Jaromír Drábek
TOP 09

Jaromír Drábek

TOP 09

Bez tématu 89 výroků
Pravda 55 výroků
Nepravda 13 výroků
Zavádějící 5 výroků
Neověřitelné 16 výroků
Rok 2015 10 výroků
Rok 2014 2 výroky
Rok 2013 22 výroků
Rok 2012 55 výroků

Jaromír Drábek

Je potřeba říci, že důchodový účet je stále v deficitu.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Pravda

Poslední data ČSSZ ke stavu důchodového účtu jsou k 30. červnu 2015 (.pdf) a k tomuto datu byl důchodový účet v deficitu 12,8 mld. Kč.

Historický vývoj v oblasti důchodového pojištění můžeme vidět ve statistice ČSSZ (.pdf).

Jaromír Drábek

Vlády (myšleno v období posl. 10 let - pozn. Demagog.cz) sociální demokracie tvořily poměrně vysoké schodky v době, kdy ekonomika rostla a my jsme to pak museli horko těžko škrtat a samozřejmě jsme byli nepopulární.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Pravda

V období posledních 10 let vládly v ČR za účasti České strany sociálně demokratické celkem tři kabinety. Vláda Stanislava Grosse (2004 - 2005), vláda Jiřího Paroubka (2005 - 2006), a úřadující vláda Bohuslava Sobotky (od ledna 2014). Tyto vlády sestavovaly rozpočty pro roky 2005, 2006 a 2015.

Při pohledu na vývoj státního deficitu (tedy deficitu rozpočtu centrální vlády) a stavu ekonomiky (HDP), který umožňuje ukazatel procentního podílu státního deficitu na HDP, zjistíme, že v letech 2005 ani 2006 nedošlo k bezprecedentnímu vychýlení z trendu. Jednalo se však o období vysokých temp růstu HDP (6 - 7 %, viz tabulka), během kterých je možné rozpočtové deficity spíše snižovat, než udržovat proporčně k rychle rostoucí ekonomice. Schodky proto lze označit za "poměrně vysoké". Pro rok 2015 zatím nejsou k dispozici kompletní data.

zdroj dat: ČSÚ

Jaromír Drábek byl ministrem ve vládě Petra Nečase, konkrétně od roku 2010 do roku 2012. Tato vláda sestavovala rozpočet na roky 2011, 2012 (a bez přímé participace ministra Drábka) také na rok 2013. Podíl státního deficitu na HDP se oproti předcházejícímu období mírně snížil, což za situace velmi nízkých a záporných temp růstu ekonomiky lze označit za "škrtání" vyžadující hospodářskou politiku.

zdroj dat: ČSÚ

Podle průzkumů agentury STEMpodporovalo (plánovaná) vládní opatření době krátce po jejím nástupu 40 % občanů. V říjnu roku 2012 hodnotilo kladně zvolený způsob ozdravování státních financí pouze 24 % obyvatel (vývoj podpory na základě jinak formulovaných otázek lze najít také zde). 34 % lidí si v dubnu 2013 přálo vypsání předčasných parlamentních voleb, zatímco pouze 16 % občanů považovalo za optimální setrvání vlády Petra Nečase až do řádných voleb v roce 2014 (STEM).

Na základě výše uvedeného je možné souhlasit s výrokem Jaromíra Drábka, že vláda, ve které působil jako ministr, snižovala na rozdíl od předchozích vlád s účastí ČSSD vládní výdaje v období ekonomické recese, čímž se jí podařilo dokonce i mírně snížit velikost rozpočtového deficitu vzhledem k HDP. Je také pravda, že vláda Petra Nečase, ve které Jaromír Drábek působil jako ministr, se v průběhu svého funkčního období stala spíše nepopulární a že příčinou tohoto poklesu bylo mimo jiné také negativní hodnocení opatření učiněných v oblasti hospodářské politiky. Výrok je proto pravdivý.

