Zelení

Kandidátka Zelených Magdalena Davis zmiňuje problém s nedostatečnou kapacitou středních škol ve Středočeském kraji, kterou podle ní trpí zejména oblasti nacházející se v nejbližším okolí Prahy. To dle jejích slov potvrzuje i demografická studie, kterou si Středočeský kraj slov nechal zpracovat.

Výsledky studie

Demografická studie pro Středočeský kraj a jeho obce s rozšířenou působností (ORP) do roku 2050 vznikla v únoru 2024 a zpracoval ji kolektiv autorů, mezi kterými byl např. Tomáš Soukup provozující výzkumnou agenturu nebo Tomáš Peltan z pražské ČZU.

Studie se zabývá především prognózou demografického vývoje v kraji a kromě témat, jako je bytová výstavba (.pdf, str. 23) nebo dopravní infrastruktura (str. 39), se tak věnuje i předpokládanému vývoji počtu a věku středočeského obyvatelstva či právě naplnění kapacit základních a středních škol (str. 57–183). Studie rozděluje Středočeský kraj na celkem 28 lokalit, které kromě Černošic odpovídají ORP. Podle výzkumu kapacity SŠ nedostačují tím více, čím blíže Praze se daná oblast nachází (str. 6).

Součástí studie je i online přehled za jednotlivé ORP, ve kterém jsou prognózy vývoje počtu mladistvých ve věku 15 až 18 let. Jak lze vyčíst z grafů, v lokalitách přiléhajících k Praze jako jsou např. Hostivice + Roztoky, Jesenice + Jílové u Prahy či Říčany počet osob ve zmíněné věkové kategorii překračuje 85% hranici kapacity středních škol i několikanásobně. Tuto hranici podle studie přesahují i školy v oblasti Brandýs nad Labem–Stará Boleslav (.pdf, str. 106), kterou dokument řadí mezi oblasti okolo Prahy (str. 8). Naopak oblasti vzdálenější od hlavního města jako je Příbram, Kolín či Kutná Hora dané hranice ani nedosahují.

Závěr

Středočeský kraj si skutečně nechal vypracovat demografickou studii, která ukazuje, že nedostatečnou kapacitou středních škol nejvíce trpí oblasti kolem Prahy. Výrok Magdaleny Davis tak hodnotíme jako pravdivý.

Magdalena Davis, kandidátka Zelených a SEN 21 ve volbách ve Středočeském kraji, uvádí, že se v okrese Praha-západ nenachází žádné gymnázium. To označuje za historický dluh a kvituje, že chce kraj ve spolupráci s městy vybudovat nové střední školy.

Ve zmíněném okrese se nachází tři gymnázia, z nichž jen jedno je veřejné. Jedná se o gymnázium Hostivice, které vzniklo 1. ledna 2011, a jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Škola na svých webových stránkách uvádí, že k jejímu založení došlo kvůli demografickému vývoji a potřebám obyvatel na rozšíření nabídek středních škol.

Jedno soukromé gymnázium je v Dolních Břežanech, kde je možnost studovat od roku 2015. Druhé, bilingvní gymnázium, se nachází v Jesenici.

V okrese Praha-západ se tedy nachází tři gymnázia, jedno z nich je veřejné. Jedná se o gymnázium v Hostivicích, které zřizuje Středočeský kraj. Výrok Magdaleny Davis tak hodnotíme jako nepravdivý.

Město Brno aktuálně připravuje výstavbu družstevních bytů v šesti lokalitách, kterými jsou Kamenný vrch v Novém Lískovci, Francouzská v městské části Brno-střed, bývalý dřevopodnik Rumiště, Přízřenice, Alej v Holáskách a Na Kaménkách v Černovicích. V rámci těchto projektů by mělo v Brně vzniknout přibližně 1 600 nových městských bytů. Podle slov brněnského náměstka pro bydlení Jiřího Olivy z července 2022 již probíhají projekční práce, a to v pěti z těchto oblastí (kromě Černovic). Nejdále aktuálně pokročila příprava projektu v lokalitě Kamenný vrch, kde budoucí výstavbu již schválili brněnští radní.

Za účelem realizace výstavby by podle Memoranda o spolupráci mělo vzniknout družstvo, jehož zakladateli by kromě města byly také Teplárny Brno a CD Centrum Coms, tedy společnosti, které město Brno ze 100 % vlastní.

Celkový bytový fond v Brně v současné době činí, podle náměstka primátorky Jiřího Olivy, cca 190 000 bytů. Z nich město Brno vlastní zhruba 28 000 bytů, tedy přibližně 14,7 %. Doplňme, že v roce 2016 činil podíl městských bytů 15,6 % (.pdf, str. 72), v roce 2011 dokonce 19,7 %. Celkový počet bytů ve vlastnictví města se pak dlouhodobě pohybuje kolem 30 tisíc.

