Nigel Farage

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo dohledat nejaktuálnější data (v obou případech pouze do roku 2009). Rovněž je v tomto Faragově výroku "obchodování" velmi širokým pojmem, proto se v ověřování zaměříme primárně na vývoz a dovoz ze zahraničí.

V letech 2005-2009 vypadal export a import ve Švýcarsku následovně:

Rok

Vývoz (ml. USD)

Dovoz (ml. USD)

2005

49 764

22 862

2006

54 779

23 463

2007

65 749

27 942

2008

77 815

32 030

2009

73 664

34 792

Celkem

321 771

141 089

V případě dovozu a vývozu EU jako takové máme přesnější informace co se týče obchodování s jednotlivými zeměmi.

Země

Vývoz 2008 (mld.€)

Dovoz 2008 (mld.€)

Vývoz 2009 (mld.€)

Dovoz 2009 (mld.€)

Švýcarsko

67, 6

45, 3

63, 6

47, 5

Rusko

21, 3

13, 9

18, 5

10, 9

Afrika

37, 8

34

-

-

Kanada

12

9, 8

10, 6

8, 2

USA

135, 8

133, 6

119, 4

127

Střední Am.

19, 1

23, 7

-

-

Jižní Am.

21, 3

13

-

-

Asie

126, 8

95, 3

-

-

Celkem

441, 7

368, 6

212, 1

193, 6

(pozn. "-" znamená, že hodnoty nejsou známy)

V případě Švýcarska jsou hodnoty uvedené v USD, je tedy třeba částky přepočítat podle tehdejšího průměrného kurzu 1 USD = 0,7187 €. Čistá bilance mezi vývozem a dovozem pro rok 2009 činila v případě Švýcarska 27 937,3 ml. €, kdežto v případě EU 405, 7 mld. €.

Z uvedeného je patrné, že čistá bilance EU je několikanásobně vyšší než bilance Švýcarska. Ale vzhledem k tomu, že nedisponujeme novějšími daty a nemůžeme přesně určit, co Farage mínil "obchodováním se zbytkem světa", hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Kvůli neexistenci statistik sledujících poměr mezi přijatou národní a evropskou legislativou hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Nigel Farage tímto výrokem reaguje na prohlášení bývalého předsedy EP Hanse-Gerta Pötteringa z roku 2009, který prohlásil, že pro běžného občana jsou v 75 % přijatých zákonů zákonodárcem právě poslanci EP, což znamená, že až 75 % legislativy, která se na občana EU vztahuje, je podle jeho slov iniciovaná evropskými orgány.

Vzhledem k tomu, že se bývalý předseda EP neopírá o žádné statistiky, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný. Poměr mezi přijímanou evropskou a národní legislativou se s největší pravděpodobností liší jak podle jednotlivých zemí, tak je proměnlivý i v čase.

Výrok je pravdivý, mezi státy existují různé formy spolupráce v boji proti přeshraničnímu zločinu.

V rámci Světové obchodní organizace (WTO) je možné uzavírat dohody mezi státy s cílem bojovat proti přeshraničnímu zločinu. Tyto snahy však nejsou příliš intenzivní. Možným příkladem jsou protipirátské iniciativy v USA (.pdf, str. 19), které uzavírají mezinárodní smlouvy často právě skrze WTO. Případným modelem pro prohloubení mezinárodní spolupráce v boji proti zločinu v rámci WTO jsou bilaterální smlouvy mezi jednotlivými zeměmi, ale také hlubší spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi. (zdroj cfr)

Podle oficiálních stránek Evropské unie zabývajících se enviromentální legislativou je výrok Nigela Farage pravdivý.

Jednotný evropský akt přinesl v otázce přijetí enviromentální legislativy nové pravidlo. Primárním rozhodovacím procesem se nově stalo hlasování kvalifikovanou většinou, což znamená, že pro návrh musí zvednout ruku aspoň 71 % členů Rady. Jedinou výjimku tvoří ekologické daně, územní plánování a využívání půdy, u nichž zůstalo pravidlo jednomyslnosti.

Europoslanec Farage má v tomto výroku pravdu, ve Velké Británii existuje několik poskytovatelů elektřiny. Jako příklad firem, které tuto elektřinu dodávají pomocí plynu uvedeme třeba British Gas, E.ON, npower nebo The Scottish Power. Tyto firmy pak poskytují různé měsíční tarify za elektřinu.

Podle oficiálního dokumentu (.pdf) britského Ministerstva energetiky a klimatických změn (Department of Energy and Climate Change), nazvaném Přehled energetických statistik Velké Británie, z 28. července 2011 pak vyplývá, že celková britská spotřeba energie je plynem pokrytá z 33 %. Domácnosti tvoří 30,5 % celkové spotřeby energie.

Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Politická strana " Zlatý úsvit " (ΧΡΥΣΗ ΑΥΓΗ), která obdržela v opakovaných řeckých volbách 6,92 % hlasů a obsadí v novém parlamentu 18 křesel, se hlásí k ultranacionalistickým myšlenkám a k odkazu pravicové vojenské diktatury, která vládla v Řecku mezi lety 1967 až 1974. Stranu provázejí mnohé skandály, které jasně dokazují neonacistickou orientaci této strany. Viditelná je již silná inspirace loga této strany v symbolu svastiky, který je spjat se symbolikou nacistického režimu Třetí říše.

Po prvních letošních řeckých volbách, které skončily patem, napochodovali poslanci této strany do budovy parlamentu "v armádním šiku" a přísahu složili synchronizovaně zdviženou pravicí. Dcera "vůdce" Zlatého úsvitu Nikose Michaloliakose byla zadržena za podíl na napadení "neřeckého" prodejce občerstvení v Athénách. V předvolební televizní debatě napadl kandidát Zlatého úsvitu dvě levicové političky.

Mediálně známými jsou rovněž záběry z povolební tiskové konference, kde na přítomné novináře straničtí "bodyguardi" pokřikovali, aby " povstali a ukázali respekt" přicházejícímu předsedovi strany, který posléze přednesl "svérázný projev". Zlatému úsvitu vyjadřuje sympatie na svém webu rovněž česká politická strana DSSS, která je považována za nástupnickou stranu zrušené extremistické Dělnické strany.

Projevy Gerryho Adamse vyznívají ve smyslu slov Nigela Farage, přesnou citaci tohoto znění se nám však nepodařilo dohledat, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Ve smyslu výroku Nigela Farage se nám podařilo nalézt velikonoční proslov Gerryho Adamse z dubna 2012 v Corku kde mimo jiné uvádí:

„Tato Smlouva (o fiskální odpovědnosti; Austerity Treaty, pozn.) zakotví úsporná opatření v ústavě. To není vize roku 1916. To je úplný opak Proklamace (o irské nezávislosti, poz.) . Znamenalo by to další výraznou redukci naší suverenity a předání demokratických práv irského lidu do rukou nevolených a neodpovědných byrokratů v Bruselu, Štrasburku a Frankfurtu.“

Výrok hodnotíme jako zavádějící. V obou zmíněných zemích se sice proti přijetí Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) zformovala významná opozice, nejedná se však o většinový názor a mechanismus již prochází ratifikační procedurou.

Česká republika a Velká Británie jsou dvě země, které jako jediné ze zemí EU nepřijaly fiskální pakt. (.pdf, str. 6) Co se týče Evropského stabilizačního mechanismu nezaujímají tak jednoznančný společný postoj, a to zejména kvůli své odlišné výchozí pozici. ESM je mechanismem stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Velká Británie má na přijetí eura trvalou výjimku a podle slov britského premiéra (.pdf, str. 4-5) Davida Camerona nebude bránit státům eurozóny v přijetí tohoto mechanismu, sama však nemíní být jeho součástí. Vztah České republiky k ESM je odlišný, jelikož se od ní očekává, že do budoucna euro přijme a součástí Evropského stabilizačního mechanismu se tudíž stane.

Ani jedna ze zmíněných zemí tedy nevyslovila tento mechanismus striktně neodmítla. V České republice již byl vznik ESM schválen v parlamentu (.pdf) i senátu (.pdf) a čeká se na podpis prezidenta Klause. Ve Velké Británii se prozatím konalo druhé čtení v parlamentu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, do Evropského stabilizačního mechanismu budou skutečně přispívat všichni jeho členové, tedy i státy, ke kterým má jeho pomoc následně směřovat.

Mechanismus má disponovat kapitálem ve výši 700 miliard euro, 200 miliard z této částky však slouží jako rezerva k udržení ratingu. Velikost kapitálových vkladů jednotlivých zemí je určena distribučním klíčem, který závisí ze 75 % na výši národního důchodu, ze 12,5 % na výši HDP a z 12,5 % na počtu obyvatel. (zdroj čt24)

V případě, že člen EMS nesplní požadované platby v rámci výzvy na úhradu, musí být zvýšena částka, kterou přispívají ostatní státy, aby se dosáhlo požadované celkové výše splatného kapitálu. Za opatření k zabezpečení toho, že dotyčný neplatící člen vyrovná svůj dluh zodpovídá Rada guvernérů. (zdroj Smlouva zřizující ESM, .pdf, str. 41)

Výrok Nigela Farage je potvrzen videem z Evropského parlamentu umístěného na webových stránkách youtube. Tvrzení je tedy hodnoceno jako pravdivé.

Projev z 22. června 2011 byl směřován hlavně předsedovi Evropské komise Manuelu Barossovi, ale i Hermanu Van Rompuyovi. Nigel Farage v něm hovoří o chybné predikci při předpokládaném vývoji krize společné evropské měny a rovněž kritizuje i chybějící alternativu k řešení krize. Video je ke shlédnutí na stránkách zde (eng.).