Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 656 výroků
Ekonomika 502 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 282 výroků
Evropská unie 281 výroků
Zahraniční politika 248 výroků
Prezidentské volby 2023 227 výroků
Sociální politika 183 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 165 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Energetika 128 výroků
Právní stát 125 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Poslanecká sněmovna 113 výroků
Doprava 111 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Životní prostředí 77 výroků
Regiony 73 výroků
Vnitrostranická politika 60 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Evropské volby 2024 38 výroků
Zemědělství 32 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 3 výroky
Pravda 9 403 výroků
Nepravda 1 918 výroků
Zavádějící 1 224 výroků
Neověřitelné 1 742 výroků
Rok 2024 283 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků

Andrej Babiš

Pan premiér nikdy nemluvil o míru (v souvislosti s válkou na Ukrajině, pozn. Demagog.cz).
Evropské volby, 5. června 2024
Invaze na Ukrajinu
Nepravda
Premiér Petr Fiala o míru v souvislosti s válkou na Ukrajině mluvil opakovaně a za jeho přijatelnou podobu považoval variantu, při které si Ukrajina zachová své území. Už v roce 2022 se pozitivně vyjadřoval o možnosti ukončení rusko-ukrajinského konfliktu diplomatickou cestou.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se v debatě vyjadřuje k otázce nastolení míru na Ukrajině. Říká, že kdyby byl prezidentem nebo premiérem, převzal by iniciativu k ukončení konfliktu. Premiéra Petra Fialu kritizuje za to, že podle něj „nikdy nemluvil o míru“ a že místo mírového řešení podporuje zasílání vojenského materiálu. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jestli Petr Fiala skutečně nikdy nevolal po diplomatickém řešení rusko-ukrajinského konfliktu.

Petr Fiala a mír na Ukrajině

Premiér Fiala se o míru v souvislosti s Ukrajinou vyjadřoval od vypuknutí konfliktu v únoru 2022 hned několikrát. Poprvé o něm mluvil už v březnu 2022 poté, co se vrátil z cesty do Kyjeva. Uvedl, že pokud Evropa a NATO budou pokračovat v podporování Ukrajiny a sankcích proti Rusku, je šance dospět k diplomatickému mírovému řešení.

V dubnu 2023 pak Petr Fiala společně s tehdejším slovenským a polským premiérem publikovali článek, který se konfliktu týkal. V případě pádu Ukrajiny by podle nich střední Evropa mohla být „další na řadě“. V článku napsali, že mír může nastat jen za podmínek Ukrajiny a že si Rusko zamrzlým konfliktem kupuje čas.

V červnu 2023 se Fiala na summitu Evropského politického společenství k podmínkám míru vyjádřil obdobně. „Mír lze přinést jedině tehdy, když Ukrajina obhájí své území a uspěje, jinak není možné přimět Rusko, aby respektovalo nezávislost Ukrajiny a světový řád a světový mír,“ řekl.

Dva roky od vypuknutí konfliktu, tedy v únoru 2024, Petr Fiala uvedl, že složení zbraní a ustoupení agresorům nikdy k míru nevedlo. V březnu následně řekl, že boje pravděpodobně budou pokračovat, a odmítl, že by pomoc Ukrajině její šance na mír ničila. Rusko by se podle něj nezastavilo ani v případě, že by ostatní země Ukrajinu obětovaly, a pasivita by dle jeho slov znamenala „čekat, až Rusko přijde k nám domů“. V jiném rozhovoru zase uvedl, že každý, kdo vyzývá Ukrajinu k vyhlášení příměří, když je část jejího území okupována Ruskem, napomáhá cílům Ruska (video, čas 2:46)

V dubnu se k volání po míru na Ukrajině vyjádřil v souvislosti se setkáním slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Předseda vlády Fiala řekl, že taková schůzka a snaha o mír za každou cenu ohrožuje bezpečnost Evropy. Zároveň ale zopakoval, že po míru touží, ale že dosáhnout ho lze jen tak, že se Ukrajina ruské agresi ubrání (video, čas 22:00).

