Přehled ověřených výroků

V minulém roce byl skutečně Petr Tluchoř odvolán, respektive nahrazen ve své funkci předsedy poslaneckého klubu Zbyňkem Stajnurou. Problém tohoto výroku ale spočívá ve spojování odvolání s organizací "puče" ve Věcech veřejných.

Tato kauza je v současnosti objektem soudního řízení a tudíž se pořád vyšetřují všechny okolnosti případu včetně potencionálního zapojení některých členů ODS, a nedá se tedys určitostí říct, jestli byl do této kauzy skutečně Petr Tluchoř zapojen.

Další problematickou rovinou je pak také samotné nahrazení Petra Tluchoře, které nemuselo mít nutně příčinu v této kauze, ale i v dalších souvislostech, jako je například jeho kritický postoj ke koalici ODS s VV nebo vnitrostranická rivalita. V oficiálních vyjádřeních ze strany ODS se nám nepodařilo najít zmínku o tom, že by hlavní důvod k nahrazení Petra Tluchoře měl být organizovaní tzv. puče ve VV.

Motivaci k odvolání Petra Tluchoře nemůžeme tedy z veřejných zdrojů dohledat bez toho, aniž bychom se pustili do roviny spekulací, a proto označujeme výrok za neověřitelný.

Na základě analýzy Etického kodexu zástupce Věcí veřejných hodnotíme výrok jako pravdivý. Dokument, který museli podepsat jako podmínku členství všichni poslanci VV, opravdu obsahuje pasáž o složení mandátu.

Ve stanovách VV je jasně uvedeno, že jedna z podmínek vzniku členství ve straně je závazek dodržovat etický kodex. Žadatel jej musí podepsaný přiložit k přihlášce.

V pátém článku daného kodexu je mimo jiné uvedeno následující:

Při plnění svého mandátu se bude zástupce občanů zasazovat o maximální prosazování svého volebního a politického programu strany či subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje. Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen."

V závěrečném ustanovení se poté píše toto: "... v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu. "

Byť ke snížení platů poslanců nakonec došlo, výrok Víta Bárty hodnotíme jako zavádějící, neboť skutečnost byla mnohem komplikovanější, než podaná prezentace ve stylu "Věci veřejné řekly, prosadily, dodržely".

1) Vít Bárta mluví o blíže nedefinovaném: "Snížení platů poslanců." 2) V programu Věcí veřejných se nám ale podařilo dohledat pouze tento bod: "Snížení paušálních poslaneckých náhrad na polovinu.." 3) Koaliční smlouva ale obsahuje něco jiného: "Snížíme také platy poslanců a dalších ústavních činitelů o dalších 5 %.. Zároveň poslanecké náhrady, které jsou součástí příjmu, budou podléhatzdanění.

Navrhovatelem novely zákona o platech představitelů státní moci, sněmovní tisk č. 133, byla vláda, jejím zástupcem ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Samotné hlasování z hlediska Věcí veřejných vypadalo takto: 18 pro, 4 omluveni, 1 se zdržel (Vít Bárta) a 1 nepřítomen. Nutno dodat, že se nehlasovalo jen o platech poslanců, ale také soudců a státních zástupců. Jak to dopadlo v praxi informovala Česká televize.

Věci veřejné ve svém programu neměly snížení platu poslanců, ale zkrácení poslaneckých náhrad na polovinu. Do koaliční smlouvy ale nic takového neprosadily, v té se objevuje pouze zdanění náhrad. Zdanění není totéž co snížení na polovinu. A naopak se oproti programu VV v koaliční smlouvě objevuje snížení platů o 5%. Kdo jej tam prosadil těžko můžeme z veřejných zdrojů zjistit. A konečně samotné projednávání ve sněmovně nenaznačuje, že by šlo o zákon přímo iniciovaný Věcmi veřejnými.

Rozsudek se jednoznačně přiklání k tvrzení Bárty, že šlo o půjčky.

