Jan Zahradil
ODS

Jan Zahradil

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 61 výroků
Pravda 50 výroků
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 6 výroků
Neověřitelné 2 výroky
Rok 2016 16 výroků
Rok 2014 18 výroků
Rok 2013 14 výroků
Rok 2012 13 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 6 výroků

Jan Zahradil

Vymahatelnost práva není záležitostí evropských orgánů. Vymahatelnost práva je záležitostí domácích národních orgánů, národní justice, to nemá s EU vůbec nic společného.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Vymáhání národního práva je zcela v kompetenci národních justicí, které v tomto mají naprostou autonomii. Míru supranacionalizace v rámci politiky Justice a vnitro shrnuje článek na serveru Euroskop, kde o vymáhání práva není žádná zmínka.

Pokud bychom však mluvili o vymahatelnosti evropského práva, nebyla by pravda, že instituce Evropské unie s ní nemají nic společného.

Evropské právo je ve většině případů začleněno do národního právního řádu, nad jehož dodržováním bdí národní justice. Subjekty evropského práva jsou však i jednotlivé členské státy, které pokud platné evropské předpisy nedodržují, mohou být žalovány u Soudního dvora EU.

Soudní dvůr se také angažuje v aplikování evropského práva národními soudy v rámci procesu tzv. předběžné otázky – národní soudy mohou vznést otázku spojenou s výkladem evropského práva ve spojení s konkrétním případem, Soudní dvůr EU pak rozhoduje o aplikační praxi evropského práva, a tím pádem pomáhá nastavovat i meze, v rámci kterých je evropské právo vymáháno.

Vymahatelnost práva obecně je skutečně ve výlučné kompetenci národních států, u práva evropského se sice mohou najít příklady, kdy instituce EU mají určitou roli, Jan Zahradil však mluví o vymahatelnosti práva v rámci národních států. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Zahradil

Národní parlamenty jednotlivých členských států se nenaučily využívat institutu tzv. žluté karty, který je v Lisabonské smlouvě (...) Bohužel tahle spolupráce těch národních parlamentů tady nefunguje. Za celou tu dobu se to ty národní parlamenty nenaučily.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož institut žluté karty byl od jejího zavedení v roce 2009 úspěšně použit pouze dvakrát.

Žlutá (a na něj navazující oranžová) karta je mechanismus, jehož cílem je kontrola dodržování principu subsidiarity, a to prostřednictvím vnitrostátních parlamentů. Ty mohou vyjádřit své stanovisko k legislativním návrhům EU hned na počátku legislativního procesu, a to formou stanoviska vyjadřujícím rozpor návrhu s principem subsidiarity (tj. v případech, kdy jsou parlamenty přesvědčeny, že by se konkrétní otázka efektivněji vyřešila na úrovni národní než na evropské).

Mechanismus žluté karty je pak spuštěn, pokud nejméně třetina vnitrostátních parlamentů předloží odmítavé stanovisko. Návrh je následně přezkoumán Komisí. Tento mechanismus byl do čl. 12 Smlouvy o EU implementován Lisabonskou smlouvou jejím vstupem v platnost 1. prosince 2009 (Změny po Lisabonské smlouvě, Euroskop.cz).

Žlutá karta byla úspěšně uplatněna pouze ve dvou případech, a to zaprvé stran evropské legislativní úpravy práva na stávku a zadruhé stran vytvoření evropského státního zastupitelství (evropské prokuratury). (The EU's 'yellow card' comes of age: Subsidiarity unbound? 12. 11. 2013, CER.org.uk) V obrovském množství legislativy, kterou Evropská unie každoročně přijímá, je použití mechanismu žluté karty tedy velmi vzácné.

Jan Zahradil

Tu samotnou kontrolu kvality potravin stejně zase zajišťují jenom ty národní orgány.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Pravda

Technicky kontrolu kvality potravin na území České republiky skutečně zajišťují místní orgány (viz např. zde), a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro doplnění však můžeme uvést, že zde existuje poměrně vysoká míra zapojení těchto orgánů do právního a institucionálního rámce nastaveného EU.

Provázanost funguje například ve vztahu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) k zajištění bezpečnosti potravin. Zde se SZPI například podílí na přípravě kontrolních misí z Potravinového a veterinárního úřadu spadající pod SANCO (Generální ředitelství EK pro zdraví a spotřebitele; ang.). Způsob prováděných kontrol je navíc pravidelně auditován (ang.).

SZPI dále spolupracuje s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA; ang.) a podílí se na činnosti Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva koordinovaného prostřednictvím SANCO.

EU taktéž formuluje vlastní politiku zaměřenou na kvalitu potravin, přičemž definuje kategorie (.pdf; ang.) Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení nebo Zaručená tradiční specialita. Kontrolní funkce je pak na základě čl. 36 nařízení (.pdf) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin delegována na jednotlivé členské státy, kdy "[...]členské státy určí orgán nebo orgány příslušné k provádění úředních kontrol za účelem ověření toho, zda jsou dodržovány právní požadavky týkající se režimů jakosti zřízených tímto nařízením".

Jan Zahradil

Já jsem narozdíl od ostatních kolegů pro Lisabonskou smlouvu v EP nehlasoval.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Nepravda

Z diskutujících (Falbr – PSE, Ransdorf – GUE/NGL, Roithová – PPE-DE, Zahradil – PPE-DE) hlasovali (.pdf, str. 75) pro přijetí Lisabonské smlouvy Falbr a Roithová, Ransdorf byl proti a Zahradil se zdržel.

