skutečně vyšší u amerických F-35.

Resort obrany zdůrazňoval, že „F-35 nabízí výrazně vyšší schopnosti než jiné platformy a zároveň výrazně vyšší životnost“. Ve srovnání s americkými F-35 nepatří gripeny C a E mezi letouny tzv. 5. generace, a švédská nabídka tak Česku nevyhovovala ani z tohoto důvodu.

Závěr

Maďarsko v roce 2024 oznámilo dohodu se Švédskem, jejímž prostřednictvím prodloužilo pronájem 14 stávajících gripenů C/D, v roce 2026 pak tyto letouny přejdou do maďarského vlastnictví. Zároveň Maďarsko nakoupilo čtyři nové gripeny C, přesnou hodnotu nákupu maďarská vláda nezveřejnila. Polsko v současnosti vede jednání s USA o modernizaci svých 48 stíhaček F-16 na nejnovější verzi Viper. Podle amerického Ministerstva zahraničí cena dosáhne maximálně 7,3 miliardy dolarů, tedy 152 milionů dolarů za modernizaci jednoho letounu. V porovnání s cenou, za jakou Česko pořídilo letouny F-35 (208 milionů dolarů za letoun), je tato částka skutečně přibližně o třetinu nižší. Modernizace stávajících letounů F-16 ale není jediný krok, ke kterému Polsko přistoupilo. Kromě toho totiž v roce 2020 uzavřelo smlouvu o nákupu 32 nových stíhaček F-35A, tedy stejného druhu letounů, který se rozhodla pořídit i Česká republika. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura

(...) ODS nakupuje u svého spolustraníka senátora Sehnala polní kuchyně za 66 milionů, které ani nebyly dodány.
100 dní do voleb, 19. června 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Sněmovní volby 2025
Pravda
Ministerstvo obrany objednalo polní kuchyni za necelých 66 milionů korun od firmy 4 Army, jejímž jednatelem a majitelem je bývalý senátor za ODS Vlastimil Sehnal. Ke dni konání debaty armáda kuchyni doposud neobdržela, ačkoli termín dodání byl v polovině října 2024.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura jako důvod uvádí, že armáda dle jeho názoru nedokáže realizovat ani stávající výdaje, a tvrdí, že současné hospodaření není úsporné. Jako příklad připomíná nákup polní kuchyně, kterou armáda ještě nedostala.

Nákup polní kuchyně 

Armáda smlouvu na nákup polní kontejnerové kuchyně typu KALICH uzavřela v listopadu 2023 s firmou 4 Army (.pdf, str. 1 z 53), která obchoduje s Ministerstvem obrany od roku 2019 a s armádou má uzavřenou například rámcovou dohodu na dodávky sociálních kontejnerů a jímek (.pdf).

Jednatelemmajitelem této společnosti je bývalý člen ODS Vlastimil Sehnal, který v letech 2004–2010 za tuto stranu působil jako senátor. Sehnal později z ODS vystoupil a v roce 2017 založil hnutí Sportovci pro společnost, které v témže roce neúspěšně kandidovalo do sněmovních voleb.

Soupravu polní kuchyně za celkem 65 945 000 korun měla armáda podle smlouvy obdržet do 15. října 2024 (.pdf, str. 3 z 53). Podle zjištění Seznam Zpráv z května 2025 však armáda soupravu od firmy nedostala. Mluvčí Ministerstva obrany uvedl, že po dodání zboží resort vypočítá pokutu z prodlení, která činí 0,2 % z kupní ceny za každý den (.pdf, str. 15 z 53).

Závěr

Ministerstvo obrany objednalo polní kuchyni za téměř 66 milionů korun v listopadu 2023. V květnu 2025 Seznam Zprávy informovaly, že armáda kuchyni stále neobdržela, ačkoli podle smlouvy měla být dodána do poloviny října 2024. Společnost 4 Army, s níž armáda zakázku uzavřela, vlastní bývalý senátor za ODS Vlastimil Sehnal, který však již členem ODS není. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Tomio Okamura

Z 32 zemí NATO pouze 23 zemí plní ten výdaj nad 2 % HDP (na obranu, pozn. Demagog.cz).
100 dní do voleb, 19. června 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Sněmovní volby 2025
Pravda
Závazek alokovat 2 % HDP na obranu podle předběžných údajů NATO z loňského června v roce 2024 splnilo 23 z 32 členských států. Dle výroční zprávy z dubna 2025, která obsahuje aktuálnější odhady, závazek splnilo 22 zemí.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku odmítá zvyšování investic do obrany a ohrazuje se proti grafu s výdaji na obranu vybraných států, který použil moderátor v úvodu diskuze o obraně (video, čas 43:28). Podle Okamury šlo pouze o výběrový přehled, který vyvolával dojem, že závazek NATO alokovat 2 % HDP na obranu nedodržuje jen malá část členských států Aliance. Poté uvedl, že takových států je více, a dodal, že jej plní 23 zemí z celkového počtu 32 členů.

