Daniela Drtinová: Od miliardářů si jen půjčujete? Jan Korytář: Ano my jsme si půjčili 3 miliony, které ale vrátíme. Je to na transparentním účtě. Půjčujeme si ale nebereme si ty peníze.
Lídr hnutí Změna Jan Korytář se takto vyjádřil (23:35) v Interview Daniely Drtinové 11. listopadu 2013.
Hlavní bankovní účet politického hnutí Změna spolu s účty jeho krajských organizací najdete na tomto seznamu transparentních účtů. Podle výpisu z hlavního účtu poskytl miliardář Karel Janeček hnutí 26. 8. 2013 celkem 2 985 984 Kč s přáním „hodně úspěchů :)". V naší metodice tolerujeme u částek tohoto typu odchylku 10 %. Jan Korytář se v této toleranci pohybuje. Výpůjčku potvrzuje Janeček na svém blogu (informaci dále uvádějí např. i Parlamentní listy). Zdali Změna částku vrátí, samozřejmě ověřit nemůžeme.
Na základě výše uvedeného označujeme výrok jako pravdivý.
Zdravotnictvím proteče ročně přes 200 miliard.
Jedním ze základních zdrojů informací o stavu českého zdravotnictví je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Ústav ve studii Zdravotnictví České republiky 2012 ve statistických údajích (.pdf) ze srpna 2013 uvádí (str.78) následující předběžné údaje o výdajích na zdravotnictví v roce 2012: 1) Objem celkových výdajů na zdravotnictví - 292 737 milionů korun (zahrnuje soukromé i veřejné zdroje), 2) objem veřejných výdajů na zdravotnictví - 246 018 milionů korun.
Roční objem finančních prostředků ve zdravotnictví v České republice podle uvedených údajů pro rok 2012 skutečně přesahuje částku 200 miliard korun. Další ze zdrojů: ČSÚ, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí a další.
Tam je potřeba zvýšit tu platbu za státní pojištěnce, to je klíčová věc, protože to je nepoměr mezi platbou za státní pojištěnce a například za tím, co platí zaměstnanec, je několik set korun. Jestli se nepletu, tak je to možná i víc než tisíc korun.
Výrok hodnotíme na základě informací z webů e15.cz,eurozpravy.cz a vzp.cz jako pravdivý.
Výše měsíčního pojistného za státní pojištěnce je aktuálně ve výši 723 Kč, vláda v demisi ale rozhodla zákonným opatřením o navýšení této částky na 821 Kč. Navrhované opatření ale ještě musí schválit Senát.
Pojistné pro osoby bez zdanitelných příjmů(OBZP) je dnes ve výši 1 148 Kč. Osobám samostatně výdělečně činným(OSVČ) se v roce 2013 zvýšil poplatek zdravotního pojištění na 1 748 Kč.
Výše pojistného zaměstnance, které si odvádí zaměstnanec sám činí 4,5 % z hrubé mzdy, konkrétní částka tedy závisí na výši příjmu.
Rozdíl mezi pojistným placeným státem a pojistným odvedeným státem tedy určitě může přesáhnout i 1000 Kč.
V západní Evropě má psychosomatická péče mnohem větší podporu než u nás.
V Německu se psychosomatika (anglicky) etablovala v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, je brána jako součást zdravotní péče a jako samostatný obor medicíny.
Psychosomatika a její příbuzná disciplína konzultační psychiatrie je také rozvinuta v Rakousku (s. 20-21) a Švýcarsku (s. 25-26).
V USA je pak psychosomatika oficiálně uznaným podoborem psychiatrie od r. 2003. Že situace ohledně přijetí a podpory psychosomatiky je obecně ve světě složitá, naznačuje článek z webu České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii.
Tento výrok jsme nakonec hodnotili jako neověřitelný (původně pravda), neboť je problematické dohledat zdroje k více zemím západní Evropy a také komparovat stav psychosomatické péče tam a v České republice.
A třetí věc, to je preventivní, to je to, co... v tom, kde máme Česká republika problém i s Evropskou unií a to je to, že je velká část romských dětí je stále vzdělávaná na těch zvláštních školách.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Česká republika je dlouhodobě ze strany EU kritizována za segregaci romských dětí ve školách. Počty romských dětí umístěných ve zvláštních školách se pohybují okolo jedné třetiny všech romských dětí.
