Roman Línek

Roman Línek reaguje na výpadek příjmů Pardubického kraje v souvislosti s epidemií koronaviru. V zápisu z jednání (.pdf, str. 7) zastupitelstva Pardubického kraje ze dne 25. srpna 2020 lze najít zmínku propadu daňových příjmů: „(…) propad daňových příjmů je v tuto chvíli 900 milionů korun“. Daňové příjmy by tedy měly klesnout místo očekávaných 4,6 miliardy na 3,7 miliardy. O propadu ve výši necelé miliardy korun píše i web Pardubice živě. Stejné číslo nám pak potvrdil také tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Ten uvedl, že za rok 2020 kraj předpokládá „propad daňových příjmů o cca 900 milionů korun“.

Podobné těžkosti zaznamená i Moravskoslezský, Zlínský či Jihomoravský kraj, který očekává propad daňových příjmů až o miliardu.

Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní obsahuje právní úpravu rozdělení daňových příjmů. Na základě procent, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně, připadne Pardubickému kraji 5,56 % daňových příjmů z celkových 8,92 %, které směřují do krajů. Jedná se tedy o 0,50 % z celkových daňových výnosů.

Dle aktualizované dubnové predikce Ministerstva financí, která „zohledňuje snížení sdílených daní v souvislosti s epidemií“, se propadly (.xlsx) celkové daňové příjmy krajů (bez Prahy) v dubnu o 13,9 miliard oproti únoru roku 2020, což je pokles o 17,3 %. Výpadek pro Pardubický kraj tak po přepočtu dle zákona o rozpočtovém určení daní v tomto období činil 796,75 milionů korun.

Vzhledem k tomu, že propad daňových příjmů v dubnu činil přibližně 797 mil. Kč a v srpnu již 900 mil. Kč, nelze vyloučit, že se v Pardubickém kraji slovy Romana Línka „můžeme dostat až miliardu“.

Článek 99 Ústavy ČR mluví o základních územních samosprávných celcích (obcích) a vyšších územních samosprávných celcích (krajích). 

Zde se tedy Roman Línek dopouští drobné nepřesnosti, neboť jako vyšší (územně) samosprávné celky označuje Ústava pouze kraje. Zároveň zmiňme, že podle § 3 zákona o obcích: „obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“.

Na základě novely zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, bylo rozhodnuto, že obcím bude uvolněn kompenzační bonus ve výši 1 200 Kč na obyvatele. Později byla tato částka navýšena na 1 250 Kč. Kraje žádný kompenzační bonus nedostaly, ve Sněmovně by však měl být v blízké době projednán senátní návrh na kompenzační bonus pro kraje ve výši 500 Kč (.pdf, str. 3).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť i přes drobné nepřesnosti v terminologii Roman Línek správně popsal jak rozdělení územních samosprávných celků na obce a kraje, tak i fakt, že kraje, na rozdíl od obcí, zatím žádný kompenzační příspěvek nedostaly.

Demagog.cz prohledal mediální výstupy ohledně největších investic Pardubického kraje. Žádný neobsahoval zmínku o omezení dané investice. Hejtman pardubického kraje Martin Netolický opakovaně uvedl, že žádné krajské investice omezeny nebudou. Pardubický kraj chce rezervy najít v rámci dotačních programů, které by měly být sníženy přibližně na třetinu kvůli rušení akcí v době koronaviru. Snížení dotací pak potvrdil i radní pro sport René Živný. O omezování investičních akcí není zmínka ani v pravidelně vydávaných rozpočtových opatřeních Pardubického kraje.

Ani v zápisech rozhodnutí Rady není žádná zmínka o rušení připravovaných investic. Naopak, např. na zasedání dne 26. března 2020 bylo zahájeno (.pdf, str. 18) hned několik zadávacích řízení. Další výběrová řízení pak sice byla z blíže nespecifikovaných důvodů zrušena, ale hned nato opět zahájena, jako je to např. v případě úpravy dělostřelecké tvrze Bouda (.pdf, str. 21). Zakázka na zpracování projektové dokumentace na sloučení oddělení JIP ve svitavské nemocnici byla sice 10. srpna 2020 zrušena (.pdf, str. 37), avšak hned o měsíc později byl schválen (.pdf, str. 4) projektový záměr na tuto stavbu, a v investici se tedy zjevně pokračuje. Projekt energetických úspor na Základní škole v Lanškrouně pak byl zrušen bez náhrady (.pdf, str. 14), avšak nikoliv z důvodu úspor, ale na základě zprávy o průběhu zadávacího řízení.

Předešleme, že výroku bezprostředně předchází věta „stát si udělá 500 miliard schodku“. Roman Línek tedy o schopnosti kraje tvořit rozpočtový deficit mluví v kontextu toho, jak jej připravuje stát.

Podle § 4 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů může být rozpočet územního samosprávného celku (kraje či obce) nebo svazku obcí schválen jako schodkový v případě, že „schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů“.

Je přitom pravdou, že v případě státu takové omezení stanoveno není. Stát má širší možnosti pro deficitní hospodaření, ovšem financování rozpočtového schodku mohou využívat a běžně využívají i samosprávy.

DOPLNĚNÍ: Hodnocení jsme aktualizovali o data poskytnutá Krajským úřadem Pardubického kraje. Na základě těchto dat jsme změnili hodnocení z neověřitelného na nepravdivé.