Závěr

Premiér Petr Fiala o míru v souvislosti s konfliktem na Ukrajině mluvil opakovaně. Za přijatelnou podobu míru považoval takovou variantu, při které se Ukrajina ruské agresi ubrání a zachová si územní celistvost. Ve svých komentářích byl sice skeptický k volání po mírovém řešení za každou cenu, už v roce 2022 se ale pozitivně vyjadřoval o možnosti ukončení konfliktu diplomatickou cestou. Výrok Andrej Babiše tak hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Jedna z největších děr, které máme, NATO má jen 5 % nutné protivzdušné obrany“, píše iRozhlas.
Evropské volby, 5. června 2024
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Andrej Babiš správně cituje název článku, který publikoval iRozhlas. Ten vycházel z informací deníku Financial Times, jemuž nejmenovaní diplomaté řekli, že Severoatlantická aliance má pouze 5 % kapacit nutných k účinné protivzdušné obraně středo- a východoevropské části NATO.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš reaguje na poznámku moderátorky, která zmiňuje, že podle slov premiéra Petra Fialy představují Babišovy výroky bezpečnostní riziko. Babiš v kontextu vyzdvihuje nutnost obrany a upozorňuje na to, že Severoatlantická aliance má jen 5 % nutné protivzdušné obrany, jak podle něj informoval iRozhlas.cz

Článek iRozhlasu

Server iRozhlas na konci letošního května zveřejnil článek s titulkem „ ‚Jedna z největších děr, které máme.‘ NATO má jen pět procent nutné protivzdušné obrany, píše deník“. Redakce iRozhlasu ve svém textu vycházela informací, které publikoval britský deník Financial Times. Jeho článek se odvolával na tvrzení nejmenovaných diplomatů obeznámených s obrannými plány, které NATO vypracovalo v loňském roce. Oba články uvedly, že Aliance disponuje pouze pěti procenty kapacit potřebných pro ochranu vzdušného prostoru svého východního křídla. Upřesněme, že nejde o celé území NATO.

Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, a pobaltské státy (.pdf). Vzdušný prostor tohoto křídla chrání mezinárodní mise v rámci tzv. posílené předsunuté přítomnosti (enhanced Forward Presence – eFP; .pdf) či mise Air Policing (česky střežení vzdušného prostoru), která je součástí Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO.

Deník Financial Times s odkazem na interní výpočty NATO napsal, že kapacita obrany je na východním křídle Aliance značně omezená. Podle deníku jsou státy NATO schopné poskytnout právě jen zmiňovaných 5 % z celkových prostředků protivzdušné obrany, které by byly v případě plnohodnotné invaze potřebné k zajištění obrany středo- a východoevropských členů Aliance. Jeden z citovaných představitelů NATO pro Financial Times dodal, že se jedná o „jednu z největších děr v obraně členských států. Severoatlantická aliance v reakci na tento článek uvedla, že informace tohoto druhu jsou tajné, ale že ke snížení „zásob protivzdušné obrany“ skutečně došlo.

Závěr

Andrej Babiš se odkazuje na skutečný článek iRozhlasu, který přebírá informace z původního článku Financial Times. V tom se vyjadřují anonymní zdroje z NATO o tom, že Aliance má pouze 5 % protivzdušné obrany nutné k ochraně svého východního křídla v případě invaze. Diplomat z NATO také uvedl, že protivzdušná obrana je jedna z největších děr, které Aliance má. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Munice pro Ukrajinu je nekvalitní, část ji musíme doplňovat“, říká český zbrojař.
Evropské volby, 5. června 2024
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Podle majitele zbrojařské firmy Czechoslovak Group, Michala Strnada, je přibližně polovina nakoupené munice v rámci české muniční iniciativy pro Ukrajinu nekvalitní. Společnost tak chybějící komponenty musela doplňovat.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy a její muniční iniciativu pro Ukrajinu, skrze kterou dle jeho názoru vláda „okrádá Ukrajince“ kvůli nedostatečné kvalitě munice. Na příkladu iniciativy se Babiš snaží demonstrovat, že Fialův kabinet Ukrajině pomáhá méně, než se na první pohled zdá. V této souvislosti zmiňuje titulek článku serveru iDNES.cz, v němž se tvrzení zbrojaře Michala Strnada o nekvalitní munici objevilo.

Česká muniční iniciativa

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Prostřednictvím bilaterální spolupráce se třetími zeměmi (státy mimo EU) chce Česká republika Ukrajině dodávat zbraně, munici a jinou zbrojní techniku. Zejména se jedná o zajištění dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů, přičemž prezident Petr Pavel při proslovu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci mluvil konkrétně o dojednání „půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů“.

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (především jde o dodávky velkorážové munice sovětského typu). Třetí pilíř tvoří právě zmíněná muniční iniciativa. Tu ke dni vysílání námi ověřované debaty podpořilo celkem 20 států, ale pouze 15 z nich do ní podle premiéra Fialy finančně přispělo.