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014. V červnu 2025 členové Aliance schválili zvýšení závazku tak, aby do roku 2035 na obranu vyčlenili 5 % HDP. Z toho 3,5 % HDP představují přímo obranné výdaje a zbylé 1,5 % HDP bude dle domluvy směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.

Srovnání výdajů na obranu

Severoatlantická aliance má sice 32 členů, Island ale nemá vlastní armádu, a jeho výdaje se tedy neevidují. Podle údajů NATO z června 2024 závazek vynakládat 2 % HDP na obranu splnilo 23 členských států (.pdf, str. 4). Dle těchto předběžných dat cíl naopak nedokázalo splnit osm zemí, konkrétně Chorvatsko, Portugalsko, Itálie, Kanada, Belgie, Lucembursko, Slovinsko a Španělsko.

O obranných výdajích také pojednává výroční zpráva NATO z dubna 2025, která obsahuje novější předběžné odhady. Aktuálnější data ukazují, že závazek v roce 2024 splnilo 22 zemí (.pdf, str. 18). Oproti předchozímu přehledu se totiž pod hranici 2 % HDP propadla Černá Hora.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Severoatlantická aliance eviduje data o výdajích na obranu u 31 z celkových 32 států. Podle předběžných údajů NATO z června 2024 závazek vydávat na obranu 2 % HDP loni splnilo 23 členských států. Podle výroční zprávy NATO z letošního dubna, která obsahuje aktuálnější předběžné odhady, závazek dodrželo 22 členů. Výrok Tomia Okamury z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Neutrální Rakousko utrácí pouze 1 % HDP ročně na svoji obranu a na zbrojení.
100 dní do voleb, 19. června 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Sněmovní volby 2025
Pravda
Rakousko není členem Severoatlantické aliance a na obranu dlouhodobě alokuje přibližně 0,6–0,9 % hrubého domácího produktu. V roce 2024 Rakousko v rozpočtu na obranu vyčlenilo 0,95 % HDP.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontexu výroku říká, že nechce navyšovat výdaje na zbrojení, a tvrdí, že česká armáda nedokáže zcela vyčerpat ani stávající finanční prostředky. Poté zmiňuje Rakousko jako příklad státu, který na obranu dle jeho slov poskytuje pouze 1 % hrubého domácího produktu (HDP).

Rakouské výdaje na obranu

Rakousko podle dat Světové banky na obranu dlouhodobě alokuje méně než 1 % HDP. Od roku 2001 do roku 2023 se podíl HDP pohyboval mezi 0,7 a 0,9 % (.xls). Obdobná čísla uvádí také Eurostat, podle kterého ve stejné době Rakousko na obranu vynakládalo 0,6 až 0,9 % HDP, přičemž na konci zmíněného období se tento údaj ustálil na 0,6 %. V roce 2024 Rakousko ve svém rozpočtu na obranu vyčlenilo 0,95 % HDP (.pdf, str. 9), podle dokumentu rakouského parlamentu nakonec stát na tyto účely vynaložil 1,03 % HDP (.pdf, str. 139). Rakouská spolková vláda se zavázala, že do roku 2032 postupně výdaje zvýší na 2 %, výhled na období let 2025–2029 ovšem počítá s obrannými výdaji stále kolem 1,1 % HDP (.pdf, str. 139).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Neutralita Rakouska

Zástupci Rakouska, USA, Velké Británie, Francie a Sovětského svazu v roce 1955 podepsali tzv. státní smlouvu, která obnovila suverenitu Rakouska. Ve smlouvě sice chybí ustanovení o vojenské neutralitě, Rakousko ale ještě ve stejném roce přijalo zákon o neutralitě, ve kterém se zavázalo nevstupovat do vojenských aliancí a nepřipustit vybudování vojenských opěrných bodů na svém území. Rakousko tedy není součástí Severoatlantické aliance a je pouze členem programu Partnerství pro mír, který s Aliancí umožňuje spolupráci.

