Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo získat text listu poslance Saryusza-Wolskeho ani email poslance Zahradila. Pro ilustraci uvádíme informace, které se dohledat podařilo.

Zdroj, který se odvolává přímo na zmiňovaný dopis, je blog europoslance Havla, který tvrdí, že polský europoslanec Jacek Saryusz-Wolski zasílal prosbu, aby se poslanci EP podepsali pod jeho výzvu, aby se nečlenské země eurozóny mohly účastnit schůzek zemí se společnou měnou. Zároveň tvrdí, že ve své poště nalezl odmítavý dopis od europoslance Zahradila o tom, že skutečným záměrem české vlády není účast na summitech, ale vyjednání trvalé výjimky na zavedení eura a možnost uskutečnění referenda o této otázce.

Text zmiňovaného emailu zveřejnil deník E15.cz, který se obrátil přímo na Zahradila, který na dotaz, zda šlo o soukromou iniciativu či postup z pověření ODS, reagoval: „Kongres i výkonná rada schválily požadavek na referendum o vstupu do eurozóny, což je – v případě negativního výsledku – de facto opt-outem.“

Pravdou je, že polská strana trvala (viz např. euractive.pl nebo idnes.cz) na tom, aby byla v nové fiskální úmluvě zakotvena klauzule povolující nečlenským krajinám eurozóny účastnit se eurosummitů v podobě pozorovatelů. K těmto tvrzením se hlásí i sám europoslanec Saryusz-Wolski, který na svých stránkách zdůrazňuje potřebu dosáhnout řešení problémů jednáním u jednoho stolu, ne vytvořením sedmnáctičlenné unie mimo rámec příslušného seskupení.

Na základě informací dostupných na oficiálních stránkách Evropské komise hodnotíme výrok Hynka Fajmona jako pravdivý.

Evropská komise dne 25. dubna 2012 skutečně předložila návrh rozpočtu (.pdf) pro rok 2013. V návrhu samotném se na straně devět lze dočíst, že návrh rozpočtu předpokládá pro platby výrazné navýšení vyplývající z předchozích závazků. Celkově by se mělo jednat o 134,3 miliard eur vyčleněných na platby, což je o 6,8% více než v roce 2012.

Slovy „zaplatit, to co slíbila“ je pravděpodobně Hynkem Fajmonem myšleno splatit své smluvní závazky z minulých a současných let. Toto je opravdu jeden z důvodů navýšení - v roce 2013 by měla být dokončena řada projektů odsouhlasených v minulých rozpočtech. Komise plánuje také navýšení investic do hospodářského růstu, výzkumu a nových pracovních míst.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální informace , které by detailněji popisovaly podobu plánované restrukturalizace operačních programů Ministerstva pro místní rozvoj.

V současné době je podoba operačních programů, jenž jsou uvedené na webu Ministerstva pro místní rozvoj následující: " ...V rámci cíle Konvergence je pro období 2007—2013 připraveno celkem 8 tematických operačních programů (OP). Každý z těchto 8 operačních programů má specifické tematické zaměření a je určen pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy."

Níže naleznete odkazy na jednotlivé operační programy:

1. Podnikání a inovace

2. Životní prostředí

3. Doprava

4. Vzdělávání a konkurenceschopnost

5. Výzkum a vývoj pro inovace

6. Lidské zdroje a zaměstnanost

7. Technická pomoc

8. Regionální operační programy

9.Operační programy Praha

Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z oficiálních webových stránek Kraje Vysočina.

Ve vlastnictví kraje se skutečně nachází přesně 4572 km silnic II. a III. třídy. Celková délka dopravní sítě Kraje Vysočina však činí 5084 km. V tomto čísle je zahrnuta i dálnice D1 v délce 93 km a silnice I. třídy v délce 419 km. Vlastníkem dálnice D1 a silnic I. třídy je stát.

Výrok Jiřího Dienstbiera je pravdivý, v porovnání s jinými kauzami je aféra Davida Ratha menším problémem z hlediska objemu veřejných prostředků, které měly být z peněz daňových poplatníků problematicky odčerpány.

Kauza Rath - v kauze Davida Ratha se podle informací médií (např. Lidovky.cz) mělo jednat o předražení zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad ve výši 46 milionů Kč.

Kauza ProMoPro - zde šlo podle dostupných zdrojů (např. Idnes, Týden.cz) o předražení zakázky ve výši 388 milionů Kč. Kauza IZIP - celý projekt stál Českou republiku cca 2 miliardy Kč. Opencard - projekt elektronické karty Opencard spolykal částku kolem jedné miliardy Kč, z toho (Idnes) policie vyčíslila škodu od obviněných osob na 73 milionů Kč. Pražský dopravní podnik - tato kauza je spojena s několika podivnými tendry. Šlo o možné vyvádění z ceny jízdenek, instalace obrazovek v pražském metru aj. Pražská radnice - otázky kolem tendrů na pražské radnici jsou ve veřejném prostoru dlouhodobě přítomny. Jedná se období primátora Pavla Béma. Některé tyto kontroverze popsaly např. Lidové noviny.

Senátor Dienstbier má tak pravdu, že jím jmenované zakázky a kauzy jsou v porovnání s kauzou Rath pro veřejné finance větším problémem.

