Jan Zahradil

Pravda
Trestní zákoník, nikoli trestní řád, stanovuje trest za podněcování nenávisti vůči skupinám osob mj. na základě jejich rasy či etnické příslušnosti. Spáchat takový trestný čin je možné také aktivitou na sociálních sítích.
Pravda
ODS izraelské straně Likud opakovaně gratulovala k výhře ve volbách. Obě jsou také součástí nadnárodní strany ECR. Tehdejší zahraniční tajemník Likudu Eli Hazan vystoupil na kongresu ODS v roce 2018. Na obdobných akcích ostatních stran se přitom dříve zástupce Likudu neobjevil.
Pravda
Premiéra Izraele Benjamin Netanjahua a předsedu vlády Maďarska Viktora Orbána pojí blízký vztah. Oba se v posledních letech několikrát setkali a hovořili o vřelých vztazích mezi oběma státy. Netanjahu svého protějška dokonce nazval svým přítelem a „opravdovým přítelem Izraele“.
Pravda
Fatah opravdu své politické oponenty potlačuje. V roce 2021 prezident Abbás odložil prezidentské i parlamentní volby. Svůj krok zdůvodnil nejistotou, zda Izrael umožní hlasování ve východním Jeruzalémě. Tento čin byl ale vnímán jako snaha o prodloužení vlastního mandátu.
Pravda
Evropská unie dlouhodobě podporuje tzv. dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, v rámci kterého by vedle Izraele existovala i samostatná Palestina. EU se také dříve vyslovila pro vznik nezávislého a svrchovaného palestinského státu.
Pravda
Evropská unie v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvalila sankce na celé Rusko. EU např. omezila finanční toky z Ruska do členských států, zakázala vývoz součástek pro ruské ropné rafinerie nebo znemožnila vývoz některých technologií.

Jan Zahradil

Fatah se (...) postavil za Hamás a vyjádřil mu podporu.
Pro a proti, 11. října 2023
Konflikt Izrael – Hamás
Nepravda
Palestinský prezident a člen palestinské strany Fatah Mahmúd Abbás 7. října pouze řekl, že palestinský lid má podle něj právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“. Kromě toho se k samotnému útoku dlouho přímo nevyjadřoval a Hamásu podporu nevyjádřil.
Nepravda

Velká Británie nemá přebytek obchodní bilance, nýbrž deficit vůči zemím EU. Podle Eurostatu dosahoval deficit obchodní bilance v roce 2013 zhruba 80 miliard eur, v roce 2014 více než 93 miliard eur a v roce 2015 více než 118 miliard eur.

Tento deficit se v prvních měsících roku 2016 ještě zvyšuje.

UK má dokonce nejvyšší deficit obchodní bilance vzájemného obchodu mezi státy EU. Dokonce předběhla Francii, která je nyní zemí s 2. nejvyšším deficitem obchodní bilance vůči ostatním zemím EU.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl prvním předsedou EK, který byl Evropským parlamentem nejen schvalován, ale i volen a to 15. července 2014. Avšak tato volba byla tajná, což znamená, že známe pouze výsledky, avšak nelze zjistit jak hlasovali jednotliví poslanci dílčích frakcí Evropského parlamentu. Juncker získal 422 hlasů, proti němu hlasovalo 250 poslanců a 47 se zdrželo.

Nicméně je pravdou, že Junckerovi předem deklarovaly podporu dvě největší frakce Evropského parlamentu, tedy jeho vlastní lidovci (EPP - za ČR je zde KDU-ČSL a TOP 09) a socialisté (S&D - za ČR je zde ČSSD) a dále našel podporu i mezi liberály (ALDE - za ČR jsou zde poslanci ANO 2011).

Pravda

Dvanáct let po vstupu do EU jsou Češi vskutku jedním z nejvíce euroskeptických národů Unie. Specifické pořadí států a skepticismu jejich občanů se však liší průzkum od průzkumu i otázku od otázky. Největší a nejčerstvější Evropský průzkum veřejného mínění z roku 2015 (listopadový Eurobarometr č. 84, .pdf) opravdu zařazuje Českou republiku u jedné otázky až na nejspodnější příčku - "Je členství v EU pro Vaši zemi dobré, či špatné?" (viz grafické zpracování od The Guardian níže). Podle tohoto je v České republice nejméně občanů, kteří by členství v Unii hodnotili vysloveně pozitivně. To lze skutečně interpretovat jako nejvíce euroskeptický postoj.

(Zdroj: Grafika: The Guardian, Data: Eurobarometer č.84)

V jiných nedávných průzkumech či u jiných otázek občané České republiky nejvyšší či naopak nejnižší příčky nedosáhli. Zatímco dle výsledků European Social Survey 11,8 procent Čechů vůbec nedůvěřuje Evropskému Parlamentu, ve Španělsku je to 14,1 procent a v Rakousku 17,8 procent. V Británii se toto číslo vyšplhalo v roce výzkumu (2014) dokonce až na 20,7 procent (data jsou dostupná v interaktivním systému ESS Data). Stejně tak jen 31 procent dotazovaných Čechů odpovědělo, že mají o EU zcela negativní obrázek, zatímco v Řecku tak odpovědělo 38 procent dotazovaných a v Rakousku a na Kypru to bylo až 41 procent (Eurobarometr, .pdf).

Pro přehled vývoje postojů občanů zemí EU vůči členství v Unii, doporučujeme přehledné grafické zpracování Dánské státní televize. V grafech (znázorňujících to, kolik lidí vidí EU pozitivně) je mimo jiné vidět i pokles pozitivního hodnocení EU v České republice.