Když si porovnáte velikost našeho parlamentu s velikostí parlamentu v jiných zemích - Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Holandsko - prostě země, které jsou, řekněme, obdobně velké jako my nebo dokonce menší, tak mají velmi podobné počty poslanců.
Otázka velikosti parlamentů je velmi ošemetná vzhledem k tomu, že není lehké určit, jaká čísla ještě můžeme považovat za podobná a jaká již nikoliv. Co se však týče uvedených zemí, ty skutečně dosahují v porovnání s většími státy podobných počtů členů dolních komor jako Česká republika. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Bez ohledu na to, zda je v uvedených zemích zakotven unikameralismus (tedy jedna komora), nebo bikameralismus (dvě komory), jsou počty poslanců následující: v Česku tvoří dolní komoru 200 poslanců (Čl. 16), slovenská Národní rada má 150 poslanců (Čl. 73), nizozemská dolní komora taktéž 150 poslanců (Čl. 51) a Rakousko 183 poslanců. Maďarsko v roce 2014 snížilo počet svých zákonodárců z 386 na 199.
Rozdíl 50 poslanců není nikterak radikální v porovnání jinými evropskými zeměmi o větší rozloze. Například v německém Bundestagu zasedá více než 600 zákonodárců (počet není pevný), ve Francii 577 poslanců (Čl. 24), v polském Sejmu 460 (Čl. 96) a v Itálii dokonce 630 (Čl. 56 ).
K diskuzi v Otázkách Václava Moravce tentokrát zasedli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda STAN Petr Gazdík. Hlavními tématy byly progresivní zdanění navrhované ČSSD a obecně výše příjmů obyvatel, volební systém v České ...