Jana Drápalová

Město Brno aktuálně připravuje výstavbu družstevních bytů v šesti lokalitách, kterými jsou Kamenný vrch v Novém Lískovci, Francouzská v městské části Brno-střed, bývalý dřevopodnik Rumiště, Přízřenice, Alej v Holáskách a Na Kaménkách v Černovicích. V rámci těchto projektů by mělo v Brně vzniknout přibližně 1 600 nových městských bytů. Podle slov brněnského náměstka pro bydlení Jiřího Olivy z července 2022 již probíhají projekční práce, a to v pěti z těchto oblastí (kromě Černovic). Nejdále aktuálně pokročila příprava projektu v lokalitě Kamenný vrch, kde budoucí výstavbu již schválili brněnští radní.

Za účelem realizace výstavby by podle Memoranda o spolupráci mělo vzniknout družstvo, jehož zakladateli by kromě města byly také Teplárny Brno a CD Centrum Coms, tedy společnosti, které město Brno ze 100 % vlastní.

Celkový bytový fond v Brně v současné době činí, podle náměstka primátorky Jiřího Olivy, cca 190 000 bytů. Z nich město Brno vlastní zhruba 28 000 bytů, tedy přibližně 14,7 %. Doplňme, že v roce 2016 činil podíl městských bytů 15,6 % (.pdf, str. 72), v roce 2011 dokonce 19,7 %. Celkový počet bytů ve vlastnictví města se pak dlouhodobě pohybuje kolem 30 tisíc.

Vzhledem k tomu, že město Brno vlastní 14,7 %, a nikoli Janou Drápalovou zmíněných 20 %, z celého bytového fondu v Brně, hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Data o počtu dopravních nehod lze nalézt např. v databázi na webu Centra dopravního výzkumu. Zde je možné dohledat počty „srážek s chodcem“ pro osobní automobily (jak s přívěsem, tak bez něj). V případě jízdních kol databáze uvádí jen souhrnný počet srážek „s jedoucími nekolejovými vozidly“, kam kromě osobních automobilů spadají i autobusy či trolejbusy. Graf níže proto u nehod cyklistů zobrazuje tato obecnější data.

Počet nehod s účastí cyklisty a jedoucího nekolejového vozidla se v Brně dlouhodobě pohybuje zhruba mezi 40 a 70 nehodami za rok. V posledních pěti letech se každoročně jedná o cca 60 střetů. Doplňme, že v letošním roce se podle posledních dostupných dat od ledna do konce srpna stalo již 49 těchto nehod.

Počty nehod osobních automobilů s chodcem se pak mezi lety 2007 a 2019 pohybovaly zhruba mezi 125 a 160 střety za rok. V roce 2019 se např. jednalo o 139 střetů. V letech 2020 a 2021 lze v grafu vidět mírný pokles na přibližně 100 nehod za rok, uveďme však, že roli mohla hrát pandemie covidu-19, kvůli níž se oproti předchozím letům snížil provoz na silnicích i celkový počet nehod v České republice. 

Pro úplnost doplňme, že údaje poskytuje Policie ČR a v databázi se nachází hodnoty od roku 2006. Jelikož parametry vycházejí pouze z nehod, které jsou šetřeny policií, nelze vyloučit, že nehod je ve skutečnosti více, nejsou však zaznamenané a nahlášené.

Data Městské policie Brno o odtazích vozidel, která parkují u přechodů pro chodce, jsou z minulých let dostupná pouze pro roky 2015, 2019, 2020 a 2021. V roce 2015 bylo v Brně odtaženo (.xlsx) celkem 1 085 vozidel, která podle § 27 odst. 1 písm. c) stála „na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi“.

O čtyři roky později se podle stejného odstavce a písmena v zákonu odtáhlo (.xlsx) 347 vozidel, v roce 2020 136 vozidel a minulý rok 68 vozidel (.zip, Export_Odtah_2_2020.txt a Export_Odtah_2_2021.txt). 

Samotná Městská policie Brno uvádí, že údaje za rok 2018 již nejsou k dispozici. Záznamy městské policie, které jsou starší než tři roky, se totiž z databáze automaticky vymazávají. Nedokážeme proto z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda před čtyřmi lety, tedy v roce 2018, došlo ke zhruba 750 odtahům vozidel z přechodů pro chodce, jak tvrdí Jana Drápalová.

Část výroku o tom, že počet odtahů poklesl za poslední čtyři roky na nulu, však neodpovídá skutečnosti. Loni bylo z přechodů odtaženo 68 vozidel, výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.