Přehled ověřených výroků

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontexu výroku říká, že nechce navyšovat výdaje na zbrojení, a tvrdí, že česká armáda nedokáže zcela vyčerpat ani stávající finanční prostředky. Poté zmiňuje Rakousko jako příklad státu, který na obranu dle jeho slov poskytuje pouze 1 % hrubého domácího produktu (HDP).

Rakouské výdaje na obranu

Rakousko podle dat Světové banky na obranu dlouhodobě alokuje méně než 1 % HDP. Od roku 2001 do roku 2023 se podíl HDP pohyboval mezi 0,7 a 0,9 % (.xls). Obdobná čísla uvádí také Eurostat, podle kterého ve stejné době Rakousko na obranu vynakládalo 0,6 až 0,9 % HDP, přičemž na konci zmíněného období se tento údaj ustálil na 0,6 %. V roce 2024 Rakousko ve svém rozpočtu na obranu vyčlenilo 0,95 % HDP (.pdf, str. 9), podle dokumentu rakouského parlamentu nakonec stát na tyto účely vynaložil 1,03 % HDP (.pdf, str. 139). Rakouská spolková vláda se zavázala, že do roku 2032 postupně výdaje zvýší na 2 %, výhled na období let 2025–2029 ovšem počítá s obrannými výdaji stále kolem 1,1 % HDP (.pdf, str. 139).

Neutralita Rakouska

Zástupci Rakouska, USA, Velké Británie, Francie a Sovětského svazu v roce 1955 podepsali tzv. státní smlouvu, která obnovila suverenitu Rakouska. Ve smlouvě sice chybí ustanovení o vojenské neutralitě, Rakousko ale ještě ve stejném roce přijalo zákon o neutralitě, ve kterém se zavázalo nevstupovat do vojenských aliancí a nepřipustit vybudování vojenských opěrných bodů na svém území. Rakousko tedy není součástí Severoatlantické aliance a je pouze členem programu Partnerství pro mír, který s Aliancí umožňuje spolupráci.

Závěr

V Rakousku, které není členem NATO, platí zákon o neutralitě. Poslední dostupná data Světové banky a Eurostatu ukazují, že Rakousko v roce 2023 poskytlo na obranu zhruba 1 % HDP, v období let 2001–2023 se podíl pohyboval od 0,6 do 0,9 % HDP. V roce 2024 Rakousko v rozpočtu na obranu vyčlenilo o 0,95 % HDP. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura odpovídá, že stát na zbrojení nemá prostředky a měl by podle něj raději zajistit vyšší důchody nebo levnější potraviny prostřednictvím snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Podotýká, že ta je v Česku vyšší než v okolních státech.

DPH v Česku

Do konce roku 2023 platila v Česku základní sazba DPH 21 % a dvě snížené sazby ve výši 15 % a 10 %. V lednu 2024 pak došlo ke sjednocení těchto snížených sazeb do jedné ve výši 12 %. Tuto změnu zavedl konsolidační balíček – soubor opatření, který připravila vláda v roce 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Potraviny tak nyní spadají do 12% sazby. Alkoholické a většina nealkoholických nápojů podléhají základní sazbě daně (.pdf, str. 501 z 1312), 12% DPH se vztahuje jen na pitnou vodu, mléko, mléčné nápoje a jejich rostlinné alternativy (.pdf, str. 192).

Srovnání s okolními státy

V Rakousku se na potraviny vztahuje 10% DPH. Ostatní okolní země na toto zboží uplatňují různé sazby. V Německu jsou dvě: na většinu potravin se vztahuje sazba 7 % a vyšší, 19% sazba zde platí pro malou část potravin, například pro rostlinné alternativy mléčných výrobků či náhražky masa. Na Slovensku platí DPH ve výši 5 % pro základní potraviny (.pdf, str. 2–3), mezi které patří maso, mléko, máslo, pečivo či velká část zeleniny. Při nákupu sýrů, pšeničné mouky, většiny druhů ovoce, obilnin a dalších mnoha potravin ovšem lidé na Slovensku zaplatí DPH ve výši 19 %.