Vzhledem k tomu, že město Brno vlastní 14,7 %, a nikoli Janou Drápalovou zmíněných 20 %, z celého bytového fondu v Brně, hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Data o počtu dopravních nehod lze nalézt např. v databázi na webu Centra dopravního výzkumu. Zde je možné dohledat počty „srážek s chodcem“ pro osobní automobily (jak s přívěsem, tak bez něj). V případě jízdních kol databáze uvádí jen souhrnný počet srážek „s jedoucími nekolejovými vozidly“, kam kromě osobních automobilů spadají i autobusy či trolejbusy. Graf níže proto u nehod cyklistů zobrazuje tato obecnější data.

Počet nehod s účastí cyklisty a jedoucího nekolejového vozidla se v Brně dlouhodobě pohybuje zhruba mezi 40 a 70 nehodami za rok. V posledních pěti letech se každoročně jedná o cca 60 střetů. Doplňme, že v letošním roce se podle posledních dostupných dat od ledna do konce srpna stalo již 49 těchto nehod.

Počty nehod osobních automobilů s chodcem se pak mezi lety 2007 a 2019 pohybovaly zhruba mezi 125 a 160 střety za rok. V roce 2019 se např. jednalo o 139 střetů. V letech 2020 a 2021 lze v grafu vidět mírný pokles na přibližně 100 nehod za rok, uveďme však, že roli mohla hrát pandemie covidu-19, kvůli níž se oproti předchozím letům snížil provoz na silnicích i celkový počet nehod v České republice. 

Pro úplnost doplňme, že údaje poskytuje Policie ČR a v databázi se nachází hodnoty od roku 2006. Jelikož parametry vycházejí pouze z nehod, které jsou šetřeny policií, nelze vyloučit, že nehod je ve skutečnosti více, nejsou však zaznamenané a nahlášené.

Data Městské policie Brno o odtazích vozidel, která parkují u přechodů pro chodce, jsou z minulých let dostupná pouze pro roky 2015, 2019, 2020 a 2021. V roce 2015 bylo v Brně odtaženo (.xlsx) celkem 1 085 vozidel, která podle § 27 odst. 1 písm. c) stála „na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi“.

O čtyři roky později se podle stejného odstavce a písmena v zákonu odtáhlo (.xlsx) 347 vozidel, v roce 2020 136 vozidel a minulý rok 68 vozidel (.zip, Export_Odtah_2_2020.txt a Export_Odtah_2_2021.txt). 

Samotná Městská policie Brno uvádí, že údaje za rok 2018 již nejsou k dispozici. Záznamy městské policie, které jsou starší než tři roky, se totiž z databáze automaticky vymazávají. Nedokážeme proto z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda před čtyřmi lety, tedy v roce 2018, došlo ke zhruba 750 odtahům vozidel z přechodů pro chodce, jak tvrdí Jana Drápalová.

Část výroku o tom, že počet odtahů poklesl za poslední čtyři roky na nulu, však neodpovídá skutečnosti. Loni bylo z přechodů odtaženo 68 vozidel, výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Jak uvádí Národní rozpočtová rada (NRR), ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem na rok 2020 se plánované výdaje zvýšily o 247 miliard korun, a Česko tak zaznamená vůbec nejvyšší schodek v historii. Na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky ukazují podle NRR např. návrh na jednorázový příspěvek důchodcům 5 000 Kč („rouškovné“) a snížení daně z příjmu fyzických osob (zrušení superhrubé mzdy).

Saldo státního rozpočtu je od ledna do srpna 2020 celkem 230,3 mld. Kč (bez vlivu EU/FM 234,6 mld. Kč). Saldo bylo v roce 2019 15,4 mld. Kč (bez vlivu EU/FM 15,9 mld. Kč). 
 

Výdaje na slevy na jízdném vyšly státní rozpočet v loňském roce na více než 5,5 miliardy Kč. Letos se počítá s částkou alespoň 4 miliardy korun, ale podle vyjádření ministryně financí Schillerové nebude pokles dané sumy v letošním roce nakonec tak veliký (i přestože od ledna platí již maximální platby, které stát dopravcům platí, např. jak uvádí ČT24: „(…) Třeba mezi Prahou a Ostravou tak stát dopravcům jako 75procentní slevu doplácí maximálně 389 korun).“

Rouškovné 5 000 Kč by podle odhadů mělo stát rozpočet přibližně 14,5 miliardy Kč. Návrh zákona schválila vláda a následně putoval na schválení do Poslanecké sněmovny. Následně bylo zablokováno její projednávání ve zrychleném čtení opozicí a vládní návrh bude projednáván příslušnými výbory.

Názory na ztrátu příjmů ze státního rozpočtu vlivem zrušení superhrubé mzdy se různí. Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že „reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet“. Podle think-tanku IDEA by pokles příjmů státního rozpočtu, který byl způsoben zrušením superhrubé mzdy, mírně překročil (.pdf, str. 1) 80 mld. Kč ročně. Premiér Babiš prohlásil, že zrušení superhrubé mzdy od ledna 2021 bude mít dopad na státní rozpočet ve výši 74 miliard korun. Zcela jistě se ale bude jednat o ztrátu příjmů státního rozpočtu.

