My jsme to přece měli v koaliční smlouvě, že uděláme elektronickou evidenci tržeb, taky jsme tam měli, že uděláme účtenkovou loterii.
Koalice se skutečně ve své koaliční smlouvě zavázala (str. 10), že udělá jak EET, tak i účtenkovou loterii. Konkrétně je v bodě 2.5. Zlepšení výběru daní uvedeno:
„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a ‚účtenkovou loterii‘ “.
Většina zemí dneska v Evropě používá nějakou formu evidence hotovostních plateb. Buď mají pokladny, které se kontrolují vždy při jejich návštěvě, tzn. nemají centralizované sbírání dat, anebo jsou země, které to mají centralizované, tak jsme to zavedli v rámci elektronické evidence tržeb.
Evidenci tržeb užívá více než polovina členských států EU, přičemž používají buď slovenský off-line, či chorvatský on-line centralizovaný model evidence tržeb. Výrok premiéra Sobotky tak hodnotíme jako pravdivý.
Evidence tržeb je zavedena v 18 státech Evropské unie (včetně České republiky), ovšem v Německu se evidence týká pouze segmentu taxislužby. Podrobnější informace o 10 z těchto zemí poskytuje studie (.pdf) Parlamentního institutu.
Obecně lze rozlišit (.pdf, str. 84–86) dva základní modely evidence tržeb. Prvním z nich je slovenský - založený na registračních pokladnách, které data o tržbách uchovávají v paměti a které finanční správa kontroluje na místě. Druhý z nich, tedy chorvatský, spočívá v odesílání dat o tržbách v reálném čase finanční správě, která je centrálně eviduje. V Maďarsku pak existuje hybrid obou modelů, kdy se data ukládají do pokladny a jednou za 30 minut se odešlou finanční správě.
Meziročně se zvýšil výběr DPH zhruba o 10 %.
Inkaso DPH bylo meziročně vyšší o 26,1 mld. Kč, procentuálně vyjádřeno tedy o 10,6 %. Je ovšem nutno dodat, že se jedná o inkaso DPH v rámci veřejných rozpočtů. Od začátku letošního roku se totiž změnilo rozpočtové určení daní ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí. Pro úplnost tak jenom dodáme, že inkaso DPH na úrovni státního rozpočtu bylo meziročně vyšší o 16,8 mld. Kč, tj. o 9,7 %.
Chci připomenout, že máme nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie.
Podle dat (.pdf) Eurostatu ze srpna je nezaměstnanost v České republice opravdu nejnižší v rámci Evropské unie.
Už jsme začali transformovat investiční pobídky, abychom je zaměřili na podporu nových technologií s vysokou mírou přidané hodnoty a více je zaměřili na malé a střední české podniky, tak aby je mohli více využívat.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť vláda prostřednictvím novely zákona o investičních pobídkách skutečně podnikla částečný krok i pro podporu menších subjektů. Stejně tak je sledovatelný vzrůstající důraz na podporu nových technologií.
Podporu ve formě investičních pobídek mohou získat čeští i zahraniční investoři, kteří svoji investici umístí na území ČR. Výhradní organizací, kde mohou investoři své žádosti o investiční pobídky zaregistrovat, je agentura CzechInvest. Ta je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) a své zastoupení má i v zahraničí.
Poslední úprava zákona o investičních pobídkách nabyla účinnosti v květnu 2015. Novela zapracovává evropské nařízení č. 651/2014 a zavádí některé změny v investičních pobídkách. Zavedla například zvýhodněné průmyslové zóny (Ostrava-Mošnov, Most-Joseph a Holešov), v nichž investoři dosáhnou na atraktivnější formy podpor. Rozšířil se také počet regionů, ve kterých je poskytována hmotná podpora na vytvoření pracovních míst a školení nových zaměstnanců.
Co se týká zaměření na menší podniky, novela skutečně snížila počet nutných nově zřízených pracovních míst k získání pobídky. Konkrétně u technologických center se počet míst snížil ze 40 na 20 a u strategických investičních akcí ze 120 na 100 míst.
Oblastmi, které mohou být investičními pobídkami podporovány, jsou nyní zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb, přičemž všech se týká podmínka minimálně pětileté udržitelnosti podpořených projektů. Projekty s vysokou přidanou hodnotou, které v roce 2016 tvořily čtvrtinu všech podpořených projektů, obvykle vznikají v posledních dvou zmíněných oblastech. Činnost těchto center novela podporuje změnou některých podmínek, jako je snížení minimálního počtu vytvořených pracovních míst.