V Maďarsku, které jsme do srovnání také zahrnuli, se na potraviny vztahují tři sazby daně. Nejnižší z nich, 5% DPH, platí jen pro mléko, vejce a maso. Vyšší, 18% DPH zákazníci v Maďarsku platí za mléčné výrobky, sýry, pečivo či cereálie. Řada dalších potravin patří do 27% sazby, například mouka, cukr, olej atp. U vybraných základních potravin – včetně mouky, cukru a oleje – ovšem maďarská vláda v březnu 2025 zastropovala marže obchodníků, což má podle tamního kabinetu zastavit růst cen.

Tři sazby DPH na potraviny existují také v Polsku. Zde 5% DPH platí pro základní potraviny, jako jsou mléko, chleba, zelenina a ovoce, 8% sazba například pro zpracované potraviny či cukrovinky a třetí sazba ve výši 23 % se vztahuje jen na malou část potravin, bohužel pro Poláky sem patří kromě kaviáru i čokoláda.

Závěr

Rakousko má ve srovnání s Českem nižší sazbu DPH na všechny potraviny, drtivá většina potravin je zdaněna méně také v Německu a Polsku. Na Slovensku a v Maďarsku platí na řadu potravin naopak vyšší DPH než v ČR, vybrané základní potraviny jsou však v těchto dvou zemích zdaněny méně. Právě základní potraviny tak Česko z okolních států daní nejvíce. Výrok Tomia Okamury z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda SPD Tomio Okamura odpovídá na dotaz, proč hnutí nepodporuje vyšší investice do obrany, a to s ohledem na současnou bezpečnostní situaci ve světě, zejména válku na Ukrajině a napětí na Blízkém východě. Poslanec Okamura připomíná, že hnutí SPD jako jediné hlasovalo proti návrhu na zvýšení výdajů na zbrojení. Jako důvod uvádí přesvědčení hnutí, že je potřeba investovat spíše do zvyšování důchodů, snížení DPH na potraviny a zlevnění energií.

Návrh na zvýšení obranných výdajů

Vláda v listopadu 2024 Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí (.pdf) a také související návrhy novel. Ministr financí Zbyněk Stanjura v březnu 2025 předložil pozměňovací návrh (.docx, str. 2), který do souboru návrhů zahrnul navyšování obranných výdajů nad hranici 2 % hrubého domácího produktu (HDP) pro období let 2026–2033 (.pdf, str. 4).

Poslanecká sněmovna o návrhu celého zákona i o souvisejících návrzích hlasovala 25. dubna 2025. Zatímco hlasování o návrhu zákona se hnutí SPD zdrželo, při hlasování o souvisejících návrzích a Stanjurově pozměňovacím návrhu už se vyslovilo proti jejich přijetí. Všechny ostatní sněmovní strany přitom návrhy podpořily. Zmíněné tisky tak dolní komora schválila a ke dni vysílání námi ověřované debaty je přijal i Senát a později podepsal prezident. 

Poslanec SPD Radek Rozvoral během jednání Poslanecké sněmovny uvedl, že jeho hnutí odmítá pozměňovací návrh ministra financí Stanjury, protože podle něj umožňuje vládě navyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP bez parlamentní kontroly a diskuze. Zároveň také prohlásil, že jde o obcházení rozpočtové kázně a otevření prostoru pro nekontrolované utrácení státních peněz. 

Podle Ministerstva financí pozměňovací návrh reaguje na vládní plán schválený v březnu letošního roku, podle kterého by mělo docházet k postupnému navyšování výdajů na obranu o 0,2 % HDP ročně, a to až do dosažení 3 % HDP v roce 2030 (.pdf).

