Ve chvíli, kdy se u nás proplácely první tři dny nemoci, tak byla nemocnost výrazně vyšší, než v jiných evropských státech. Ve chvíli, kdy se zavedlo neproplácení prvních tří dnů nemoci, tak jsme se dostali s nemocností přibližně na úroveň toho, jaká je obvyklá v jiných státech.
Některé zdroje uvádějí, že poté, co se přestaly první tři dny nemoci proplácet, se počet nástupů ne naschopenku snížil na polovinu, statistická data nabízejí mírně odlišné informace. Přesto došlo k výrazně změně a poklesu nemocnosti, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pro ověření výroku však srovnávejme informaci o početu neschopenek, stejně jako je Drábek považuje za počet nemocných.
Průměrné procento pracovní neschopnosti se v první polovině tohoto roku pohybovalo na 3,3 % (.pdf, str. 2). Což je srovnatelné s průměrem v evropských zemích. V předchozím roce byla tato hodnota 3,697 % (.pdf, str. 1).
Přitom ještě v roce 2006 se pohybovala míra pracovní neschopnosti v ČR na hodnotě kolem 7 %.
Procenta za předchozí roky:
2013: 3,33 % (pokud vydělíme počet průměrných případů na 100 zaměstanců)(.pdf, str. 1)
2012: 2,623 % (.pdf, str. 1)
2011: 3,31 % (.pdf, str. 1)
2010: 3,039 % (.pdf, str. 1)
2008: 5,2 % (.pdf, str. 7)
Starší data nejsou k dispozici.
Podle studie European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions využívající data z roku 2006 až 2008 se průměr míry nemocnosti v evropských zemích pohybuje ve velkém rozmezí od 0,8 % v Itálii až po 7, 7 % v Norsku (.pdf, str. 7-8). Průměrná hodnota po z procent v této tabulce je tedy 3,8 %.
Průměrná míra nemocnosti v evropských státech je tedy velmi podobná české míre a to již od roku 2010, kdy jsou data k dispozici. Jednotlivé míry nemocnosti se také v evropských zemích zásadně liší a ČR má tuto míru v současné době podobnou jako většina zemí.
Pro zajímavost je možné nahlédnout do analýzy pracovní neschopnosti mezi lety 1995 až 2004 přístupné na webových stránkách Demografie.
Musíme také zmínit, že zaměstnanci jsou nuceni si vybírat v případech krátkodobého onemocnění, nebo jiné potřeby, dovolenou, která je ekonomicky výhodnější. Počet onemocnění se tak nemusel snížit, pouze zaměstnanci si nevybírají tzv. nemocenskou.
