Jaromír Drábek

Výrok Jaromíra Drábka zazněl 22. 2. 2012 v pořadu Impulsy Václava Moravce.

Podle informací NKÚ, které zveřejnil server Aktuálně, ovšem k úsporám, o nichž mluvil Jaromír Drábek, nedošlo. Cena systému z původně nasmlouvaných 435 milionů korun vzrostla na dvě miliardy korun.

Zavedení nového systému vedlo také k výrazně dražšímu provozu výplaty dávek.

"Služby měly podle prováděcí smlouvy stát jen 107 milionů korun. Dodatky se ale jejich cena zvýšila na 1,6 miliardy korun. Cena služeb tak pětinásobně převyšuje cenu samotných licencí,"uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

V článku MF Dnes z 24. 2. 2012 (dostupné pouze v tištěné verzi) s názvem "Kolabující systémy úřadů práce budou stát více než staré" se uvádí, že systém stál za pouhé první tři měsíce fungování 349,5 milionu korun.

Nový systém navíc přinesl zvýšené nároky na pracovníky úřadu a ministerstva, jak podotýká sám Drábek. Již zmiňovaný server Aktuálně uvádí, že množství přesčasových hodin vzrostlo mezi roky 2011 a 2012 více než desetinásobně (což se nutně muselo promítnout do celkových nákladů na systém).

Jaromír Drábek ve výroku z lednové Partie roku 2012 reagoval na pochybnosti nad novým systémem na výplatu dávek, jenž právě zavedl. Kritici mu vytýkali, že na něj nebylo vypsáno výběrové řízení, a že nefunguje správně.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť žádná výběrová řízení na systém pro výplatu dávek v průběhu roku 2011 neproběhla a nemohou být tedy ani dostupná na webu Ministerstva práce.

Zhruba dva měsíce po vyslovení výroku Drábkovo ministerstvo vysvětlení zcela změnilo: „Na nový systém ministerstvo práce nevyhlásilo[nové, pozn. Demagog.cz]výběrové řízení. Připojilo se podle své mluvčí Viktorie Plívové k rámcové smlouvě s firmou Fujitsu, kterou Česko má od roku 2008,“ uvádí ČT24.cz.

Úřad tudíž sám popřel výrok svého ministra o výběrových řízení.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu EPP jako pravdivý a samotné TOP09 jako pravdivý.

TOP 09 je členem Evropské lidové strany (EPP) od 10. února 2011. TOP 09 sice nemá své zástupce přímo na půdě Evropského parlamentu, dva její členové jsou ale ve skupině EPP při Radě Evropy a dva jsou také členy Politického shromáždění EPP,které stanovuje politické priority nebo rozhoduje o přihláškách nových členů.

Že je TOP09 pro evropská strana se můžeme přesvědčit například v jejím programu k letošním volbám - v bodu 9. Zahraniční a obranná politika mimo jiné stojí: "TOP 09 je přesvědčena, že české národní zájmy obhájíme mnohem lépe v těsném partnerství u společného evropského stolu než politikou, která se společné diskusi vzdaluje a má pro ni pouze slova kritiky."

Při hodnocení tohoto výroku se zaměřujeme na srovnání makroekonomických ukazatelů let bezprostředně před vstupem do Evropské unie a bezprostředně po něm, tj. časové období 2000 - 2008. U let následujících, které byly významně ovlivněny světovou ekonomickou krizí, je problematické hodnotit, nakolik se zde pozitivně či negativně podepsalo členství v EU.

Vycházeli jsme z textu Dana Marka Česká republika v Evropské unii: ekonomické dopady vstupu.

Podle statistických dat zahraniční obchod České republiky po vstupu do EU pokračoval v příznivém trendu předchozích let. Celkový vývoz vzrostl o 25 % a nízká úroveň schodku zahraničního obchodu v roce 2004 demonstrovala nejlepší výsledky za posledních 11 let. Vývoz pokračoval v růstu i v následujících letech, kdy v letech 2005 až 2007 průměrně rostl o 14 %. K jeho snížení došlo až v roce 2008, kdy se vlivem světové ekonomické krize zvýšil o necelých sedm procent. V roce 2005 dosáhla ČR poprvé v historii přebytku v obchodu s EU a v roce 2007 již tento přebytek dosáhl téměř 88 miliard korun.

Česká republika po vstupu také zaznamenávala pokračující růst přímých zahraničních investic (PZI). Na konci roku 2007 představovaly PZI kumulativně více než 76 miliard eur, kdy téměř 90 % představovaly investice zemí EU (zejména německé, holandské a rakouské).

Mimo jiné právě díky zvýšenému vývozu a zahraničním investicím se zrychlil růst ekonomiky.

Růst HDP v České republice (v %)

200020012002200320042005200620072008ČR3,62,51,93,64,56,46,46,53,1

Navzdory některým predikcím, jež předpovídaly značný nárůst nezaměstnanosti po vstupu, zůstala tato bez dramatických změn, a dokonce došlo k jejímu poklesu. Před vstupem do EU se pohybovala okolo 7-8 %, v roce 2004 se zvýšila na 8,3 % a během následujících let se postupně snižovala. V roce 2008 klesla na pouhých 4,4, nejnižší hodnotu od roku 1996.