Jaromír Drábek

Máme tady také zdravotně postižené, kteří nemají valorizované příspěvky na péči.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Pravda

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytuje ze zákona zdravotně postiženým dvojí druh pomoci.

Zaprvé, zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.

Zadruhé se jedná o příspěvek na péči. Ten se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Zákon o sociálních službách jej kvantifikuje:

VÝŠE PŘÍSPĚVKU§ 11(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 6000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
(2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV ( úplná závislost).

Zákon dále neuvádí, že by byl příspěvěk valorizován např. s ohledem na růst inflace atp., je třeba jej novelizovat a jednotlivé částky upravit či přidat jednorázovou částku dotčeným osobám stejně, jako je nyní diskutováno u penzí.

V červenci 2015 MPSV informovalo, že na rok 2016 připraví dva návrhy, které by mohly příspěvek na péči zvýšit. První návrh počítá s valorizací o deset procent od července, druhý pak počítá s valorizací od července o pět procent a od ledna 2017 také o pět procent. Proti tomu, že příspěvěk na péči nebude valorizován již od ledna 2016, se ohradila Národní rada osob se zdravotním postižením.

Kdy a jestli vůbec bude příspěvěk na péči navýšen, není možné určit, návrhy nejsou ještě projednávány. Příspěvek na péči tedy reálně valorizován naní a to ani ze zákona a aktuálně ani z rozhodnutí politické reprezentace. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme ještě, že v Poslanecké sněmovně leží poslanecký návrh hnutí Úsvit (.pdf), který zmíněnou problematiku obsahuje. Neřeší konkrétní částky, ale upravuje počet osob, které mají nárok na pobírání příspěvku na péči. Vláda k tomuto návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Jaromír Drábek

...rodiny s dětmi jsou mnohem ohroženější sociální skupinou než důchodci. Podívejte se na vlastní statistiky MPSV, kolik procent důchodců žije v tom pásmu ohrožení chudobou a proti tomu kolik procent rodin s malými dětmi žije v pásmu ohrožení chudobou.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Pravda

Výrok lze s ohledem na data Českého statistického úřadu označit za pravdivý.

Dle šetření ČSÚ s názvem Životní podmínky 2014 (.pdf), které probíhá v České republice od roku 2005 , přičemž jsou zjišťovány životní podmínky domácností, včetně jejich příjmové a sociální situace, patří ke dlouhodobě příjmovou chudobou nejohroženějším skupinám dle věku děti do 18 let a neúplné rodiny s dětmi (viz následující grafy).

Jaromír Drábek

Ale tady přece v návrhu státního rozpočtu je 13 tisíc nových lidí ve státní správě.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

  • 5 811 míst v regionálním školství
  • 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
  • 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Jaromír Drábek

A samozřejmě, že jsme byli kritizováni jak z jedné strany, tak z druhé strany (za druhý pilíř - pozn. Demagog.cz). Z jedné strany, že ten systém nebyl povinný, z druhé strany, že ten systém byl nastaven příliš razantně.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Nečasova vláda byla za kritizována jak za dobrovolnos t 2. pilíře, tak Václavem Klausem v MfD za přílišnou rychlost s jakou byla reforma prosazena bez konsenzu a také za nemožnost vystoupit (iHNed.cz) z 2. pilíře a nemožnost vyplacení celé naspořené částky najednou.

Reforma byla kritizována také ČSSD za asociálnost a nespravedlnost.

Jaromír Drábek

Protože tady přece všichni si vzpomínáme, že už od 90 letech tady byly různé komise, které byly parlamentní, byly neparlamentní, které diskutovaly nějaké odborné návrhy, Bezděkova komise připravila dvakrát vlastně výstupy pro politickou reprezentaci, jakým způsobem se má dál vyvíjet penzijní systém v České republice tak, aby byl dlouhodobě udržitelný. My jsme se o nějaký krok pokusili, myslím si, že to byl férový pokus právě na základě všech těch analýz a doporučení.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Pravda

Je pravdou, že o důchodové reformě se na expertní i politické úrovni diskutuje v České republice dlouhá léta. Zmiňme např. fungování tzv. Bezděkovy komise, která fungovala dvakrát. První fungovala na základě rozhodnutí vlády sociální demokracie v letech 2004-2005. Její závěrečná zpráva (.pdf) porovnávala varianty jednotlivých politických stran a vydala své expertní stanovisko.