Nekvalitní munice

Jak uvedl server iDNES.cz, jedním z problémů iniciativy je podle majitele zbrojařské společnosti Czechoslovak Group Michala Strnada nedostatečná kvalita samotné munice. Podle Strnada je přibližně polovina munice, kterou firma sehnala, nepoužitelná a firma do ní musí dodávat vlastní komponenty. Americký deník Financial Times konkrétně uvedl, že „díly získané jeho společností jménem české vlády v místech, jako je Afrika a Asie, nebyly dost dobré na to, aby byly bez další práce odeslány na Ukrajinu.“

V případě poškozené munice jde zejména o tu, která putuje přímo ze skladů. Inciativa ale staví také na munici, která byla v Česku a zahraničí vyrobena nově. Podle Strnada je tak iniciativa stále „na dobré cestě“ a zmíněné komplikace by neměly zabránit dodání slíbeného množství munice.

Závěr

Majitel české zbrojařské společnosti Czechoslovak Group Michal Strnad se skutečně vyjádřil v tom smyslu, že zhruba polovina nakoupených dělostřeleckých nábojů má špatnou kvalitu a jeho firma tak musí doplňovat chybějící komponenty. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Ta munice (v rámci české muniční iniciativy pro Ukrajinu, pozn. Demagog.cz) je ještě ruského původu.
Evropské volby, 5. června 2024
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Neověřitelné
Ministerstvo obrany kvůli bezpečnosti nezveřejňuje některé detaily o české muniční iniciativě. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme tak nedohledali, zda je munice ruského původu. Resort obrany i na náš dotaz odpověděl, že z bezpečnostních důvodů původ munice nechce komentovat.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje českou muniční iniciativu, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině. Podle Babiše se ale jedná pouze o reklamu premiéra Fialy a nakoupená munice je dle něj navíc nekvalitní a ruského původu.

Česká muniční iniciativa

Na mimořádném summitu EU na začátku února 2024 se lídři unijních zemí shodli, že EU musí urychlit dříve přislíbené dodávky munice na Ukrajinu, které se nepodařilo dodat podle původního plánu. Premiér Fiala tehdy na summitu navrhl, aby Unie dělostřeleckou munici nakupovala i mimo země EU, což by podle něj mohlo pomoct unijní slib splnit. Schválení takového návrhu ovšem později zablokovalo několik členských zemí EU.

Česká republika se nakonec rozhodla postupovat nezávisle na Evropské unii. V polovině února prezident Petr Pavel oznámil, že se Česku podařilo mimo EU najít zdroje dělostřelecké munice, kterou by ČR mohla nakoupit a poměrně rychle dodat Ukrajině, pokud by další země pomohly s financováním. Do českého projektu se poté skutečně rozhodly zapojitdalší státy

V rámci iniciativy chce Česká republika Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů, případně ráže 152 mm. Pavel dříve mluvil i o pořízení munice ráže 122 mm. V případě ráže 155 mm se jedná o munici odpovídající standardům NATO. Naopak munice ráže 152 mm122 mm se používá do zbraní a vojenské techniky sovětského typu, tyto typy munice se tak běžně označují za „východní“ (.pdf, str. 13) či „sovětskou“ ráži.

Ačkoliv ukrajinská armáda postupně začala přecházet na modernější dělostřeleckou techniku ráže 155 mm, velká část jejího dělostřelectva je stále ještě sovětské konstrukce, a využívá tak právě munici sovětských ráží.

Podle vyjádření Petra Pavla z dubna 2024 se do projektu rozhodla zapojit dvacítka států, ministryně obrany Jana Černochová i její náměstek Daniel Blažkovec později upřesnili, že jde o 18 států. Jana Černochová po odvysílání námi ověřované debaty uvedla, že počet zájemců, kteří se do iniciativy chtějí zapojit, i nadále roste.

Ministerstvo obrany plánovalo zprostředkovat nákup 800 000 kusů dělostřelecké munice. Ke dni odvysílání námi ověřované debaty jich iniciativa zvládla celosvětově zajistit přibližně půl milionu. Prezident Petr Pavel v dubnu 2024 mluvil o tom, že se již podařilo předjednat pořízení více než milionu kusů dělostřelecké munice.

Původ munice

Ruské, případně sovětské, zbraně má stále v armádní výbavě řada států světa – jsou rozšířené například v Číně, Indii, Vietnamu či některých státech AfrikyLatinské Ameriky. Ačkoliv Ministerstvo obrany uvádí, že klade důraz na transparentnost české muniční iniciativy, z bezpečnostních důvodů o ní nezveřejňuje konkrétní detaily. Deník The Wall Street Journal pouze napsal, že Česko munici nakupuje i od států, které vystupují jako spojenci Ruska.

Česko v rámci iniciativy nakupuje nově vyráběnou munici i munici, která pochází ze starších skladových zásob zdrojových zemí. Nelze tedy vyloučit, že munice pořizovaná od zemí, které lze označit za spojence Ruska, je buď sovětského typu, nebo ještě vyrobená přímo v Sovětském svazu či Rusku.