Závěr

V Rakousku, které není členem NATO, platí zákon o neutralitě. Poslední dostupná data Světové banky a Eurostatu ukazují, že Rakousko v roce 2023 poskytlo na obranu zhruba 1 % HDP, v období let 2001–2023 se podíl pohyboval od 0,6 do 0,9 % HDP. V roce 2024 Rakousko v rozpočtu na obranu vyčlenilo o 0,95 % HDP. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

(…) DPH na potraviny, které je mnohem vyšší než v okolních státech.
100 dní do voleb, 19. června 2025
Ekonomika
Sněmovní volby 2025
Pravda
Česko má DPH na základní potraviny vyšší než všechny sousední státy či např. Maďarsko.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura odpovídá, že stát na zbrojení nemá prostředky a měl by podle něj raději zajistit vyšší důchody nebo levnější potraviny prostřednictvím snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Podotýká, že ta je v Česku vyšší než v okolních státech.

DPH v Česku

Do konce roku 2023 platila v Česku základní sazba DPH 21 % a dvě snížené sazby ve výši 15 % a 10 %. V lednu 2024 pak došlo ke sjednocení těchto snížených sazeb do jedné ve výši 12 %. Tuto změnu zavedl konsolidační balíček – soubor opatření, který připravila vláda v roce 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Potraviny tak nyní spadají do 12% sazby. Alkoholické a většina nealkoholických nápojů podléhají základní sazbě daně (.pdf, str. 501 z 1312), 12% DPH se vztahuje jen na pitnou vodu, mléko, mléčné nápoje a jejich rostlinné alternativy (.pdf, str. 192).

Srovnání s okolními státy

Rakousku se na potraviny vztahuje 10% DPH. Ostatní okolní země na toto zboží uplatňují různé sazby. V Německu jsou dvě: na většinu potravin se vztahuje sazba 7 % a vyšší, 19% sazba zde platí pro malou část potravin, například pro rostlinné alternativy mléčných výrobků či náhražky masa. Na Slovensku platí DPH ve výši 5 % pro základní potraviny (.pdf, str. 2–3), mezi které patří maso, mléko, máslo, pečivo či velká část zeleniny. Při nákupu sýrů, pšeničné mouky, většiny druhů ovoce, obilnin a dalších mnoha potravin ovšem lidé na Slovensku zaplatí DPH ve výši 19 %.

Maďarsku, které jsme do srovnání také zahrnuli, se na potraviny vztahují tři sazby daně. Nejnižší z nich, 5% DPH, platí jen pro mléko, vejce a maso. Vyšší, 18% DPH zákazníci v Maďarsku platí za mléčné výrobky, sýry, pečivo či cereálie. Řada dalších potravin patří do 27% sazby, například mouka, cukr, olej atp. U vybraných základních potravin – včetně mouky, cukru a oleje – ovšem maďarská vláda v březnu 2025 zastropovala marže obchodníků, což má podle tamního kabinetu zastavit růst cen.

Tři sazby DPH na potraviny existují také v Polsku. Zde 5% DPH platí pro základní potraviny, jako jsou mléko, chleba, zelenina a ovoce, 8% sazba například pro zpracované potraviny či cukrovinky a třetí sazba ve výši 23 % se vztahuje jen na malou část potravin, bohužel pro Poláky sem patří kromě kaviáru i čokoláda.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Rakousko má ve srovnání s Českem nižší sazbu DPH na všechny potraviny, drtivá většina potravin je zdaněna méně také v Německu a Polsku. Na Slovensku a v Maďarsku platí na řadu potravin naopak vyšší DPH než v ČR, vybrané základní potraviny jsou však v těchto dvou zemích zdaněny méně. Právě základní potraviny tak Česko z okolních států daní nejvíce. Výrok Tomia Okamury z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Proti přijetí pozměňovacího návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury, který umožňuje navýšení výdajů na obranu nad 2 % HDP pro roky 2026 až 2033, hlasovali 25. dubna 2025 pouze přítomní poslanci hnutí SPD.