Druhá Bezděkova komise byla založena v lednu 2010 ministrem financí Janotou a ministrem práce Šimerkou. Jejím úkolem byla aktualizace výstupů 1. komise a příprava odborných doporučení (.pdf - závěrečná zpráva) pro politickou reprezentaci.

Obecně lze konstatovat, že výstupem komise bylo doporučení na zavedení individuálního fondového spoření na důchod, pouhé setrvání v dominantním 1. pílíři bylo shledáno jako nedostatečné a dlouhodobě neudržitelné.

Zpráva uvádí (str. 13): " PES (Poradní expertní sbor - pozn. Demagog.cz) se jednomyslně shodl na závěru, že vytvoření fondového pilíře je nezbytné pro dosaženívětší diverzifikace a pro zvýšení ekvivalence důchodového systému jako celku. "

Je třeba dodat, že na konkrétní podobě se komise nedohodla a uvádí 2 možnosti úprav. V obecné rovině však doporučila vznik 2. pilíře.

Na základě výstupů 2. Bezděkovy komise je výrok hodnocen jako pravdivý. Dodejme, že Demagog.cz nehodnotí smysluplnost či přínosy 2. pilíře ale pouze fakt, že Drábek korektně uvádí, že zavedení 2. pilíře bylo krokem, který měl oporu i v expertních doporučení komise Vladimíra Bezděka.

Jaromír Drábek

Podívejte se, jak sociální demokraté na Slovensku takový systém (druhý pilíř - pozn. Demagog.cz) prosazovali a prosadili. To totiž u nás, bohužel, není záležitost politického programu, ale je to záležitost toho, vymezit se co nejrazantněji proti tomu, kdo v tuto chvíli vládne.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Nepravda

Druhý pilíř vznikl na Slovensku na základně vládního zákona dne 1.1. 2005 během druhé vlády Mikuláše Dzurindy, toho času předsedy Slovenské demokratické a křesťanské unie. Nejde tedy o návrh SMERu, jak tvrdí Drábek. Právě naopak, sociální demokraté druhý pilíř opakovaně zpochybňovali.

Druhý pilíř na Slovensku funguje již jedenáctým rokem a o jeho vývoji si můžete přečíst v hodnocení výroku Andreje Kisky, který vytvořili naši slovenští kolegové. Výrok Jaromíra Drábka však hodnotíme jako nepravdivý.

Jaromír Drábek

Za druhé, přece jsou jasné studie, které říkají, aby Demagog.cz měl u čeho čerpat, když to bude hodnotit ty výroky, například Tomáš Fiala, Jitka Langhamová, které říkají 2050, 2060 v těchto letech bude deficit důchodového systému 130 miliard korun. Na jednoho důchodce bude připadat 1,5 zaměstnance. Přece ten systém není dlouhodobě udržitelný tak, aby poskytoval důchodcům nějaký životní standard.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Možný budoucí vývoj totiž hodnotí množství studií a jejich předpovědi se různí, stejně jako demografické předpovědi ohledně růstu a stárnutí populace.