Plán údržby a rozvoje nemovitého majetku Pardubického kraje (PUR) pravidelně mapuje potřeby oprav, rekonstrukcí i nových investic na majetku kraje. PUR zahrnuje všechny připravované i do budoucna potřebné investice. V Krajských listech z roku 2019 se uvádí: „V oblasti dopravy se na plánu významně podílejí stavby zajišťované Správou a údržbou silnic Pardubického kraje a spolufinancované Evropskou unií. Oblast zdravotnictví je zastoupena zejména centrálním urgentním příjmem v orlickoústecké nemocnici a stavbou nových základen zdravotnické záchranné služby. Ve školství se bude investovat do zateplování budov. Kultura a památková péče se soustředí na obnovu Winternitzových automatických mlýnů pro krajskou galerii a obnovu interiérů pro Zámek Pardubice. V budově Krajského úřadu bude dokončena rekonstrukce sálu zastupitelstva.“

V této souvislosti dodejme, že regionální web pardubicezive.eu v roce 2019 napsal, že Pardubický kraj má ve výhledu v rámci PUR projektové záměry za téměř 8 miliard korun a že podle mluvčí Pardubického kraje Zuzany Novákové „za celé patnáctileté období dosáhla finanční hodnota projektů Pardubického kraje s evropskou dotací téměř 5,4 miliard korun“.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám však Plán údržby a rozvoje majetku Pardubického kraje nepodařilo získat, obrátili jsme se proto na krajský úřad s žádostí o poskytnutí PUR. Poskytnuty nám byl interní seznam investičních akcí. Z těchto dokumentů vyplývá, že k 1. září měl Pardubický kraj naplánováno či rozestavěno pouze 107 investičních akcí do školství, zdravotnictví apod., a to v celkové hodnotě pouhých 6,25 miliardy korun. Jelikož se tato čísla od výroku významně odchylují, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Text obrženého mailu byl následujcí:

"Dobrý den,

K vašim potřebám vám posílám investiční sestavy Pardubického kraje. Jsou to interní materiály pro přípravu a řízení investic, které se neustále aktualizují podle dokončování a zařazování investic. V první sestavě se počet investic průměrně v průběhu roku pohybuje pod hranicí 200, k 1. 9. je to 169 akcí v celkové hodnotě více než 13 miliard korun.

Ve 2. sestavě jsou investice, které na krajských silnicích realizuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Tam najdete 170 investičních akcí v celkové částce 8,4 miliardy korun. Na tento seznam navazuje 95 akci takzvaně neinvestičních, které se realizují formou oprav, v celkové hodnotě 2,2 miliardy korun.

Pokud byste ještě něco potřeboval, ozvěte se."

DOPLNĚNÍ: Hodnocení jsme aktualizovali o data poskytnutá Krajským úřadem Pardubického kraje. Na základě těchto dat jsme změnili hodnocení z neověřitelného na nepravdivé.

Plán údržby a rozvoje nemovitého majetku Pardubického kraje (PUR) pravidelně mapuje potřeby oprav, rekonstrukcí i nových investic na majetku kraje. PUR zahrnuje všechny připravované i do budoucna potřebné investice. V oblasti dopravy se na plánu významně podílejí stavby zajišťované Správou a údržbou silnic Pardubického kraje a spolufinancované Evropskou unií. Ve výhledu má Pardubický kraj v rámci PUR projektové záměry za téměř 8 miliard korun.

Denik.cz uvádí, že do Pardubického kraje směřovaly z EU stamiliony investic, za něž se opravily silnice a postavily nové, velké částky šly například i do zdravotnictví či školství. Například u dálnice D35 byl úsek mezi Opatovicemi a Ostrovem financován více než miliardou korun. „Z nového operačního programu se předpokládá čerpání přes 8 miliard korun,“ sdělila mluvčí Ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám však Plán údržby a rozvoje majetku Pardubického kraje nepodařilo získat, obrátili jsme se proto na krajský úřad s žádostí o poskytnutí PUR. Krajský úřad nám poskytl interní seznamy investičních akcí. Z těchto seznamů (zde (body 3-65) a zde) vyplývá, že k 1. září 2020 bylo naplánováno či rozestavěno dokonce 224 silničních investičních akcí (např. větší rekonstrukce) za 14,9 miliardy korun. Pokud bychom brali v úvahu jen investiční akce dosud nezahájené, dostaneme se na číslo 182 připravovaných akcí za 13,9 miliardy korun. Navíc pak investiční seznamy obsahují silniční akce neinvestiční, tj. menší opravy. Těch je celkem 95 za další 2,2 miliardy korun.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť hodnota silničních investičních akcí značně přesahuje tvrzených 8 miliard korun.

Text obdeženého mailu byl následující: 

"Dobrý den,

K vašim potřebám vám posílám investiční sestavy Pardubického kraje. Jsou to interní materiály pro přípravu a řízení investic, které se neustále aktualizují podle dokončování a zařazování investic. V první sestavě se počet investic průměrně v průběhu roku pohybuje pod hranicí 200, k 1. 9. je to 169 akcí v celkové hodnotě více než 13 miliard korun.

Ve 2. sestavě jsou investice, které na krajských silnicích realizuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Tam najdete 170 investičních akcí v celkové částce 8,4 miliardy korun. Na tento seznam navazuje 95 akci takzvaně neinvestičních, které se realizují formou oprav, v celkové hodnotě 2,2 miliardy korun.

Pokud byste ještě něco potřeboval, ozvěte se."