Závěr

Do české muniční iniciativy se rozhodlo zapojit několik států, především těch z Evropské unie. S pomocí jejich finančních zdrojů Česko zajišťuje nákup dělostřelecké munice ze zemí mimo EU. Podle amerického deníku The Wall Street Journal Česko nakupuje munici i od zemí, které jsou spojenci Ruska. Ze kterých konkrétních zemí munice pochází a kde byla vyrobena, se nám ale ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Kontaktovali jsme proto Ministerstvo obrany, které nám odpovědělo, že původ munice z bezpečnostních důvodů nebude komentovat. Protože nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, jestli je pořizovaná munice sovětského či ruského původu, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Z těch 39 miliard (v rámci české muniční iniciativy pro Ukrajinu, pozn. Demagog.cz) zaplatilo Německo přímo Ministerstvu obrany pro toho vybraného českého zbrojaře 500 milionů eur dopředu, to je 12,5 miliardy.
Evropské volby, 5. června 2024
Invaze na Ukrajinu
Zavádějící
Státy zapojené do české muniční iniciativy přislíbily přispět celkem 39,5 mld. Kč. Německo z toho pokryje zhruba třetinu. Částku ale poskytne české vládě, do jejíž iniciativy je zapojena řada zbrojařských firem. Nejde tedy o peníze určené pro jednoho vybraného zbrojaře.

Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje českou muniční iniciativu, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině, aby se mohla bránit ruské agresi. Podle Babiše se ale jedná pouze o reklamu premiéra Fialy a jeho vlády a nakoupená munice je dle něj navíc nekvalitní a předražená. Říká, že z celkové přislíbené částky poskytlo Německo 500 milionů eur, které jdou do kapsy českému zbrojaři. Vzhledem ke kontextu výroku tím zjevně naráží na Michala Strnada, který vlastní Czechoslovak Group.

Česká muniční iniciativa

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Česko chce Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Při svém proslovu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci Petr Pavel mluvil konkrétně o dojednání „půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů“.

Iniciativy se kromě jednotlivých států účastní také společnosti Czechoslovak Group (CSG), STV Group, Česká zbrojovka nebo skupina Omnipol, které část munice samy vyrábějí. K polovině dubna se podle předsedy vlády Fialy podařilo zajistit 500 tisíc kusů dělostřelecké munice a na dalších téměř 200 tisíc kusů byly hotové smlouvy. Objevily se i nedostatky, podle majitele CSG není všechna munice kompatibilní se zbraněmi, které Ukrajinci využívají. Jedná se zejména o munici z afrických a asijských zemí, CSG proto musí některé komponenty nahrazovat vlastními.

Kdo přispívá?

Podle slov premiéra Fialy přispělo ke konci května do české iniciativy 15 zemí EU a NATO celkovou částkou 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Ne všechny státy ale českému Ministerstvu obrany poslaly přislíbené finanční závazky, podle ministryně obrany Jany Černochové tak ke dni námi ověřované debaty učinily pouze čtyři země, a to Kanada, Dánsko, Nizozemsko a Portugalsko. Z jejího vyjádření také vyplývá, že zapojené země finanční prostředky poskytují českému Ministerstvu obrany, které munici následně nakupuje.

Jedním z problémů z hlediska informovanosti je tlak ze strany Ruska vyvíjený na třetí země, ze kterých munice pochází. Ministerstvo obrany proto z bezpečnostních důvodů nechce o nákupu munice sdělovat více detailů a nezveřejňuje, které země se do iniciativy zapojily nebo jakou částkou přispěly.

Některé státy ale informace o svém zapojení samy zveřejnily. Jedná se např. právě o Andrejem Babišem zmíněné Německo, které na začátku dubna uvedlo, že přispěje částkou 576 milionů eur, tedy v přepočtu přibližně 14,6 miliardy korun. Kromě toho Německo pro Ukrajinu připravilo svůj vlastní balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 500 milionů eur.

Ke dni vysílání námi ověřované diskuze bylo také známo, že Nizozemsko slíbilo přispět částkou 250 milionů eur. Ministryně obrany Černochová mluvila i o příspěvku Litvy, která na nákup munice poslala 35 milionů eur.

