V tomhletom seznamu (států a organizací, které podporují dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, pozn. Demagog.cz) nefigurovalo hnutí Hamás, které od začátku říkalo, že Izrael nenávidí a chce ho zničit.
Hamás od svého vzniku odmítá dvoustátní řešení. Podle charty, kterou vydal rok po svém založení, usiluje o zničení Izraele. V její nové verzi z roku 2017 sice uznal hranice Palestiny, dvoustátní řešení však i nadále zavrhuje a státnost Izraele rovněž neuznává.
Europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru uvádí, že se OSN, USA, EU, Izrael i palestinská samospráva shodují na podpoře dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Následně zmiňuje, že Hamás na tomto seznamu nefiguruje, což by ovšem dle jeho slov nemělo nic měnit na tom, že se ostatní aktéři chtějí dohodnout.
Dvoustátní řešení
Koncept dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu předpokládá vytvoření dvou nezávislých států Izraele a Palestiny s vlastním územím. Zmínka o vzniku samostatného státu Palestina je přitom obsažena již v rezoluci č. 181 Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) z roku 1947. Podle této rezoluce měl být na bývalém mandátním území OSN, které bylo pod správou Velké Británie, ustaven v Palestině arabský a židovský stát. V souladu s rezolucí vyhlásil Izrael 14. května 1948 svou nezávislost.
V roce 1964 Palestinská národní rada přijala Palestinskou národní chartu, která je ústředním dokumentem (.pdf, str. 3) Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Charta obsahovala ustanovení o nedělitelnosti Palestiny v územním rozsahu Britské mandátní správy (článek 2), čímž existenci samostatného Izraele odmítla.
Prvním významným pokrokem po řadě let konfliktu byly mírové dohody z Osla podepsané v roce 1993 a 1995. Izrael a OOP se v nich dohodly na vytvoření palestinské autonomie v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. OOP na oplátku uznala právo Izraele na existenci. Konečný status palestinských území však dodnes nebyl dojednán a následné mírové rozhovory nepřinesly zásadní posun.
Hamás
Hamás je islamistické militantní hnutí, které vzniklo v roce 1987 během první intifády, tedy palestinského povstání vůči izraelské okupaci Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a východního Jeruzaléma. Podle své charty z roku 1988 usiluje o zničení Izraele a založení islamistického státu v celé Palestině.
Tato teroristická skupina násilně převzala kontrolu v Pásmu Gazy po volbách v roce 2006, čímž nastal politický rozkol mezi Gazou a zbytkem palestinského území, kde vládne hnutí Fatah. Zmiňme, že USA i EU (.pdf, str. 6) Hamás zařadily na svůj seznam teroristických organizací např. kvůli incidentům zahrnujícím sebevražedné atentáty, útoky na civilisty nebo únosy izraelských vojáků.
Hamás v roce 2017 zveřejnil novou podobu charty, ve které uznal podobu Palestiny v hranicích před rokem 1967, tedy před vypuknutím šestidenní války. Palestinský stát by se tak rozkládal v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě. Dokument však stále zavrhuje dvoustátní řešení a neuznává státnost Izraele (.pdf, str. 5–6). Charta na několika místech také zmiňuje, že osvobození Palestiny od židovského státu je legitimní právo a povinnost Palestinců (str. 7, 8, 9). Cíl zničit Izrael se tedy nezměnil.
Závěr
Hnutí Hamás na rozdíl od zbytku palestinské reprezentace dlouhodobě odmítá dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Původně chtělo za Palestinu prohlásit i území dnešního Izraele, který se ve své chartě zavázalo i zničit. V roce 2017 sice došlo v jeho přístupu k mírným změnám, Izrael jako stát však nadále neuznává a od cíle zničit jej neupustilo. Výrok europoslance Peksy proto hodnotíme jako pravdivý.
Měla by Evropská unie i nadále podporovat palestinskou samosprávu, včetně pásma Gazy? Nejen o tom, ale také o vztahu mezi dvěma palestinskými územími a Izraelem mluvili v Českém rozhlase Plus europoslanci Mikuláš Peksa a Jan Za...