Roman Línek
KDU-ČSL

Roman Línek

Bez tématu5 výroků
Krajské volby 20205 výroků
Doprava2 výroky
Regiony2 výroky
Ekonomika1 výrok
Sociální politika1 výrok
Zdravotnictví1 výrok
Školství, věda, kultura1 výrok
Zrušit filtry

Roman Línek

(...) kdy se můžeme dostat až miliardu pod predikci letošního rozpočtu, kdybychom brali predikci Ministerstva financí.
ČT24, 15. září 2020
Krajské volby 2020
Pravda
Očekávaný propad daňových příjmů Pardubického kraje v roce 2020 je nyní 900 mil. Kč. Mezi dubnem a srpnem 2020 došlo k navýšení tohoto odhadu a nelze vyloučit ani další zvýšení.

Roman Línek reaguje na výpadek příjmů Pardubického kraje v souvislosti s epidemií koronaviru. V zápisu z jednání (.pdf, str. 7) zastupitelstva Pardubického kraje ze dne 25. srpna 2020 lze najít zmínku propadu daňových příjmů: „(…) propad daňových příjmů je v tuto chvíli 900 milionů korun“. Daňové příjmy by tedy měly klesnout místo očekávaných 4,6 miliardy na 3,7 miliardy. O propadu ve výši necelé miliardy korun píše i web Pardubice živě. Stejné číslo nám pak potvrdil také tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Ten uvedl, že za rok 2020 kraj předpokládá „propad daňových příjmů o cca 900 milionů korun“.

Podobné těžkosti zaznamená i Moravskoslezský, Zlínský či Jihomoravský kraj, který očekává propad daňových příjmů až o miliardu.

Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní obsahuje právní úpravu rozdělení daňových příjmů. Na základě procent, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně, připadne Pardubickému kraji 5,56 % daňových příjmů z celkových 8,92 %, které směřují do krajů. Jedná se tedy o 0,50 % z celkových daňových výnosů.

Zdroj: Příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb.

Dle aktualizované dubnové predikce Ministerstva financí, která „zohledňuje snížení sdílených daní v souvislosti s epidemií“, se propadly (.xlsx) celkové daňové příjmy krajů (bez Prahy) v dubnu o 13,9 miliard oproti únoru roku 2020, což je pokles o 17,3 %. Výpadek pro Pardubický kraj tak po přepočtu dle zákona o rozpočtovém určení daní v tomto období činil 796,75 milionů korun.

Vzhledem k tomu, že propad daňových příjmů v dubnu činil přibližně 797 mil. Kč a v srpnu již 900 mil. Kč, nelze vyloučit, že se v Pardubickém kraji slovy Romana Línka „můžeme dostat až miliardu“.

Roman Línek

Máme v Ústavě napsáno, že Česká republika je tvořená vyššími samosprávnými celky, městy a kraji, tak u obcí se to (výpadek v daňových příjmech, pozn. Demagog.cz) vyřeší a krajům se to nedá.
ČT24, 15. září 2020
Regiony
Krajské volby 2020
Pravda
Dle Ústavy se územně samosprávné celky dělí na základní (obce) a vyšší (kraje). Obce pak na rozdíl od krajů skutečně obdržely příspěvek kompenzující výpadek jejich příjmů, a to ve výši 1 250 Kč.

Článek 99 Ústavy ČR mluví o základních územních samosprávných celcích (obcích) a vyšších územních samosprávných celcích (krajích). 

Zde se tedy Roman Línek dopouští drobné nepřesnosti, neboť jako vyšší (územně) samosprávné celky označuje Ústava pouze kraje. Zároveň zmiňme, že podle § 3 zákona o obcích: „obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“.

Na základě novely zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, bylo rozhodnuto, že obcím bude uvolněn kompenzační bonus ve výši 1 200 Kč na obyvatele. Později byla tato částka navýšena na 1 250 Kč. Kraje žádný kompenzační bonus nedostaly, ve Sněmovně by však měl být v blízké době projednán senátní návrh na kompenzační bonus pro kraje ve výši 500 Kč (.pdf, str. 3).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť i přes drobné nepřesnosti v terminologii Roman Línek správně popsal jak rozdělení územních samosprávných celků na obce a kraje, tak i fakt, že kraje, na rozdíl od obcí, zatím žádný kompenzační příspěvek nedostaly.

Roman Línek

(...) jsme doposud neomezili jedinou investici (z důvodu koronavirové krize, pozn. Demagog.cz) (...).
ČT24, 15. září 2020
Krajské volby 2020
Pravda
Dle mediálních zpráv a zápisů z jednání Rady Pardubického kraje dosud kraj v důsledku koronavirové krize neomezil žádnou investici.

Demagog.cz prohledal mediální výstupy ohledně největších investic Pardubického kraje. Žádný neobsahoval zmínku o omezení dané investice. Hejtman pardubického kraje Martin Netolický opakovaně uvedl, že žádné krajské investice omezeny nebudou. Pardubický kraj chce rezervy najít v rámci dotačních programů, které by měly být sníženy přibližně na třetinu kvůli rušení akcí v době koronaviru. Snížení dotací pak potvrdil i radní pro sport René Živný. O omezování investičních akcí není zmínka ani v pravidelně vydávaných rozpočtových opatřeních Pardubického kraje.

Ani v zápisech rozhodnutí Rady není žádná zmínka o rušení připravovaných investic. Naopak, např. na zasedání dne 26. března 2020 bylo zahájeno (.pdf, str. 18) hned několik zadávacích řízení. Další výběrová řízení pak sice byla z blíže nespecifikovaných důvodů zrušena, ale hned nato opět zahájena, jako je to např. v případě úpravy dělostřelecké tvrze Bouda (.pdf, str. 21). Zakázka na zpracování projektové dokumentace na sloučení oddělení JIP ve svitavské nemocnici byla sice 10. srpna 2020 zrušena (.pdf, str. 37), avšak hned o měsíc později byl schválen (.pdf, str. 4) projektový záměr na tuto stavbu, a v investici se tedy zjevně pokračuje. Projekt energetických úspor na Základní škole v Lanškrouně pak byl zrušen bez náhrady (.pdf, str. 14), avšak nikoliv z důvodu úspor, ale na základě zprávy o průběhu zadávacího řízení.

Roman Línek

Když jsem v roce 2002 jako tehdejší historicky první hejtman přejímal nemocnice podobně jako hejtmani v jiných krajích od státu, tak jsme je dostali zadlužené.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 6. září 2012
Pravda

Línkův výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v roce 2002 trápila podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) zadluženost řadu nemocnic v ČR.

Hejtmani jednotlivých krajů se tedy museli od Nového roku 2003 vypořádat se správou majetku, který celorepublikově hospodařil v červených číslech. (str. 36)

Zpráva (.pdf) nazvaná Ekonomické výsledky nemocnic se na straně 8 zmiňuje, že " schodkové hospodaření vedlo u řady nemocnic k neschopnosti plnit své závazky vůči dodavatelům, což se projevilokoncem roku 2002 hrozbou distributorů léků zastavit dodávky zadluženým zařízením ". Na další straně se také dočteme, že sice u nemocnic rezortu zdravotnictví velikost nesplaceného bankovního úvěru poklesla, problémy se zadlužeností se však do konce roku 2002 vyřešit nepodařilo.

Co se týče zadlužení nemocnic v Pardubickém kraji, dokumentProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí, že nemocnice k roku 2002 navýšily svou ztrátu na úroveň 232 655 tisíc Kč.

Pro úplnost dodáváme, že Roman Línek byl 1. hejtmanem Pardubického kraje po vzniku krajů v České republice (tedy od roku 2000).

Roman Línek

Doplácíme u autobusů 19 korun na každý kilometr, ať už tam jede jeden člověk, nebo dvacet, nebo je přeplněno a u vlaků to je u jednoho kilometru tuším 92 korun.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 6. září 2012
Pravda

Na základě dohledaných mediálních zpráv hodnotíme výrok Romana Línka jako pravdivý.

Finanční noviny (ČTK) informovaly 18. září 2011 o situaci v dopravě v Pardubickém kraji. Doslova informují: "Na jeden kilometr osobní železniční dopravy doplácí Pardubický kraj drahám zhruba 92 korun. Naproti tomu autobusovým dopravcům přispívá na objednané spoje jen 18 korun na ujetý kilometr." Údaje uvedené Romanem Línkem jsou velmi přesné, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Roman Línek

Na rozhodnutí EIA k tomu malému úseku kolem Litomyšle, o kterej tady byla řeč, čekáme od ministerstva životního prostředí v podstatě od května, on je známý a není vydán.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 6. září 2012
Pravda

Roman Línek má na mysli úsek Ostrov- Staré Město budovaný v rámci rychlostní silnice R 35. Dle informačního materiálu Ředitelství silnic a dálnic z července 2012 se skutečně čeká na obdržení stanoviska Ministerstva životního prostředí.

EIA (z anglického environmental impact assesssment) je proces, který má zjistit dopady projektů, či záměrů na životní prostředí. Tento proces probíhá vždy dříve, než daný projekt dostane povolení a začne se realizovat. V ČR je tento proces upraven zákonem č. 100/2001 Sb. a informace o posuzovaných záměrech lze nalézt na informačním webu EIA.