Na str. 22 odůvodnění rozsudku (.pdf) soud uzavírá zcela jasně: " verze obžalovaného Víta Bárty o půjčkách [...] nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či aspoň zásadně zpochybněna [...] skutková verze obhajoby byla mimo jakoukoli důvodnou pochybnost prokázána, zatímco verze obžaloby byla provedenými důkazy spolehlivě vyvrácena. "

Soud již v úvodu odůvodnění (str. 5) připouští pouze dvě verze událostí: "verzi o úplatcích" a "verzi o půjčkách". Přiklání se tedy, mj. na základě svědeckých výpovědí, k tomu, že šlo o půjčky. Dodejme, že i tyto půjčky vzhledem k tomu, že z nich plyne neoprávněné obohacení příjemců, soud považuje za úplatky (str. 23). Bártovo tvrzení o tom, že se v rozsudku jasně ukázal charakter půjček, je ovšem pravdivé.

Na základě informací ze stránek samotné školy i z ministerstva školství hodnotíme výrok jako pravdivý.

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově je podle stránek školy nejstarší v Evropě, podle stránek ministerstva školství dokonce na světě. Stránky školy potvrzují také rok vzniku 1856.

Legislativní rada vlády projednávala věcný návrh zákona o státním zastupitelství na zasedání z 5. dubna 2012. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok ministra Kalouska hodnotíme na základě platné legislativy jako pravdivý.

Ústava České republiky v Hlavě čtvrté, článku 82, bodu 1 uvádí: " Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat". Argument na nestrannost soudců byl použit např. při pokusu o snížení platů ve veřejné správě (i soudcům), což s poukazem na protiústavnost zrušil Ústavní soud.

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (.pdf) v hlavě 3, díl 1, část státní správy soudů říká, že "...Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolům soudům svěřených". Výrok ministra Kalouska je tak pravdivý, neboť podle zákona o soudech a soudcích je nutné ze strany státní správy soudů (a centrálním orgánem je v tomto případě ministerstvo) vytvářet i příznivé finanční a hospodářské podmínky pro výkon nezávislého soudního rozhodování.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o společnosti Oredo s.r.o. jako pravdivý.

Firma Oredo s.r.o. byla skutečně nejprve založena v Královéhradeckém kraji, načež v roce 2011 do ní vstoupil i Pardubický kraj. Oba regiony jsou jejími polovičními vlastníky.

Na základě zpráv předních britských médií hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Canterburský arcibiskup anglikánské církve Rowan Williams skutečně vyzýval britské politiky napříč politickým spektrem, aby podpořili zavedení práva šaría v Británii. Argumentoval potřebou přijetí z důvodu nevyhnutelnosti. Řekl, že oficiálně přijaté islámské právo může v Británii přispět k dosažení sociální soudržnosti, protože někteří muslimové neuznávají stávající britský právní systém. Za tato vyjádření si arcibiskup vysloužil vlnu kritiky z řad politiků, včetně tehdejšího premiéra Gordona Browna. Rowan Williams tato svá tvrzení o nutnosti zavedení islámského práva šaría v Británii opakuje soustavně, a to již od roku 2008 a zopakoval je i v loňském roce.

Viz zprávy BBC (2008), the Guardian (2008), the Telegraph (2008), the Sun (2011).

Karolína Peake připomíná některé vládní kauzy z minulosti, které k dobrému jménu vlády rozhodně nepřispěly. Je pravda, že velká část vládních afér, jako např. neúčast TOP09 na jednání vlády, se točila kolem Věcí veřejných. Avšak mezi ministry ostatních stran nalezneme rovněž mnoho diskreditujících událostí.

Připomeňme např. kauzu Promopro ohledně financování služeb spojených s českým předsednictvím Radě EU, která vrazila klín mezi ODS a TOP09, konkrétně mezi ministry Vondru a Kalouska.

První člen vlády, který rezignoval na svou funkci, byl Pavel Drobil (ODS). Během svého působení na Ministerstvu životního prostředí byl nařčen z manipulací se zakázkami Státního fondu životního prostředí.

Další spor mezi ministry ODS a TOP09 přineslo odvolání ministra zemědělství Fuksy. Ten byl odvolán premiérem pro nedostatek odbornosti. Ministr Kalousek však uvedl, že pravým důvodem odvolání by stranický boj uvnitř ODS.

Mezi další skandály patří aféra bývalého ministra Kocourka (ODS), který rezignoval poté, co vyšlo na povrch, že své ženě při rozvodovém řízení zatajil 16 mil Kč.

Veřejnost nelibě nesla i fakt, že bývalý ministr kultury Besser (TOP09) zatajil některé skutečnosti ve svém majetkovém přiznání. Ministr Besser rovněž rezignoval na svou funkci.