Línkův výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v roce 2002 trápila podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) zadluženost řadu nemocnic v ČR.

Hejtmani jednotlivých krajů se tedy museli od Nového roku 2003 vypořádat se správou majetku, který celorepublikově hospodařil v červených číslech. (str. 36)

Zpráva (.pdf) nazvaná Ekonomické výsledky nemocnic se na straně 8 zmiňuje, že " schodkové hospodaření vedlo u řady nemocnic k neschopnosti plnit své závazky vůči dodavatelům, což se projevilokoncem roku 2002 hrozbou distributorů léků zastavit dodávky zadluženým zařízením ". Na další straně se také dočteme, že sice u nemocnic rezortu zdravotnictví velikost nesplaceného bankovního úvěru poklesla, problémy se zadlužeností se však do konce roku 2002 vyřešit nepodařilo.

Co se týče zadlužení nemocnic v Pardubickém kraji, dokumentProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí, že nemocnice k roku 2002 navýšily svou ztrátu na úroveň 232 655 tisíc Kč.

Pro úplnost dodáváme, že Roman Línek byl 1. hejtmanem Pardubického kraje po vzniku krajů v České republice (tedy od roku 2000).

V tiskovém prohlášení Minsterstva práce a sociálních věcí bylo uvedeno (.pdf), že celkem bylo vyplaceno 1 514 995 dávek. Zpráva však už počet duplicitně vyplacených dávek neobsahuje. Jediné prohlášení o jejich počtu bylo zatím zveřejněno v Otázkách Václava Moravce přímo ministrem Drábkem. V případě, že jich bylo skutečne jenom několik desítek, jedná se o hodnotu hluboko pod jedným promile. Vzhledem k neexistenci jiného zdroje, který by potvrzoval Drábkova slova, však hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pro většinu Šlégrova výroku nejsou k dispozici veřejná data.

Dovozujeme, že poslanec Šlégr má na mysli víkend 10.-11.září: podle zprávy ČTK, kterou citovalo např. IHNED.cz, stála totiž opatření proti demonstracím v sobotu 10. září až tři miliony korun. Tisková zpráva (.pdf, str. 32) ministerstva vnitra později vyčíslila náklady z období 23. srpna až 25. září tak, že v průměru na den jde cca. o 870 tisíc korun. Jsou zde zahrnuty i náklady na každodenní činnost, nikoli pouze náklady spojené se zásahem. K celému víkendu 10.-11.září ovšem ministerstvo souhrnné náklady neuvádí.

Šlégrem uvedená částka tedy může být cenou těchto zásahů včetně každodenních nákladů policejní činnosti, nemůžeme ji ale dostatečně ověřit. Navíc z výroku jednoznačně neplyne, o který víkend jde.

K míře kriminality na Šluknovsku nemáme přesné údaje. O věku pachatelů "drobné kriminality" 13 až 16 let se opakovaně zmiňuje právě Šlégr, ale žádný zdroj, který by jeho slova potvrzoval, se nám nepodařilo dohledat. V okrese Děčín jako celku podle policejní statistiky (.xls, list "b_PP04") za první čtvrtletí r. 2012 meziročně narostl počet násilných trestných činů a poklesl počet krádeží.

Je velmi těžké rozlišit, co si lze pod pojmem Jiřího Běhounka " poměrně omezené kompetence " představit, nicméně na základě údajů ze stránek různých krajů označujeme nakonec výrok jako pravdivý.

K hodnocení výroku bylo použito informací ze stránek kraje Vysočina, Středočeského kraje a Zákona (.pdf) č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů ze stránek Karlovarského kraje .

Výrok zazněl v souvislosti s ochranou zemědělské (orné) půdy a kompetencemi kraje. O ty se kraj v této oblasti dělí s ministerstvem životního prostředí, obecními úřady obcí s rozšířenou pravomocí, pověřenými obecními úřady a správami národních parků.

Dohledané informace týkající se pravomocí kraje, resp. krajských úřadů jsou vymezeny v Zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu v § 17a. Jedná se například o uplatňování stanoviska k územně plánovací dokumentaci, pokud nejde o případ v působnosti jiného orgánu ochrany ZPF nebo udělování souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu o výměře od 1 do 10 ha a další. Celkem je v zákoně vymezeno šest kompetencí.

V minulém volebním období byl návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele předložen mj. poslanci ČSSD jednou, v tomto volebním období také jednou. Šlo o tyto případy:

25. února 2010, na 73. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v minulém volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, jenž předložila skupina poslanců (B. Sobotka, J. Tejc z ČSSD a O. Liška ze Strany zelených). Na této schůzi proběhlo první čtení návrhu a tento byl doporučen k projednání Ústavně právnímu výboru a Rozpočtovému výboru. Zde proces projednávání skončil.

10.prosince 2010, na 9. schůzi Poslanecké sněmovny v tomto volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, který předložila skupina poslanců za ČSSD a poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Na této schůzi sněmovna hlasy ODS, TOP 09 a VV návrh zamítla.

S ohledem na tyto informace hodnotíme výrok jako pravdivý.