Závěr

Ministr financí Zbyněk Stanjura předložil pozměňovací návrh, který umožňuje navyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP do roku 2033. Poslanecká sněmovna o něm hlasovala v dubnu 2025 a všichni přítomní poslanci hnutí SPD hlasovali proti přijetí návrhu, zatímco poslanci ostatních stran a hnutí byli pro. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) reaguje na dotaz Karla Havlíčka (ANO), který se ministra ptá, proč vláda v roce 2024 vynaložila na zálohy na nákup stíhaček F-35 místo 15 miliard korun o přibližně 10 miliard Kč více. Kupka vysvětluje, že z toho pro Česko vyplývají určité výhody, a jako první z nich zmiňuje, že Česko dostane dva letouny o rok dříve.

Nákup stíhaček

Vláda Petra Fialy v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup následně v lednu 2024 ministryně obrany Jana Černochová (ODS) stvrdila podpisem memoranda se zástupci USA. Podle Ministerstva obrany vyrobí dvanáct stíhaček F-35 americká společnost Lockheed Martin v USA, dalších dvanáct pro ČR sestrojí italská společnost Cameri. První stroje přitom mají být hotové v roce 2029 a ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2035 (.pdf). 

Změna harmonogramu

Ministerstvo obrany původně počítalo s tím, že prvních šest letounů bude k dispozici k výcviku v roce 2029, další šestice v roce 2031 a nakonec v letech 2032–2034 každoročně další čtveřice strojů. Na podzim 2024 však resort obrany oznámil, že splátky za letouny F-35 urychlí. Tehdejší ekonomická ředitelka Ministerstva obrany Blanka Cupáková v té době uvedla, že „americká strana přišla s návrhem, že jsou schopni uspíšit výrobu dvou letounů a přesunout ji z roku 2031 do roku 2030“. 

Resort obrany proto nakonec místo původně plánovaných 15,5 mld. Kč vydal na splátky v roce 2024 26 mld. Kč (.pdf, str. 129). Ministryně obrany Jana Černochová tento krok obhajovala tím, že čeští vojáci budou moci cvičit na dvojici stíhaček o rok dříve. Podle nového harmonogramu by tak měl být sedmý a osmý stroj k dispozici k výcviku už v roce 2030 místo v roce 2031. Ministerstvo později upřesnilo, že tyto dva letouny budou nejdříve „sloužit k podpoře rozšířeného výcviku českého personálu na území USA“ (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle původního harmonogramu Ministerstva obrany mělo mít Česko k dispozici prvních šest letounů F-35 v roce 2029, dalších šest až v roce 2031 a zbývajících dvanáct v letech 2032–2034. Vláda se ale rozhodla splátky za tyto stroje urychlit. Podle ministerstva díky tomu došlo ke změně harmonogramu a Česko získá dva stroje rychleji – konkrétně sedmý a osmý letoun bude mít k dispozici místo v roce 2031 už o rok dříve. Martin Kupka tedy správně upozorňuje na to, že Česko dostane dva letouny dříve a získá je v roce 2030 místo původně plánovaného roku 2031. Kvůli nepřesnosti v pořadí letounů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Moderátorka se v diskuzi ptá předsedy hnutí Motoristé sobě Petra Macinky na postoj k požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance navýšily výdaje na obranu na 5 % HDP. Macinka odpovídá, že podle něj Česká republika na takové výdaje nemá finance, a dodává, že ctí současné alianční závazky ve výši 2 % HDP. V této souvislosti kritizuje způsob, jakým ČR v loňském roce poprvé dosáhla 2% hranice výdajů na obranu.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nově nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma zahrnuje od loňského roku také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že tím celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 nakonec Česká republika vynaložila na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Rychlé čerpání na konci roku

V prosinci 2024 došlo skutečně k rychlému tempu čerpání obranného rozpočtu. Zatímco ke konci listopadu 2024 vyčerpal resort obrany pouze kolem 109 mld. Kč (asi 72 % svého schváleného rozpočtu a 1,36 % HDP), během prosince musel utratit zbývající desítky miliard, aby rozpočet splnil. V prosinci ministerstvo proplatilo faktury v hodnotě přibližně 50 mld. Kč a na konci měsíce již jeho celkové roční výdaje činily 159 mld. Rychlé čerpání rozpočtu kritizovala opozice, neboť dle ní vláda plní závazek 2 % HDP pouze „na papíře“. Ministryně obrany Jana Černochová se proti tomu ohradila a uvedla, že výdaje byly nejvyšší v posledních měsících roku i u ostatních vlád.