Jaromírem Drábkem citovaná data pocházejí ze studie Modelování budoucího vývoje úhrnu pojistného a úhrnu vyplacených starobních důchodů v ČR autorů Tomáše Fialy a Jitky Langhamrové. Zde je kromě predikce vývoje počtu osob v důchodovém věku na 100 zaměstnaných osob taktéž modelována bilance hypotetického účtu starobních důchodů v jednotlivých letech. Podle této studie bude deficit důchodového účtu kolem roku 2050 kulminovat na částce přibližně 120-140 miliard, pak se bude dále snižovat. "Deficit v roce 2013 by byl zhruba 40 miliard Kč, ve dvacátých letech by již dosahoval 60 miliard Kč a od třicátých let by se dále poměrně rychle zvyšoval. V padesátých letech by se roční deficit pohyboval kolem 120-140 miliard Kč, podle varianty demografického vývoje. Teprve od počátku 60. let by se deficit opět snižoval, v osmdesátých letech by se pohyboval opět jen kolem 40 miliard a na konci tohoto století by činil přibližně 15 miliard při nízké a střední variantě zatímco při vysoké variantě by byl o několik miliard vyšší. Průměrný roční deficit za celé sledované období by se pohyboval mezi 64,5 miliardami (nízká varianta) a 80 miliardami (vysoká varianta)," uvádí studie.

Materiál Ministerstva financí pak počítá s deficitem 2 % HDP v roce 2060 (strana 18), to by při dnešních hodnotách činilo přibližně 85 miliard korun, je však nutné zohlednit nominální i reálný růst HDP v budoucnosti.

Možné scénáře naznačují také například studie think tanku IDEA či MPSV.

Jaromír Drábek

Ve chvíli, kdy se u nás proplácely první tři dny nemoci, tak byla nemocnost výrazně vyšší, než v jiných evropských státech. Ve chvíli, kdy se zavedlo neproplácení prvních tří dnů nemoci, tak jsme se dostali s nemocností přibližně na úroveň toho, jaká je obvyklá v jiných státech.
Otázky Václava Moravce, 8. listopadu 2015
Pravda

Některé zdroje uvádějí, že poté, co se přestaly první tři dny nemoci proplácet, se počet nástupů ne naschopenku snížil na polovinu, statistická data nabízejí mírně odlišné informace. Přesto došlo k výrazně změně a poklesu nemocnosti, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro ověření výroku však srovnávejme informaci o početu neschopenek, stejně jako je Drábek považuje za počet nemocných.

Průměrné procento pracovní neschopnosti se v první polovině tohoto roku pohybovalo na 3,3 % (.pdf, str. 2). Což je srovnatelné s průměrem v evropských zemích. V předchozím roce byla tato hodnota 3,697 % (.pdf, str. 1).

Přitom ještě v roce 2006 se pohybovala míra pracovní neschopnosti v ČR na hodnotě kolem 7 %.

Procenta za předchozí roky:

2013: 3,33 % (pokud vydělíme počet průměrných případů na 100 zaměstanců)(.pdf, str. 1)

2012: 2,623 % (.pdf, str. 1)

2011: 3,31 % (.pdf, str. 1)

2010: 3,039 % (.pdf, str. 1)

2008: 5,2 % (.pdf, str. 7)

Starší data nejsou k dispozici.

Podle studie European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions využívající data z roku 2006 až 2008 se průměr míry nemocnosti v evropských zemích pohybuje ve velkém rozmezí od 0,8 % v Itálii až po 7, 7 % v Norsku (.pdf, str. 7-8). Průměrná hodnota po z procent v této tabulce je tedy 3,8 %.

Průměrná míra nemocnosti v evropských státech je tedy velmi podobná české míre a to již od roku 2010, kdy jsou data k dispozici. Jednotlivé míry nemocnosti se také v evropských zemích zásadně liší a ČR má tuto míru v současné době podobnou jako většina zemí.

Pro zajímavost je možné nahlédnout do analýzy pracovní neschopnosti mezi lety 1995 až 2004 přístupné na webových stránkách Demografie.

Musíme také zmínit, že zaměstnanci jsou nuceni si vybírat v případech krátkodobého onemocnění, nebo jiné potřeby, dovolenou, která je ekonomicky výhodnější. Počet onemocnění se tak nemusel snížit, pouze zaměstnanci si nevybírají tzv. nemocenskou.