(Václav Moravec: Proč se tak dlouho na ten prorůstový balíček [rozšíření exportu, nastartování ekonomiky, zlepšení výběru daní, pozn.], jak to nazýváte, čeká?) Protože tam jsou lhůty z hlediska sestavování státních rozpočtů i lhůty, které máme v rámci takzvané ekonomické koordinace Evropské unie, takzvaný ekonomický semestr, čili to je důvod, proč musíme splnit tyto lhůty.
Na základě informací EU o průběhu tzv. evropského semestru, hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.
Premiér Nečas zřejmě mluví o tzv. evropském semestru, který je podle stránek Evropské komise zaměřený na každoroční hodnocení hospodářských a rozpočtových priorit, jako součást posílení společného hospodářského programu přísnějším dohledem EU. Konkrétně jde o šestiměsíční cyklus, v rámci kterého se koordinuje rozpočtová, makroekonomická a strukturální politika jednotlivých členských států.
Dělí se na etapy (.pdf, ang.), přičemž v lednu Komise vydává roční analýzu růstu stanovující priority EU pro nadcházející rok. V březnu hlavy států a vlád EU vydávají na základě roční analýzy růstu pokyny EU pro vnitrostátní politiku. Následně v dubnu členské státy předkládají plány udržení dobrého stavu veřejných financí a reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociální začlenění (národní programy reforem). Tyto programy Komise posuzuje v červnu a v případě potřeby vydává jednotlivým zemím doporučení, která následně projednává Rada EU a schvaluje Evropská rada. Jednotlivá doporučení jsou pak přijímaná koncem června nebo začátkem července, aby je členské státy obdržely ještě před tím, než začnou sestavovat konečnou podobu svých státních rozpočtů na další rok.
Pokud členský stát nevezme doporučení Rady v daném časovém rozmezí v potaz, může mu být zasláno politické varování. Jestliže dojde k přílišným makroekonomickým a rozpočtovým výkyvům, lze provedení daných doporučení vynutit prostřednictvím pobídek a sankcí.
Vzhledem k tomu, že prorůstový balíček má upravovat státní rozpočet pro budoucí rok, a jeho schvalování podléhá koordinaci s EU, která má své doporučení přijmout až na přelomu června a července, hodnotíme výrok jako pravdivý.
(80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb) a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii.
Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, bylo by nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, který se ale odvolává na slova premiéra Nečase a neumožňuje nám tedy dostatečně nezávisle ověřit faktickou správnost. Liberalizace terciálního sektoru podle článku dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonské strategie (ekonomický pilíř).
O té finanční ústavě se právě jedná. Mimochodem vyjednává se o ni v pracovní skupině, jejíž součástí je i sociální demokracie. (...) Říkám znovu, je tady jakási pracovní skupina, sedí v ní i pan Mládek za sociální demokracii, ta jednání probíhají.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - existenci a vyjednávání v pracovní skupině - potvrdili i zástupci jiných stran, mimo jiné i opozice. Vzhledem k nedostupnosti oficiálních primárních zdrojů nelze ověřit, jestli v ní za sociální demokracii sedí pan Mládek, je však jisté, že někdo z opozice se jednání účastní.
Představitel opozice Lubomír Zaorálek jednání na zmíněné platformě potvrzuje (viz OVM 4. března 2012 - "Účastním se toho, jako znám ty texty, ale nechcu teď předbíhat událostem, protože opravdu, jak bylo řečeno, je to předmětem jednání."). Dalším zdrojem, potvrzujícím existenci pracovní skupiny, je rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem uveřejněný 18. února v deníku Právo, který její ustanovení rovněž potvrzuje.
Návrhy na formulaci finanční ústavy je možno dohledat již v samotném programovém prohlášení vlády (zmíněný zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti). Nejaktuálnější stanoviska vládních a opozičních stran v této oblasti lze nalézt v publikovaných článcích zpravodajských serverů, ať již v souvislosti s nepřistoupením ČR k tzv. fiskální unii či pouze jako samostatné deklarace jednání či možností jednání (např. IDNES, novinky.cz, E15 atd.).
Platí, že poslanec Dolejš není součástí skandálu Davida Ratha, to znamená, není mezi osobami, které by byly v tuto chvíli obviněni v souvislosti s trestnou činností.
Richard Dolejš (poslanec ČSSD) dle aktuálních dostupných veřejných informací není obviněn z žádného trestného činu, ať již v souvislosti se skandálem Davida Ratha či v jiném případě.
Seznam doposud známých obviněných v kauze bývalého středočeského hejtmana tvoří: David Rath - bývalý hejtman, poslanec; Kateřina Pancová - ředitelka kladenské nemocnice; Petr Kott - exposlanec; Jan Drážďanský - ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Tomáš Mladý - obchodní ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Ivana Salačová - ředitelka a jednatelka společnosti FISA a Lucia Novanská - členka představenstva společnosti ML Compet. Jméno posledního osmého (donedávna neznámého) obviněného je Martin Jireš - Předseda představenstva firmy PURO-KLIMA.