Předseda SPD Tomio Okamura odpovídá na dotaz, proč hnutí nepodporuje vyšší investice do obrany, a to s ohledem na současnou bezpečnostní situaci ve světě, zejména válku na Ukrajině a napětí na Blízkém východě. Poslanec Okamura připomíná, že hnutí SPD jako jediné hlasovalo proti návrhu na zvýšení výdajů na zbrojení. Jako důvod uvádí přesvědčení hnutí, že je potřeba investovat spíše do zvyšování důchodů, snížení DPH na potraviny a zlevnění energií.

Návrh na zvýšení obranných výdajů

Vláda v listopadu 2024 Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí (.pdf) a také související návrhy novel. Ministr financí Zbyněk Stanjura v březnu 2025 předložil pozměňovací návrh (.docx, str. 2), který do souboru návrhů zahrnul navyšování obranných výdajů nad hranici 2 % hrubého domácího produktu (HDP) pro období let 2026–2033 (.pdf, str. 4).

Poslanecká sněmovna o návrhu celého zákona i o souvisejících návrzích hlasovala 25. dubna 2025. Zatímco hlasování o návrhu zákona se hnutí SPD zdrželo, při hlasování o souvisejících návrzích a Stanjurově pozměňovacím návrhu už se vyslovilo proti jejich přijetí. Všechny ostatní sněmovní strany přitom návrhy podpořily. Zmíněné tisky tak dolní komora schválila a ke dni vysílání námi ověřované debaty je přijalSenát a později podepsal prezident

Poslanec SPD Radek Rozvoral během jednání Poslanecké sněmovny uvedl, že jeho hnutí odmítá pozměňovací návrh ministra financí Stanjury, protože podle něj umožňuje vládě navyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP bez parlamentní kontroly a diskuze. Zároveň také prohlásil, že jde o obcházení rozpočtové kázně a otevření prostoru pro nekontrolované utrácení státních peněz. 

Podle Ministerstva financí pozměňovací návrh reaguje na vládní plán schválený v březnu letošního roku, podle kterého by mělo docházet k postupnému navyšování výdajů na obranu o 0,2 % HDP ročně, a to až do dosažení 3 % HDP v roce 2030 (.pdf).

Závěr

Ministr financí Zbyněk Stanjura předložil pozměňovací návrh, který umožňuje navyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP do roku 2033. Poslanecká sněmovna o něm hlasovala v dubnu 2025 a všichni přítomní poslanci hnutí SPD hlasovali proti přijetí návrhu, zatímco poslanci ostatních stran a hnutí byli pro. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka

První dvě F-35 dostaneme ne v roce 2031, ale v roce 2030.
100 dní do voleb, 19. června 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
První letouny F-35 má mít ČR k dispozici na území USA už v roce 2029. Kupka zjevně poukazuje na změnu harmonogramu dodávek, který se na základě urychlení splátek opravdu zrychlil, a ČR dva stroje dostane v r. 2030 místo v r. 2031. Půjde o sedmý a osmý stroj, nikoli o první dva.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) reaguje na dotaz Karla Havlíčka (ANO), který se ministra ptá, proč vláda v roce 2024 vynaložila na zálohy na nákup stíhaček F-35 místo 15 miliard korun o přibližně 10 miliard Kč více. Kupka vysvětluje, že z toho pro Česko vyplývají určité výhody, a jako první z nich zmiňuje, že Česko dostane dva letouny o rok dříve.

Nákup stíhaček

Vláda Petra Fialy v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup následně v lednu 2024 ministryně obrany Jana Černochová (ODS) stvrdila podpisem memoranda se zástupci USA. Podle Ministerstva obrany vyrobí dvanáct stíhaček F-35 americká společnost Lockheed Martin v USA, dalších dvanáct pro ČR sestrojí italská společnost Cameri. První stroje přitom mají být hotové v roce 2029 a ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2035 (.pdf). 

Změna harmonogramu

Ministerstvo obrany původně počítalo s tím, že prvních šest letounů bude k dispozici k výcviku v roce 2029, další šestice v roce 2031 a nakonec v letech 2032–2034 každoročně další čtveřice strojů. Na podzim 2024 však resort obrany oznámil, že splátky za letouny F-35 urychlí. Tehdejší ekonomická ředitelka Ministerstva obrany Blanka Cupáková v té době uvedla, že „americká strana přišla s návrhem, že jsou schopni uspíšit výrobu dvou letounů a přesunout ji z roku 2031 do roku 2030“. 