Není tedy pravda, že by Zahradil "na rozdíl od ostatních" přítomných Lisabonskou smlouvu nepodpořil, neboť sice sám aktivně pro nehlasoval, nicméně oproti němu europoslanec Ransdorf byl proti přijetí Smlouvy.

Jan Zahradil

Protože my jsme součástí antifederalistické skupiny, kterou jsme si sami v Evropském parlamentu založili, vlastně vydupali ze země a založili na Zelené louce, kdy jsme odešli z Evropské lidové strany.
Jiné, 19. září 2013
Pravda

Výrok hodnotíme na základě informací z webu Skupiny Evropských konzervativců a reformistů (EKR) jako pravdivý. EKR vznikla spoluprací ODS a britské Konzervativní strany v červnu 2009 jako skupina prosazující nefederalistické směrování EU.Obě strany předtím byli členy Evropských demokratů, křídla frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu.

Jan Zahradil

A budeme se to snažit ukázat na praktických příkladech právě z Evropského parlamentu, protože koneckonců je to naše instituce, je to instituce, která může šetřit, my na to máme zpracovanou studii. A každý rok mimochodem, když se svaluje evropský rozpočet na další rok, tak naše frakce, podle této studie podává pozměňovací návrhy, které mají za úkol snížit výdaje Evropského parlamentu.
Jiné, 19. září 2013
Pravda

Výrok Jana Zahradila o pozměňovacích návrzích k evropskému rozpočtu hodnotíme na základě dostupných pozměňovacích návrhů jako pravdivý.

Evropští konzervativci a reformisté (ECR) podávají každý rok pozměňovací návrhy ke schvalovanému evrospkému rozpočtu s cílem snížit výdaje Evropského parlamentu - pozměňovací návrh (pdf.) ze dne 17. října 2012, návrh z roku 2011 (pdf.) ze dne 19. října a návrh z roku 2010 (pdf.) ze dne 13. října.

Jan Zahradil

Já jsem si včera rozklikl například jeden průzkum z think-tanku jménem Open Europe, kde jim vyšlo, že už i 50% Němců, což je tradičně ten nejevropštější a nejprofederalističtější národ ze všech, i 50% Němců si myslí, že by EU měla mít méně pravomocí než má dnes.
Jiné, 19. září 2013
Pravda

Jeden z výsledků průzkumu think-tanku Open Europe je podpora delegovat pravomoci z EU na členské státy: s náskokem dvou ku jedné (50% pro, 26% proti), němečtí voliči říkají, že další německý kancléř by měl podpořit úsilí o decentralizaci pravomocí z EU na národní, regionální nebo místní samosprávy.

Jan Zahradil

(Tázající: Děkuji, já mám otázku na pana poslance Zahradila, jak se vlastně dnes díváte po letech na ten svůj návrh, aby ČR neměla vstupovat do EU. Že by měla jít Tureckou cestou, tzn., tedy využívat některých výhod, ale nevstupovat, nebýt členem. Děkuji.)

Jan Zahradil, předseda poslaneckého klubu ODS EP: Tak především bych vám chtěl říci, že to nebyl návrh. To byla součást spisu nebo součást studie, která se jmenovala Manifest českého eurorealismu. A tam to bylo zmíněno jako jedna z možností, která nastane. Například v případě, že si nahlasujeme v referendu vstup do EU. Bylo to tam zmíněno, jako alternativní možnost.
Jiné, 19. září 2013
Pravda

Výrok Jana Zahradila hodnotíme na základě dokumentu Manifest českého eurorealismu jako pravdivý.

Tento analyticko-politický dokument (pdf.) je příspěvkem do debaty o integraci Evropy. Nabízí faktory pro a proti rozšíření EU a nastiňuje možné cesty pro českou zahraniční politiku, pokud ČR do EU nevstoupí (s. 11).

Dokument nezpochybňuje, že vstup ČR do EU je strategickým cílem, ale nabádá k obezřetnému přístupu (s. 8).

Jan Zahradil

A ani v tomto Manifestu českého eurorealismu nebylo nikde explicitně řečeno, že bych já nebo strana, kterou zastupuji, něco takového prosazovala.
Jiné, 19. září 2013
Pravda

Výrok Jana Zahradila hodnotíme na základě dokumentu Manifest českého eurorealismu jako pravdivý.

Manifest českého eurorealismu (pdf.)je dokument předložený k ideové konferenci ODS z roku 2001. Nabízí analýzu rozšiřování Evropské unie a možné přístupy k integraci.

Autoři jsou zdrženliví v otázkách podoby členství České republiky v Evropské unii a nevstupování je zde zmíněno jen jako alternativa v případě, že vnější či vnitřní podmínky zabrání našemu vstupu (s.11).

Jan Zahradil

Protože já jsem opravdu v žádném rozhovoru a myslím, že si to dobře pamatuji, neřekl, že prosazuji, abych teď použil Klausovského termínu – nevstup ČR do EU. A že místo toho prosazuji vstup do EFTy. Tak to řečeno to ode mě opravdu nikde nemůžete najít.
Jiné, 19. září 2013
Pravda

Jan Zahradil se coby předseda eurorealistické frakce Evropští konzervativci a reformisté (EKR) řadí spíše ke kritikům EU. Nicméně v mediálním archivu Mediasearch ani na osobní stránce Jana Zahradila se nepodařilo dohledat jakékoli zmínky o nevstupu ČR do EU, ani podobné zmínky.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů