Jan Kubice
V současné době, pokud vím z tisku, tak funguje na BIS inspekce BIS, která v této situaci má, má, má přirozeně charakter policejního orgánu. Postupuje pod dohledem státního zástupce.
Výrok ministra vnitra pokládáme za pravdivý a to na základě dohledatelných veřejných informací ze samotné BIS.
Bezpečnostní informační služba má v rámci své vnitřní kontroly zavedeny své vlastní orgány, které mají za cíl odhalovat nezákonné chování členů této služby, a také je preventivně potlačovat. Tato Inspekce, jak o ní ministr Kubice hovoří, se konkrétně nazývá Odbor inspekce Bezpečnostní informační služby.
Na stránkách BIS (výše uvedený odkaz) je popsána činnost odboru mimo jiné takto: "Získá-li Inspekce informaci, že příslušník BIS spáchal trestný čin, využije své policejní oprávnění a rozběhne vlastní šetření. Pokud se podezření z trestného činu potvrdí, předá celou věc státnímu zástupci. Dojde-li Inspekce k závěru, že se o trestný čin nejedná, věc odloží. Zjistí-li, že událost má charakter přestupku, postoupí případ nadřízenému konkrétního příslušníka, který rozhodne o druhu a výši kázeňského trestu." Tato definice podle nás dostatečně naplňuje podstatu Kubiceho vyjádření o charakteru policejního orgánu.
Karolína Peake
Pokud vím, pan Habarta neměl kvalifikaci na to, aby se mohl stát jmenovaným šéfem SŽDC (Správy železniční dopravní cesty, pozn.).
Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě mediálních zpráv a podmínek výběrového řízení na daný post jako pravdivý.
Po odchodu Jana Komárka v září 2010 byl Pavel Habart pověřen tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou řízením Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Post generálního ředitele však nemohl obsadit, neboť neměl dostatečnou praxi v železniční dopravě. Důležité je, že tedy byl pouze jmenován správcem.
Teprve v únoru 2012 bylo vypsáno nové výběrové řízení (.pdf) na pozici generálního ředitele. Mimo jiné musel mít uchazeč ukončené vysokoškolské vzdělání ekonomického, dopravního, technického či právního zaměření, praxi při řízení provozu drah, minimálně pětileté manažerské zkušenosti a také zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek.
Stejně jako nemohl být Pavel Habart jmenován generálním ředitelem v roce 2010, nesplňoval taktéž podmínky patřičného vzdělání a praxe při tomto výběrovém řízení. Post nakonec obsadil Jiří Kolář, který dosud působil v představenstvu Českých drah.
Bohuslav Sobotka
V době, kdy končila vláda sociální demokracie, tak byl veřejný dluh 28 %.
Na základě statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hodnotíme výrok jako pravdivý.
Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2006 (tj. na konci vlády sociální demokracie) v poměru k HDP jako 28,3%.
V tomto případě je ale nutno podotknout, že veřejný dluh neznamená pouhé zadlužení vlády (tj. státní dluh), ale skládá se z více komponent. Je tvořen, mimo zmíněný státní dluh, dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven. Oproti "prostému" zadlužení státu (tj. to, co bývá často prezentováno jako dluh jednotlivých daňových poplatníků) je toto číslo nepoměrně zkresleno především tím, že zahrnuje zadlužení samosprávných celků, tj. krajů a obcí. V kontextu výroku, kdy se hovoří o návrhu tzv. finanční ústavy, která skutečně operuje s pojmem veřejného dluhu, je Sobotkův výrok pravdivý.
Jiří Pospíšil
Lidé ve vazbě z rozhodnutí generálního ředitele se mohou týdně dvakrát osprchovat v teplé vodě. A když chtějí, ve studené vodě.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je tato problematika upravena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby. Generální ředitelství vězeňské služby o tom proto nemohlo rozhodnout, což vyplývá ze Zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, který říká, že generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby a zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které metodicky řídí a kontroluje.
Kompetence generálního ředitelství proto v tomto případě spočívají v dohledu nad implementací vyhlášky ministerstva. Tuto vyhlášku ministerstva spravedlnosti 109/1994 Sb., dne 18. ledna 2010 zveřejnila Vězeňská služba na svých stránkách.V rámci tohoto dokumentu pak problematiku sprchování ošetřuje konkrétně § 36 Koupání obviněných, v kterém je uvedeno že:
"(1) Správa věznice zajistí, aby obvinění měli možnost se koupat v teplé vodě nejméně dvakrát týdně. (2) Na základě doporučení lékaře, nebo vyžadují-li to hygienické důvody, zajistí správa věznice koupání obviněných častěji. (3) Obviněné při koupání střeží osoba stejného pohlaví. Zpravidla při koupání může být provedena zraková prohlídka zaměřená na zjištění stop po fyzickém násilí na těle obviněného. (4) Za koupání v teplé vodě se v podmínkách výkonu vazby považuje sprchování teplou vodou. (5) Pokud z provozních nebo energetických důvodů nelze koupání podle odstavce 1 zabezpečit, musí být vždy zajištěna možnost řádného umytí v teplé vodě."
Bohumil Trávník
Já si myslím, že co se týká zdravotnictví, tak pokud jsem se díval na hospodaření těch pěti nemocnic, které jsou v kraji, respektive jsou řízeny krajem, tak poprvé v loňském roce byly v plusovém hospodaření nebo v kladných číslech.