MPO v současné době zvažuje další novelizaci zákona o investičních pobídkách. Jedním z důvodů je snaha o větší důraz na zvyšování podílu přidané hodnoty v produkci. Konkrétně by se mělo jednat například o rozšíření podpory technologických center a center strategických služeb na celou Českou republiku nebo větší důraz na projekty s jistým dlouhodobým podílem výdajů na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Vzhledem k velmi dobrému stavu české ekonomiky by navíc neměl být brán ohled na vznik nových pracovních míst, ale spíše na kvalitu investic.
... co začala naše vláda, snižovat zdanění pro pracující rodiny s dětmi, podpořit rodiny, které mají více dětí, které ale pracují.
Vláda v tomto funkčním období prosadila některá opatření, která po finanční stránce pomáhají rodinám s dětmi.
Jedním z nich bylo zvýšení porodného a zavedení porodného na druhé dítě. Za první dítě má žena od roku 2015 nárok na 13 tisíc Kč, za druhé dítě pak 10 tisíc Kč. Změna také nastala u matek dvojčat a vícerčat. Před rokem 2015 měla matka nárok na 19 tisíc Kč při porodu dvojčat a vícerčat pouze v případě, že se jednalo o první porod. V případě, že se jí ale narodilo při prvním porodu jedno dítě a při dalším porodu dvě a více dětí, měla nárok pouze na porodné na první dítě ve výši 13 tisíc Kč. Od roku 2015 má rodička nárok na 23 tisíc Kč bez ohledu na to, o kolikátý porod jde. Úprava porodného znamenala zvýšení mandatorních výdajů (.pdf, str. 4) ročně o 330 mili. Kč. Celkem má jít podle důvodové zprávy na daný výdaj 470–480 mil. Kč navíc ročně. Počítejme tedy s nárůstem výdajů ve výši cca 1,4 mld. Kč.
Vláda také postupně zvyšovala slevu na dani na druhé, třetí a každé další vyživované dítě. Tyto slevy byly v roce 2014 stejně vysoké jako sleva na první dítě, tedy 13 404 Kč. Sleva na druhé dítě se od roku 2014 zvedla z 13 404 Kč na 19 404 Kč. U třetího a každého dalšího dítěte pak došlo ke zvýšení z 13 404 Kč na 24 204 Kč.
KDU-ČSL také přišla s návrhem na snížení sociálních odvodů pro rodiny s více dětmi. Díky tomuto opatření by rodiny s dětmi mohly ušetřit až 3,8 mld. Kč. Vláda tento záměr zatím podpořila.
Po 4 letech naší vlády jsme ekonomicky silnější, ČR lépe plní podmínky pro vstup do eurozóny. Snížili jsme podíl dluhu na HDP o 8 %, ten je teď 32 %, parametr pro vstup do eurozóny je 60 %. Loni jsme měli rozpočtový přebytek, výrazně jsme snížili schodky veřejných rozpočtů.
Ve vyjádření ministerstva financí k současné výši státního dluhu stojí, že „... ve vztahu k HDP došlo k poklesu na úroveň 32,6%, což je o 8,5 procentního bodu méně než na konci roku 2013, přičemž se jedná o nejnižší míru relativního zadlužení od roku 2009."Podmínky pro přijetí do eurozóny určuje Maastrichtská smlouva. Mezi množstvím jiných ekonomických kritérií je i podmínka, že poměr veřejného zadlužení k HDP nesmí přesáhnout 60 %. Rovněž je pravdou, že hospodaření státu za rok 2016 bylo přebytkové. Konkrétní částka je vyčíslena na 61,8 mld. Kč.
Státní dluh pak ke konci září 2017 v porovnání s nástupem vlády klesl, jak dokládají data ministerstva financí. Pokud se podíváme vyloženě na schodky rozpočtu, ty se vládě daří rovněž v období ekonomického růstu snižovat (graf Saldo státního rozpočtu).
Přijetí eura podporuje 20, 25 % občanů.
Postoj k Evropské unii a také k přijetí eura dlouhodobě sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM).