Mezi největší prosincové výdaje patřily zálohy za stíhačky F-35 ve výši 15,5 mld. Kč, zálohy na obrněná vozidla CV90 (3,1 mld. Kč) či tanky Leopard 2A4 (2,8 mld. Kč). Prosincová splátka za letouny F-35 podle původního plánu takto vysoká být neměla (.pdf, str. 129; .pdf, str. 1) a Ministerstvo obrany 15. prosince dodavateli dopředu zaplatilo přibližně 10,5 mld. Kč navíc. Bez této sumy by přitom výdaje na obranu dosáhly jen 1,95 % HDP a 2% hranici by tedy nepřesáhly. Jana Černochová k tomu uvedla, že díky urychleným platbám armáda získá dva letouny F-35 o rok dříve a ušetří na inflaci.

Závěr

Česká republika v roce 2024 vynaložila 2,08 % HDP na obranu. Výdaje na obranu překročily v roce 2024 2% hranici poprvé po zhruba dvaceti letech a zároveň poprvé od doby, kdy se státy NATO k plnění tohoto cíle společně zavázaly. Ministerstvo obrany také v prosinci 2024 navýšilo oproti původnímu plánu splátku za letouny F-35 a dopředu zaplatilo o 10,5 mld. Kč navíc. Bez této částky by přitom výdaje státu na obranu 2 % HDP nepřekročily. Výrok Petra Macinky tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Motoristů Petr Macinka odpovídá na otázku, zda jeho strana souhlasí s požadavkem Donalda Trumpa, aby členské státy NATO na obranu místo 2 % HDP alokovaly 5 %. Macinka uvádí, že respektuje alianční závazky, ale tvrdí, že si Česká republika nemůže dovolit vynakládat na obranu takovou částku. Zároveň zmiňuje, že ani Spojené státy americké na obranu nedávají více než 3,5 % HDP.

Ministři obrany NATO se na začátku června shodli na závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, z čehož právě 3,5 % mají představovat přímé náklady na obranu a zbytek má směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení. Ke konci června poté členské státy Aliance toto zvýšení schválily.

USA a výdaje na obranu

Podle posledních předběžných odhadů NATO, které Aliance zveřejnila letos v dubnu, USA na obranu v roce 2024 vynaložily 3,19 % HDP (.pdf, str. 18, 56). Posledním rokem, kdy Spojené státy překonaly hranici 3,5 %, byl rok 2020. Obdobná data jako NATO uvádí také Světová banka (.xls).

Závěr

Spojené státy americké na obranu skutečně nevynakládají 3,5 % HDP. Naposledy tuto hranici podle údajů Severoatlantické aliance překročily v roce 2020, kdy obranné výdaje představovaly 3,54 % HDP. V roce 2024 se podle odhadu jednalo o 3,19 % HDP. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Macinky jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v kontextu debaty reaguje na dotaz, zda a jakým způsobem by Česká republika zvládla navýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, pokud by se na takové výši obranných výdajů dohodly země NATO. Ministr uvádí, že Česko by mělo tohoto cíle dosáhnout v dlouhodobém horizontu a že do celkové požadované částky bude z velké části možné započíst investice do dopravní infrastruktury. Tvrdí, že ČR v současnosti investuje do dopravní infrastruktury přibližně 110 miliard korun, což podle něj odpovídá zhruba 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP).