Resort obrany proto nakonec místo původně plánovaných 15,5 mld. Kč vydal na splátky v roce 2024 26 mld. Kč (.pdf, str. 129). Ministryně obrany Jana Černochová tento krok obhajovala tím, že čeští vojáci budou moci cvičit na dvojici stíhaček o rok dříve. Podle nového harmonogramu by tak měl být sedmý a osmý stroj k dispozici k výcviku už v roce 2030 místo v roce 2031. Ministerstvo později upřesnilo, že tyto dva letouny budou nejdříve „sloužit k podpoře rozšířeného výcviku českého personálu na území USA (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle původního harmonogramu Ministerstva obrany mělo mít Česko k dispozici prvních šest letounů F-35 v roce 2029, dalších šest až v roce 2031 a zbývajících dvanáct v letech 2032–2034. Vláda se ale rozhodla splátky za tyto stroje urychlit. Podle ministerstva díky tomu došlo ke změně harmonogramu a Česko získá dva stroje rychleji – konkrétně sedmý a osmý letoun bude mít k dispozici místo v roce 2031 už o rok dříve. Martin Kupka tedy správně upozorňuje na to, že Česko dostane dva letouny dříve a získá je v roce 2030 místo původně plánovaného roku 2031. Kvůli nepřesnosti v pořadí letounů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pravda
ČR v roce 2024 vynaložila na obranu 166,8 mld. Kč, což odpovídá 2,08 % HDP. V prosinci navýšilo Ministerstvo obrany oproti původnímu plánu splátku za letouny F-35 a dopředu zaplatilo 10,5 mld. Kč navíc. Bez této sumy by výdaje na obranu 2 % HDP nepřesáhly.

Moderátorka se v diskuzi ptá předsedy hnutí Motoristé sobě Petra Macinky na postoj k požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance navýšily výdaje na obranu na 5 % HDP. Macinka odpovídá, že podle něj Česká republika na takové výdaje nemá finance, a dodává, že ctí současné alianční závazky ve výši 2 % HDP. V této souvislosti kritizuje způsob, jakým ČR v loňském roce poprvé dosáhla 2% hranice výdajů na obranu.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nově nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma zahrnuje od loňského roku také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že tím celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 nakonec Česká republika vynaložila na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Rychlé čerpání na konci roku

V prosinci 2024 došlo skutečně k rychlému tempu čerpání obranného rozpočtu. Zatímco ke konci listopadu 2024 vyčerpal resort obrany pouze kolem 109 mld. Kč (asi 72 % svého schváleného rozpočtu a 1,36 % HDP), během prosince musel utratit zbývající desítky miliard, aby rozpočet splnil. V prosinci ministerstvo proplatilo faktury v hodnotě přibližně 50 mld. Kč a na konci měsíce již jeho celkové roční výdaje činily 159 mld. Rychlé čerpání rozpočtu kritizovala opozice, neboť dle ní vláda plní závazek 2 % HDP pouze „na papíře“. Ministryně obrany Jana Černochová se proti tomu ohradila a uvedla, že výdaje byly nejvyšší v posledních měsících roku i u ostatních vlád.

Mezi největší prosincové výdaje patřily zálohy za stíhačky F-35 ve výši 15,5 mld. Kč, zálohy na obrněná vozidla CV90 (3,1 mld. Kč) či tanky Leopard 2A4 (2,8 mld. Kč). Prosincová splátka za letouny F-35 podle původního plánu takto vysoká být neměla (.pdf, str. 129; .pdf, str. 1) a Ministerstvo obrany 15. prosince dodavateli dopředu zaplatilo přibližně 10,5 mld. Kč navíc. Bez této sumy by přitom výdaje na obranu dosáhly jen 1,95 % HDP a 2% hranici by tedy nepřesáhly. Jana Černochová k tomu uvedla, že díky urychleným platbám armáda získá dva letouny F-35 o rok dříve a ušetří na inflaci.

Závěr

Česká republika v roce 2024 vynaložila 2,08 % HDP na obranu. Výdaje na obranu překročily v roce 2024 2% hranici poprvé po zhruba dvaceti letech a zároveň poprvé od doby, kdy se státy NATO k plnění tohoto cíle společně zavázaly. Ministerstvo obrany také v prosinci 2024 navýšilo oproti původnímu plánu splátku za letouny F-35 a dopředu zaplatilo o 10,5 mld. Kč navíc. Bez této částky by přitom výdaje státu na obranu 2 % HDP nepřekročily. Výrok Petra Macinky tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Macinka

Ani Spojené státy americké neplní těch 3,5 % (výdajů na obranu v HDP, pozn. Demagog.cz).
100 dní do voleb, 19. června 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Sněmovní volby 2025
Pravda
Podle nejnovějšího odhadu NATO dávaly USA na obranu v roce 2024 3,19 % HDP. Naposledy hranici 3,5 % překonaly v roce 2020, kdy na obranné výdaje alokovaly 3,54 % HDP.