Podle nejnovějšího šetření z dubna 2017 (.pdf, s. 4) je 7 % rozhodně pro přijetí eura, 14 % spíše pro přijetí – dohromady 21 % lidí. Necelé tři čtvrtiny jsou tedy proti. Jak je vidět z následujícího grafu, do roku 2006 převažovala v populaci podpora přijetí eura, zhruba do roku 2009 byly obě strany vyrovnané a v roce 2011 došlo ke skokovému zvýšení odmítavého postoje. Podpora je vyšší u mladších lidí a lidí s vyšším vzděláním nebo příjmem (s. 5).
Zavázali jsme se k přijetí eura, ale stanovení data je na nás.
Česká republika se vstupem do Evropské unie zavázala přijmout společnou měnu euro. Nejdřív však musí splnit konvergenční kritéria, které jsou součástí Smlouvy o fungování Evropské unie (Maastrichtské smlouvy). Jsou to kritéria cenové stability, dlouhodobých úrokových sazeb, kurzové stability a udržitelnosti veřejných financí. Splnění těchto kritérií hodnotí Evropská komise a Evropská centrální banka. Vláda určuje termín, ke kterému se Česká republika bude snažit konvergenční kritéria splnit.
Česká republika splňuje všechna čtyři ekonomická kritéria, která jsou stanovena v Maastrichtské smlouvě, jen se zatím nezapojila do Evropského mechanismu výměnných kurzů (ERM II). Kurz české koruny vůči euru by se musel udržovat v rozpětí ±15 % od centrální parity, kterou vyhlásí vláda nebo centrální banka.
Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že si Česká republika může stanovit datum přijetí eura sama, musí však splnit všechna konvergenční kritéria. Neexistuje žádný mechanismus, který by stanovoval členským zemím, kdy přesně mají euro přijmout.
Když vy (ODS, pozn. Demagog.cz) jste byli ve vládě, tak se minimální mzda nezvýšila ani o korunu, my jsme ji zvedli čtyřikrát, z 8,5 tis. hrubého na 12 tisíc příští rok. Letos se průměrné platy zvedly zatím o víc jak tři tisíce korun na 29 tisíc Kč, to je taky výsledek tlaku vlády na to, aby platy rostly – tím, že zvýšíme platy učitelům o 15 %, zaměstnancům ve veřejném sektoru, vytváříme tlak na to, aby platy rostly.
Předně uveďme, že hodnotíme v rámci výroku jednotlivá navyšování, o nichž premiér mluví. Neřešíme, nakolik vedou k tlaku na platy. Ty ovlivňuje řada různých faktorů (včetně těch, na které kabinet nemá zásadní vliv) jako třeba růst ekonomiky, situace na trhu práce apod. Pokud však sledujeme vyjádření o různých navyšováních, jak o nich Sobotka mluví, tak ta jsou popisována korektně.
ODS za první a druhé vlády Mirka Topolánka od 4. září 2006 do 8. května 2009 a rovněž za vlády Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 minimální mzdu skutečně prakticky nezvýšila (o 50 korun v roce 2007), což vyplývá z oficiálních statistik ministerstva práce a sociálních věcí. Minimální mzdu následně pozvedla úřednická vláda Jiřího Rusnoka z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Vláda Bohuslava Sobotky prozatím navýšila minimální mzdu třikrát – v letech 2015, 2016 a 2017.
K prvnímu nárůstu minimální mzdy vládou Bohuslava Sobotky došlo v lednu 2015, kdy byla zvýšena z původních 8 500 Kč na 9 200 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné se posunul z 33 % na 34,8 %. K dalšímu zvednutí došlo v lednu 2016, kdy byla minimální mzda navýšena na 9 900 Kč. Podíl na průměrné mzdě činil 35,9 %.
Třetí zvýšení proběhlo v lednu 2017, kdy se minimální mzda zvýšila na 11 000 Kč. Čtvrté navýšení minimální mzdy pocházející od Sobotkovy vlády proběhne začátkem roku 2018 a nejnižší zaručená mzda naroste na 12 200 Kč.
Co se týče průměrné mzdy, za rok 2014 činila tato suma 25 686 Kč. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 narostla průměrná mzda na 29 346 Kč, což znamená navýšení o 3 660 Kč.
Od 1. listopadu 2017 pak dojde k nárůstu tarifních platu učitelů o 15 %, na čemž se dohodla vláda 11. září. Je vhodné také dodat, že nehodnotíme vliv růstu mezd ve veřejném sektoru na mzdy v soukromé sféře.
