Přehled ověřených výroků

Výrok poslance Sobotky je pravdivý, neboť ČSSD skutečně tento zákon předkládala v tomto volebním období a K. Peake pro něj nehlasovala.

Majetková přiznání jsou pro ČSSD dlouhodobým cílem, nicméně doposud se jí je nikdy nepodařilo prosadit.

V tomto volebním období předložila ČSSD zákon o majetkových přiznání do Poslanecké sněmovny také. První čtení tohoto zákona ve sněmovně proběhlo 9. prosince 2011, kdy byl však návrh odmítnut, resp. bylo hlasování o jeho zamítnutí již v 1. čtení. Poslanec Sobotka má tedy pravdu v tom, že Karolína Peake mohla pro tento návrh již hlasovat, nicméně ani tohle její hlasování by samotný fakt (absenci této legislativy) nijak nezměnil. Jak vyplývá ze samotného hlasování, tento návrh nepodpořilo (z důvodu absence či pouhého nehlasování) hned 16 zákonodárců ČSSD, takže ani případný hlas Peake na zamítnutí by nic neměnil (pro úplnost, Karolína Peake nebyla na jednání přítomna), nicméně výrok Sobotky je pravdivý, hlasovat pro něj vicepremiérka mohla a neučinila tak.

Výrok poslance Sobotky je tak pravdivý, návrh tohoto zákona Peake skutečně nepodpořila.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný, protože neexistuje věřejně dostupný údaj, který by mohl tvrzení o spotřebě potvrdit nebo vyvrátit.

V roce 2012 stoupla dolní sazba daně z přidané hodnoty z 10 na 14 %, přičemž základní sazba se nezměnila a byla ponechána na 20% úrovni. První část výroku je tedy pravdivá.

V druhé části výroku hovoří ministr o spotřebě v jednotlivých sazbách daně. Tuto část však není možné na základě dostupních informací potvrdit. Český statistický úřad sice vydal údaje o spotřebě domácností za 1. čtvrtletí roku 2012, z daných ukazatelů však není možné výrok ohodnotit. Vyplývá to ze struktury jednotlivých položek v uvedených statistických přílohách ČSÚ, kdy nelze ve všech případech jednoznačně určit do jaké sazby daná položka patří. Zmínit můžeme například položku "Doprava" (ta sice všeobecně podléhá snížené daňové sazbě, existují zde ovšem výjimky - nepravidelná doprava podléhající základní daňové sazbě).

Tento výrok musíme hodnotit jako neověřitelný. Tvrzení Petra Nečase o iniciaci jednání ve věci článku 15 fiskální smlouvy EU sice potvrzuje hned několik zdrojů, například agentura Reuters nebo euobserver.com, ale všechny vychází ze slov samotného premiéra Nečase. Vzhledem k tomu, že jsme nenašli žádný jiný zdroj než slova pana premiéra, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

S odkazem na platnou legislativu a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu hodnotíme výrok poslance Polčáka jako pravdivý.

Nejvyšší správní soud v roce 2008 rozhodl, že odvolání státního zástupce je správním aktem a podléhá přezkumu dle správního práva.

Poslanec Polčák se zjevně odvolává mj. na rozsudek č. j. 9 As 94/2008 Nejvyššího správního soudu (NSS) ve věci odvolání státního zástupce P. Kačírka. Zatímco zahájení kárného řízení se státním zástupcem je podle NSS pracovněprávním úkonem, odvolání ze strany ministra je zásahem výkonné moci.

Státní zastupitelství "jakožto instituce zajišťující ochranu veřejného zájmu" má být dle NSS chráněno před zásahy vedenými "nahodilostí a svévolí". Polčák tedy správně tvrdí, že judikatura NSS umožnila přezkum rozhodnutí o odvolání státních zástupců správními soudy.

Celý postup odvolání státních zástupců probíhá následovně:

Dle zákona o státním zastupitelství se rozumí pojmem vedoucí státní zástupce celá skupina osob. Dle ustanovení § 8 citovaného zákona se tak jedná o nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajské státní zástupce a okresní státní zástupce.

Postup při odvolávání však není u všech stejný. V ustanovení § 9 se hovoří o nejvyšším státním zástupci, kterého "může na návrh ministra spravedlnosti z funkce odvolat vláda."

Ustanovení následující pak specifikuje proces odvolání ostatních vedoucích státních zástupců. "Ministr spravedlnosti může vrchního státního zástupce, krajského státního zástupce a okresního státního zástupce z této funkce odvolat, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce ( o jednotlivých povinnostech státních zástupců se píše dlouze v sedmé části daného zákona , pozn .); nejde-li o odvolání z důvodu porušení povinností při výkonu státní správy státního zastupitelství (dále jen "správa státního zastupitelství"), činí tak na návrh vedoucího státního zástupce, který je podle odstavců 1 až 3 oprávněn navrhovat jmenování do funkce, z níž má být vedoucí státní zástupce odvolán." Zmiňované odstavce 1 až 3 jsou následující. "Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce,
který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován."