Vláda v červnu 2020 schválila schodek rozpočtu 500 miliard Kč, i přestože původně počítala se schodkem o 200 miliard nižším. Novela zákona o státním rozpočtu byla Poslaneckou sněmovnou schválena dne 8. července 2020. Prezident zákon podepsal 15. července 2020 a 16. července byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů. Podle nejnovějších údajů dosáhlo na konci srpna saldo státního rozpočtu -230,3 miliard.

Ministerstvo financí uvádí: „Navržený schodek státního rozpočtu bude z převážné části financován běžnou emisní činností. (…) V souvislosti se změnou schodku státního rozpočtu na 500 mld. Kč dojde k celkovému meziročnímu nárůstu zadlužení o 481,13 mld. Kč. Zbylá část deficitu ve výši 18,87 mld. Kč bude financována ze státních finančních aktiv.“

Důvodem takto vysokého zadlužení je pokles příjmů rozpočtu a nárůst některých výdajů v souvislosti s epidemií koronaviru. Financování řešilo Ministerstvo financí mimo jiné smlouvou o úvěru s Rozvojovou bankou Rady Evropy. Úvěr ve výši 300 milionů euro (cca 8,3 mld. Kč) má být využit na financování výdajů na zdravotnictví.

ČTK k tomu uvádí, že: „Ministerstvo plánuje většinu schodku uhradit vydáváním státních dluhopisů, o které mají investoři v posledních měsících velký zájem. Úřad si takto už zajistil například pokrytí všech korunových splátek dluhopisů splatných v letošním roce i dříve plánovaný schodek 300 miliard korun.“

I ministryně Alena Schillerová počítá se schodkem 500 miliard Kč do konce roku: „Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření," řekla Schillerová. Letos se počítá se schodkem 500 miliard korun. „Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti," dodala.

Robert Hrdina se ve svém výroku dopouští určité nepřesnosti, když uvádí, že již došlo k vypůjčení 500 miliard Kč. O zhruba tuto částku by skutečně mělo stoupnout zadlužení České republiky, ale až v průběhu roku v souvislosti s plněním státního rozpočtu. Výrok však stále hodnotíme jako pravdivý, protože růst zadlužení je již Sněmovnou schválen.

V prosinci 2019 Evropská komise představila Zelenou dohodu pro Evropu (tzv. Green Deal) – plán, který má zajistit udržitelnost hospodářství EU a čelit klimatickým a enviromentálním výzvám dnešní doby. Dohoda pokrývá řadu oblastí, které se týkají např. prosazování ekologičtějších způsobů dopravy, snahy o klimatickou neutralitu do roku 2050 či stavbou energeticky úspornějších budov.

V lednu 2020 byl poté představen Investiční plán Zelené dohody pro Evropu. Součástí plánu je Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který pomůže regionům EU s přechodem na tzv. zelenou ekonomiku, ať už finančně či technicky. Mechanismus stojí na třech pilířích:

1. Fond pro spravedlivou transformaci – podpoří ekonomickou diverzifikaci a přeměnu dotčených území, obnovu životního prostředí, ekologickou energii nebo přeměnu uhlíkově náročných zařízení, pokud investice povedou k výraznému snížení emisí.
2. Zvláštní režim v rámci programu InvestEU – bude sloužit k širšímu spektru projektů než výše zmíněný Fond, a to např. v oblastech energetické a dopravní infrastruktury či dekarbonizace.
3. Nový úvěrový nástroj aktivovaný Evropskou investiční bankou – úvěry poskytnuté subjektům veřejného sektoru podpoří investice vedoucí ke klimatické neutralitě.

Pardubické letiště má dvojí využití – vojenské a civilní. Vojenská část letiště patří pod správu Armády České republiky, civilní provozuje společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.). Společnost EBA vlastní statutární město Pardubice a Pardubický kraj, z toho Pardubice vlastní 66 % a Pardubický kraj 34 %, podíl kraje je tedy zhruba třetinový, jak říká Robert Hrdina.

Je také pravdou, že pardubické letiště v posledních letech vykazuje ztráty. Zprávy o špatných hospodářských výsledcích můžeme vysledovat např. z roku 2015, kdy letišti ubyla zejména ruská klientela, což tehdy souviselo s konfliktem na Ukrajině, a letišti dokonce hrozila insolvence. Finanční ztráty a pokles odbavených turistů nadále pokračoval, v roce 2016 letiště odbavilo 31 tis. cestujících oproti 184 tis. v roce 2013 a dostalo se do ztráty 10,6 mil. Kč, v roce 2017 činila ztráta 5,2 mil. Kč a v roce 2018 15,9 mil. Kč, přestože se počet odbavených cestujících navýšil na 88 tis. (2017), a následně na 147 tis. (2018). Rok 2019 poté znamenal finanční ztrátu 35 mil. Kč a opětovný pokles odbavených cestujících na 102 tis. Letošní finanční ztráta bude souviset také s uzavřením v důsledku epidemie koronaviru a odhaduje se na 40 mil. Kč.