Závěr

Andrej Babiš správně zmiňuje, že do české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu zapojené státy přislíbily přispět celkem 39,5 miliard korun, z čehož Německo poskytne zhruba třetinu. Peníze ovšem neputují jednomu vybranému českému zbrojaři, nýbrž Ministerstvu obrany. Součástí iniciativy je navíc vícero tuzemských zbrojařských firem. Kromě Czechoslovak Group jsou to také STV Group, Česká zbrojovka nebo skupina Omnipol. Předseda hnutí Babiš tak mylně vytváří dojem, že peníze byly předem určené jen jednomu konkrétnímu podnikateli. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

My jsme byli jediní jako hnutí ANO, které poslalo 10 milionů (na pomoc Ukrajině, pozn. Demagog.cz).
Evropské volby, 5. června 2024
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Výroční zprávy jednotlivých sněmovních stran z let 2022 a 2023 ukazují, že částku dosahující 10 mil. Kč poslalo na pomoc Ukrajině ze stranického rozpočtu jen hnutí ANO. O poskytnutí daru v podobné výši neinformovala žádná z ostatních sněmovních stran ani v letošním roce.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě vyzýval premiéra Fialu, aby řekl, kolik peněz on osobně nebo ODS věnovali Ukrajině. Následně Babiš uvádí, že hnutí ANO bylo jediné, které na pomoc Ukrajině poskytlo deset milionů korun. Zjevně se tak vymezuje především proti vládním stranám a poukazuje na to, že koaliční ani ostatní sněmovní strany takovou částku na pomoc Ukrajině ze svého stranického rozpočtu nedarovaly.

Finanční pomoc Ukrajině od hnutí ANO

Hnutí ANO už krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uvedlo, že Ukrajinu podpoří částkou ve výši 10 milionů korun. Tyto peníze byly podle hnutí určené na pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku tak, aby částečně pokryly náklady na ubytování, nákup potravin nebo dopravu na území Česka. Ve výroční zprávě hnutí za rok 2022 stojí, že ANO na dary vyčlenilo 10 002 000 Kč (.pdf, str. 10 z 58). Účetní závěrka poté upřesňuje, že tyto peníze šly na pomoc Ukrajině (str. 23 z 58).

O rok později hnutí ANO v této pomoci dále nepokračovalo (.pdf, str. 10, 24 z 62). Na svém webu o dalších darech neinformovalo ani v roce 2024.

A co ostatní sněmovní strany?

Strany vládní pětikoalice (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, PirátiSTAN) a opoziční SPD ve svých výročních zprávách za roky 2022 a 2023 uvádějí, že část svých prostředků směřovaly na dary, nezmiňují ale, že by ze svých rozpočtů posílaly peníze na pomoc Ukrajině. Výjimku tvoří pouze TOP 09, která ve výroční zprávě za rok 2022 informuje o svém daru věnovaném Velvyslanectví Ukrajiny (.pdf, str. 26). Jeho hodnota je nicméně o dva řády nižší než dar poskytnutý hnutím ANO.

ODS za oba roky na dary obecně vynaložila jen necelých 30 tisíc korun (.pdf, .pdf, vše str. 7). U lidovců to byly necelé tři miliony, přičemž většina směřovala křesťansko-demokratických spolkům a sdružením (.pdf, str. 10, 16; .pdf, str. 11, 17). TOP 09 darovala téměř 10 milionů, z toho polovinu politickému institutu a drtivou většinu zbývajících peněz jiným politickým stranám (.pdf, str. 26; .pdf, str. 24). Zmíněný dar Velvyslanectví Ukrajiny pak dosáhl hodnoty 100 tisíc korun (.pdf, str. 26).

Piráti v daném období ze svého rozpočtu na dary vynaložili přibližně 350 tisíc korun (.pdf, .pdf, vše str. 6). Starostové a nezávislí celkem darovali 50 milionů svým koaličním partnerům, ostatní dary dosáhly hodnoty 5,4 milionu korun (.pdf, .pdf, vše str. 11).

Hnutí Svoboda a přímá demokracie v letech 2022 a 2023 na dary směřovalo zhruba 18 milionů korun (.pdf, str. 18; .pdf, str. 5, 17). 98 % této částky putovalo na prezidentskou kampaň.

O tom, že by ze svých rozpočtů darovaly na pomoc Ukrajině podobnou částku, strany vládní pětikoalice a SPD na svých webech neinformovaly ani v roce 2024.