Zdravotnické noviny informovaly 23. února 2012 o tom, že nemocnice v Kraji Vysočina byly poprvé v roce 2011 v zisku. Výrok Bohumila Trávníka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jiří Dolejš
Ano, schválili jste vicepremiéra pro korupci. Už se tam tuším vystřídali dva.
Ano, vláda Petra Nečase vytvořila v rámci své strategie boje proti korupci nový vládní výbor a s ním spojený post vicepremiéra pro korupci. Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí byl zřízen (.pdf) 27. dubna 2011. Jeho předsedou byl jmenován místopředseda vlády Radek John, který však byl 13. července 2011 odvolán a s účinností od 14. července 2011 nahrazen (.pdf) Karolínou Peake. Ta je ve funkci až do současnosti. Od počátku fungování výboru se tak v jeho čele vystřídali již dva místopředsedové.
Zbyněk Stanjura
Pak ještě byly krajské volby a v těch volbách získali (ČSSD, pozn.) 14,03 %. To při volební účasti 29,62 % znamenalo, že je podporovalo 4,16 % oprávněných voličů a 95,84 % je nevolilo. Byly předčasné volby při tak nízké podpoře vlády a nejsilnější vládní strany? No nebyly.
Výrok poslance Stanjury je s ohledem na dohledaná data pravdivý.
Krajské volby 2004 znamenaly pro ČSSD zisk 14,03 % hlasů. Volební účast v těchto volbách pak dosáhla výše 29,62 %. To tedy znamená, že ČSSD získala podporu (po přepočtu) cca 4,16 % voličů. Čísla Zbyňka Stanjury tedy sedí.
V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme jako pravdivý.
Jaromír Drábek
(OK System, pozn.) Nefunguje podpůrně (k novému systému vyplácení sociálních dávek, pozn.), funguje tam, kde dávky byly rozhodnuty do konce roku 2011, a to tak bylo jasné od začátku.
Výrok ministra Drábka musíme ohodnotit jako neověřitelný. Důvodem je absence konkrétního zdroje, jenž by podpořil nebo vyvrátil jeho tvrzení.
OKsystem, s.r.o., se mj. dlouhodobě zabývá tvorbou informačních systémů pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV od začátku letošního roku změnilo systém výplat sociálních dávek (a tím i dodavatale - bez otevřeného výběrového řízení) a na začátku roku se dostalo do problémů, neboť se řada míst, která měla zmíněnou činnost zajišťovat, dostala do skluzu, byla zahlcena a tudíž byl celý systém velmi zpomalen, někde dokonce i paralyzován.
Ministerstvo samo na tiskovém brífinku 2. a 3. února letošního roku uvádělo, že problémy byly způsobeny také předchozím dodavatelem a provozovatelem systému (tedy OKsystem), což tato firma striktně popřela.
Ředitel společnosti OKsystem Martin Procházka 16. února v rozhovoru pro tyden.cz mj. uvedl, že tato firma disponuje systémy, které jsou již nastaveny na změny přijaté k 1. lednu 2012. V rozhovoru pro MF DNES z 9. února 2012 tvrdí (.jpg) ředitel Procházka, že 90% všech výplat dávek bylo zpracováno prostřednictvím starého systému jeho firmy, které proběhly bez problémů.
Nejsme nicméně schopni (kvůli absenci nezávislého zdroje) rozhodnout, nakolik fungoval starý a nový systém vedle sebe, nakolik se vzájemně podporovaly, a musíme tudíž označit výrok ministra Drábka za neověřitelný.
Petr Nečas
Stropy (na sociální pojištění, pozn.) jako první v této zemi navrhl nějaký Bohuslav Sobotka, jako ministr financí a později jako poslanec již v roce 2006.
Na základě informacích z internetových stránek Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR a dalších zdrojů byl výrok označen za pravdivý.
Bohuslav Sobotka opravdu v minulosti navrhl zavedení stropů na sociální pojištění (tzv. maximálního vyměřovacího základu). Konkrétně v rámci vládního zákona o nemocenském pojištění, který byl schvalován mezi lety 2005/2006.
O daných stropech se zmiňuje například článek ze serveru lidovky.cz z roku 2005. Odkazuje se na něj také v roce 2006 Petr Nečas.
Opět, v té době již jako opoziční poslanec, se o prosazení dané problematiky pokusil v roce 2007. Návrh poslanců Milana Urbana, Zdeňka Škromacha, Bohuslava Sobotky a Hany Šedivé na vydání zákona o zavedení maximálního vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, jehož obsahem bylo zavedení výše zmíněných stropů, byl předložen jako sněmovní tisk 166.
Stanislav Polčák
My když jsme i toto téma (ústavní novelu, podle níž by prezidentské milosti musel podepisovat také premiér nebo ministr spravedlnosti, pozn.), myslím, že společně se sociální demokracií do těch koaličních-opozičních jednání o přímé volbě prezidenta republiky vtáhli, tak Občanská demokratická strana pro tuto změnu nebyla, ani Věci veřejné.
Koaliční-opoziční jednání na mimovládní úrovni nejsou veřejná.
Bohužel, vzájemná jednání ODS, TOP 09 a Věci veřejných nejsou přístupná veřejnosti. Proto není ani možné najít a porovnat, jaký byl postoj ODS a VV předtím a v současnosti. Tato jednání byla zřejmě na mimovládní úrovni, není o nich totiž veřejně přístupný záznam, tudíž ani nemůžeme ověřit, jestli byla ODS a Věci veřejné proti.