Míra nezaměstnanosti v ČR v %

200020012002200320042005200620072008ČR8,88,17,37,88,37,97,15,34,4

V neposlední řadě je také Česká republika od svého vstupu čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU. Za rok 2012 dosáhl tento příjem výše 73,8 mld. korun.

Z důvodů vzrůstu exportu, přímých zahraničních investic, zrychlení růstu ekonomiky a snížení nezaměstnanosti v v letech po roce 2004 (vstupu do EU) hodnotíme vstup České republiky do Evropské unie jako hospodářsky prospěšný.

Výrok hodnotíme na základě primárních i sekundárních zdrojů jako pravdivý.

Pan Drábek měl zřejmě na mysli první setkání zástupců Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů za účelem diskuze o předmětech Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (.pdf). Podle tiskové zprávy Evropské komise se první bude konat 16-18 října.

O postoji TOP 09 k fiskální paktu informovala mnohá česká média (Euractiv, iHned.cz, Parlamentni listy či Lidovky). Strana byla vždy horlivým zastáncem tohoto paktu a dokonce chtěla prosadit dodatečné připojení k paktu v obnovené koaliční smlouvě s ODS z ledna 2013.

Pravidla pro vysílání zaměstnanců do zemí EU jsou upravena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (.pdf). Na základě této směrnice Německo v zákoně o vysílání pracovníků (DE) stanovilo, že oznámení o vyslání stačí učinit na příslušném úřadě současně s tímto vysláním nebo krátce před ním.

Vysílání pracovníků v souvislosti se založením živnosti v Rakousku tato směrnice neupravuje, neboť se zabývá pouze přesunem zaměstnanců z jednoho členského státu do druhého. Nicméně dle přehledu (.doc) Ministerstva průmyslu a obchodu o vysílání pracovníků, je lhůta oznámení o vyslání v Rakousku nejpozději týden před zahájením činnosti (ve výjimečných případech jako např. živelná katastrofa lze nahlásit i bezprostředně před zahájením).

Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok pana Drábka jako nepravdivý.

V Bruselu bylo 19.6.2013 opravdu přijato sdělení „Společně pro mladé lidi v Evropě — Výzva k řešení nezaměstnanosti mladých lidí“. Jednalo se o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, ve kterém Komise předkládá několik návrhů na řešení nezaměstnanosti mladých lidí.

V rámci balíčku týkajícího se zaměstnanosti mladých lidí předloženého v prosinci 2012 vyzvala Komise členské státy, aby zajistily, že všichni mladí Evropané získají do čtyř měsíců od opuštění školy nebo ode dne, co se stali nezaměstnanými, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné učňovské praxe či stáže. Právě to se označuje jako záruka pro mladé lidi. Návrh Komise přijala Rada v dubnu 2013.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož se podařilo dohledat pouze projednávání zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a Senátu ČR.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jejímž základě především byla sKarta zavedena, byla v PSP ČR v prvním a druhém čtení řádně prodiskutována. V rámci prvního čtení se jí zabýval i Výbor pro sociální politiku. Ve třetím čtení byl pak návrh schválen a postoupen Senátu.

V Senátu byl tento návrh posouzen Ústavně-právním výborem a Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a po dalším projednání byl návrh Senátem zamítnut.Celý legislativní proces trval od 25. 5. 2011 do 6. 12. 2011, tedy skutečně několik měsíců.

Lze tedy konstatovat, že návrh zákona byl v obou komorách parlamentu řádně prodiskutován, avšak o přípravě legislativního vymezení sKaret se nepodařilo nalézt žádné informace.

Zákon, kterým se zavádí sKarta prošel Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny v srpnu 2011. Výbor vyslovil 30. 8. 2011 pozměňovací návrhy (.doc) a doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas. Členy výboru v době schvalování zákona skutečně byli poslanci ODS, VV i TOP 09.

Návrh zákona dále prošel ve sněmovně druhým a třetím čtením. Ve druhém čtení sice byly připojeny další pozměňovací návrhy (.doc; str. 18-20), ale nebylo jich mnoho a dá se tak říct, že finální podoba zůstala více méně tak, jak ji navrhli poslanci sociálního výboru. Výrok tedy i přes tuto drobnost hodnotíme jako pravdivý.

Dle stránek OECD či přímo životopisu umístěného na stránkách poslance Drábka, je pravdivá informace ohledně jeho působení jako předsedy Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR během let 2008 až 2010. Dle informacích o firmě na serveru justice.cz - oficiálního serveru českého soudnictví, je firma iDTAX založena roku 2009 a vedená u Krajského soudu v Ostravě. Jaromír Drábek je zde veden jako společník od 26. května 2009 do 2. listopadu 2009.

Jelikož se doba jeho působení jako předseda v Národním výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR kryje s dobou působení jako společník ve firmě iDTAX, tak výrok hodnotíme jako pravdivý.