Bohuslav Sobotka
SOCDEM

Bohuslav Sobotka

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť vláda prostřednictvím novely zákona o investičních pobídkách skutečně podnikla částečný krok i pro podporu menších subjektů. Stejně tak je sledovatelný vzrůstající důraz na podporu nových technologií.

Podporu ve formě investičních pobídek mohou získat čeští i zahraniční investoři, kteří svoji investici umístí na území ČR. Výhradní organizací, kde mohou investoři své žádosti o investiční pobídky zaregistrovat, je agentura CzechInvest. Ta je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) a své zastoupení má i v zahraničí.

Poslední úprava zákona o investičních pobídkách nabyla účinnosti v květnu 2015. Novela zapracovává evropské nařízení č. 651/2014 a zavádí některé změny v investičních pobídkách. Zavedla například zvýhodněné průmyslové zóny (Ostrava-Mošnov, Most-Joseph a Holešov), v nichž investoři dosáhnou na atraktivnější formy podpor. Rozšířil se také počet regionů, ve kterých je poskytována hmotná podpora na vytvoření pracovních míst a školení nových zaměstnanců.

Co se týká zaměření na menší podniky, novela skutečně snížila počet nutných nově zřízených pracovních míst k získání pobídky. Konkrétně u technologických center se počet míst snížil ze 40 na 20 a u strategických investičních akcí ze 120 na 100 míst.

Oblastmi, které mohou být investičními pobídkami podporovány, jsou nyní zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb, přičemž všech se týká podmínka minimálně pětileté udržitelnosti podpořených projektů. Projekty s vysokou přidanou hodnotou, které v roce 2016 tvořily čtvrtinu všech podpořených projektů, obvykle vznikají v posledních dvou zmíněných oblastech. Činnost těchto center novela podporuje změnou některých podmínek, jako je snížení minimálního počtu vytvořených pracovních míst.

MPO v současné době zvažuje další novelizaci zákona o investičních pobídkách. Jedním z důvodů je snaha o větší důraz na zvyšování podílu přidané hodnoty v produkci. Konkrétně by se mělo jednat například o rozšíření podpory technologických center a center strategických služeb na celou Českou republiku nebo větší důraz na projekty s jistým dlouhodobým podílem výdajů na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Vzhledem k velmi dobrému stavu české ekonomiky by navíc neměl být brán ohled na vznik nových pracovních míst, ale spíše na kvalitu investic.

Bohuslav Sobotka

Přijetí eura podporuje 20, 25 % občanů.
Předvolební debata České televize, 2. října 2017
Pravda

Postoj k Evropské unii a také k přijetí eura dlouhodobě sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM).

Podle nejnovějšího šetření z dubna 2017 (.pdf, s. 4) je 7 % rozhodně pro přijetí eura, 14 % spíše pro přijetí – dohromady 21 % lidí. Necelé tři čtvrtiny jsou tedy proti. Jak je vidět z následujícího grafu, do roku 2006 převažovala v populaci podpora přijetí eura, zhruba do roku 2009 byly obě strany vyrovnané a v roce 2011 došlo ke skokovému zvýšení odmítavého postoje. Podpora je vyšší u mladších lidí a lidí s vyšším vzděláním nebo příjmem (s. 5).

Pravda

Ve vyjádření ministerstva financí k současné výši státního dluhu stojí, že „... ve vztahu k HDP došlo k poklesu na úroveň 32,6%, což je o 8,5 procentního bodu méně než na konci roku 2013, přičemž se jedná o nejnižší míru relativního zadlužení od roku 2009."Podmínky pro přijetí do eurozóny určuje Maastrichtská smlouva. Mezi množstvím jiných ekonomických kritérií je i podmínka, že poměr veřejného zadlužení k HDP nesmí přesáhnout 60 %. Rovněž je pravdou, že hospodaření státu za rok 2016 bylo přebytkové. Konkrétní částka je vyčíslena na 61,8 mld. Kč.

Státní dluh pak ke konci září 2017 v porovnání s nástupem vlády klesl, jak dokládají data ministerstva financí. Pokud se podíváme vyloženě na schodky rozpočtu, ty se vládě daří rovněž v období ekonomického růstu snižovat (graf Saldo státního rozpočtu).

Pravda

Česká republika za minulé programové období 2007–2013 vyčerpala 100 % celkové alokace. To znamená, že naplno využila objem finančních prostředků z fondů EU určených pro dané období na základě rozhodnutí Evropské komise.

Premiérův výrok je tedy pravdivý, nicméně ČR v programovém období zároveň nedočerpala zhruba 26 mld. Kč. Výše alokace se totiž v průběhu období snížila, a to právě o nedočerpané prostředky za jednotlivé roky.