Důležitý je rovněž odstavec 5, ve kterém se píše, že "Ministr spravedlnosti může jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresního státního zástupce též na návrh nejvyššího státního zástupce."

Výrok premiéra Nečase je na základě dohledaného programového prohlášení a koaliční smlouvy 2. vlády Mirka Topolánka (kde byl Nečas vicepremiérem) a také navrženého věcného záměru zákona o státním zastupitelství ze dne 24. ledna 2012 hodnocen jako nepravdivý.

ODS měla skutečně tento bod ve svém volebním programu pro parlamentní volby 2006 (.pdf - str. 39). Po ustavení 2. vlády Mirka Topolánka (koaliční vláda ODS, KDU-ČSL, SZ) však již v programovém prohlášení vlády tento bod absentoval - vláda tedy neměla v plánu vytvořit nové specializované státní zastupitelství. Není tedy jasné, jak by jej ministr spravedlnosti mohl smést ze stolu.

24. ledna 2012 poslalo ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení věcný návrh zákona o státním zastupitelství, který (podle zdroje z webu Vlády České republiky či webu ODS) však vytvoření protikorupčních specializovaných státních zastupitelství obsahuje. Celý věcný návrh zákona o státním zastupitelství je k dispozici zde (.doc) - (specializované státní zastupitelství str. 52 - 58).

Tento věcný návrh schválil také Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí, a to konkrétně 26. června 2012.

Předseda vlády se tedy mýlí, když tvrdí, že návrh zákona předložený exministrem Pospíšilem neobsahuje vytvoření specializovaného protikorupčního zastupitelství. Tento návrh již dokonce schválil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí, nyní se čeká na jeho zařazení na program jednání samotné Vlády České republiky.

Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.

Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.

Dle krátkého sdělení (.pdf, a.j.) Eurostatu z 15. května 2012 se Česká republika v prvním kvartálu roku 2012 z hlediska meziročního srovnání HDP umístila mezi 27 státy EU na sedmém místě od konce. Hrubý domácí produkt v prvním kvartálu letošního roku v meziročním srovnání u nás klesl o 1%. Zpráva Eurostatu pracuje v případě prvního kvartálu roku 2012 pouze s odhady. Český statistický úřad uvádí pokles HDP v tomto srovnání o 0,7%.

Nejvyšší růst HDP (nad 3%) v meziročním srovnání vykazovaly v prvním čvtrletí roku 2012 pobaltské státy a Slovensko, pokles HDP pak vykazovalo Řecko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Holandsko, Česká republika, Portugalsko a Španělsko.

Pokud měříme ekonomické výsledky za pomoci indikátoru HDP a jeho vývoje, Česká republika vykazovala skutečně jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Výrok Lubomíra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Archiv záznamů jednání zastupitelstva Karlovarského kraje na internetových stránkách kraje nabízí záznam pouze 6 jednání zastupitelstva, z nichž nejstarší je ten z 8. prosince 2011.

Webové stránky senátora Horníka také neobsahují žádný 3 roky starý text/audio, který by dokládal jeho kritiku. Z tohoto důvodu není možné výrok senátora Horníka objektivně a komplexně posoudit.

V posledních pěti letech skutečně došlo ke snížení soc. pojištění, k zavedení stropů a ke snížení příjmů veřejných rozpočtů.

Předně, demagog.cz neověřuje příčinnost. Nehodnotíme, zda kroky pravicových vlád způsobily pokles příjmů veřejných rozpočtů. Můžeme ale ověřit, zda k tomuto poklesu došlo a zda byla zavedena Sobotkou zmíněná opatření.

K 1.1.2008 byl zaveden institut tzv. maximálního vyměřovacího základu (§15 zákona o pojistném), který omezuje výši pojistného (částku, ze které lze pojistné počítat). Pro rok 2011 (dle MPSV) toto maximum činilo 148 440 korun (měsíční základ), pro rok 2012 se snížilo na 100 548 korun. Došlo tedy k zavedení tzv. stropu a poté se dále snížovala výměra pojistného sociálního pojištění alespoň pro některé občany ČR, přestože sazba pojistného v procentech zůstala nezměněna.

Přijmy státního rozpočtu v poměru ke zbytku ekonomiky se podle Ministerstva financí ČR v posledních letech postupně snižovaly. Sobotka sice nehovoří pouze o rozpočtu státu, nýbrž o veřejných rozpočtech obecně (což zahrnuje mj. obce a kraje), nicméně v kontextu vládní politiky považujeme pro tento výrok za relevantní "příjmy vládního sektoru", které MF uvádí, a které jsou také základem pro tvorbu veřejných rozpočtů obecně.

Tři faktická tvrzení obsažená ve výroku poslance Sobotky jsou tedy pravdivá.

Na základě průzkumů veřejného mínění CVVM označujeme tento výrok za pravdivý.

Podle průzkumu veřejného mínění (.pdf) CVVM z dubna 2012, na který se Soňa Marková odvolává, je skutečně aktuálně s politickou situací nespokojeno 79 % respondentů. Toto číslo nebylo podle starších průzkumů (.pdf) během dvou minulých let vyšší.