Investice do dopravní infrastruktury

Výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu silnic, dálnic, železnic a některých vodních cest financuje Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Pro rok 2025 vláda rozhodla, že na tento fond poputuje přibližně 160 mld. Kč (.pdf, str. 5 ze 74), z toho necelých 123 mld. Kč představují národní výdaje a zbytek poputuje ze zdrojů od EU (str. 9 ze 74). Právě z národních výdajů budeme vycházet při výpočtu podílu na HDP.

Nejnovější makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá, že nominální výše HDP v roce 2025 dosáhne 8 391 mld. Kč (.pdf, str. 3). Uvedené národní výdaje na SFDI ve výši přibližně 123 mld. Kč tak odpovídají zhruba 1,46 % letošního HDP.

Z dostupných dat Ministerstva financí a Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že podíl národních výdajů na SFDI vůči HDP poprvé překročil 1,5 % HDP v roce 2023. Od té doby se pohybuje těsně pod touto hranicí (.xlsx).

Závěr

V roce 2025 plánuje Česká republika investovat do dopravní infrastruktury z národních zdrojů přibližně 123 miliard korun, což odpovídá cca 1,46 % hrubého domácího produktu, který na letošní rok odhaduje Ministerstvo financí. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka reaguje na otázku ohledně možné úpravy současného závazku, podle kterého mají státy NATO každoročně vydávat na obranu 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Kupka v odpovědi uvádí, že v případě navýšení na 5 % HDP by se do obranných výdajů zahrnuly i související záležitosti, jako je například výstavba infrastruktury nebo komunikací. V tomto kontextu zmiňuje, že Česko splnilo stávající alianční závazek.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu odsouhlasili ústně ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma od loňského roku zahrnuje také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že díky tomu celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila nakonec Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Výdaje na obranu pro rok 2025

Pro letošní rok vláda v rozpočtu počítá s celkovými výdaji na obranu ve výši 160,8 mld. Kč (.pdf, str. 2). Z toho 154,4 mld. Kč připadá přímo na Ministerstvo obrany a zbytek je alokován jiným státním institucím (.pdf, str. 17, 149 z 358).

Podle nejnovější makroekonomické predikce z dubna 2025 by dvě procenta HDP v letošním roce odpovídala přibližně 167,82 mld. Kč (.pdf, str. 3), což je zhruba o 7 mld. více, než kolik na obranu vyčlenil státní rozpočet. O tom, že plánované výdaje na splnění aliančního závazku nestačí, informovala už v únoru Česká televize. Petr Fiala pro ni uvedl, že to vláda udělá „tak, abychom ta dvě procenta dodrželi“.

Kabinet ke dni námi ověřované debaty obranný rozpočet na letošní rok neupravil. Na začátku března pouze rozhodl o tom, že se obranné výdaje budou od roku 2026 postupně zvyšovat o 0,2 % ročně tak, aby Česko v roce 2030 na obranu vynakládalo minimálně tři procenta HDP (.pdf).

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 vyhradila pro Ministerstvo obrany 151,2 mld. Kč. Tato částka se nakonec ještě zvýšila na 159,8 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů dalších institucí šlo na obranu celkově 166,8 mld. Kč, což představuje 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i dokumenty Severoatlantické aliance. Výdaje na rok 2025 dle nejnovější makroekonomické predikce na dvouprocentní hranici zatím nedosahují a vláda obranný rozpočet neupravila. Výrok ministra Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

V debatě o srovnávání důchodů v Německu a Česku premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátorky o tom, že němečtí důchodci využívají investice a mají úspory. Premiér Fiala uvádí, že i v Česku mají lidé různé možnosti spoření. V této souvislosti mluví o tom, že jeho vláda zavedla dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má sloužit jako další nástroj finančního zabezpečení na stáří.

Dlouhodobý investiční produkt

Mezi možnosti, jak si lidé mohou spořit na stáří, patří kromě doplňkového penzijního spoření či životního pojištění i dlouhodobý investiční produkt. Jde o finanční nástroj, který umožňuje investovat peníze na dlouhé období v řádu desítek let. Nabízet ho mohou pouze licencované finanční instituce, například banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry zapsaní v seznamu vedeném Českou národní bankou. Peníze lze investovat například do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů, které splňují zákonem stanovené podmínky.