Předseda Motoristů Petr Macinka odpovídá na otázku, zda jeho strana souhlasí s požadavkem Donalda Trumpa, aby členské státy NATO na obranu místo 2 % HDP alokovaly 5 %. Macinka uvádí, že respektuje alianční závazky, ale tvrdí, že si Česká republika nemůže dovolit vynakládat na obranu takovou částku. Zároveň zmiňuje, že ani Spojené státy americké na obranu nedávají více než 3,5 % HDP.

Ministři obrany NATO se na začátku června shodli na závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, z čehož právě 3,5 % mají představovat přímé náklady na obranu a zbytek má směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení. Ke konci června poté členské státy Aliance toto zvýšení schválily.

USA a výdaje na obranu

Podle posledních předběžných odhadů NATO, které Aliance zveřejnila letos v dubnu, USA na obranu v roce 2024 vynaložily 3,19 % HDP (.pdf, str. 18, 56). Posledním rokem, kdy Spojené státy překonaly hranici 3,5 %, byl rok 2020. Obdobná data jako NATO uvádí také Světová banka (.xls).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Spojené státy americké na obranu skutečně nevynakládají 3,5 % HDP. Naposledy tuto hranici podle údajů Severoatlantické aliance překročily v roce 2020, kdy obranné výdaje představovaly 3,54 % HDP. V roce 2024 se podle odhadu jednalo o 3,19 % HDP. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Macinky jako pravdivý.

Pravda
Podle rozpočtu SFDI je na dopravní infrastrukturu v roce 2025 alokováno přibližně 123 mld. Kč, což dle predikce Ministerstva financí odpovídá cca 1,46 % HDP.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v kontextu debaty reaguje na dotaz, zda a jakým způsobem by Česká republika zvládla navýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, pokud by se na takové výši obranných výdajů dohodly země NATO. Ministr uvádí, že Česko by mělo tohoto cíle dosáhnout v dlouhodobém horizontu a že do celkové požadované částky bude z velké části možné započíst investice do dopravní infrastruktury. Tvrdí, že ČR v současnosti investuje do dopravní infrastruktury přibližně 110 miliard korun, což podle něj odpovídá zhruba 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP).

Investice do dopravní infrastruktury

Výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu silnic, dálnic, železnic a některých vodních cest financuje Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Pro rok 2025 vláda rozhodla, že na tento fond poputuje přibližně 160 mld. Kč (.pdf, str. 5 ze 74), z toho necelých 123 mld. Kč představují národní výdaje a zbytek poputuje ze zdrojů od EU (str. 9 ze 74). Právě z národních výdajů budeme vycházet při výpočtu podílu na HDP.

Nejnovější makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá, že nominální výše HDP v roce 2025 dosáhne 8 391 mld. Kč (.pdf, str. 3). Uvedené národní výdaje na SFDI ve výši přibližně 123 mld. Kč tak odpovídají zhruba 1,46 % letošního HDP.

Z dostupných dat Ministerstva financí a Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že podíl národních výdajů na SFDI vůči HDP poprvé překročil 1,5 % HDP v roce 2023. Od té doby se pohybuje těsně pod touto hranicí (.xlsx).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Nové cíle NATO v oblasti obranných výdajů

Na summitu NATO v Haagu konaném 25. června 2025, tedy až po odvysílání námi ověřované debaty, se členské státy dohodly na navýšení výdajů na obranu jednotlivých členských zemí, a to na 5 % HDP do roku 2035. Dohoda stanovuje, že nejméně 3,5 % HDP má být určeno na základní obranné potřeby. Zbývající 1,5 % HDP má pokrýt širší kategorii výdajů souvisejících například se zabezpečením kritické infrastruktury.

Závěr

V roce 2025 plánuje Česká republika investovat do dopravní infrastruktury z národních zdrojů přibližně 123 miliard korun, což odpovídá cca 1,46 % hrubého domácího produktu, který na letošní rok odhaduje Ministerstvo financí. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.