Na základě tohoto výběrového řízení byla vybrána Česká spořitelna, ta smlouva se neobjevila teď, ta smlouva od ledna visí na webu.
Smlouva o administraci dávek a další dokumentace je v této chvíli na webu ministerstva zveřejněna. Nepodařilo se nám ovšem potvrdit, že tomu tak bylo již na začátku letošního roku: příslušná část webu nebyla archivována a zmínky v médiích nepotvrzují ani nevyvracejí, že dokument se smlouvou, uzavřenou 24.ledna (dle iDNES), byl ve stejném měsíci již veřejně přístupný.
Ale my přece s veřejným ochráncem práv o tom diskutujeme rok a půl a řadu věcí jsme změnili podle těch diskusí, i v Poslanecké sněmovně jsme o tom diskutovali v druhém pololetí roku 2011, kdy se dělal legislativní úprava s-karet a řadu věcí jsme změnili.
Veřejný ochránce práv Varvařovský pravidelně a jednoznačně kritizoval některé problematické body sociální reformy, např. odstupné nebo veřejnou službu, Ministerstvo však konkrétně tuto kategorickou kritiku nebralo vůbec v potaz. Jedná se proto o zavádějící tvrzení, protože řada věcí mohla být sice změněna, ale zásadní výtky ombudsmana k reformě nebyly reflektovány v nové legislativě.
Pochopitelně nelze bezpečně ověřit veškeré způsoby jednání, ale jak vyplývá ze zpravodajství, minimálně jistá mediální a připomínková komunikace mezi vládou, respektive Ministerstvem práce a sociálních věcí a Veřejným ochráncem práv o sociální reformě přesto probíhala po celou dobu její přípravy. Již v roce 2010 navrhoval ombudsman Varvařovský poslancům některé úpravy týkající se podmínek neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti, které by zabránily situaci, kdy by nezaměstnaný nedostal odstupné a následně ani státní dávku v hmotné nouzi. Tato obava, na kterou upozorňovala i Legislativní rada vlády se nakonec potvrdila hned na začátku roku 2011. Ministerstvo na ombudsmanovu kritiku legislativně nereagovalo, teprve poslanci v roce 2012 změnili spornou část týkající se odstupného. Navíc kritizovaná podoba současné veřejné služby se dosud nezměnila.
Ten zákon (upravující s-karty, pozn.) byl přijat na sklonku roku 2011.
Zákon ze dne o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů byl schválen 13. října 2011. O sociálních kartách se hovoří na straně 3975, parafraf 19.
My jsme do dnešního dne vydali více než 60 tisíc sKaret. Z toho máme 6 odmítnutých sKaret.
Na internetových stránkách sKontakt, které provozuje Česká spořitelna, jež karty vyrábí a distribuuje, se můžeme dočíst, že k 18. říjnu bylo vyrobeno celkem 114 192 karet, počet skutečně distribuovaných karet klientům však Česká spořitelna nezmiňuje.
Tezi o počtu doposud vydaných sKartách uvedl ministr Drábek také v tiskové zprávě (.pdf, bod 3.) z 24. října. Z jiných zdrojů se nám ji však nepodařilo potvrdit. Údaj o počtu odmítnutých sKaret také není možné dohledat, a proto hodnotíme výrok ministra Drábka jako neověřitelný.
Klient má všechny základní služby zdarma. Jak převod na svůj běžný účet, tak výběr z bankomatu.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu České spořitelny jako pravdivý.
Podle sazebníku České spořitelny pro sKartu je výběr z bankomatu bezplatný, i když je důležité upozornit, že jen jeden ke každé dávce připsané na účet, další výběry už stojí 6 Kč z bankomatu České spořitelny a 40 Kč z bankomatu jiné banky. Stejně tak je to s převodem, jeden ke každé dávce připsané na účet je zdarma, další také za 6 Kč.
Za vydání, první vydání karty klient neplatí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jak uvádí informační web MPSV k sociální reformě : "Vydání sKarty jedenkrát za její čtyřletou platnost bude pro držitele zdarma." Klient tedy skutečně za první vydání karty neplatí.
Možnost upravit v kolektivní smlouvě je (výši procenta na důchodové připojištění, pozn.), daňová úleva je, tečka.
Dle šetření, které uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahovalo v roce 2011 58,8% kolektivních smluv také ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění (tj. třetí pilíř důchodového systému). Šetření se uskutečnilo na vzorku 1301 podnikových kolektivních smluv. Možnost upravit podmínky pro poskytování tohoto příspěvku zaměstnavatelelm v kolektivní smlouvě tedy existuje.
Daňová úleva se v souvislosti s penzijním připojištěním umožňuje jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Asociace penzijních fondů na svých stránkách uvádí možnosti slev na dani z příjmů fyzických osob. Část z ročně naspořených příspěvků nad 6000 korun lze uplatnit jako odpočet ze základu daně z příjmů až do výše 12 000 korun.
Komplexní přehled podmínek penzijního připojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele a jejich změn od 1.1. 2013 podává server PenízeNavíc. Zaměstnavatel je osvobozen od platby daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění z příspěvků, které poskytl na penzijní připojištění a to až do výše 24 000 ročně.
Na základě dohledaných veřejných informací tedy hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.
Ministr práce a sociálních věcí podepisuje vyšší kolektivní smlouvy ke zveřejnění.
Na základě informací ze zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, lze výrok hodnotit jako pravdivý.
V §7 tohoto zákona je ustanoveno mimo jiné, že návrh smlouvy musí být písemný, podepsaný smluvními stranami na téže listině. Zástupcem MPSV ČR jako jedné ze smluvních stran by tedy měl být právě ministr.
Dokonce paní poslankyně Kohoutová z ODS byla tou, která předkládala ten pozměňovací návrh, kterým se to (s-karty, pozn.) upřesňovalo.
Legislativní úpravu s-karet řeší novela zákona o pomoc v hmotné nouzi. Lenka Kohoutová (ODS) podala pouze písemný pozměňovací návrh (.doc) k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Předložila také návrh (.pdf - včetně důvodové zprávy - str. 2) zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, která se však týká příspěvku na pořízení motorového vozidla - ne s-karet.
Ludmila Müllerová byla vedoucí oddělení poradců (na MPSV, pozn.).
Na základě vyjádření tiskové mluvčí MPSV hodnotíme výrok jako pravdivý.
Tisková mluvčí úřadu ministra Drábka na náš emailový dotaz potvrdila, že Ludmila Müllerová působí na ministerstvu jako vedoucí oddělení poradců.