Stát poskytuje na tento produkt daňové výhody, pokud si účastník spoří alespoň 10 let a peníze vybere nejdříve v roce, kdy dosáhne 60 let věku. Daňové odpočty se vztahují až na 48 000 Kč ročně a také na příspěvky od zaměstnavatelů až do výše 50 000 Kč ročně. Pokud by došlo k předčasnému výběru, musí člověk vrátit daňovou podporu, kterou získal za posledních deset let.

Zavedení DIP

Ministerstvo financí předložilo v dubnu 2023 návrh zákona, který zavádí změny ve III. pilíři důchodového systému a zároveň i DIP. Návrh zákona (.docx) byl schválen vládou Petra Fialy v červnu 2023 (.pdf) a následně předložen Poslanecké sněmovně. Ta návrh odsouhlasila v listopadu 2023. Zákon nakonec nabyl účinnosti v lednu 2024.

Využití DIP

K lednu 2025, tedy po roce fungování DIP, si produkt založilo necelých 120 tisíc lidí. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR využilo DIP k 31. březnu 2025 již přes 150 tisíc investorů, kteří do něj celkově vložili 3,5 miliardy korun (.pdf). Z toho přibližně 87 % tvořily investice do fondů, 7 % bylo uloženo jako depozita a 6 % připadalo na jiné formy investic. Podle výkonného ředitele investiční platformy Portu Martina Luňáčka si DIP nejčastěji zakládají lidé ve věku mezi 30 a 40 lety.

Závěr

Vláda Petra Fialy schválila v červnu 2023 návrh zákona, jehož součástí bylo zavedení dlouhodobého investičního produktu (DIP). Forma spoření, která umožňuje investovat peníze na delší období a přináší daňové výhody, funguje od ledna 2024.

Moderátorka se v kontextu výroku ptá na srovnání českých důchodů s těmi německými. Petr Fiala podotýká, že mezinárodní srovnání výše penzí je podle něj ovlivněno tím, že důchody v Česku na rozdíl od jiných zemí nepodléhají zdanění. Dodává přitom, že v některých zemích jsou penze „zdaněné s těmi investičními nástroji“, čímž zjevně naráží na třetí pilíř českého důchodového systému, ve kterém je účast dobrovolná.

Zdanění důchodů v ČR

Starobní důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy v daném roce. Pro letošek je měsíční minimální mzda stanovená na 20 800 korun a od daně jsou tak osvobozené důchody do výše 62 400 korun měsíčně. Průměrný důchod přitom dle posledních údajů České správy sociálního zabezpečení činil přibližně 21 tisíc korun (.pdf, str. 1) a povinnost odvádět daně se tak většiny penzistů netýká.

Z důchodu se již neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Pokud důchodce zároveň pracuje, od letošního roku nemusí platit sociální pojištění, které představovalo 6,5 % z hrubé mzdy.

Srovnání se zahraničím

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 38 ekonomicky vyspělých zemí, každé dva roky publikuje zprávu, jež srovnává důchodové systémy v jednotlivých členských státech. Nejnovější dostupná data jsou z roku 2023 a podle nich mají důchodci určité daňové úlevy ve 28 zemích, zatímco ve zbylých 10 státech se na penze vztahují stejné daňové sazby jako na příjmy lidí v produktivním věku (.pdf, str. 155). Důchodci odvádí daně například v Dánsku, Francii, Polsku, Rakousku nebo Švýcarsku.

Závěr

Důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy. V praxi tak v roce 2025 musí daně odvádět důchodci, kteří pobírají více než 62 400 korun měsíčně. Určitá forma daňových úlev existuje v 28 členských zemích OECD, naopak přibližně ve čtvrtině států se penze danit musí. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.