Jaromír Drábek

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť chystaná úprava zákona navrhuje zavedení povinného převzetí sKarty Nicméně v platném právním řádu není přímé převzetí sKarty zavedeno.

Proti exekuci by měly být dávky připsané na účet sKarty chráněny stejně jako před zavedením karet, tj. měly by exekuci podléhat pouze zčásti (zejm. dle § 279 a § 299 Obč. soudního řádu). Obavy, že účet sKarty bude možné, jako je tomu u jiných účtů, obstavit, pak definitivně vyvrací novela Obč. soudního řádu, která obstavení účtu sKarty (nový § 303, odst. 3) zakazuje.

Současná zákonná úprava povinnost kartu převzít neobsahuje, přestože zákon o státní soc. podpoře říká že dávka se vyplácí "prostřednictvím karty sociálních systémů". Odsud pramení již dřívější tvrzení poslance Drábka (ČT) či premiéra Nečase (Aktuálně) o dobrovolnosti používání karty.

Pro informaci dodáváme, že zároveň je Ministerstvem práce a sociálních věcí připravena novela (.docx) zákona o Úřadu práce ČR, která povinnost kartu převzít zavádí (Čl. I, b.3), a to s lhůtou 6 měsíců po výzvě (např. Čl IV, b.2), byť neuvádí sankci za porušení této povinnosti. Převzetí karty, jejíž využití předpokládá už zákon o státní sociální podpoře, je tedy dobrovolné zřejmě pouze dočasně.

Z veřejně dostupného zdroje se nám nepodařilo dohledat informace ohledně množství peněz, které MPSV zaplatilo v roce 2012 společnosti OKsystem s.r.o. Proto jsme tázali přímo firmu OKsystem, od které jsme obdrželi následující číslo: 171,8 mil. Kč bez DPH (tj. 206,1 mil. Kč včetně DPH) Viz. screenshot mailu.

Výrok hodnotíme s ohledem na informace poskytnuté firmou OKsystem s.r.o. jako nepravdivý, neboť čísla se naprosto neshodují.

Tehdejší ministr Drábek spolu se svým náměstkem Šiškou skutečně slibovali úspory spojené s novým systémem výplaty sociálních dávek – informovala o tom například agentura Mediafax.

Na předpokládaných úsporách trvalo ministerstvo ještě v roszáhlém dokumentu z dubna 2012.

Zda k úsporám skutečně došlo není lehké ověřit. Rozklikávací rozpočet na webu MPSV ani aktuální pokladní plnění (závěrečný účet za rok 2012 ještě není k dispozici) nejsou tak detailní abychom z nich vyčetli přímo náklady na ICT. Úspory tak potvrzuje pouze argumentace MPSV, kterou z pochopitelných důvodů nemůžeme použít jako doklad ministrova tvrzení.

Naopak například čísla, která z ministerstva získal letos v dubnu portál aktuálně.cz ukazují, že k realizaci slibovaných úspor patrně v roce 2012 nedošlo.

Na základě informací z obchodního rejstříku hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý, ačkoliv, jak jsme byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Z obchodního rejstříku se můžeme dočíst následující informace: společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka Vladimír Šiška.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s., které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions, na kterou se iDTAX měla právě " transformovat ". K celé věci se vyjádřily Vítkovice Machinery Group prostřednictvím tiskové zprávy, z níž vyplývá, že firma iDTAX a Vítkovice IT Solutions opravdu jsou dva odlišné subjekty.

Veřejný ochránce práv Varvařovský pravidelně a jednoznačně kritizoval některé problematické body sociální reformy, např. odstupné nebo veřejnou službu, Ministerstvo však konkrétně tuto kategorickou kritiku nebralo vůbec v potaz. Jedná se proto o zavádějící tvrzení, protože řada věcí mohla být sice změněna, ale zásadní výtky ombudsmana k reformě nebyly reflektovány v nové legislativě.

Pochopitelně nelze bezpečně ověřit veškeré způsoby jednání, ale jak vyplývá ze zpravodajství, minimálně jistá mediální a připomínková komunikace mezi vládou, respektive Ministerstvem práce a sociálních věcí a Veřejným ochráncem práv o sociální reformě přesto probíhala po celou dobu její přípravy. Již v roce 2010 navrhoval ombudsman Varvařovský poslancům některé úpravy týkající se podmínek neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti, které by zabránily situaci, kdy by nezaměstnaný nedostal odstupné a následně ani státní dávku v hmotné nouzi. Tato obava, na kterou upozorňovala i Legislativní rada vlády se nakonec potvrdila hned na začátku roku 2011. Ministerstvo na ombudsmanovu kritiku legislativně nereagovalo, teprve poslanci v roce 2012 změnili spornou část týkající se odstupného. Navíc kritizovaná podoba současné veřejné služby se dosud nezměnila.

Zákon ze dne o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů byl schválen 13. října 2011. O sociálních kartách se hovoří na straně 3975, parafraf 19.

Na internetových stránkách sKontakt, které provozuje Česká spořitelna, jež karty vyrábí a distribuuje, se můžeme dočíst, že k 18. říjnu bylo vyrobeno celkem 114 192 karet, počet skutečně distribuovaných karet klientům však Česká spořitelna nezmiňuje.

Tezi o počtu doposud vydaných sKartách uvedl ministr Drábek také v tiskové zprávě (.pdf, bod 3.) z 24. října. Z jiných zdrojů se nám ji však nepodařilo potvrdit. Údaj o počtu odmítnutých sKaret také není možné dohledat, a proto hodnotíme výrok ministra Drábka jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu České spořitelny jako pravdivý.

Podle sazebníku České spořitelny pro sKartu je výběr z bankomatu bezplatný, i když je důležité upozornit, že jen jeden ke každé dávce připsané na účet, další výběry už stojí 6 Kč z bankomatu České spořitelny a 40 Kč z bankomatu jiné banky. Stejně tak je to s převodem, jeden ke každé dávce připsané na účet je zdarma, další také za 6 Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jak uvádí informační web MPSV k sociální reformě : "Vydání sKarty jedenkrát za její čtyřletou platnost bude pro držitele zdarma." Klient tedy skutečně za první vydání karty neplatí.

Dle šetření, které uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahovalo v roce 2011 58,8% kolektivních smluv také ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění (tj. třetí pilíř důchodového systému). Šetření se uskutečnilo na vzorku 1301 podnikových kolektivních smluv. Možnost upravit podmínky pro poskytování tohoto příspěvku zaměstnavatelelm v kolektivní smlouvě tedy existuje.

Daňová úleva se v souvislosti s penzijním připojištěním umožňuje jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Asociace penzijních fondů na svých stránkách uvádí možnosti slev na dani z příjmů fyzických osob. Část z ročně naspořených příspěvků nad 6000 korun lze uplatnit jako odpočet ze základu daně z příjmů až do výše 12 000 korun.

Komplexní přehled podmínek penzijního připojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele a jejich změn od 1.1. 2013 podává server PenízeNavíc. Zaměstnavatel je osvobozen od platby daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění z příspěvků, které poskytl na penzijní připojištění a to až do výše 24 000 ročně.

Na základě dohledaných veřejných informací tedy hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.