Čerpání z fondů monitoruje ministerstvo pro místní rozvoj. „V uplynulém programovém období 2007–2013 se nakonec díkymimořádnému úsilí posledních let podařilo vyčerpat maximum možného, a to přes to, že šlo o zhruba 70 tisíc projektů, " uvedla Olga Letáčková, náměstkyně sekce pro koordinaci evropských fondů.

Zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj

Poznámka: Grafy navazují na souhrnný stav čerpání a procentní podíl je vždy vztažen k podílu EU. Převis mezi proplacenými prostředky a alokací je způsoben změnou výpočtu podílu.

Upozorňujeme, že celková alokace byla snížena (.pdf, str. 15) o nedočerpané prostředky z roku 2013 a 2014. Původní alokace činila přes 700 mld. Kč, ale v roce 2013 došlo k nedočerpání (.pdf, str. 4) ve výši 11,4 mld. Kč a v roce 2014 ČR nevyčerpala dalších 8,5 mld. Kč.

Rok 2015 byl posledním rokem, kdy mohla ČR z programového období čerpat. Data z letošního října ukazují, že na konci programového období nebude využito 6 mld. Kč.

Za celé programové období 2007–2013 je tak očekáváno celkové nedočerpání ve výši cca 26 mld. Kč. Přesné hodnoty ale budou známy až po vyhodnocení všech projektů, což může trvat až do roku 2018.

Vzhledem k tomu, že nakonec skutečně došlo k výrazné změně v čerpání prostředků z EU a ČR nakonec 100% čerpá celkovou alokaci po snížení, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Týden před startem EET (23. listopadu 2016) přišel ministr Babiš s návrhem změn, které by z povinnosti evidovat tržby vyjmuly podnikatele, jež nepřekročí roční příjem 250 000 Kč a budou platit daně paušální částkou. Výjimkou by měly být i e-shopy, ve kterých se platí kartou. Ministr financí však předtím jakékoliv výjimky odmítal.

Babiš návrh předložil (.pdf) v Poslanecké sněmovně. ČSSD uvedla, že jeho návrh rozhodně nepodpoří a kritizovala změny v systému EET. Odmítá výjimky a nerovnosti, které podle nich popírají původní smysl zákona.

Další pozměňovací návrhy poté předložil za KDU-ČSL Jaroslav Klaška 30. listopadu 2016. Podle tohoto návrhu by měli být vyjmuti drobní podnikatelé, kteří z jejich provozované vedlejší činnosti mají nízké zisky a EET by je nadměrně zatížila. Druhý se týkal výjimek pro farmářské trhy.

Zákon o EET i tak prošel několika změnami. Další výjimkou se měla stát snížená sazba DPH na pivo, kterou navrhl sám Babiš. Měla pomoct restauratérům kompenzovat náklady spojené s EET. K tomu však nedošlo, zato byly z první fáze vyjmuti stánkaři s občerstvením.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoliv bylo nejdříve (především ministrem Babišem) avizováno, že výjimky nebudou možné, sám Babiš později navrhl změny. Nedlouho poté následoval další návrh ze strany KDU-ČSL.

Bohuslav Sobotka

Pravda

Hodnota minimální mzdy zůstávala v období od ledna 2007 do srpna 2013 skutečně neměnná. V létě roku 2013 však došlo po téměř sedmi letech k jejímu navýšení, a to na základě nařízení Rusnokovy vlády.

Od 1. ledna 2007 nabylo účinnosti vládní nařízení, které zvyšovalo sazbu minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin ze 7 955 Kč na 8 000 Kč za měsíc (nebo 48,10 Kč za hodinu). Tato výše minimální mzdy zůstala konstantní až do druhé poloviny roku 2013.

Na základě nařízení vlády z 16. července 2013 došlo k navýšení minimální mzdy na 8 500 Kč (nebo 50,60 Kč za hodinu). Účinnosti nabylo 1. srpna 2013.

Pravda

V metodice revizí (.pdf, str. 1) operačních programů v programovém období 2007–2013 se však takováto možnost realokace financí vyskytuje, tedy kdyby byl podnět podaný v období před Sobotkovou vládou , není je vyloučené, že k realokaci dojít mohlo. Obdobně o této možnosti informuje i metodika revizí (.pdf, str. 1–2) období 2014–2020.

Vláda schválila tento návrh 20. července jako preventivní opatření ministerstva pro místní rozvoj a vyhověla tak požadavku ministerstva životního prostředí o navýšení finančních zdrojů do operačního programu Životní prostředí. Rovným dílem se tyto finance rozdělí na opatření ke snížení emisí z velkých zdrojů, jakými jsou továrny či teplárny, a do zlepšení kvality vod v ČR.

