Bohuslav Sobotka

Koalice se skutečně ve své koaliční smlouvě zavázala (str. 10), že udělá jak EET, tak i účtenkovou loterii. Konkrétně je v bodě 2.5. Zlepšení výběru daní uvedeno:

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a ‚účtenkovou loterii‘   “.

Evidenci tržeb užívá více než polovina členských států EU, přičemž používají buď slovenský off-line, či chorvatský on-line centralizovaný model evidence tržeb. Výrok premiéra Sobotky tak hodnotíme jako pravdivý.

Evidence tržeb je zavedena v 18 státech Evropské unie (včetně České republiky), ovšem v Německu se evidence týká pouze segmentu taxislužby. Podrobnější informace o 10 z těchto zemí poskytuje studie (.pdf) Parlamentního institutu.

Obecně lze rozlišit (.pdf, str. 84–86) dva základní modely evidence tržeb. Prvním z nich je slovenský - založený na registračních pokladnách, které data o tržbách uchovávají v paměti a které finanční správa kontroluje na místě. Druhý z nich, tedy chorvatský, spočívá v odesílání dat o tržbách v reálném čase finanční správě, která je centrálně eviduje. V Maďarsku pak existuje hybrid obou modelů, kdy se data ukládají do pokladny a jednou za 30 minut se odešlou finanční správě.

Inkaso DPH bylo meziročně vyšší o 26,1 mld. Kč, procentuálně vyjádřeno tedy o 10,6 %. Je ovšem nutno dodat, že se jedná o inkaso DPH v rámci veřejných rozpočtů. Od začátku letošního roku se totiž změnilo rozpočtové určení daní ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí. Pro úplnost tak jenom dodáme, že inkaso DPH na úrovni státního rozpočtu bylo meziročně vyšší o 16,8 mld. Kč, tj. o 9,7 %.

Minulou finanční perspektivou rozumíme sedmiletý cyklus, v němž se rozdělují evropské dotace. V současné době jsme v cyklu 2014–2020, přičemž čerpání dotací z minulého cyklu (finanční perspektivy) bylo dle pravidla N+2 možné do konce roku 2015.

Prezident NKÚ v hodnotící zprávě za rok 2014 (.pdf, str. 5) uvádí, že na počátku roku 2013 (tedy na konci předchozího sedmiletého cyklu 2007–2013) byla Česká republika čtvrtou nejhorší zemí v čerpání evropských dotací.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 – červen 2013) bylo vyčerpáno (tab. 1) 32,6 % z celkových 784,2 mld. Kč. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila (tab. 1) na 72,4 %. Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužila dotace ve výši 11 mld. Kč a za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld. Kč (tamtéž).

Po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld. Kč (str. 3).

Čerpání z fondů monitoruje ministerstvo pro místní rozvoj. „V uplynulém programovém období 2007–2013 se nakonec díky mimořádnému úsilí posledních let podařilo vyčerpat maximum možného, a to přes to, že šlo o zhruba 70 tisíc projektů,“ uvedla Olga Letáčková, náměstkyně Sekce pro koordinaci evropských fondů.

Celková alokace byla v roce 2015 snížena (str. 4) o nedočerpané dotace z předchozího období a nevyužité dotace za předchozí období budou činit přibližně 26 mld. Kč (z očekávaných až 85 mld. Kč), neboť konečné částky nedočerpání budou známy při uzavření operačních programů, které proběhne nejdříve v roce 2018 (tamtéž).

Co se týče čerpání evropských dotací na výstavbu dopravní infrastruktury, uvádí se ve výroční zprávě za rok 2016 (.pdf, str. 5), že bylo vyčerpáno více než 98 % upraveného rozpočtu (tzn. již navýšeného oproti předchozímu období), což je více než 78 mld. Kč. Ředitel státního fondu dopravní infrastruktury v této práci uvádí, že se jedná o historicky nejlepší čerpání upraveného rozpočtu. V současné době je na Operační program Doprava alokováno nejvíce finančních dotací. To, zda bude operační program nejúspěšnější, budeme moci posoudit na konci finančního období.

Vývoz z České republiky opravdu směřuje především do Evropské unie a eurozóny. Vypovídají o tom statistiky národního pojetí zahraničního obchodu i přeshraničního pojetí zahraničního obchodu.

Podle Českého statistického úřadu národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy také o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Pojetí sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

V této statistice dominuje export do zemí EU a do eurozóny. Export do ostatních států v posledních pěti letech nepřekročil nikdy ani 20 % českého exportu.

Česko nejvíce exportuje konkrétně do Německa, Slovenska, Polska, Francie a Velké Británie (.xls). Export a jeho vývoj v čase můžeme sledovat v následující tabulce. Lze vidět, že export do EU, případně do eurozóny, jasně převažuje.