Shrnutí

Hnutí ANO v roce 2022 na pomoc Ukrajině opravdu ze svého rozpočtu vyčlenilo 10 milionů korun, jak stojí v jeho výroční zprávě. TOP 09 v roce 2022 přispěla Velvyslanectví Ukrajiny výrazně menší částkou, ostatní sněmovní strany o žádném podobném daru neinformovaly na svých webových stránkách, v médiích ani přímo ve výročních zprávách z let 2022 a 2023. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

My máme u nás pod ochranou 351 000 Ukrajinců, z toho 123 pracuje. 26 % máme dětí, 4 % seniorů, takže pracuje u nás 54,1 % Ukrajinců.
Evropské volby, 5. června 2024
Ekonomika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Dle Ministerstva vnitra bylo k začátku června 2024 v Česku 352 941 ukrajinských uprchlíků, z nichž asi 25 % představovaly děti a 4 % senioři. Pracujících uprchlíků je dle nejnovějších dat MPSV zhruba 123 tisíc, což odpovídá přibližně 50 % dospělých uprchlíků z Ukrajiny.

Moderátorka diskuze se obou hostů ptá, jestli by měla Evropa pomáhat vracet bojeschopné muže na Ukrajinu. Jako první odpovídá Petr Fiala, který říká, že je to rozhodnutí daných lidí, a pochvaluje si integraci ukrajinských uprchlíků do české společnosti. Následně odpovídá Andrej Babiš, který reaguje na premiéra Fialu slovy, že by měl sdělit „kolik on osobně přispěl na Ukrajinu“ a vyjmenovává aktuální údaje o ukrajinských uprchlících.

Počet ukrajinských uprchlíků

Ministerstvo vnitra (MV) od začátku války na Ukrajině každý měsíc mapuje počty osob s přiděleným pobytovým oprávněním. K začátku června tohoto roku resort evidoval celkem 352 941 ukrajinských uprchlíků, kteří měli povolení k pobytu (.xlsx). Z těchto statistik také vyplývá, že dětí a mladistvých do 18 let z toho je 89 376, což odpovídá přibližně 25,3 %. Dospělých je 249 805 (cca 70,8 %) a seniorů 13 760 (asi 3,9 %). MV upozorňuje na to, že se nejedná pouze o lidi s ukrajinskou státní příslušností, ale o všechny osoby, které povolení dostaly v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.

Uprchlíci na pracovním trhu

V dubnu letošního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že dle jeho dat pracuje v České republice přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Zároveň uvedlo, že se každý týden počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisícovku, v současnosti tak může být číslo ještě vyšší.

Jestliže vezmeme zmíněných 123 tisíc pracujících a srovnáme toto číslo s celkovým počtem uprchlíků z Ukrajiny ve věku 18–65 let, vychází nám, že v této věkové skupině má práci přibližně 49,2 % lidí. Pokud tedy nezapočítáváme děti a seniory, lze skutečně říci, že má práci zhruba polovina ukrajinských uprchlíků.

Data o integraci ukrajinských uprchlíků na trh práce sbírá také výzkumná společnost PAQ Research v rámci výzkumu Hlas Ukrajinců a ve svých zprávách zveřejňuje počty pracujících „ekonomicky aktivních uprchlíků“ (.pdf, str. 4). Do „ekonomicky aktivní“ populace PAQ Research řadí všechny uprchlíky starší 17 let, kteří buď aktuálně pracují v Česku nebo na Ukrajině, nebo jsou nezaměstnaní. Započítává tak i pracující studenty, pracující důchodce, osoby na mateřské a rodičovské dovolené či podnikatele. Nepracující důchodce, studenty, ale ani osoby pečující o děti do 3 let do této skupiny PAQ Research nezahrnuje.

Zdroj: PAQ Research

Většina ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu dlouhodobě nevyužívá svoji kvalifikaci. Až šest z deseti uprchlíků pracuje podle průzkumu PAQ Research pod svou kvalifikací a přibližně stejný podíl pracuje ve špatných pracovních podmínkách. Mnoho uprchlíků se tak pohybovalopříjmové chudobě či na její hranici (.pdf, str. 23).

Závěr

Andrej Babiš správně udává počet uprchlíků z Ukrajiny, kterých k začátku června podle Ministerstva vnitra bylo v Česku přibližně 350 tisíc. Z toho bylo cca 25 % dětí a 4 % seniorů. Zbývajících cca 250 tisíc osob byli dospělí od 18 do 65 let.

Z nejnovějších dat MPSV vyplývá, že ukrajinských uprchlíků na jaře letošního roku pracovalo zhruba 123 tisíc. Toto číslo opravdu odpovídá zhruba polovině uprchlíků z Ukrajiny, pokud nezapočítáváme děti a seniory. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Nechci to citovat, nevím to úplně přesně, Masaryk někde řekl, že nejde o to být velkým národem, jde o to být slušným národem.
Evropské volby, 5. června 2024
Pravda
Masaryk vydal publikaci „Problém malého národa", ve které se zamýšlí nad postavením českého národa ve světě. V textu píše, že vlastenectví má vycházet ze slušnosti jednotlivce a že pracovitost je důležitější než velikost.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o tom, že i středně velká země jako Česko může podpořit Ukrajinu v boji proti Rusku. Vyzdvihuje především českou muniční iniciativu, která má pro Ukrajinu zajistit dodávky dělostřelecké munice. V této souvislosti Fiala parafrázuje Tomáše Garriguea Masaryka a přiznává, že se nejedná o přesný citát. V odůvodnění se tedy zaměříme na to, jestli lze podobnou myšlenku v Masarykově díle najít.