Česká republika dlouhodobě čelí kritice Evropské unie za diskriminaci romských dětí jejich neodůvodněním zařazováním do zvláštních škol. Oficiálně se tato kritika datuje od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který v rozhodnutí ze dne 13. listopadu 2007 ve věci stížnosti D. H. a ostatních proti České republice stanovil, že se Česká republika dopustila diskriminace v případě 18 romských dětí, které byly zařazeny do zvláštních škol bez relevantního opodstatnění. Celý rozsudek je ke stažení zde (. pdf).
O přesném počtu romských dětí ve zvláštních (dnes tzv. praktických) školách neexistují oficiální údaje vzhledem k citlivosti takových údajů. Podíváme-li se do českých médií, údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách se mírně liší. Podle veřejného ochránce práv se ve zvláštních školách vzdělává 32-35 % romských dětí (Týden.cz, 6. 6. 2012), časopis Reflex uvádí výsledky výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která odhaduje počet romských žáků na 26,4 % (Reflex.cz, 25. 9. 2013). Zdroje ale ve všech případech uvádějí, že ve je ve zvláštních školách třetina nebo více romských dětí. (Deník.cz, 19. 9. 2013)
To si myslím, že ne, protože stát už v minulosti vybral některé nadace, kterým dával část peněz z privatizace. Tak vzniklo nadační jmění většiny českých nadací.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy.
Tento text uvádí, že: "Nadační investiční fond bylzřízen (pdf.str.72-73) v roce 1991 zákonem č. 171/1991 Sb. Vznikl za účelem podpory nadací určených Poslaneckou sněmovnou parlamentu České republiky na návrh vlády. Vláda pro NIF vyčlenila 1 % akcií z druhé vlny kupónové privatizace."
Průvodce dále popisuje (bod 12.3) konkrétní rozdělené objemy finančních prostředků nadacím. Jednalo se celkově o zhruba 2,5 miliardy Kč. Co se týče výběru oněch nadací, např. v 1. vlně rozdělování peněz bylo vybráno 39 z 95 přihlášených nadací, selekce tedy skutečně probíhala.
My to tam máme z toho důvodu, že jedna z našich kandidátek na předních místech se zabývá propagací právě farmářských trhů v Olomouckém kraji.
Jan Korytář zde poukazuje na aktivity Lucie Hoškové, kandidátky politického hnutí Změna v Olomouckém kraji, která se zabývá organizací farmářských trhů v Šumperku. Na kandidátní listině figuruje Lucie Hošková na třetím místě.
Obě části výroku jsou tedy postaveny na reálném základě, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.
50 procent žen jsme měli na kandidátce v komunálních volbách, v krajských a podařilo se nám to teď i v těch parlamentních. Máme dokonce mezi jedničkami 7 žen a 7 mužů.
Informace Českého statistického úřadu potvrzují pravdivost výroku.
Hnutí Změna má v současných parlamentních volbách 48,8 % kandidátek, přičemž na prvních místech je sedm mužů i žen. V krajských volbách kandidovalo hnutí v koalici se Stranou zelených ve dvoukrajích s celkem 44 % kandidátkami (Změna samotná však navrhlavíce žen). V rámci Změny pro Liberec kandidovalo do zastupitelstva města naprosto stejně mužů a žen.
Tam se třeba jedná o to, že předseda, já jsem například předsedou jedné komise, mám teď 6600 hrubého po tom zvýšení, což mně nepřijde jako nějaká závratná částka.
Jan Korytář, neuvolněný člen zastupitelstva města, má jakožto předseda protikorupční komise, který je členem zastupitelstva, podle Směrnice Zastupitelstva Libereckého kraje č. 1/2013 (příloha č.1) skutečně nárok na odměnu ve výši 6.600 Kč.
My tam máme (na kandidátkách) náčelníka horské služby, bývalého primáře neurochirurgie, starostu malé obce, zakladatelku a ředitelku neziskové organizace. Určitě bych nechtěl zapomenout na jedničku Změny tady v Praze, což je Táňa Fischerová, předsedkyně Klíčového hnutí a bývalá kandidátka na českou prezidentku.
Výrok Jana Korytáře hodnotíme jako pravdivý, jelikož všechna zmíněná povolání jsou k nalezení na kandidátní listině politického hnutí Změna.