Vodní hospodářství i kvalita ovzduší jsou pro Českou republiku z pohledu investic prioritními oblastmi. Poslední Zpráva o stavu životního prostředí ČR (.pdf) uvádí, že stav těchto dvou oblastí stále není příznivý.

Pravda

Sněmovní rozpočtový výbor 7. prosince 2016 zaujal negativní stanovisko k pozměňovacímu návrhu ministra Babiše. Ten se týkal výjimek z EET.

Z usnesení č. 570 (.pdf) rozpočtového výboru lze vyčíst, že výbor nedoporučuje pozměňovací návrhy obsahující změny zákona o evidenci tržeb.

Babiš navrhuje výjimky pro e-shopy, v nichž se platí kartou, a pro živnostníky s ročními příjmy do 250 000 korun, kteří mají možnost platit daně paušálem.

Tyto změny měly být prosazeny v podobě tzv. vládního daňového balíčku. Měly se tedy dotýkat zákonů v oblasti daní, nikoli přímo zákona o elektronické evidenci tržeb.

S návrhem změn přišel za KDU-ČSL poslanec Klaška. První návrh (.pdf, str. 2) se týkal drobných podnikatelů, kteří mají z provozované vedlejší činnosti nízké zisky a EET by je nadměrně zatížila. Další návrh prosazovat výjimky (.pdf) pro farmářské trhy.

Nepravda

Podle dat Eurostatu i Eurofundu z roku 2016 má ze čtveřice jmenovaných zemí nejnižší minimální mzdu Maďarsko. Je nicméně jen o málo nižší, než v současnosti v ČR, Polsko a Slovensko mají minimální mzdu opravdu vyšší. Jelikož se hodnota minimální mzdy v České republice bude příští rok zvyšovat ze současných 9 900 Kč na 11 000 Kč, je zřejmé, že takto formulovaný výrok je nepravdivý.

Výše minimální mzdy u všech zemí Visegrádské čtyřky je značně pod unijním průměrem. Současná minimální mzda v České republice dosahuje 9 900 Kč, tedy asi 365 euro za měsíc.

Vyšší hodnotu má aktuálně podle Eurofundu Polsko (430 euro) i Slovensko (405 euro). Naopak nižší minimální mzdu než ČR má Maďarsko, a to 353 euro. Porovnáme-li tedy současnou hodnotu maďarské minimální mzdy s plánovanou hodnotou u nás v roce 2017, rozdíl mezi oběma zeměmi by se ještě zvětšil, nikoli srovnal.

Je však důležité připomenout, že podobně jako Českou republiku čeká i Maďarsko v příštím roce zvyšování minimálních mezd. U nekvalifikovaných zaměstnanců se bude jednat o navýšení o 15 % - místo současných 111 000 forintů (9 740 Kč) si tak přijdou v přepočtu na přibližně 11 200 Kč, tedy v podstatě stejně jako u nás v témže roce.

U lidí se středoškolským vzděláním je plánováno zvyšování dokonce o čtvrtinu (o rok později o dalších 12 %). Pokud tedy porovnáme minimální mzdy v ČR a Maďarsku v roce 2017, obě země se budou pohybovat na částce 407 euro.

Zdroj dat: Eurofund

Pravda

Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí (.zip, listopad 2016) se počet evidovaných nezaměstnaných snížil od konce roku 2013 o 202,5 tisíce osob (srovnání posledních dat s listopadem 2013).

zdroj: Portal.mpsv.cz (.zip, listopad 2016) Stále se najdou i lidé, kteří se nachází v tzv. hmotné nouzi. V roce 2013 vyplatilo (.pdf, str. 3) ministerstvo práce průměrně 221 100 dávek měsíčně. O rok později se tento počet zvýšil (.pdf, str. 3) na 240 800 dávek za měsíc. V roce 2015 se pak počet dávek opět snížil, a to o 17 300 na měsíc.

Podpora osob v hmotné nouzi je upravena zákonem č.111/2006 Sb., přičemž osoba v hmotné nouzi je podle ministerstva práce a sociálních věcí: „Osoba či rodina, která nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost.“ Tyto příjmy se zároveň nemůže pokusit určitým způsobem navýšit (prodej majetku, uplatnění pohledávek).

Hmotná nouze představuje příspěvek na živobytí (zk. 111/2006 Sb., § 21), doplatek na bydlení (§ 33) či mimořádnou okamžitou pomoc (§ 36). Její výše je individuální a často souvisí s výší životního minima, které je pro jedince v současnosti 3 410 korun.

Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, počet nezaměstnaných se v posledních třech letech snížil o zhruba 200 tisíc osob. Současně se také snížil počet lidí pobírajících dávky v hmotné nouzi, avšak počínaje až rokem 2014. Výrok se však stále zakládá na pravdě.