Problém malého národa

Masaryk napsal publikaci s názvem „Problém malého národa“, ve které se zamýšlí nad českým vlastenectvím a popisuje postavení českého národa ve světě. V textu například definuje češství, které se podle něj jako národní vědomí vyvinulo ze slovanství. Dále se zaměřuje na humanitní pojetí národnosti a vymezuje se proti nacionalismu postaveném na nenávisti k jinému národu (.pdf, str. 16). V neposlední řadě zmiňuje potřebu vytvoření národního státu (.pdf, str. 14).

Humanitní pojetí národnosti Masaryk zmiňuje například i v práci„Ideály humanitní“ (.pdf, str. 67). Odvolává se přitom na slova Karla Havlíčka Borovského: „Napřed buď každý našinec sám přičinlivý, vzdělaný, čestný člověk a pak teprv vlastenec" (.pdf, str. 67). Masaryk tedy odmítá romantické pojetí národního vědomí, které se opírá o svou minulost (.pdf, str. 7), a vyzdvihuje soukromé pojetí: „Otázka cti národa je otázka cti každého jednotlivce.“ (.pdf, str. 15).

Přímo velikosti národa se Masaryk věnuje v první zmíněné publikaci v kapitole „Prostředky národa malého“ (.pdf, str. 26–29). V této části odmítá, aby český národ k vlastnímu prosazení používal násilí jako to udělalo například Německo. Oproti tomu vyzdvihuje intenzivní práci a propagaci české kultury v zahraničí: „Cizina se o nás doví jen z toho, co se o nás píše ve Vídni. Jaký je to národ, když se sám o sebe nestará?“ (.pdf, str. 28–29).

Závěr

Petr Fiala se odkazuje na Tomáše Garriguea Masaryka slovy, že jde o to být národem slušným spíše než velkým. Masaryk se tomuto tématu skutečně věnoval ve svém textu „Problém malého národa“. V něm píše, že důležitější než velikost je píle a sebeprezentace. V jiné části se věnuje vlastenectví, které má podle něj být založeno na slušnosti jednotlivce, nikoli na nenávisti k jiným národům. 

Masaryk sice nepoužil stejnou formulaci jako premiér Fiala, který ale upozorňuje na to, že se nejedná o doslovnou citaci. Fialova parafráze obsahově odpovídá několika částem Masarykova díla, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Jsme na tuto iniciativu (nákupu munice pro Ukrajinu, pozn. Demagog.cz) vybrali nebo máme přislíbeno 1,6 miliardy euro.
Evropské volby, 5. června 2024
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ministr zahraničí Jan Lipavský na začátku června mluvil o příspěvku zhruba 1,7 miliardy eur od 15 zemí. Ministerstvo obrany jednotlivé částky nezveřejňuje, z veřejně dostupných zdrojů ale vyplývá, že 14 států ke dni námi ověřované debaty přislíbilo poslat celkem 1,5 mld. eur.

Petr Fiala v kontextu výroku mluví o české muniční iniciativě, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině, aby se mohla bránit ruské agresi. Podle slov premiéra Fialy má česká iniciativa přislíbené příspěvky na nákup munice v hodnotě 1,6 miliardy eur.

Česká muniční iniciativa

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Česko chce Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Při svém proslovu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci Petr Pavel mluvil konkrétně o dojednání „půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů”.

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (zejména se týká dodávek velkorážové munice sovětského typu). Třetí pilíř tvoří právě probíraná muniční iniciativa.

Přislíbené finance

Premiér Petr Fiala již na konci května mluvil o částce 1,6 miliardy eur, kterou přislíbilo poskytnout celkem 15 zemí. Uvedl to při příležitosti jednání o bezpečnosti s dalšími evropskými státníky. Ačkoliv samotná částka zazněla z úst Petra Fialy, u jednání nechyběli zástupci Dánska, Lotyšska, Polska a Nizozemska (.pdf) a schůzky se účastnili i premiér Ukrajiny Denys Šmyhal a americký náměstek ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti James O'Brien. 