Na jižní Moravě jsme jako první z regionů České republiky už vyhlásili tendr, který jsme oznámili také Evropské komisi, zhruba na 20 % toho dopravního výkonu na železnici na jižní Moravě.
Výrok Michala Haška je pravdivý, neboť na základě zprávy z jednání Rady kraje je patrné, že je skutečně v průběhu vypisování zmíněného tendru, který pokrývá zhruba jím uváděných 20 % cestujících.
28. února 2012 rozhodla Rada Jihomoravského kraje (text obsahuje jak zmíněné procento, tak i primát kraje ve vyhlášení podobného tendru) o přípravě tendru na nového drážního dopravce pro část regionálních tratí v regionu. Jedná se konkrétně o trasu spojující Brno se Zlínským krajem (konkrétně přes Bučovice a Veselí nad Moravou). V informaci kraje se pak uvádí, že tento tendr bude pokrývat asi 18 % cestujících v rámci kraje v železniční dopravě, což odpovídá výroku hejtmana Haška. Problematikou tohoto tendru se zabývaly také Finanční noviny.cz.
Kateřině Klasnové jsem byla dokonce za svědka na svatbě.
Jak Karolína Peake v rozhovoru pro Novinky.cz, tak i Kateřina Klasnová v rozhovoru pro časopis Týden, potvrdily, že Karolína Peake byla svědkyní Kateřině Klasnové na její svatbě s Vítem Bártou v červenci 2010.
(Já jsem se rozhodl, že já budu kandidovat.[v krajských volbách v Plzeňském kraji, pozn.].) Forem kandidatury je celá řada, počínaje občanským sdružením po, po nějaký soubor politických stran, či konkrétní politické strany.
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (.doc), hovoří následovně: dle § 20 ods. 1 "Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, 11) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice;[...]."
O občanských sdruženích tento zákon nehovoří.
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických straných a v politických hnutích (.pdf), který definuje politické strany a politická hnutí, se podle §1 ods. 3 písm. a) tento zákon nevztahuje na sdružování občanů " v občanských sdruženích."
Občanské sdružení nemůže podat kandidátní listinu do voleb do krajských zastupitelstev, jelikož má jiný právní status než politické hnutí, proto je výrok Víta Bárty hodnocen jako zavádějící.
Jeden okruh (systémových problémů, na které upozorňovala Evropská komise, pozn.) byl nedostatečná úprava zákona o veřejných zakázkách. Tento problém se vyřešil, protože novela z našeho ministerstva vstoupila v platnost 1.dubna.
Výrok ministra Jankovského je neověřitelný, neboť novela sice vstoupila v platnost k jím uváděnému datu, nelze však zcela konkrétně posoudit, řeší-li kritiku EU v této oblasti.
Novela zákona o veřejných zakázkách skutečně vstoupila v platnost k 1. dubnu 2012. Jak ukazuje historie tohoto návrhu v legislativním procesu, tento návrh byl vládní, do vlády jej předkládalo Ministerstvo pro místní rozvoj.
Novela zákona přinesla celou řadu opatření v problematice veřejných zakázek. Zrušily se např. tzv. losovačky, byl snížen limit, kdy je nutné zadat veřejnou zakázku nebo bylo zavedeno také to, že zadavatel musí zakázku zrušit, nepřihlásí-li se alespoň 2 zájemci atd.
Nelze však dohledat konkrétní výtky ze strany EU na systémové problémy v této legislativě, nelze tudíž relevantně posoudit, nakolik novela zákona tyto problémy řeší.
Karlovarský kraj koná už v současné době. Za prvé podařilo se zprovoznit, dneska (28. 8. 2012, pozn.) jsme otvírali vlečku, kam přijde zhruba 3,5 tisíce kamionů na železnici, to je jedna věc.
Na základě dohledaných skutečností hodnotíme výrok jako zavádějící.
Dne 28. 8. 2012 skutečně byla do provozu uvedena vlečka, spojující Vojkovice a Kyselku, která sníží zatížení místních silnic. Podle krajských listů byly práce zahájeny v květnu za účasti karlovarského hejtmana Josefa Novotného.
Jinak ale ani krajské listy, ani jiná média (iDnes.cz, Týden.cz) nezmiňují zapojení kraje, a referují o projektu, jako o projektu společnosti Karlovarské minerální vody, není tedy jasné jak v tomto příkladu "Karlovarský kraj koná".
A co se týče Deloittu, kteří vyměřili tyhle ty obrovské částky, tak ministerstvo financí udělalo svoje vlastní hodnocení a zkorigovalo to na 32 milionů u nás v našem kraji.
Výrok hejtmana Novotného hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací Českého rozhlasu z května letošního roku.
Český rozhlas 22. května 2012 informoval v příspěvku Chyby v čerpání fondů EU mohou Karlovarský kraj stát o tom, že audit firmy Deloitte popsal výši sankcí za špatné čerpání na úrovni necelé miliardy Kč. Ministerstvo financí pak odhadlo tyto sankce na 33 milionů Kč. Skutečná výše sankcí je však otázkou budoucnosti.