Od 1. ledna 2017 nabyla účinnosti novela zákona o volbách, která mj. definuje, co je volební kampaň nebo kdy začíná, ale také jaké jsou finanční limity výdajů pro jednotlivé typy voleb. Pro volby do Poslanecké sněmovny je tento limit nastaven na 90 mil. Kč, pro volby do Senátu to činí 2 mil. Kč za každého kandidáta, respektive 2,5 mil. Kč účastní-li se i druhého kola volby. Ve volbách do krajských voleb je limit pro politický subjekt stanoven na 7 mil. Kč pro jeden kraj, volby do Evropského parlamentu jsou omezeny limitem výdajů 50 mil. Kč. Limit pro prezidentské volby byl nastaven již v roce 2012 (.pdf) před první přímou volbou prezidenta a činil 40 mil. Kč, resp. 50 mil. Kč při účasti i ve druhém kole.

Vzhledem k tomu, že zákon nabyl účinnosti teprve tento rok a že zde limit na volební kampaň předtím neexistoval, vyskytují se určité problémy se zařazením některých činností do volební kampaně. Kupříkladu jde o užití vládních prostředků v případě ubytování či cestování po republice. To je však k výše uvedeným důvodům pochopitelné.

Zároveň byl také zákonem č. 322/2016 Sb. zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se sídlem v Brně, jehož úkolem je dohlížet na financování právě volebních kampaní, přezkoumávat finanční zprávy dodané politickými subjekty a provádět kontrolu nad hospodařením těchto subjektů. V případě porušení podmínek má úřad možnost udělit sankce dle zákona.

Podle vyjádření ministerstva financí návrh státního rozpočtu na rok 2018 skutečně počítá se schodkem 50 miliard korun. Příjmy státu jsou vyčísleny na 1 314,5 miliardy korun, výdaje na 1 364,5 miliardy korun.

Podle vládou schválených nařízení se od 1. listopadu 2017 zvýší tarifní platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 %. Dojde i k navyšování tarifu platů zaměstnanců ve veřejném sektoru, zaměstnanců v sociálních službách a pracovníků v kultuře. K služebnímu tarifu dostanou přidáno i vojáci z povolání.

Návrh rozpočtu na rok 2018, který odsouhlasila vláda, obsahoval navýšení valorizace důchodů o 4 %. Průměrný starobní důchod se tedy zvýší přibližně o 475 Kč. Na základě novely zákona o důchodovém pojištění, která ve výpočtu valorizace důchodů zvyšuje podíl růstu průměrné mzdy z třetiny na polovinu, by mělo být navýšení důchodů vyšší než v minulých letech.

Bohuslav Sobotka mluví o navýšení výdajů státního rozpočtu v oblastech obrany, vysokých škol, vědy a vzdělávání a o valorizaci penzí.

Výdaje pro ministerstvo obrany jsou na letošní rok plánovány na 52,5 miliardy. Na příští rok (.pdf, str. 6) pak vláda navrhuje navýšení výdajů a to konkrétně na 58,5 miliardy. Rovněž u vysokých škol dokládají fakta Sobotkovo vyjádření. V září, během toho, kdy vysoké školy hrozily stávkou, vláda přistoupila k navýšení jejich rozpočtů o 3 miliardy.

Stejně tak u dalších tří položek, které jsou jmenovány, dochází k jejich rozpočtovénu posílení. Věda a výzkum se má podle plánu vlády dočkat oproti letošnímu roku navýšení o zhruba miliardu a půl (.pdf, str. 32). Penzisté od příštího roku dostanou ke svým starobním důchodům navýšení v průměrné výši 475 korun.

Platy zaměstnanců v sociálních službách se od července zvýšily, a to od 9,4 % až do 23 % podle příslušného platového tarifu. Tato zvýšení se mají dotknout zhruba 165 tisíc lidí. Stejně tak se zvýší platy pracovníků ve zdravotnictví.

Jelikož tedy Sobotka popisuje korektně všechna navyšování, hodnotíme výrok jako pravdivý.

K propadu HDP České republiky došlo v návaznosti na světovou ekonomickou krizi roce 2009 a pak v letech 2012–2013. V té době byly u moci vlády Mirka Topolánka, Jana Fischera a Petra Nečase. V Topolánkově i v Nečasově vládě byl ministrem financí Miroslav Kalousek, na kterého premiér Sobotka reaguje.

K zásadním škrtům, na něž Bohuslav Sobotka patrně naráží, však došlo až později, a to v reakci právě na tento pokles ekonomiky. Nečasova vláda připravila soubor úsporných opatření na roky 2013–2015, který zahrnuje například snížení výdajů jednotlivých kapitol, snížení valorizací důchodů, zvýšení sazeb DPH či zavedení tzv. solidární přirážky. Opatření byla schválena v roce 2012 s účinností od roku 2013.

V této době se podle Českého statistického úřadu skutečně snížily nominální i reálné mzdy. Snížení však bylo pouze krátkodobé, od roku 2014 mzdy zase rostly, přestože výše zmíněná opatření byla stále v platnosti.

Nedá se tedy říci, že by škrty způsobily propad ekonomiky, naopak byly reakcí na tento pokles. Podobně nelze tvrdit, že by tyto škrty stály za poklesem mezd, ty pravděpodobně způsobila spíše špatná ekonomická situace nejen v České republice.