Obdobně se na začátku června vyjádřil i ministr zahraničí Jan Lipavský, podle kterého se podařilo získat závazky na poskytnutí financí zhruba ve výši 1,7 miliardy eur od 15 zemí. To by podle něj mělo vystačit na nákup půl milionu kusů munice (video, čas 5:55).

Celkovou výši příspěvků, které země na iniciativu poslaly, ale většinou není možné zjistit z oficiálních zdrojů. Ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů nechce o nákupu munice sdělovat více detailů a nezveřejňuje, které země se do iniciativy zapojily nebo jakou částkou přispěly. Důvodem je i tlak ze strany Ruska na třetí země, ze kterých munice pochází.

Některé země nicméně samy zveřejnily, kolik peněz na českou iniciativu přispějí. Velkou částku poskytne Německo, které na začátku dubna přislíbilo celkem 576 milionů eur. Ke dni vysílání námi ověřované debaty zveřejnilo výši příspěvku dalších 12 členských států EU a také Kanada. Jak je vidět na následující tabulce, podařilo se nám dohledat příspěvky ve výši přibližně 1,5 miliardy eur. Patnáctým státem, který přispěl, je Polsko. Tamní ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že polská vláda rozhodla o zdvojnásobení sumy, konkrétní částku ale neprozradil.

Kromě toho na nákup munice finančně přispívá i Česko. Přesná částka ale není známá, protože se na ní Fialův kabinet shodl v utajeném režimu. Premiér Fiala pouze opakovaně uvedl, že se jedná o vyšší stovky milionů korun (video, čas 23:15) a dodal, že množství finančních prostředků podle jeho názoru odpovídá „podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“.

Závěr

Předseda vlády Petr Fiala mluvil o příspěvku 1,6 miliardy eur do české muniční iniciativy již na konci května po boku dalších evropských státníků. Ministr zahraničí Jan Lipavský později řekl, že na nákup munice Česko získalo 1,7 mld. eur. Ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů částky a přispívající země nezveřejňuje. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám ale podařilo dohledat příspěvek 14 zemí EU a NATO. Celkově se jedná o 1,5 miliardy eur. Výsledná částka se tak vejde do naší 10% tolerance, a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Fiala

Lidi, jako jste vy, kteří nejsou ochotni přijít na pomoc sousední zemi, jak jste to řekl veřejně v televizi.
Evropské volby, 5. června 2024
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš skutečně v televizi řekl, že by napadeným státům na pomoc nepřišel. Slova zazněla před druhým kolem prezidentských voleb 2023 v duelu na ČT s Petrem Pavlem. Doplňme, že později se Babiš vyjadřoval odlišně a uváděl, že by české závazky v NATO naopak dodržel.

Petr Fiala v duelu mluví o pomoci Ukrajině ve formě dodávek munice a vyzdvihuje, že v českém zájmu je, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila. Andreje Babiše kritizuje za jeho vyjádření v České televizi, kde řekl, že by neposlal české vojáky do otevřeného konfliktu v případě napadení spojenců v NATO. 

Vyjádření v televizi

Babišův výrok zazněl v předvolebním duelu ČT s Petrem Pavlem před druhým kolem prezidentských voleb 2023. Jedním z témat debaty byla bezpečnost. Mír a válka přitom byly častými motivy Babišovy prezidentské kampaně, ve které se vymezoval vůči vládě Petra Fialy a používal slogany jako „Nezavleču Česko do války“.

Moderátor duelu Martin Řezníček se Andreje Babiše zeptal, zda by měla Česká republika splnit spojenecké závazky a poslat své vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům v případě jejich napadení (video, čas 52:00). Na tuto otázku Babiš odpověděl: „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“ (video, 53:10)

Česko je k vzájemné pomoci v případě napadení partnera zavázáno členstvím v NATO. Článek 5 Severoatlantické smlouvy říká, že útok na jednoho člena je útokem na celou alianci a členská země v případě ohrožení pomůže napadeným partnerům nutnými způsoby, v mezním případě tedy i za použití vojenské síly.

Babišova reakce

Andrej Babiš se svůj výrok později snažil vzít zpět. Na svém účtu na síti X napsal, že by článek 5 Severoatlantické smlouvy dodržel, pokud by to bylo potřeba. Alena Schillerová či Klára Dostálová z ANO následně Babiše obhajovaly tím, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku. To samé na síti X psal i samotný Andrej Babiš.

Závěr

Petr Fiala má tedy pravdu, že Andrej Babiš v televizi řekl, že by jako prezident neposlal napadeným státům NATO pomoc. Babiš však později svá slova vzal zpět a potvrdil, že by jako velitel ozbrojených sil dodržel článek 5 smlouvy o NATO, který členské státy k pomoci zavazuje. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.